Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/419–I/423

• I/420 Černokněžnjcſtwj, idem čarodegnjcſtwj.
• Černjm, černił, ċerniti, Sing. Imp. act. (černé činjm) denigrare, ſchwärtzen, Schwartz machen.
• Černjwám, ċernjwati, freq:
• Černám, ċernał, ċernati, Sing. Imp. Neut: (černé barwy nabýwám) nigresco, ich werde Schwartz.
• Černám ſe, černati ſe, (geſt ċernau barwu na ſobě vkazowati) niger appareo. ſich Schwartz weißen, nėco ſe tam ċerná. Composita ex Černjm sunt perfecta. začernjm, fut. ¤ Imperfectum formatur in ugi. ¤ ut zaċerňugi, præs. oċerňowati.
• dočerniti, (oſtatek, neb do ceła očerniti) reliqvum denigrare, das Vbrige Schwartz machen.
• I/421 Naċerniti, (černau barwau, neb ċernidłem natřjti) nigrefacere, nigrum colorem inducere, mit Schwartzer farbe anſtreichen.
• Naċerniti ſe, paſs: nigrefacere, ſich ſchwartz machen. Item (s ċernėnjm prácy mjti) doſti gſme ſe stim načernili.
• Očerniti, (wukoł načerniti, poċerniti) denigrare, Vmb und Vmb ſchwartz machen.
• Poċerniti, (cerným něċim pokałeti) nigredine aliqva maculare, mit etwas Schwartzen Beſudeln.
• Poċerniti ſe, est paſs. kde gſy ſe tak poċernił.
• Přečerniti, (ginak černiti)
• Přičerniti, (wjce, neb łépe oċerniti)
• Vċerniti, idem qvod počerniti. Vċerniti ſe, est paſs. kde gſy ſe tak včernił?
• I/422 Wyċerniti, (ċernidła zpotřebowati) co gſte pak tak mnoho wyċernili (t. tak mnoho černidła zpotřebowali? qvid ergo tantum atramenti consumpsistis? habt ihr dann so Viel Von der Schwartzenfarb Verbraucht?
• Zċerniti, (wſſechno počerniti)
• Začerniti, zaċernowati (ċernidłem něco zamazati, zatřjti) atramento, vel nigredine delere, mit der ſchwartzen farb ausLeſchen.
• do-, na-, o-, po-, pře-, při-, v-, wy-, z-, za-ċernėný, part. paſs. Composita ex Černám, sunt perfecta, ut začernam; fut. Imperfectum formatur ex freq. Simplici, ut začernáwám præs.
• Na-, po-, z-, za-ċernáwám, za-černawati, I/423 počjnám černým býti) incipio nigrescere, ich fange an Schwartz zu werden.
• Na-, po-, z-, za-černati, perf. Signif. nigrum fieri, Schwartz werden. wſſechen zċernał, počernał, zaċernał, totus est niger factus, er iſt gantz Schwartz geworden.
• Zaċernati ſe, začernáwati ſe (počjnám ſe ċernati) něco ſe tam začernało.
• Náċerný, náċernałý, (trochu ċerný) subniger, Schwartzlicht.
• Počernałý, zčernałý, začernałý, part. neut.
• Poċernałe, zčernałe, začernałe, adv.
• Počernałoſt, zčernałoſt, začernałoſt. Subst.

Strany zdroje: I/426–I/435

• Čerw, g. m. ( q. žerw, od žranj, t. wrtánj, aneb od čeřenj, t. hmyzenj: geſt gaký koliw małý hmyz, bez křideł, a noh) vermis, Wurm. dřewočerw, (dřewný čerw, čerwotoč) teredo, holtzwurm. Rohočerw, l. właſočerw, (rohowý neb I/427 właſowý čerw) seps, hornwurm. Objłnoċerw, (Objłný čerw, objłná muſſka, piłaus) curculio, l. gurgulio, kornwurm. kornwilel. Mukocerw (maučný čerw,) blatta, Mehlwurm. Réwočerw, l. rýwoċerw, (rýwowýċerw) convolvolus, volvoa, volucra, Rebwurm. Boroċerw, (Borowý ċerw) eruca pinorum, fichtenwurm, rebſticher. Deſſtoċerw (deſſtiowý čerw) lumbricus, regenwurm. hedbáwoċerw, (hedbáwnjk, hedbáwný čerw) bombyx. Seidenwurm. břichoċerw, (ſſkrkawka) tænia, Breyter ſpullwurm. właſatoċerw (ſſkwor) fullo, scolopendra, Ohrenlauſs. der orling. ohrenmittel. ſſatočerw (moł) tinea, Schabe, Motte. hrachoċerw, I/428 (čerw hrachowý) midas, Bonnenwurm. maſocerw, (maſnj čerw) termes, Made, fleiſchmade. Woſkočerw, (woſkomoł, woſkowý čerw) acarus, Wachsſchabe, oder wurm. etc:
• Čerwjk, čerwjċek, g. m. dimin. Vermiculus, Würmlein, Zemſſtj ċerwjkowe, vermes terræ, Erdwurm. pſoċerwjk, (pſý čerwjk) lytta, daubwurm. Złatoċerwjk (złatý čerwjk) aurelia, Goldwürmlein.
• Čerwotoċ, g. m. (geſt ċerw, který dřewo toċj, t. wrtá) teredo, holtz wurm.
• Čerwotoċina, ċerwotočiny, plur. g. f. (prach zwrtaného dřewa, item ty djrky prowrtané) pulvis, vel foramen, qvod teredo facit.
• Čerwina, g. m. idem čerwotočina.
• I/429 Čerwiwý, adj. (čerwůpłný, cerwy rozłezłý, zetłełý, zprachniwėłý) verminosus, wurmſtichich. Vollwurm.
• Čerwiwě, adv. čerwiwoſt. Subst.
• Čerwiwjm, ċerwiwěł, čerwiwěti. Sing. Imp. Neut. (ċerwy doſtáwati, mjti, cerwy ſe rozłýzati) vermiculari, Würme haben. Item: (tljti, prachniwěti,) cariem sentire, carie absumi, putrescere, wurmſichtig werden.
• Zċerwiwėti, (ċerwy ſe rozłezti) est perfectum Simplicis. Item (zprachniwėti, zetłeti) vermiculari, cariem sentire. wurmſtichig werden.
• Čerwen, g. m. in Gen. ċerwna (łetnj mėſýc) Iunius, BrachMonat.
• I/430 Čerwnowý, adj. den, čas.
• Čerwenec, g. m. in Gen. čerwence. (druhý łetnj měſyc, a ſłowau ty měſycowe odtud, že ſe w njch negwjc čerwowe zarozugj. protož y dřjwj sekali ſe toho čaſu kſtawenj brzy wſſechno zčerwiwj, a zpráchniwj) Iulius, heümonat.
• Čerwencowý, adj. den, ċas.
• Čerwec, g. m. in Gen. ċerwce (geſt mořſký ċerw, neb hłemeyżď, z něhož ſe ſſarłatowá barwa bere, conchylium. hinc čerwec dwakrát barwený.
• Čerwený, adj. (zardełý, rudý) ruber, roth.
• Čerweně, adv. ċerwenoſt, Subst. rubor, rubedo, die Röthe, rothe farb.
• Čerwenka, g. f. (ċerwená, čerwená nemoc, Běhawka, aupławice) profluvium ventris, I/431 Bauchfluſß. ſtůně na ċerwenku, (t. ſtůně na čerwenau, l. na aupławicy) Item: (pták ſłowe) rubecula, Rothköpflein.
• Čermák, g. m. ċermáċek, dim. idem rubecula, Rothköpflein.
• Čerweniti, čerwenił, čerweniti, Sing. Imp. act. (čerwené děłám, na čerweno barwjm) rubefacere, roth machen.
• Čerwenjm, čerweněł, čerweněti, Sing. Imp. Neut. idem qvod čerwenám.
• Čerwenjwám, freqv: Soleo rubefacere, ich pflege roth zu machen.
• Čerwenám, čerwenał, čerwenati, Sing. Imp. Neut. (čerwené barwy nabýwám) rubescere, roth werden.
• Čerwenám ſe, čerwenati ſe (cerwenau barwu na ſobě vkazugi) rubere, roth ſeyn. I/432 něco ſe tam čerwená.
• Čerwenáwám, čerwenáwam ſe. freqv. Composita ex čerwenjm sunt perfecta. ut začerwenjm, fut. Imperfectum in ugi formatur, ut začerweňugi, præs.
• dočerweniti, (oſtatek, neb doceła očerweniti) reliqvum rubefacere. das Vbrige roth machen.
• Načerweniti, (čerwenoſtj natřjti, napuſtiti) rubrum colorem inducere, mit der rothen farb anſtreichen.
• Naċerweněti, rubrum fieri, roth werden.
• Načerweněti ſe, paſs. ¤ Item (prácy s ċerweněnjm mjti) doſti gſme ſe s tim načerwenili.
• Očerweniti, (wúkoł načerweniti) totum rubefacere. Vmb und Vmb roth machen.
• I/433 Poċerweniti, (něčim cerweným pokałeti) rubedine aliqva maculare, roth Beſudeln.
• Počerweniti ſe, est paſs. pokałeti ſe. kde gſy ſe tak počerwenił?
• Přečerweniti, (ginak čerweniti)
• Přičerweniti, (wjce neb łepe očerweniti)
• Včerweniti, včerweniti ſe, idem počerweniti, počerweniti ſe.
• Wyčerweniti, (mnoho neb máło čerwene barwy zpotřebowati.)
• Zċerweniti (wſſechno počerweniti)
• Zċerwenėti, (doceła cerwenu byti, zċerwenati) wſſechno to zčerweněło.
• Začerweniti, (něċim ċerweným zamazati) proč gſy to začerwenił.
• Začerweněti, (trochu zčerweněti, začerwenati) gak ge to začerweněło.
• I/434 do-, na-, o-, po-, pro-, při-, v-, wy-, z-, za-čerweněný; part. paſs. Composita ex čerwenám sunt perfecta. začerwenám fut. Imperfectum formatur ex freqv: Simplici. ut začerwenáwám.
• Na-, po-, z-, za-čerwenáwati, Imp. (počjnám ċerwenati) incipio rubrescere, ich fange an roth zu werden.
• Na-, po-, z-, za-ċerwenati, perf. rubrum fieri, roth werden. wſſechno to zčerwenało, začerwenało, est totum rubrum factum, es iſt gantz roth worden.
• Začerwenati ſe, (začjnat ſe čerwenati) ut něco ſe tam zaċerwenało, aliqvid rubri ibi apparuit. es iſt etwas dorten rothes geſehen worden. Item (zapýřiti ſe, l. zapegřiti ſe, I/435 zarditi ſe) erubescere, roth werden. což ge ſe začerwenał!
• Náčerwenałý, počerwenałý, zčerwenałý, začerwenałý, part. neut. (trochu čerwený) rubellus, röthlich.
• Na-, po-, z-, za-čerwenałe, adv.
• Na-, po-, z-, za-čerwenałoſt, Subst.

Strany zdroje: II/220–II/263

• Fau! ffu! fj! (gſau hłáhołowe wětru) sunt voces ventorum! Et cum omnia tria â vento proveniant, et sibi connexa sint, omnia hinc derivata hîc apponentur, et de illis in uno loco tractabitur.
• Fau, (geſt hłáhoł wětru, a to gako s přeſtraſſenjm) est vox venti qvasi cum terrefactione.
• Fú, (geſt tež hłáhoł wětru, ô nemž řjkame že fučj) est murmur venti, qvando ventus, immurmurat.
• Fj, (geſt také wėtru, ałe tenkého a II/221 oſtrého hłáhoł) vox venti, sed subtilis et acris.
• Ex ffau venit verbum
• Faukám, -ał, -ati. Sing: Imp: act. Significat 1 mo wáti, wjti, flare, spirare, wehen. wjtr ffauka, ventus flat. differentiam inter ffaukati, et wáti, uide hîc infra.
• 2 do dýmati, degmati, dmegchati, Sufflare, Blaſen, aufblaſen.
• 3 tio Meth: braukati, sapáti ſe, murmurare, murren, ſchelten. ¤ hinc čłowěk ffaukławé řeči, měł ſe ffaukławě etc.
• Fauknu, est perf: fut: fauknuł, l. ffaukł, præt. perf. ffauknauti Inf. perf.
• Faukáwám, freq.
• Faukawý (co ffauka, item braukawý) flans, faukławý (braukawý)
• II/222 Faukánj, Fukot, ffaukawoſt ( v. g. wětrů) flatus.
• Faukadło (náſtrog, kterým ſe ffauka, t. degma, dmegchadło) instrumentum, qvo sufflatur.
• Composita ex Faukám, et ffauknu sunt perfecta, cum differentia perfectionis, de qva in Grama dictum. ut rozffaukám, rozffauknu.
• Imperf: præs: rozffaukáwam, -wał, -wati. item rozffukugi, -ował, -owati.
• Composita in 1 ma Significatione, wáti, flare, Spirare.
• Naffaukati, naffauknauti, afflare, anwehen. wjtr naffaukał do gjdła prachu. (t. napráſſił gjdła) ventus afflavit super cibos pulveres. Negakého práſſku, naffauknuł do skłenice. II/223 aliqvem pulvisculum afflavit in vitrum.
• Nadffukowati, supra flare.
• Odffaukati, ceſsare â flando, aufhören zu wehen. giz wjtr odffaukał (t. přeſtał ffaukati.)
• Odffaukati, odffauknauti, Significat. etiam, ffauknutjm, a neb ffaukánjm něco z mjſta odundati, zſffauknauti, flatu aliqvid de loco amovere.
• Poffukowati, parùm flare, wjtr poffukuge, ventus incipit parum flare.
• Podffukowati, infra flare. Meth. nabádati, ponaukati
• Proffauknauti, proffaukati, proffukowati, (ffaukanjm, neb ffauknutjm proniknauti,) perflare, durchwehen, durchblaſen; tenká wěc, že by gj proffaukł. ty Sſaty wjtr łechce proffaukne. etc.
• II/224 Předffukowati, anteflare, Vorwehen.
• Přeffukowati, Vberwehen.
• Přeffauknauti, (na dwy rozffauknauti) flatu in duas partes frangere, Subtiłný žeby ho přeffaukł.
• Přeffaukati, (ffaukanjm přemocy) flando vincere. ut kdo koho přeffauká.
• Item přes přiliſs a ſſkodně ffaukati, nimium usq ad damnum, vel uitium aliqvod flare.
• Přiffukowati, idem qvod poffukowati.
• Rozffaukati, rozffauknauti, rozffukowati, (ffaukanjm roztrhati, rozházeti) difflare, flatu disjicere. ut wjtr wſſechno Seno rozffaukał, venus omne fænum flatu disjecit. ſtawenj rozffaukał, (t. přiliſſným ffaukanjm rozbořił) ædificium nimio flatu disjecit.
• Sffaukati, conflare, Zuſammen wehen.
• II/225 Vffaukati, u. g. poljwku: geſt vchładiti: flatu oris frigefacere, v. g. jusculum. Sic ffaukati (ná něco horkého) geſt ſtuditi, frigefacere.
• Wffauknauti, weffauknauti, weffaukati, inflare, inspirare, einwehen, einblaſen.
• Wyffaukati, wyffauknauti, wyffukowati, efflare, ausblaſen. Snad ſe ten wjtr gednau giž wyffauka. jam semel forte iste ventus ceſsabit flare.
• Zaffaukati, zaffauknauti, Verblaſen.
• Zſffauknauti, zſffaukati, flatu deorsum dejicere, vel è loco tollere. wſſechno pogednau prodał, gakoby to zſffaukł. omnia statim vendidit, acsi ventus ea de medio sustuliſset.
• Composita in 2 da Significatione
• Doffaukati. Idioticum.
• II/226 Naffaukati, naffauknauti, naffukowati, (nadmauti, nadmegchati) inflare, auffblaſen.
• Naffauknutý (nadutý) inflatus, aufgeblaſen.
• Naffaukati, naffukowati, (nadýmati, geſt tagně a pochłebně k něčemu nawaděti) insufflare, einblaſen. naffaukał mu vſſi. etc.
• Naffaukałek, Naffukowač, Naffukowácek, (Pochłebnjk, Pochłebnjċek) adulator.
• Naffukadło, Naffukowadło (Náſtrog, kterým ſe naffukowanj děge, idem dýmadło, ffaukadło) instrumentum, qvo inflatur. Sſatanowo naffukowadło, dicitur de adulatoribus.
• Offaukati, odmegchati.
• Odffaukati, (oddegmati) ceſsare a sufflando absq additamento, Si addatur Accusat: II/227 erit ffaukánjm odhoditi, odwrhnauti. flando è loco removere.
• Poffaukati, podegmati, parùm sufflare, item pořad ffaukati.
• Proffaukati, durchblaſen.
• Přiffaukati, přiffauknauti (přidegmati) parùm afflare.
• Rozffaukati, ( v: g: oheň) Signif: 1 mo oheň roznjtiti, ignem flatu excitare.
• 2 do ffaukánjm rozhoditi, rozhazeti, flatu disjicere.
• Sffaukati (sdmegchati) conflare
• Wffaukati, weffauknauti, (wdmegchati) einblaſen.
• Composita in 3 tia Significatione
• Naffaukati ſe, (nabraukati ſe) doſti ſe naffaukał, (t. nabraukał) satis murmuravit.
• II/228 Offauknauti ſe, cum præp: na, (oſupiti ſe) offauknuł ſe hrubie na něho (t. oſupił)
• Offaukliwý, offukliwý, ofaukawý, faukawý, braukawý
• Vffaukati, (někoho) geſt ffaukanjm vłáti, vbraukati.
• Inde derivatur aliud Verbum
• Faunjm, ffauňěł, ffauněti, Imp: Neut: (geſt s ffaukanjm hněwati ſe, ſkrz nos dýchati, Když kdo něco nerad, ałe zmuſenj dėłá, idem:
• Fňukam, -ał, -ati, Imp: (to tež s zmjtanjm přitom pyſky, a huhňánjm) Significat utrumq irasci, faciendo iratos gestus, facie, oculis, ore etc:
• qvando qvis non libenter sed coactè aliqvid facit. což ge ffauněł, (ffňukał) když mi to dáwał. doſti nad tim dłauho II/229 ffauněł, než ſe do toho dał.
• Naffauněti ſe; naffňukati ſe (nahněwati ſe) sunt perfecta. nimium irasci super eo, qvod faciendum erat. doſti ſe naffauněł (naffňukał) neż to dáł, než to vděłał. doſti ſe na mne naffňukał.
• Ex Fú venit Verbum
• Fučjm, seu ffutčjm, Imp. Neut. ffučeł, præt. ffučeti Inf. (s ffučenjm wáti) flare cum murmure. Sic wjtr ffučj, woda hučj. ¤ (a co koliw takowý ffučný hłas, a hłáhoł wydáwá, toho ſłowa ſe vžjwá. Utimur hoc Verbo in iis, qvæcunq talem flatum seu sonum cum murmure edunt.)
• Meth: Sonare, tinire, ut přáł bych aby mu to w hławě (neb w vſſjch ffučeło, l. zaffučeło) optarem ut ipsi II/230 hoc in capite ( l. in auribus) resonet, tiniat. ¤ Adag: Takto giž mu hrubě ffučeło, (t. ſſło mu na tuhau, ſſło mu na kuſſi) erat in periculo. Smrthołka ffuċeła mu około hławy: vel ffuċeła mu Smrt około hławy. erat in periculo mortis.
• Fučenj w vſſjch, tinitus aurium.
• Fučjk, (komu w kotrbě ffučj) est idem qvod Fanta.
• Fučidło, (náſtrog k ffučenj) solet etiam sumi loco Fuċjk. ut ten čłowėk geſt, gako ffučidło.
• Zaffučeti, Comp. perf. (drobet ffučeti, začjti ffučeti)
• Ex Fj venit Verbum
• Fičjm, l. fitčjm, fiċeł, fičeti, Imp. Neut: (s fičenjm wáti) flare cum murmure leniori, et accuratiori. II/231 wjtr fičj, ventus flat cum murmure, wjtr ſkrz ſſkulinu fičj, (t. ċiſſj) ventus per rimam inflat. kaule fičj (totiž když łetj ſkrz powětřj) globi volantes per aerem talem sonum efficiunt. Sic solemus dicere, mrzne, až fičj, Lže až fičj, qvando gelu, seu frigus et mendacium exageratur.
• Finta, g. f. finty, plur. (Smyſſłená wěc, Wýmyſſłek) geho geſt to finta, res ementita, et ficta.
• Derivata
• Faus, g. m. (ze ſe zffaukne, pro ſwau Lechkoſt) włas, chłup, pilus, crinis. haar:
• ffauſy, plur. (brada) barba, Baart.
• ffauſek, ffauſky, dim.
• II/232 Frňaus, g. m. dłauhý čněgicý włas, longus prominens pilus.
• Frňauſy, (brada dłauha na wrchnjm pyſku) mystax, knebelbaart.
• Item Frňauſy, Significat, (gakékoli cmeyřj, neb włáſſenj) ut: Frňauſy kořene, refflinku, fibræ, capillamenta, fäſerlein an den Wurtzeln. oder der wurtzeln.
• Fauſowatý, ffauſowitý, adj, (ffauſý, neb ffauſu mnoho magicý, bradatý, bradáč) barbatus, Bärtig.
• Frňauſowatý, ffrňauſowitý, adj. (mnoho ffrňauſý magicý) ut ffrňauſowatý můž, ffrnauſowatý reffljnk.
• Fauſowatoſt, frňauſowatoſt, Subst.
• Fauſowatjm, -ěł, -ėti. Imp. Sing. Inch. incipio habere barbam. ¤ Composita II/233 sunt perfecta. Imperfectum præsens, et alia tempora non admittunt.
• Offauſowatěti (ffauſemi obrůſti)
• Zffauſowatěti, idem.
• Rauſy, g. m. plur. (hołubj ffrnauſy, t. peřj v noh hołubjch, neb giného łetawého žiwočjchu) pennæ columbarum circa pedes, ten hołub má wełký rauſy.
• Rauſný, l. Rauſnatý, adj. (kdo má rauſy) ut rauſnatý hołub, rauſnatá Słepice.
• Item Meth. (kdo má něco około noh rozċepeyřeného, tak že ſotwa proto choditi může, aneb rozčepeyřeně kráčeti muſý) chodj, co rauſný hołub.
• Rauſně, rauſnatě, adv. rauſnoſt, rauſnatoſt, Subst.
• Rauſowitý, rauſowatý, adj. (mnoho rauſů magicý, hrubė rauſnatý)
• II/234 Rauſnatjm, l. rauſnjm, Sing. Imp. Inch. act. Signif. in præt. -ił, Inf: -iti, (rauſné činjm). ¤ Paſsivæ. in præt: -ěł, -ěti (rauſů nabýwám)
• Composita ex eo sunt perfecta.
• Orauſněti, orauſnatěti (rauſmi obrůſti)
• Orauſnatiti, orauſniti (wůkoł rauſné vċiniti)
• Zrauſniti, zrauſnatiti, idem orauſniti.
• Zrauſnatěti, zrauſněti, idem orauſněti.
• Rauš, g. m. (od rauſu, t. od rauſnatého chodu, neb opiłý rauſně, t. zmotaně chodj: ſłowe napiłoſt, l. opiłoſt) crapula, ravisium, ein Rauſch.
• Item: (hra na tři liſty okázaný, a kdo wjc wok má, ten wyhrá) lusus tribus apertis folijs.
• Rauſſjm, -ił, -iti, Imp. act. (pjti) II/235 bibere, Trincken. ¤ oni tam pėkně w hoſpodě rauſſj, (t. pigj)
• Item (w rauſſe hráti) ludere, sPielen.
• Rauſſjm ſe, paſs. giž mi ſe ma hława rauſſj, (t. počjna opiła býti) karta ſe mu rauſſj, (t. na ſtegnau barwu)
• Compositum perfectum ex eo est.
• Podrauſſiti (opiti, opogiti) inebriare, Berauſchen.
• Podrauſſiti ſe, paſs. Wſſicknj ſe podrauſſili, omnes erant poti, alle ſeyn Betruncken geweſen.
• Podrauſſený, part. paſs. byli wſſichnj podrauſſenj (t. pod rauſſem) odeſſeł dobře podrauſſený. (t. s dobrým rauſſem)
• Fatka, ( q. ffautka): Pochłebka, pochłebugiċnoſt, když kdo ſkrze ſwe přiffukowánj. II/236 a připochłebowánj darmo ſe nagj, a napige, to ſłowe ffatka, qvando aliqvis adulando gratis comedit et haurit, hoc dicitur ffatka.
• Fatkář, (kdo po ffatce chodj) qvi ab uno ad alterum vadit, et ibi adulando, gratis comedit, et bibit. hinc:
• Na ffatku pjti, geſt darmo pjti. gratis hoc est absq solutione bibere.
• Fatina, idem qvod ffatka.
• ffatinau choditi, l. ffatinau, l. ffatkau ſe żiwiti, vivere adulando, et nihil consumendo, gnathonem agere. ad hoc est Adagium Latinum: Tibicinis; vel fidicinis vitam agere, qvia isti nihil solvunt.
• Fatinugi, ffatkugi, Sing: Imp: Neut: idem ffatinau choditi.
• Foch, ( q. ffauch) l. ffochek, g. m. geſt wěc negaká ſubtyłná a łechká, ffaukanjm, II/237 ffuċenjm, aneb ffičenjm wětrowým. do powėtrnoſti wzneſſená, a w powětrnoſti łýtagicý, Est res aliqva subtilis et levis, in aëre volitans.
• ffochčjk, ffochčjček, g. m. dim. ffochčina, g. f. (powětrný práſſek) atomus.
• Fochčiny, plur. atomi in aëre volitantes.
• Foch, Meth: Significatur, řeč v wjtr letagicý, t. žert, sermo volatilis, jocosus. ut ffochem to było rčeno, joco erat hoc dictum.
• Item fictus color, fucus. simulatio, ut na ffoch to včinił, sub fuco, seu simulatè hoc fecit. Wſſechno ſe to pod ffochem dało (t. pod srozuměnjm) na bjło. omnia fictè et Simulatè agebantur.
• Adag: negni toho ffochu, aby w nėm nebyło prawdy trochu, nullus sermo est II/238 tam volatilis, vel jocosus, ut non contineat in se aliqvid veritatis.
• Fochýř, vas spiritale, Windfaß.
• Fochrugi, ffochrowati, Imp. (geſt zmjtati ſe ſem a tam, t. wichrowati, wėtrowati) gako někdy w obłacých ohniwé ffochrowánj bywa. ventilare, corruscare, dicitur etiam ffochrowati ſe.
• Fochrot, g. m. ffochrowánj. (wětrowánj, wichrowánj) sic ohniwe ffochrowánj, ignita ventilatio in nubibus.
• Fochrowati, Imp: Sing: Act: Significat etiam (ffaukanjm oheň zmjtati, na oheň by łýp hořeł poffukowati, ffaukadłem oheń rozněcowati) ignem flabello ventillare, excitare, etc: cum Accus: l. præp: na. ut ffochruge oheň, l. na oheň. Sed meliùs et Accusativus, et II/239 præpositio omittitur, nam hæc subintelligitur. ut on ffochruge w kuchyni.
• Fochrowati, (na nėkoho) geſt pohybowaným wětřjčkem obċerſtwowati, chładiti, ventulo per flabellum moto refocillare.
• Fochrowáwam, freq.
• Composita ex ffochrugi sunt perfecta hinc Zaffochrugi est Fut.
• doffochrowati, usq ad finem ventillare,
• Naffochrowati (v. g. ohnė, cum Genit:) oheň rozdėłati, ignem excitare.
• Odffochrowati, ceſsare â ventillatione ponitur purè absq ullo additamento. Si qvid addatur, mutat Significationem; et erit, ffochrowánjm odwrhnauti, per ventillationem amovere, ut odffochrug ten prach, to Vhljċko, etc.
• Poffochrowati, modicùm ventilare, solet II/240 Semper ipsi addi particula drobet. ut: poffochrug drobet.
• Přiffochrowati, idem qvod, poffochrowati,
• Rozffochrowati, si addatur particula drobet, trochu, Significat flabello ignem excitare, ut rozffochrug drobet oheň, aliàs significabit, ffochrowánjm oheň rozházeti, ignem ventilatione disjicere; ut wſſechen oheň po wohnjſſti rozffochrował.
• Zaffochrowati, cum particula drobet, et purè positum, est idem qvod Poffochrowati. Alias Sig: ffochrowanjm zawundati, l. pryč odffaukati. ut zaffochrowałs mi to někam, zaffochrug ten ohen pryč (t. odffochrug)
• Focher, g. m. ffochrowadło, g. n. (náſtrog kterým ſe ffochruge) afflabrum, flabellum, II/241 feüer wedel.
• Fách, g. m. ffáchy plur. wiſutina, l. wiſutiny při rauchu: nebo ſe wětrem zmjtagj, a ffochrugj) item: ocas dłauhy při rauchu. cauda apud vestem.
• dětinſké ffáchy, appellantur wodjtka: že ſe za nė děti wodj.
• Fjtr, Ficher, ( â fitčjm) antiqvitus dicebant, at moderno tempore per Antistæchon, mutatur ff. in w. et dicimus wjtr, ventus, Wind. wicher, turbo, vortex, windtwirbel. Et ideo derivata ex illis omnia huc tanqvam ad fontem sunt referenda.
• Wětřjk, wětřjček. dim. ventulus, aura, Adag: gſy gako wjtr. Wjtr do saku Lapati. kam wjtr, tam płáſſt. Wjtr II/242 honj, a ſtjn łapá.
• Wětrný, ventosus. geſt tam wėtrno, hrubě wětrno, ventosum tempus, Wětrnoſt Subst.
• Wėtrný młegn, ventosa, vel alata mola, Windmühl.
• Wětrowitý (co mnoho wėtrů má) ventosus, ventis abundans, wėtrowitá kragina, ventosa regio.
• Wětrowý (co z wětru geſt) ventosus, wetrowý počaſý, ventosum tempus.
• NB: hæc trià adjectiva non sunt confundenda: wėtrný qvidem est genericum, et sumitur etiam loco wětrowitý, et wětrowý, sed non è contra.
• Wětrnjk, machina Spiritalis, Windtmühle. ¤ Item foramen inferius in follibus, ventum captans, Windfang.
• Wėtrowec, idem qvod wėtrnjk. item II/243 wėtrný kłapacý młegnec, k přeſtraſſenj ptáků.
• Powětřj, Significat 1 mo Žiweł, elementum, aër, æther, Lufft.
• 2 do Počaſý, tempus, Wetter. ut gaſné, mokré počaſý, serenum, pluviosum tempus,
• 3 tio Bauřka, tempestas, Vngewitter.
• Et sic počaſý qvalificatur per adjectiva.
• Powětrný, aereus, æthereus, item, volatilis.
• Meth: vagabundus. powětrný čłowěk.
• Powětrnoſt, (okrſſłek a kragina powětřj) regio aëris sumitur etiam loco, powětřj.
• Wėtrugi, -ował, -owati. Imp. Sing. act. (powětřjm pohybugi) ventillo: Significat 1 mo idem qvod ffochrugi et wichrugi.
• II/244 2 do wjti objli, ventillare frumentum.
• 3 tio Meth: disputare, ut wětrowati otázku ( idem wichrowati) est ventillare qvæstionem, seu disputare. etc.
• Wetrowáwám, freq.
• Wětrowka, wětrowánj, ventilatio, Meth: Disputatio.
• Composita ex wětrugi, sunt perfecta. ut: prowětrugi est futurum.
• dowětrowati. Significat 1 mo doffochrowati, cum præp: na.
• 2 do dowjti, ventilationem residui frumenti perficere.
• 3 tio dowichrowati, qvæstionem disputando finire, et decidere. ut giž tu otázku dowětrugme.
• Nawėtrowati objlj, (náwjti) eventillare frumentum, solet addi, doſti, mnoho, qvæ qvalificant verbum.
• II/245 Nawětrowati ſe, nimiùm in ventillando laborare, Solet addi particula, doſti, sat, l. drobet. ¤ Et in hac constructione, drobet, non significabit parùm, l. modicùm, sed non parùm, ut doſti ſe nad tau ( l. s tau) otázkau nawětrowali. Sat super hàc qvæstione disputarunt, l. desudarunt. drobet nad tau otazkau ſe nawetrowali: non parum super etc:
• Odwětrowati, absolvere ventilationem 1 mo frumenti, 2 do flabelli, 3 tio qvæstionis.
• Powėtrowati, modicum ventillare.
• Sed ordinariè solet apponi, drobet, ut: powětrug drobet. etc.
• Přiwětrowati objlj, est přiwjti, adhuc aliqvid frumenti eventillare.
• II/246 Prowětrowati, (prowjti, propocýwati, drobet prach zobjlj proſtředkem wětru propalati)
• Meth: prowětrowati otázku. est pulchra phrasis: qvæstionem disputando discutere, ut prowětrugme tu otázku.
• Přewėtrowati, (přewjti) altera vice ventillare, ventillationem repetere, ut přewětrowati objlj, otázku. etc.
• Rozwětrowati, ventillationem inchoare, et non finire. rozwětrowali, a nedowětrowali. v. g. frumentum, l. qvæstionem.
• Wywětrowati, (t. objlj, l. otázku) eventillare.
• Zwětrowati, l. zwywětrowati, idem qvod wywětrowati.
• II/247 Composita ex wětrugi, non admittunt Imperfectum præsens, et conseqventer nec alia imperfecta tempora, qvia incurrerent in Significationem verborum, â wětrám. Sed utimur Simplici, wětrugi, vel futuro composito, loco præsentis.
• Wětrám, -ał, -ati, (od wětru) Imp: Sing: Neut: Signif: 1 mo (wětrem chładnu, ſtydnu) flatu venti frigefio. ut skłepy na podzym ſe otwjragj, aby wětrati (prowětrati, t. prochładnauti) mohły, cellaria in autumno aperiuntur, ut flatu ventorum frigefieri poſsint.
• 2 do (wětrem ſe kazým, poruſſenj beru, chuť tratjm, čjchnu.) (a to ſe rozuměti II/248 muſý, ô tekutoſtech) vaporo, virtutem vaporatione amitto, wjno a pjwo, nezahradjli ſe, wětrá, l. (zwėtrá) vinum et cerevisia si non tegatur evaporat. der Wein und das Bier, wird aus witteren, Verrichen.
• Wětráwám, freq.
• Composita ex wětrám, sunt perfecta. ut Zwětrám, fut: etc.
• dowětrati, (dokonce chuť zſtratiti) totaliter in Sapore destrui, gar Verriechen.
• Nawětrati (drobet chuť tratiti) Saporem modicùm deperdere, den Geſchmack wenig Verliehren. wenig Verriechen, auſwitteren.
• Nawětrałý, (drobet zwėtrałý) wenig Verrochen, ausgewittert.
• II/249 Nawėtráwam, Nawětráwati, Imp. počjnám chuť tratiti, incipio saporem perdere, ich fange an den ſchmack zu Verliehren.
• Powětrati (prochładnauti, ċerſtwoſti, neb chładnoſti weſkrz nabýti) penetrativè frigefieri.
• Si addatur, drobet, trochu. Signif: (občerſtwiti ſe, wychładiti ſe) refrigerari, ſich erfrieſchen.
• Wywětrati, Zwětrati, (wyčjchnauti, wychuťněti, chuť zſtratiti) evaporare, saporem deperdere. Verriechen, auswittern.
• Wywětrałý, zwětrałý, evaporatus, Verrochen, ausgewittert. ¤ Zwětrałý, neb wywětrałý wjno, pjwo, etc: (łaňkwará) cervisia, vinum, cujus II/250 virtus evaporavit, et sapor vaporatione periit, Verrochener Wein, aus gewittertes Bier.
• Zawětráwati, idem q. nawětráwati, Imperfectum præsens, habent ex freq: ut nawětráwám.
• Wětřjm, (tež od wětru) Imp. Sing. Act: et Neut. Neutrum habet in præt: řel, Inf: řeti. Act: řił, řiti.
• Wětřjwám, freq. Neutrum Significat idem, qvod wėtram, in 1 ma Significatione, (t. chładnu)
• Act: Sign: (skaumám, znamenám) odoror, suboleo, subolfacio, ich mercke, wittere.
• Composita ex wětřjm sunt perfecta, ut nawětřjm, fut: Præsens Imp: habent ex freq: na wėtřjwám, Et pulchriùs, ugi: nawětřugi.
• II/251 Nawětřeti, (naſtydnauti) infrigidari.
• Nawětřiti, (nawoněti, powėtru znamenati, wjtr mjti) subolere, subolfacere, mercken, erwittern. Et dicitur tam de hominibus, qvàm animalibus, on giž něco nawětřił, jam ipse videtur aliqvid scire, l. jam subolevit. Pes nawětřił zwjře, canis subolevit feram, der hundt hat das Wildt erwittert. Gełen pogednau nawetřj čłowěka ( NB: hîc nawėtřj, fut: perf: pulchrè ponitur, loco præsentis nawětřuge, de qvo in Grama) cervus statim odoratur ( subolet) hominem, der hirſch erwittert baldt den Menſchen.
• Prowětřeti, (prochładnauti, prochładiti ſe) refrigerari, ſich erfriſchen.
• Wywětřeti, (wychładnauti) refrigerari.
• II/252 Wywětřiti (wyſljditi, po wětru wyhłedati) odorando invenire.
• Zwětřiti, idem q. nawětřiti.
• Wěgi, wił, wjti: wagi, wáł, wáti: wánu, wánuł, wánauti, (też od wėtru) Imp: Sing: act: flare, Spirare, wehen.
• Wánj, wanot, flatus. wánj, l. wanot wėtru, flatus ventorum.
• Inter faukam, et wěgi, wagi, notabis hanc differentiam: ffaukam significat flatum cum murmure, et strepitu. wěgi autem, et wagi, est flare, spirare, absq murmure, et strepitu. addito adverbio, qvalificatur flatus per adverbium. ut hrozně tam wjtr wėge. terribiliter ibi ventus flat. etc
• Wanu, Sig. (tichý wjtřjček) est Act. et Neut. lèviter Spiro. ut wėtřjċek libě wane, II/253 aura svaviter flat. Pėkná wůně wane, pulcher odor Spirat, vel ten kwjtek libau wůni wane, iste flosculus suavem odorem spirat. Adag: nedá na ſebe ani wětřjčku zawanauti, (o rozmazaných, a nedotkliwých)
• Wėgi, wjti (obilj) Significat etiam, wětrowati objlj, ventilare frumentum. hinc:
• Wěgice, wėgeċka, l. wėgička g. f. wěgidło, g. n. ventilabrum, Wurff ſchauffel.
• Item wicý, l. wěgicý Lopata, Lopatka.
• NB: Wěgice, Significat etiam lignella visco obducta, qvibus aves capiuntur, sed venit â verbo, wigi, nawigi etc: že ſe na ně łep nawigj.
• Wjwám, freq.
• Composita ex his sunt perfecta. Imperf: præs: habent ex freq: ut prowjwám. II/254 Ex wanu autem habent ugi. ut Prowanugi.
• dowjti, (objlj) dowėtrowati objlj. eventillare frumentum.
• Nawjti, 1 mo Nawětrowati objlj.
• 2 do Nawjti, nawáti, afflare: ut wjtr zſwáł ſnjh ze ſtřechy, a nawáł płnau Sýń, chodnjk pak wſſechen zawáł. ventus dejecit flatu nives ex tecto, et afflavit nives in atrium. viam autem totam nivibus operijt.
• Nawanauti, leviter afflare. wětřjċek libě nawanuge, aura svaviter afflat. Nawanauti wětrem, duchem, wůnj. afflari vento, Spiritu, odore.
• Nadwjwati, nadwanowati, Supraflare.
• Obwjti, obwáti, obwanauti, obwjwati, obwanowati. circumflare.
• Odwjti, odwati, odwanauti, ceſsare II/255 â flando, aufhören zu wehen.
• Owjti obilj, est odwětrowati.
• Powjwati, powanowati, modicùm flare, l. incipere flare. ut wjtr powjwá, powanuge.
• Powjti obilj, est powėtrowati.
• Podwjwati, pod wano wanowati. infra flare.
• Přewjti, přewati, přewanauti, přewjwati, přewanowati, Supra, et ultra aliqvid flare, Vberwehen.
• Přiwjti, přiwáti, přiwanauti, přiwjwati, přiwanowati. afflare, zuwehen. libý wětřjk přiwanuł, suavis aura advenit. Wjtr Sněhu přiwał. ventus adhuc plures nives afflavit.
• Přiwjti objlj. est přiwėtrowati.
• II/256 Prowjti, prowáti, prowanauti, prowjwati, prowanowati, perflare, durchwehen. wetřjk ljbě prowjwá, prowanuge, aura suaviter perflat, l. afflat.
• Přewjti obilj, est prowětrowati.
• Prowanauti, Significat etiam 1 mo wětřickem ſe občerſtwiti. prochładiti ſe, refocillare se.
• 2 do wětrem drobet proſchnauti, parùm â vento Siccari. ut ty sſaty heſky prowanuły. t. proſchły.
• Rozwjti, rozwáti, rozwjwati, difflare, rozwjti obilj, est rozwėtrowati.
• Swjti, Swáti, Swanauti, conflare, Zuſammen wehen.
• Wywáti, wywjti. efflare, auſswehen. Wywjti obilj, est wywětrowati.
• II/257 Wywanuti, (wyčjchnauti) evaporare. wſſechna wůně wywanuła, (t. wyčjchła) omnis odor expiravit.
• Zawjti, zawáti. Verwehen. wjtr wſſechny ceſty snėhem zawjł, zawáł, ventus omnes vias nivibus texit.
• Zawjwati, zawanowati, Zawanauti, idem qvod powjwati.
• Zwjti, est zwėtrowati obilj.
• Zſwjti, zſwáti, zſwanauti, potest etiam illud ſ. omitti, ut zwjti. etc. deorsum flare, flatu dejicere.
• NB: differentia perfectorum, et Imperfectorum semper est observanda.
• Fedrłý ( q. ffukdrłý) co wjtr prudký. velociſsimus. venit â ffaukám, flo. et drłý, velox.
• Fedrljm (prudce běžjm) velociſsimè II/258 curro. dicitur de re inanimata. Sicut solent currere rotæ horologij. etc.
• Fedrljk, (co prudce náſtrogem negakým ſe žene, a bėžj) qvod velociſsimè instrumento aliqvo pellitur, et currit.
• Fedrługi, vel ffedrugi, qvod magis in usu est ( ubi enim r. uel ł. loco vocalis stat, solet illud ł, abjici, sic Auřednjk, loco Auředłnjk, oſprawědňugi, loco oſprawedłňugi) Imp: Sing: Act: Significat něco hbitě, a čerſtwě dėłám. aliqvid citò, et celeriter facio. citò expedio. On ty ſkłenice hodnė ffedruge. (t. ſpłňuge, ſpėſſnė wyprázdňuge) ille celerrimè vitra evacuat, expedit, ebibit. Rzemeſłnicý, kteřj djłem Swym giné ffedrugj, wzdyckny doſti djła magj (ffedrugi, t. kteřj s djłem II/259 gſau spėſſnj, neb kteřj djło ċerſtwė konagj, odbegwagj) Opifices, qvi labore suo alios expediunt, ( hoc est citò elaborant, qvod illis ad elaborandum datum est) semper satis ad laborandum habent.
• Fedrowati, Meth: přiſpěti k pomocy, dopomocy, dopomahati, dohoditi někomu nėco, accurrere in Subsidium, adjuvare, promovere. ut ffedrował ho nėkterým penjzem, (t. pomohł mu, darował mu) adjuvit ipsum modicâ pecuniâ.
• Et Nota, construitur hoc Verbum
• 1 mo cum Accus: purè. 2 do cum Accus: et Instrum: 3 tio cum Accus: et præpositione na, do, k, Secundùm II/260 Subjectam materiam.
• Cum solo Accus: Significat, odbýti, odbegwati, wyprawiti, odwyprawiti, expedire, ffedrug medłe toho poſła, (t. odbuď, wypraw) qvæso expedias istum tabellarium. On sſwárně lidi ffedruge (t. odbegwá) ille egregiè homines expedit.
• Cum Accus: et Inst: pomáhati někomu něčim, odkudž k potřebe Swé, giſtau pomoc, neb v´žjtek má: adjuvare alterum aliqva re, ex qva ad se juvandum lucrum aliqvod capit. ¤ Si res in Instr: casu posita, sit ab altero expedienda. ut ffedrowati někoho ſłużbau. (geſt, dáti mu ſłužbu, a za nj płatiti) dare ipsi servitium, et pro servitio solvere.
• ffedrowati djłem (geſt, dáti nėkomu něco II/261 dėłati, a za Vděłánj płatiti) dare aliqvid ad laborandum, et pro labore solvere.
• In his enim labor, et servitium peragi, et expediri debet ab altero. Si autem res in Inst: casu posita ab altero non expeditur, sed accipitur, Significat złaſky dáti, darowati, gratuitò dare, donare. ut on ho wdyckny piwem, a wjnem, y ginými potrawami ffedruge, ille ipsi semper, ceruisiam, vinum, et alia victualia, dono transmittit, (donat.) ffedrowati ałmužnau, dare eleemosinam.
• Cum Accus: et præp. Significat, dohoditi, dopomocy, promovere. ut ffedrował ho do Służby, (t. dohodił mu ſłużbu, aneb pomohł mu k ſłužbė) promovit, ( juvit) ipsum ad servitium. ¤ On ho II/262 ffedrował na ten auřad (t. on mu pomohł k tomu auřádu) ille ipsum promovit ad hoc officium. ffedrował ho k powinnoſti, promovit ipsum ad officium. ¤ Et Sic sunt distincta: ffedrowati auřádem, et ffedrowati na auřad, aneb k auřadu.
• Fedrunk, juvamen, subsidium, eleemosyna.
• Fedrownj liſt. (Přimłauwacý pſanj, aby nėkdo ałmužnau, Służbau, neb gináce ffedrowan był) literæ interceſsionales, ut aliqvis eleemosina, servitio, vel qvalicunq modo adjuvetur.
• Item literæ commeatûs, Paßport.
• Futro (od ffuċenj, a wětru: q. ffuč wėtru) Significat 1 mo Kožiſſina, kožiſſinowá podſſiwka, neb kdo ma dobrý kožich, muże wėtru wzdorowati, II/263 pellicea subductura, das futter.
• 2 do Pauzdro, theca, futter. hinc ffutrał idem qvod pauzdro. ¤ 3 tio Obłoženj negaké něčeho, obkładek. theca, futter.
• Futrugi, Imp. Sing. act. obkłádám (něċim) obduco.
• Futrowáwám, freq.
• Composita sunt perfecta.
• do-, od-ffutrowati, absolvere operationem.
• Offutrowati (obłožiti) obducere, ut offutrował weřege.
• Wyffutrowati (wnitř obłožiti) intrinsecè obducere. ut wyffutrował pauzdro ſuknem. etc.
• ffedrugi, u. supra ffedrłý.

Strany zdroje: II/268–II/278

• Fłek, 1 mo (hłáhoł, který ſe dėge od vdeřenj, nečjm płeſkatým, tenkým, ohebným, vox qvæ fit â percuſsione, aliqvâ re planâ, tenui et flexibili.
• 2 do Kus kůže okrauhłé na tenké hůłce přiwazaný, kterým když ſe vdeřj, takowý hłáhoł wydáwá. Frustum corei lignello alligatum, qvo dum percutitur, talis sonus excitatur. A timto Náſtrogem ffłekagj ſe a bigj mauchy, kterýžto II/269 náſtrog, gmenuge ſe ffłek. Et hoc instrumento percutiuntur, et occiduntur muscæ, ideoq vocatur hoc instrumentum etiam ffłek.
• 3 tio A kdyż od vdeřenj ffłeku, wzłáſſt włchkého, a mokrého pozuſtane známenj, tehdy to známenj gmenuge ſe też ffłek. a odtud Meth: pro podobnoſt: 4 to Zapłata záłatá gakakoliw.
• 5 to poſſkwrna, kaz, maz, a Vkałenina gakákoli wėċ, a načem koliw.
• 6 to Kus nėċeho ohebného. ut ffłek masſa.
• 3 tio Et Signum â percuſsione talis instrumenti potiſsimum madidi remanens nominatur etiam ffłek. et hinc Meth: et a similitudine dicitur 4 to omne aſsumentum vel immiſsura aut frustrum aliqvod alicui materiæ applicatum, aſsutumve. 5 to macula qvaliscunq. item 6 to frustum II/270 alicujus rei flexibilis, ut frustum carnis.
• Fłeky, plur. varioli, Bläterlein.
• Fłekám 1 mo (takowý hłáhoł ċinjm) talem sonum excito.
• 2 do nėċim płeſkatým peru, aliqva re percutio, vdeřił ho až ffłekło.
• 3 tio bigi, peru, percutio, ich ſchlage.
• 4 to aliqvando na kuſy ſekam, seco, ich haue. Imp: Sing: act: inde fit.
• Fłeknu, ffłecým, Perf: Sing: fut: in præt: ffłekł, ffłeknuł, ffłecył. Inf: ffłeknauti, ffłecyti. ffłecył ho ne Vrázně, ffłecył ho, aż ſe přehnuł. intelligitur percuſsio uno ictu. ffłecył ho přes hubu, l. w hubu, dedit ipsi alapam.
• Fłáka, (vdeřenj na dłaň) percuſsio palma, v. g. ferulâ vel simili instrumento.
• Fłakugi, -owati (na ffłáku, aneb ô II/271 ffłáky hrati, item ffłáky dáwati, est lusus puerorum, qvi enim perdit percutitur ejus palma, ferulâ, vel alia re planâ.
• Fłekot, g. m. ffłekanj.
• Fłekaċka, g. f. ffłekadło, g. n. (náſtrog, kterym ſe ffłeka, a neb ffłáky dáwagj,) instrumentum, qvo palma percutitur, vel sonus excitatur.
• Fłekanice (pranice) rixa, certatio, pugna, Scharmützel. była tam znamenitá ffłekanice. (t. prali ſe a ſekali)
• Fłekáwám. freq:
• Composita ex ffłekám, ffłeknu, ffłecým, sunt perfecta. ¤ Præsens Imp: habent ex freq: ut wyffłekáwam. ugi non admittunt propter seqventia verba hinc derivata.
• II/272 do- na- od-ffłekati. Idiot:
• Odffłekati Meth: (odbyti) expedire citò facere, ut brzo to kázanj odffłekał. citò hanc concionem finivit.
• On to brzo odffłeka, ille hoc citò faciet.
• Cum Dativo, Signif: konec vċiniti, finem facere, End machen. on tomu brzo odffłeká.
• Poffłekati, (poprati, poſekati) contundere.
• Poffłekati ſe, (poprati ſe, poſekati ſe)
• Proffłekati (ffłekánjm protłaucy) durchſchlagen.
• Proffłekati ſe (protłaucti ſe, proprati ſe, proſekati ſe) ſich durchſchlagen, durchhauen.
• Rozffłekati, (roztłaucti, rozſekati) diſsecare, Zerſchlagen, zerhauen. Na kuſy ho rozffłekali, (t. rozſekali) in II/273 partes illum diſsecuerunt.
• Rozffłeknauti, rozffłecyti, est uno ictu diſsecare.
• Wyffłekati, (wypłeſkati) ut wyffłekał mu hodnė zadnicy.
• Wyffłeknauti, wyffłecyti, est uno ictu percutere. ut wyffłekł, l. wyffłecył mu gednu přes hubu. dedit ipsi unam alapam.
• Wyffłekati ſe, (wymáſti ſe, wyſekati ſe) extricare se, evadere, ſich ausfechten, aushauen. ¤ Přeceť ge ſe ztoho wyffłekał (t. wymatł)
• Zffłekati, in partes contundere, et secare, Zerhauen.
• Zaffłecyti, zaffłeknauti, idem qvod zapłeſſtiti.
• II/274 Flink, (od ffłeknutj) baňka, alapa, Backenſtreich.
• ffliňkugi, Imp. Sing. act. alapizo, alapas impingo.
• Fliňkowáwam, freq.
• Compositum perfectum.
• Naffliňkowati, et Wyffliňkowati, alapas impingere, ut takto mu tu hubu hodně naffliňkował, l. wyffliňkował.
• Wyffliňkowati pulchrius construitur cum Accus: personæ, et huba omittitur. ut hodně ho wyffliňkował.
• Naffliňkowati ſe Idiot: u. Gram:
• Fłekugi, -ał, -ati. Sing: Imp: Act: Significat 1 mo (Płátugi, zápłacugi, płácám) sarcire, reficere, consarcinare, frustum alicui rei, ad operiendum foramen aſsuere, annectere, partes II/275 consuere, Bletzen, flicken, Lappen, beſſern.
• 2 do (káłeti) maculare, Beſudeln, Beflecken, fleckicht machen. ¤ At NB: ffłekugi in hac Significatione activa, præs: temporis, non solemus uti Simplici, sed tantùm compositis. ut poffłekugi. Et hoc propter Significationem hujus verbi neutralem nam:
• 3 tio ffłekugi Significat Neutraliter (mėnjm, zmėňugi, subintelligitur, barwu) muto colorem, l. mutor in colore. ut to ſukno geſt dobře barwené neffłekuge, (t. neměnj, l. nezměnj) iste pannus est benè coloratus, non mutat colorem, ta barwa ffłekuge, (t. mėnj) iste color mutatur.
• Fłekowaný ( v. g. sſaty, t. zápłacowaný, II/276 zápłacowatý) geflicket.
• Fłekýř (kdo zápłacuge, Weteſſnjk, Prták, Prtownjk, Prtowec) Sarcinator, ein flicker.
• Fłekýřka, fæm:
• Fłekowitý, ffłekowatý, (co mnoho ffłeku má) maculis abundans, fleckicht.
• Fljċek, dim: (małé znamenj) parva macula, flecklein. Item zápłatka, parvum aſsumentum.
• Fłekowáwám, freq: Zápłacowáwam, utimur illo tantùm in 1 ma Significatione, soleo reficere, ich pflege zu flicken.
• Composita ex ffłekugi sunt perfecta, poffłekugi, fut: perf: ¤ Imperfectum præsens non amat, futuro perfecto loco præsentis utimur, ut gak doſtane II/277 nowý Sſat, hned gey poffłekuge. ( hîc doſtane, et poffłekuge, est fut: perfec: loco præsentis, qva de re u. Gram:) qvam primùm novam vestem acqvirit, statim illam maculat.
• Poffłekowati, (pokáłeti) maculare, beflecken, Beſudeln. Et hoc composito utimur loco Simplicis. ffłekugi. in 2 da Signif: ut Supra insinuatum. gak ge ty Sſaty poffłekował (zffłekował) qvomodo maculavit istas vestes.
• Poffłekowaný, Pokałený, maculatus.
• Přeffłekowati (po znowu ffłekowati, přełátati) de novo sarcire.
• Přiffłekowati (připłácowati, přiłátati) frustum, l. aſsumentum annectere, zuflicken.
• II/278 Sffłekowati, consarcire, Zuſammenflicken.
• Vffłekowati, (vkałeti) maculare, beſudeln, Beflecken. Vffłekowaný, maculatus
• Wyffłekowati, (něco děraweho zprawiti, wýłatati) reficere, aus beſſern.
• Zaffłekowati 1 mo (załátati) aſsumento foramen operire.
• 2 do Zandati, zadėłati.
• 3 tio maculare, Beſudeln. gak ge tu sukni giż zaffłekował.

Strany zdroje: IV/141–IV/149

• Páłám, geſt właſtnj ohně, když płamen z ſebe wymjtá, to ſłowe páłá. flammesco, hinc prouenit páljm, płamen, płapołám. est Neut. Sing. Imp.
• Páłáti. Significat etiam, uentilare. est actiu. hinc páłati, uel opáłati, wowes na wopáłce, uentilare auenam uentilabro.
• IV/142 Páłáwám, freq. Componitur cum præpositionibus.
• do-, na-, od-, po-, pro-, pře-páłati. Secundum Significatum præpositionum usitatiſsimè autem cum O. et wy.
• Opáłati. idem quod páłati: (na řjčicy, neb na něcem podobnem zmjtati, přewjwati.) uentillare. Schwingen. Adag. Mrtwému koni owes opáłá. Meth. Přetřáſati, wałchowati bljžnjho.
• Opáłac, uentillator.
• Opáłka, g. f. uannus, eine futter Schwinge.
• Wypáłati, euentillare. Composita ex páłám, sunt perfecta. In Præsenti Singulari imp. Sig habent alias ugi. ut: opaługi, sed non est in usu. ratio est, quia incurrit in Significationem IV/143 compositorum à páljm, ut opaługi, zapaługi etc. et ideo semper potiùs simplici páłám, utimur.
• Płápołám, Simp. Sing. imp. et neut. geſt płamenem hořjm, płamen wymjtám, flammare, flammen Vber ſich geben.
• Płamen, g. m. ( q. páłamen) flamma, flamme. ¤ Płamýnek, dim.
• Płamený, flammeus.
• Płamenitý, habens flammas.
• Płápoł, g. m. maxima flamma. płápolem hořeti, dum totum quantum ardet et in igne est.
• Płamýnkowati. uel płápołkowati. geſt něco k podobnoſti płamene děłati. flammiren. Est uerb. imp. act. 3 iæ Conj. hinc, płamýnkowatý djło, flammirte Arbeit.
• IV/144 Páljm, t. horkoſtj dogjmám, horkem, neb ohněm tráwjm. uro, ich brenne. (y oheń pálj, když dřewo zſžjrá, y čłoweka pálj, když oheň podáwá.)
• Composita
• dopáliti, reliquum iam comburere, das Vbrige υerbrennen.
• Napáliti, adurere, anbrennen.
• Opáliti, amburere, Vmbbrennen.
• Odpáliti, finem comburendi facere.
• Popáliti, totum comburere, deurere, gantz υerbrennen. Significat pluralitatem gener.
• Podpáliti, succendere, Vnterzünden. Met: podpáliti někoho, geſt k hněwu ponauknauti, ad iram commouere. entzünden.
• Podpálený, parùm fatuus, angebrennt.
• IV/145 Přepáliti, nimium adurere, Vberbrennen.
• Připáliti, inurere, adurere, anbrennen.
• Připálenina, adustio.
• Propáliti, perurere, durchbrennen.
• Rozpáliti, Succendere, anzünden, entzünden. Met. rozpáliti ſe, geſt hněwem hořeti, irasci, ira accendi, entzündet werden. ¤ Adag. co v ohně ſtogj, rozpálj ſe, by železné było. Wo feüer, und Stroh beyſammen ſind, brent gern.
• Spáliti, comburere, υerbrennen.
• Vpáliti, (trochu páliti) adurere, anbrennen. Item, comburere, υerbrennen.
• Wpáliti, inurere, einbrennen.
• Wypáliti, exurere, ausbrennen.
• Zpáliti, est perfectum simplicis. IV/146 Item idem popáliti.
• Zpáliti ſe, est paſs. zpálił ſe, (t. chybiło mu)
• Zapáliti, accendere, anzünden.
• Zſpáliti, ad nihilum comburere, Zerbrennen. Obseruatio.
• Páljm, est Imp. act. Páljwám, freq. Participium in ený, ut Připáłený, zapáłený, vpalený etc. Composita ex Páljm sunt omnia perfecta. ut Zapáljm, fut. zapálił, præt. zapáliti, Inf. zapálen, ý. Part. Præsens tempus Imp. Sig. formant in ugi, ut Zapalugi, podpaługi etc. Et habent sua propria tempora, ut zapałował, -owati etc ¤ Ex his fiunt Frequentatiua, Zapałowáwám, podpałowáwám. IV/147 Et hæc sunt magis in usu, quàm ex freq. páljwám, ut zapáljwám etc. Deriuatiua.
• Palič, geſt kdo pálj, wzłaſſt, kdo měſta pálenjm hubj, Žhář, Incendiarius, Ustor, Brenner.
• Páliwý, Pałčiwý. geſt prudce pálicý, accensiuus, ustiuus. Páliwoſt, Pałčiwoſt. u. g. ohně, ardor ignis.
• Paliwo, g. n. co ſe pálj. ut dřjwj k paliwu, res, quæ comburitur.
• Pálený, ( subintelligitur wjno) crematum, uinum adustum, Brandwein.
• Pálenice, geſt mjſto. kde ſe palený palj, ustrina. Sed melius Winopałna.
• Palenec, adusta pisa.
• Podpał, g. m. geſt podnět, res succensiua.
• IV/148 Přjpał, g. m. res adustiua. Item Přjpał, geſt Znamenj připalené, caustum, Brandtzeichen. Přjpałowacý železo, cauterium, ein Brenneiſen.
• Popeł, g. m. ( q. popał, co po zſpálenj zuſtáwá) cinis, Aſche. wſſechno měſto popelem lehło (t. zſhořeło) giž w popele ležj.
• Popełatý, cinereus, Aſchenfarb.
• Popelice, (zwjřátko popełaté srſti) mus ponticus, fehe. ¤ hinc Popeličj, u. g. čepice, kožich. etc.
• Podpopełný chleb, cineritius panis.
• Zápał, (co ſe zapaługe, obět zápałná) holocaustum, Brand-opfer.
• Zápałčiwý, accensiuus. ¤ Meth. Kdo ſe wſtekle k hněwu zapaługe, l. błázniwě prudký, prchłý (řjká ſe ô čłowěku, y IV/149 koni złém.)
• Páłka, flagratio, Meth. přjliſſná łež, když kdo łže, gakoby pálił. hinc: což on pálj, (t. łže) Cætera deriuabis, secundum regulas Grammatices, quæ uoles.

Strany zdroje: IV/241–IV/254

• Pjď g. f. (od pnutj a wypjnánj) spithama, Spanne.
• Pjdjm, præs: Sing: Imp: pjdił, pjditi, geſt pjdj měřjm, Spitama mensuro. IV/242 Composita ex eo sunt omnia perfecta, nec imperfecta admittunt, et ideo nec præsens. Iunguntur cum præpositionibus secundum Significatum earum, ut in Grammatica explicatum. ut do, na, nad, o, od, pod, pře, při, s, wy, zpjditi.
• Pjdimuž, l. Pjdimužjček, trpaſljk, paruus masculus, Zwergel.
• Pigi, u. p. Sing. Imp. pił, pjti. bibo, ich trincke.
• Pjgjm, Pjwám, Iter: Pjgjwám, Pjwáwám. quæ declinantur secundùm suas conjugationes.
• Pitj, g. n. bibitio, po pitj choditi, geſt po krčmách choditi. Item significat, nápog, potus.
• Piteł, kdo pige, Trincker.
• Pigan, Pigák, g. m. aliqui a producunt, IV/243 geſt kdo hrubě pige. Sauffer, Potator, hinc Žraut masſa, a Pigan wjna.
• Piganka, g. f. Saufferin.
• Picý, co k pitj nálezj: ut picý nadoba. Item pitedłný, potabilis, ut picý med (t. pitedłný)
• Pitełný, kdo může pjti, qui potest bibere, l. libenter bibit. pitedłný, co ſe může pjti, potabilis.
• Pitełna, l. piterna, Pigárna, g. f. locus ubi bibitur, mjſto kde ſe pjwá, Schenckſtube.
• Pjpa, trubka, kterau ſe kuřicý tabák pjge.
• Pipka, dim.
• Piwo co ſe pige, omne quod bibitur per Synecdochen dicitur, nápog z objlj a wody, cereuisia, Bier. hinc hořký piwo, horanda, hořčák, l. hořčáček, amara cereuisia, BitterBier. bjłý piwo, alba cereuisia, Weißbier.
• IV/244 Piwný, co z piwa geſt, quod ex cereuisia est, ut Piwná poliwka, Bier Suppe. Adag: było nėkdy piwo. (než giž gſau kwaſnice, totiž neb ocet: ô wěcy w horſſj změněne)
• Piwowár, Breyhauß.
• Piwowárnjk, kdo piwo wařj. Bier Breüer.
• Piwnice, Piwný ſklep, cellarium pro cereuisia, Bier Keller. Obserua 1 o Composita ex pigi, sunt omnia perfecta, ut připigi, fut: připił, præt: připiti Inf. ¤ Et penultima i in Compositis trisyllabis corripitur in Infinitiuo. licet aliqui eam etiam producant. ¤ Est haustum adferre, Zutrincken. Obserua 2 do Composita ex pigi, formant tempus præsens imperfectum, ex Iteratiuo pjgjm, ut připjgjm. præt: Imp: při IV/245 pjgeł. Inf: imp: připjgeti. rarò ex pjwám, ut dopjwám, vpjwám, nam pulchriùs dices, dopjgjm, vpjgjm. Ex his fiunt frequentatiua, připjgjwám, soleo propinare, připjgjwał, připjgjwati. Poſsunt etiam componi ex pjwáwám, ut Vpjwáwám, ał, ati. secundum suam coniugationem, sed meliùs primo modo. Notabis ergo, composita ex pigi, habent in futuro eandem terminationem, ut wypigi, in præt - ił, wypił. Inf. iti, wypiti, et hæc omnia sunt, ut dixi, perfecta. Composita ex pjgjm, ut wypjgjm, ebibo, præs: wypjgeł, præt: budu wypjgeti, fut: wypjgeti, Inf: sunt omnia imperfecta. In sequentibus itáq scies distinguere horum uerborum Significationem.
• IV/246 dopiti, perf. dopjgeti, imp. dopjgjwati, l. dopjwáwati, freq. ( Et sic de alijs compositis intelliges) Significat 1 mo idem quod wypiti, ebibere, austrinken. 2 do finem bibendi facere. ut giž ten sud piwa dopili, giž dopili řad. ¤ Nedopił, ironicè, geſt wywážił wſſecko. 3 tio Meth: â bibendo mori. giž on dopił. 4 to dopiti ſe (něčeho) u. g. nemocy, Sauchotin etc. bibendo sibi causare infirmitatem, phtisin etc.
• Napiti ſe, geſt k potřebě pjti, ad neceſsitatem bibere, trincken.
• Podnapiti ſe, geſt k weſełoſti pjti, parùm se inebriare, ſich berauſchen. Composita ex pigi habent duplex participium paſsiuum, ný, et łý.
• IV/247 Napitý, napiłý. si simpliciter proferatur, ut geſt napitý, Significat eum, qui pro neceſsitate uitali, et gustu bibit. Si addatur aliquod aduerbium, ut ge drobet napitý, ge hrubě napiłý, significat est parùm potus, ualdè potus etc. iſt wenig berauſchet, iſt ſehr berauſchet. Et sic aduerbium illud participium qualificat.
• Podnapitý, Podnapiłý, parùm potus, wenig berauſchet.
• Opiti, ožhrati, inebriare, υoll ſauffen. opili ho wjnem, inebriarunt illum uino, hinc
• Opiłý, opitý. ebrius, truncken, υoll.
• Opiłoſt, ebrietas, Trunckenheit.
• Opilec, ebriosus.
• Opiłſtwj, ebriositas, Trunckenheit.
• Odpiti, absoluere potum. ut giž swůg řad odpili. Sie haben ſchon das ihrige abgetruncken. IV/248 odpige on swůg djł w swėtě. Er wird ſeinen Theil auf der Weldt wohl abtrincken. Odpiti (v někoho, u. g. dług) Sign: propiti, abtrincken. ut odpił v něho 10 f. hat bey ihn 10 f abgetruncken. ¤ Latinè hæc phrasis circumscribi debet ita: pro 10 florenis cereuisiam apud illum in defalcationem sui debiti ebibit.
• Popjgeti, popjwati, geſt pomału pjti, parùm, seu per distinctas uices bibere. perfectum tempus, u. g. popiti non habet, quia ipsi Significationi perfectio est contraria, nam per uices bibere non potest admittere sensum perfectum in eodem tempore.
• Podpiti ſe, est idem quod napiti.
• Přepiti, cum Accus: superare bibendo, IV/249 Vbertrincken. kdo koho přepige? neb vpige? (t. pitjm přewyſſj) qui alterum uincet bibendo?
• Přepiti ſe, geſt opiti ſe, inebriari, berauſchet werden.
• Připiti, haustum adferre. propinare, zutrincken, zubringen.
• Propiti, perpotare, υertrincken. propili na wjně 10 f. Sie haben am Wein 10 f υertruncken. ¤ Adag. mohliby penjz społu propit (ô Podobných, de similibus)
• Předpjgeti, antebibere, υortrincken, cum perfecto non componitur.
• Rozpiti ſe ( u. g. rozpiti ſe na to wjno, piwo) Idiot: phrasis: Latinè, tandem illis hoc uinum placet, et illud bibunt.
• Spjti, l. zpjti, mnoho wypiti, multum IV/250 ebibere, υiel austrincken. ut mnoho wjna spili, Sie haben υiel Wein ausgetruncken.
• Vpiti, modicum quid ebibere, wenig austrincken. cum Genit: někdo toho wjna Vpił. Es hat jemandt υon dem Wein etwas getruncken.
• Vpiti cum Accus: subtiliter dicitur inebriare, berauſchen, ut Vpił sebe y giné, co náležj.
• Zapiti, zapjgeti, Idiot: aliquid bibendo pellere, l. oprimere, υertrincken. Zapjme to hoře, tu hořkoſt, pellamus hanc tristitiam, amaritudinem bibendo.
• Zapjgeti, Significat etiam, sæpè et parùm bibere. ut čaſto zapjgegj, l. zapjgj. Deriuata.
• Pogjm, act: Sing: præs: imp: ginému pjti dáwám, pogił, pogiti. facio bibere, IV/251 ich träncke.
• Págjm, Iterat. Sed in Simplici Significatione non est in usu, nisi cum Compositis.
• Pogjwám, freq.
• Pogjm, significat etiam iungo, pogjwám, freq. sed de hoc suo loco. Composita ex pogjm, sunt omnia perfecta, ut napogjm, fut: napogił, præt: napogiti, Inf:
• Napogiti, (geſt ku potřebě dati piti) dare ad bibendum pro neceſsitate, zu trincken geben.
• Opogiti, (k opitj, ad inebriandum) berauſchen.
• Vpogiti, parùm subtiliùs, quàm opogiti, berauſchen.
• Zapogiti (k rozwłaženj, ad refrigerandum) hinc běda tomu, kdo napágj bližnjho swého, tak aby opogił. Zapogeni gſme w gednoho ducha. IV/252 Part: napogený, opogený etc. Composita ex Pogjm, habent præsens Imperf: ex pagjm compositum. ut napágjm, zapágjm. præt: napágeł. Inf. napágeti. Item in ugi: ut napogugi, zapogugi, præt: napogował, Inf. napogowati. Frequent: napágjwám, Napogowáwám.
• Zapágjm, Sig. etiam Sæpe parùm bibo. zapágj, gako hus.
• Nápog, g. m. ku pitj wěc připrawená, potus, tranck. Nápogek, g. m. nápogeček dim. idem, quod nápog. Item Nápog (gedno wypitj) haustus, Trunck.
• Nápitek, g. m. nápjteček, dim. Nápitka, g. f. napitj g. n. idem nápogek, t. gedno napitj. ut ani tam nápogečku, l. nápitečku nebyło doſtati. ge tam aſy s nápitek.
• IV/253 Napágedło, koryto, z něhož ſe dobytek napágj. aquarium, Träncke.
• Opogný, k opogenj ſłaužicý, Zur Trunckenheit dienlich. Opogný nápog, Sicera, Starckes Geträncke.
• Pigawice, g. f. Pigawec, g. m. hljſſt krew wyſáwagicý, Sanguisuga, hirudo. Egel. Meth. Lakomec, auarus.
• Spjłám, ał, ati (t. piwo słýwám, od piwa słýwánj) act: Sing: præs: Imp: cereuisiam in uas infundere. Significat etiam, přezdjwám, cum G. et D. ut spjłał mu łotrů, Zrádců (t. nadáwał) appellauit illum nequam, proditorem.
• Spjłáwám, freq. Composita ex Spjłám sunt perfecta.
• do-, od-, se-, ut doſpjłati, finire laborem infundendi.
• IV/254 Naſpjłati. u. g. giž naſpiłali dwa sudy, pět sudů etc. uel magj naſpiłano etc. iam duo, quinq uasa cereuisiæ impleuerunt. Imperfectum tempus habent ex frequent: doſpjłáwám, ugi non admittunt.
• Spjłka (mjſto kde ſe piwo do sudů ſpjłá, a seſpjłané wyſſetřuge) locus ubi cereuisia in uasa infunditur, et obseruatur.
• Spěłák, g. m. (kdo ſpjłá)
• Spėłacý, adj. (co k ſpjłanj naležj) ut sochor, dčber etc.
• Spėłácſký, adj. (co Spěłáku naležj)

Strany zdroje: VII/266–VII/273

• Włáha, g. f. ex hebr. לגע (mokroſt) humor, uligo, feüchtung, feüchte, Näſſ.
• Włchky, adj. (łoco włachký) humidus, feücht.
• Włchce, adu. humidè, feüchtiglich.
• Włchkoſt, humiditas, feüchtigkeit.
• Włažjm, -ił,-iti. Sing. Imp. act. (włáhau napauſſtjm) humecto, Ich befeüchte, mache feücht.
• Włažjwám, Frequ. Simp. Composita ex włažjm sunt perfecta, ut Fut. zawłažjm, Præt. zawłažił, Inf. zawłažiti. Præsens Imperf. formant in ugi: ut zawłažugi, zawłažował, Præt. Imp. zawłažowati. Inf. Imp. Et sic cætera.
• VII/267 Zawłażowáwám, Freq. Comp.
• Nawłažiti, Obwłažiti, powłažiti, swłažiti, zawłažiti, eiusdem Significationis humectare, humefacere, feücht machen, befeüchtigen.
• Obwłaženj, rozwłażenj, Swłaženj, zawłáżenj, humefactio, befeüchtigung. Nota, obwłažiti Significat etiam, (občerſtwiti) reficere, refocillare, erqwicken, ergetzen. hinc
• Obwłażenj, refectio, Erqwickung.
• Odwłažiti, (właženjm odundati, odmočiti) humctendo remouere.
• Přewłažiti, (přes přiliſs włažiti, přemočiti, přemokřiti.) ultra modum humectare, Vberfeüchtigen.
• Přiwłažiti, přiwłažowati, (włahy přidati, pomału włahy přibýwati.) VII/268 humorem addere. Item, pomału a čaſto prſſeti, parum at sæpe pluere, wenig, Vndt offt regnen. ut heſky tam přiwłažuge. (t. zſprchuge.)
• Rozwłažiti, (włáhau rozmokřiti.)
• Wywłažiti, (wymokřiti.)
• Zawłažiti, u. supra. Et quia humor, accedentibus radijs Solis, facit calorem tepidum, et inde etiam ipse humor fit tepidus. hinc aliud uerbum formatur.
• Włažnjm, Sing. Imp. act. włažnił, włažniti. tepefacio, warmlich machen.
• Włažný, adj. (mirně tepłý) tepidus, lau, warmlich.
• Włažně, adu. tepidè.
• Włažnoſt, tepiditas.
• VII/269 Włažnjwám, Freq. Composita ex eo fiunt perfecta: ut Fut. perf. owłažnjm, Præt. perf. owłažnił, Inf. perf. owłažniti. Præsens Imperf. habent in ugi. ut owłažňugi. etc.
• Odwłažniti, powłažniti, (drobet włažné včiniti) parum tepidum facere, wenig warmlich machen.
• Odwłažný, Powłažný, (drobet włažný) parùm tepidus, wenig wärmlich.
• Přiwłažniti, (drobet włažněgſſj včiniti) parùm tepidiùs facere, wenig wärmlicher machen.
• Přjwłažný, parùm tepidus, wenig Lau.
• Rozwłažniti, (włazné včiniti) tepidum facere.
• Zwłažniti, habet significationem simplicis, VII/270 sed perfectam. Ex włažjm, et włažnjm: fiunt alia uerba neutro paſsiua.
• Włhnu, (łoco włahnu) włhnuł, l. włhł, włhnauti. Sing. Imp. (moknu) humector, humesco, humidus fio, ich werde feücht. Composita ex eo fiunt perfecta. ut Fut: zwłhnu, Præt. zwłhnuł, Inf. zwłhnauti. Præsens Imp. non est in usu, loco illius futuro utimur, ut wſſechno tu zwłhne. Si quis tamen eo opus habeat, in ugi formandum erit. ut nawłhugi.
• dowłhnauti, (do oſtatku zwłhnauti.) totaliter humefieri.
• Nawłhnauti, (włáhau nagjti,) humore affici, humefieri.
• Obwłhnauti, (włahau około nagjti) circum circa humidum fieri.
• VII/271 Odwłhnauti, (włáhau odwſtáti, włáhau ſe odlepiti) humore separari, amoueri.
• Powłhnauti, (napořád włhnauti) consequenter humefieri. Additâ particulâ, drobet, trochu, diminuit Significationem. drobet tomu powłhnauti neſſkodj: modicùm humefieri non nocet. Ein wenig feücht zu werden, ſchadet es nicht.
• Přewłhnauti, (přes přjliſs nawłhnauti.) ultra modum humescere.
• Přiwłhnauti, (geſſtě lépe zwłhnauti) meliùs humefieri.
• Prowłhnauti, (weſkrz zwłhnauti) ab humore penetrari. durch Vndt durch feücht werden.
• Rozwłhnauti, (humore solui.)
• VII/272 Vwłhnauti, idem nawłhnauti.
• Wywłhnauti, (wláhu wypachnauti) humorem perdere, die feüchtigkeit υerliehren.
• Zawłhnauti, zwłhnauti, ut nawłhnauti. Zwłhnauti, utimur etiam loco Simplicis in significatione perfecta. Nota omnia hæc uerba habent participium paſsiuum in łý suæ significationis, ut
• Nawłhłý, zwłhłý, (wlchký) humidus, humefactus, feücht. Et ex illis omnibus fiunt Substantiua uerbalia in oſt. ut
• Nawłhłoſt, zwłhłoſt, humefactio, humiditas, feüchtigkeit
• VII/273 Włažnu. Sing. Imp. paſs. włažnuł, włažnauti. tepidus fio, tepesco, ich werde Lau. Composita ex eo fiunt perfecta. Præsens Imperectum non amant.
• Owłažnauti, zwłažnauti, habent Significationem Simplicis, at in Significationem perfecta.
• do- na- od- po- pře- při- pro- roz- v- wy- za- włažnauti. habent eandem Significationem, quam habent Composita ex włhnu, nempe in sensu tepiditatis: illa enim humidum, et hæc tepidum Significant.

Strany zdroje: VII/533–VII/544

• Zeła, l. zelina, g. f. â Græc: et Hæbr. uireo, (zroſtlina polnj, a zahradnj, bylina.) herba, planta, Kraut.
• Zelj, g. n. Collect. (mnoho zelin) Item (hłáwkowitá, l. zahradnj bylina,) VII/534 braſsica, olus, caulis, Köhl. Zelj kadeřawé, (kapuſta) braſsica apiana, crispa. Krauſter Köhl. Zelj płané, (kapuſta bjłá) lampsana, weißer köhl.
• Zeljčko, dim.
• Zełný, zelinný, adj. (co od zelj pocházý, aneb ſe zelj přidržj. item gako zelj barewný) ut Zełná woda, aqua ex oleribus, Krautwaſſer. Zełný raup, neb čerw (t. hauſenka, łežák) eruca, krautwurm. Zelinná barwa, herbidus color, krautfarb.
• Zełnatý, adj. (hogný na zelj) abundans oleribus, krautreich. Item (býti co zelj) fieri quid sicut olus, wie ein Kraut ſeyn. ut to ge wěc zełnatá etc.
• Zełnjk, Zełnář, (kdo zeliný prodáwá, aneb s zełnjcſtwjm ſe objrá. Petrželnjk, Zahradnjk.) VII/535 Olitor, Kreûtler.
• Zełnice, Zełnářka, g. f. Olitrix, Kreütlerin.
• Zełnjcſký, Zełnářſký, adj. (co k Zełnjcſtwj přiſłuſſj, zahradnjcſký.)
• Zelnjcſtwj, Zełnařſtwj (obchod Zełnářſký, Zahradnjcſtwj), negotiatio olitoris, Krautgewerb. Ex Zeła uenit
• Zełený, adj. (zelenagicý ſe) uirescens, herbeus, uiridis, grünend, grün. ut ge tam wſſechno zeleno, iam omnia ibi uirescunt, Es iſt alles grün. Item (zelinné barwy) coloris uiridis, grünfarb. ut Zelený sukno, zelená barwa, zelený płátno etc.
• Sic Zelená Geſſtěrka, lacerta, Eydechs. Zelená hauſenka, cantharis, Goldtkäffer, Mayländiſcher Käffer. Zelený drn, (tráwnjk) cespes uiuus, grüner Waſen. Zelená ratoleſt, VII/536 frons, Laubaſt, ein grüner Zweig. Zełená žába, rubeta, feüerkrot. Zełený chrauſt, buprestis, Qwalſter, ſtinckender käfer. Nota adjectiuum Zełený, potest mutare ý in o, et sic fiet unum Compositum nomen ut Zełenochrauſt, Zelenoziába etc.
• Zełeně, adu. grünlich.
• Zełenoſt, subst. uiriditas. die Grüne, Grünheit.
• Přjzełený, Přjzełenałý, přjzełenawý, Názelený, Názelenałý, (drobet, nehrubě zełený, oſſlegchowý) subuiridis, prasinus, porraceus, safftgrün, Lauchfarb. Ex his fiunt aduerbia, mutato ý in e. ut přjzeleně, přjzelenale etc. Substantiua, mutato ý, in oſt. ut VII/537 přjzełenałoſt, Přjzełenoſt, sic reliqua.
• Nazełeno barwiti, est (zełenau barwau napauſſtěti) uiridem colorem dare, grün farb machen. Sic na přjzełeno barwiti etc.
• Zełenawý, zełenatý, adj. (zelenoſt magicý) uiridis, grün.
• Pozełenawý, Pozełenatý, Názełenawý, Názełenatý, Přjzełenawý, Přjzełenatý, idem quod, Přjzelený. Ex his fiunt aduerbia et Substantiua secundum regulam Grammatices. ut Zelenaté, Zelenatoſt, Sic reliqua. Uerba inde prouenientia.
• Zelenjm, Sing. Imp. dup. Signif. actiuum Significat, (na zeleno barwjm) uiridem colorem induco, grün färben. in præt. zelenił. Inf. zeleniti. VII/538 Neutrum seu paſs. Significat (zełeným gſem, zełenám ſe.) uiresco, ich werde grün. In præt. Zełeněł, Inf. Zeleněti. ut ten Strom pěkně zelenj.
• Zełenám, Sing. Imp. Neut. zelenał, zełenati. idem quod zelenjm, Signif. Neut. Nota in hac Significatione solet pulchrè addi ſe, et Sic est paſs. idem significans. ut zelenjm ſe, zełenám ſe, uiresco, germino, frondesco, ich werde grün, ich grüne. ut tráwa ſe zelená, zelenj. In præt. zelenił ſe, zelenał ſe etc.
• Zelenjwám, zelenjwám ſe, zelenáwám ſe, Freq. conjug. Imp. 1 mæ.
• Zełenawý, zelenatý, u. Supra. Composita ex Zelenjm, zelenjm ſe, zełenám ſe, cuiusuis Significationis, fiunt perf. Signif. ut fut. zazelenjm, VII/539 zazelenjm ſe, zazelenám ſe. præt. zazelenił, zazeleněł, zazelenił ſe, zazelenał ſe, Inf. Zazeleniti, zazeleněti, zazeleniti ſe, zazełenati ſe. Imperfectum tempus, formant ex Freq. Zelenjwám, et Zelenjwám ſe, zelenáwám ſe, ut præs. Zazelenjwám, Zazelenjwám ſe, Zazelenáwám ſe, præt. et Inf. formatur secundum regulam. Composita Signif. actiuæ.
• dozeleniti. ut giž to wſſechno dozelenił.
• Nazeleniti, (zeleně vděłati) uiride facere, mit etwas grün anſtreichen. čims to nazelenił?
• Nazeleniti ſe. ut giž ſe doſti nazelenił.
• Ozeleniti, (zelenau barwau napuſtiti) uiridem colorem induere, grün färben.
• VII/540 Pozeleniti, (zelenau barwau pokałeti.) colore uiridi maculare, grün beſchmutzen. ut Nač, a čim gſy to tak pozelenił?
• Pozeleniti ſe, paſs. čim gſy ſe tak pozelenił? qua re uiridi te maculasti? mit was grün haſt du dich beſudelt?
• Přezeleniti, (gináce zeleniti) alium colorem uiridem induere, andere grüne farb geben.
• Přizeleniti, (zelenoſti přidati, wětſſj zelenatoſt dáti, zeleněgſſj vděłati,) uiridius facere, mehr grün machen. Muſyſs to drobet přizeleniti. etc.
• Zazeleniti, idem quod pozeleniti. Verba Composita Significationis Neut. Et paſs. ex Zelenjm, Zełenám, zelenjm ſe, zelenám ſe, cum distinctione Sig. perf. et imp.
• VII/541 dozeleněti, dozeleněti ſe, dozełenati, dozełenati ſe, dozelenáwati, dozełenáwati ſe. (do konce zeleným býti) iam integrè uirescere. gantz Vndt gar grün werden.
• Ozeleněti, ozelenati, ozeleniti ſe, ozełenati ſe, ozelenáwati, ozelenáwati ſe, (wůkoł zeleným býti, ſe zelenati) circum circa uiridem fieri, Vmb Vndt Vmb grün ſeyn, oder werden.
• Pozelenati ſe, (wſſechno zelenu býti) omnia uiridia fieri, alles grün werden. Giž ſe tam wſſechno pozelenało. etc.
• Přizelenjwati ſe, přizelenáwati ſe, přizeleniti ſe, přizelenati ſe. (pomalu ſe zeleniti,) parùm plùs uirescere, etwas mehr grün werden.
• Přizelenatý, přizelenałý. u. Supra.
• VII/542 Rozzeleniti ſe, rozzelenati ſe, (wſſechno vprkem ſe zelenati.) totum quantum uirescere, alles grünen.
• Vzelenati ſe, (pěkně zelenu býti) pulchrè uirescere, schön grünen. Wſſechno ſe tam pěkně vzelenało. etc.
• Zazelenati ſe, zazeleniti ſe, Zazełenati, zazeleněti, zazelenáwati ſe, zazelenjwati ſe. (začjti ſe zelenati, in Signif. imp. id est. incipere uirescere, florescere, frondescere, anfangen zu grünen. in Significatione autem perfecta, wſſechno ſe zelenawati, omnia uirescere, alles grünen. ) ut pěkně ſe tam zazelenáwá (t. začjná zelenu býti.) incipit pulchrè florescere, seu uirescere, Es fangt an schön zu grünen. Což ge ſe tam pěkně zazelenało. quàm VII/543 pulchrè omnia uiridia facta sunt. Es iſt alles grün worden. Aliud Uerbum.
• Zelenatjm, (bohatě zelenjm, hogně ſe zelenám) copiosè uiresco, uel uiridis fio, ich werde ſehr grün. Est uerbum dupl. Significationis. Act. habet in præt. zelenatił. Inf. Zelenatiti. Significans, hogně zeleniti. Neut. Zelenatěł, Zelenatěti. Significans, hogně ſe zelenati. hinc.
• Zelenatý, adj. (hogně zelený,) uide Supra.
• Zelenatjwám. Freq. Composita ex eo fiunt perfecta. ¤ Imperfecta formantur ex Frequentatiuo. ijsdem regulis, ut dictum est, de Zelenjm. Zelenjwám, zelenám ſe, ut zelenáwám ſe etc. VII/544 ut Uerba Signif. actiuæ.
• do- o- po- pře- při- za-zelenatiti. Verba Signif. Neut.
• do- o- po- při- roz- za- zelenatěti ſe, -zelenatjwati ſe.
• Názelenatý, Pozelenatý, přjzełenatý. u. supra hîc.

Strany zdroje: VII/567–VII/581

• Znám, ab Hebr. רלס (wjm, powědom gſem, wědomoſt mám) nosco, ich kenne, ich weiſs. Est Sing. Imp. act. znał, znati. ut Znám ho dobře. (gſem ho dobře powědom) nosco illum benè, ich kenne ihn gar wohl.
• Znám ſe, paſs. Item Neutraliter cum præp. k. fateor, ich geſtehe. ut Znám ſe k tomu, fateor, ich geſtehe es.
• Znáwám, znáwał, znáwati, Freq.
• Známý, adj. (wědomý, zřegmý) notus, cognitus, Bekannt.
• Známě, adu. (zřegmě, wedomě) VII/568 notè, manifestè, bekanntlich.
• Známoſt (wědomoſt) notitia, notio, Erkanntnuſs, Wiſſenſchafft, Bekanntſchafft.
• Neznámý, adj. (newědomý, nepowědomý, cyzý) ignotus, incognitus, Vnbekannt, frembd.
• Neznámě, adu. ignotè, Vnbekantlich.
• Neznámoſt, (newědomoſt, nepowědomoſt, cyzyna) ignorantia, ignoscentia, Item aliquando aliena terra, Vnwiſſenſchafft, Vnbekantſchafft. W neznámoſti budem, lidſkým snad potrawa Žrautum.
• Známka, g. f. (łytera) litera, Buchſtaben. Ze známek ſe půſobj słowky, ex literis fiunt Syllabæ.
• Znamenj, g. n. Signum, ein Zeichen.
• VII/569 Znamýnko, g. n. dim. Item (čárka, aneb znamenec na Známkách dłauhých.) accentus literarum longarum.
• Znamenec, g. m. Znaméne, g. n. accentus. Verba composita ex Znám, et znám ſe, fiunt perfecta. ut poznám, cognoscam, fut. poznał, præt. poznati, Inf. Præsens Præt. Inf. in Significatione Imperf, formant ex Freq. Znáwám. ut poznáwám, præs. cognosco, poznáwał, præt. poznáwati, Inf.
• Poznati, poznáwati, agnoscere, cognoscere, erkennen, erfahren haben.
• Poznánj, g. n. nom. part. cognitio, Erkantnuſs.
• Poznaný, Poznałý, part. paſs.
• VII/570 Poznale, poznaně, adu.
• Poznałoſt, Poznanoſt. Subst.
• Poznawač, Poznáwateł, g. m. (kdo poznáwá) qui agnoscit, der Erkennen thuet.
• Přiznati, přiznáwati, (přiřknauti) addicere, zuerkennen. non est multùm in usu.
• Přiznati ſe, přiznáwati ſe, cum præp. k. confiteri, fateri, geſtehen, bekennen, ſich bekennen. Ke wſſemu ſe přiznáwá, přiznał, etc. omnia confitetur, confeſsus est, Er bekennet. Er hat bekennet alles. Item cum præp. na significat idem quod wyznati, ut přiznał ſe na něho, id est wyznał. Přiznáwá ſe na něho etc.
• VII/571 Přiznánj, g. n. confeſsio, bekanntnuſs.
• Přiznałý, part. Confeſsatus. ¤ ut přiznałý skutek, factum in confeſso.
• Přiznale, adu.
• Přiznałoſt, Subst.
• Přiznalec, g. m. (který ſe k ſkutku přiznał) confeſsus.
• Přiznáwateł, g. m. (kdo ſe k něčemu, (gako, exempl. ge. k wjře Katholicſké) přiznáwá)
• Rozeznati, rozeznáwati, (rozhodnauti, rozſauditi.) dignoscere, internoscere, decidere, definire, Vnterſcheiden, υorbeſcheiden. Ať on to mezy Námi rozezná. Rozeznati dobré od złého. Saudce to mezy náma rozezna.
• Rozeznánj, decisio, Erkanntnuſs.
• Rozeznaný, rozeznałý, part. to geſt VII/572 wěc giž rozeznaná, rozeznałá. Hæc res est iam decisa, die Sach iſt schon decidi ret.
• Rozeznaně, rozeznale, adu.
• Rozeznanoſt, rozeznałoſt, Subst.
• Rozeznanliwý, adj. (powážliwý) iudiciosus.
• Rozeznáwateł, g.m. definitor, decisor.
• Seznati, Seznáwati, (znamenati, aliquando loco wyznati) cognoscere, agnoscere, fateri, animaduertere, bekennen. mercken, befinden.
• Seznánj, nom. part. cognitio, der Befund.
• Vznati, Vznáwati, (sauditi) agnoscere, judicare, judicio suo approbare, erkennen, befinden. ut gá to za ſłuſſné vznáwám, ego iudico hoc justum eſse. VII/573 ich befinde es υor billig, oder billig zu ſeyn.
• Vznaný, Vznałý, part.
• Vznale, adu.
• Vznałoſt. Subst.
• Vznánj, g. n. judicium, arbitrium, Erkanntnuſs, Befund. Wedle Vznánj Sprawedliwého saudu, secundum arbitrium Iudicis, nach dem Befundt des Gerichts.
• Vznáwateł, g.m. (kdo vznáwá.)
• Wyznati, wyznáwati, confiteri, edicere, deponere, Bekennen, ausſagen. ut Wyznał prawdu, faſsus est ueritatem, hat die Warheit bekennet. Tak wſſichnj swědkowe wyznáwagj, (Seznáwagj) ita omnes testes deponunt. alſo ſagen alle Zeügen aus. Ten VII/574 Złočinec wyznał na něho, (proti němu) že etc. ille Maleficus confeſsus est contra ipsum, quod etc. der Vbelthäter hat wider ihn ausgeſaget, daß etc.
• Wyznati ſe, wyznáwati ſe, cum præp. z. Significat (Spowjdati ſe) confiteri, Beichten. ut wyznał ſe z swých hřjchů, (t. Spowjdał ſe) confeſsus est sua peccata, hat ſeine Sünden gebeicht. Cum præpositiòne na. idem quod přiznáwati ſe. ut wyznáwał ſe na něho. (t. přiznáwał ſe.)
• Wyznánj, g. n. Significat1 mo (přiznánj, Přiznałoſt) confeſsio, examen, Bekanntnuſs, Ausſag. Wyznánj złočince, examen malefici. VII/575 Ausſag des Vbelthäters. 2 do Wyswedčenj, depositio, testatio, Ausſag. ut wyznánj swědkůw, depositio testium, Ausſag der Zeügen.
• Wyznałý, wyznaný, part. (přiznałý) confeſsus, bekanntlich.
• Wyznale, adu.
• Wyznałoſt. Subst.
• Wyznawač, Wyznawateł, Confeſsor. Ex Známý, fit Uerbum.
• Známjm, známił, známiti. Sing. Imp. Act. (známo činjm) notum facio, ich Thue bekannt. at Simplex act. non est multùm in usu.
• Známjm ſe, paſs. Známiti ſe, cum præp. k. (známa ſe činiti, dáti ſe poznati, hłáſyti ſe) facere, ut cognoscatur, se notum facere, ſich zu erken VII/576 nen geben. byłbych ho nepoznał, kdyby ſe był sám neznámił. (t. nehłaſył) non agnouiſsem ipsum, si se ipsemet notum non feciſset, Ich hätte ihn nicht erkennet, wann er ſich nicht. ſelbſt zu erkennen gegeben hätte.
• Známjwám ſe. Freq. Ex Známjm fit Compositum uerbum perf. Significationis.
• Oznámjm, fut. oznámił, oznámiti. In significatione Imperfecta habet In præs. Oznamugi. præt. oznamował, Inf. oznamowati. significare, notum facere, annunciare, indicare. anzeygen, anſagen, υerkündigen, zu wiſſen Thuen. Aliquando idem quod wyznáwati, ut VII/577 oznamugi timto liſtem wůbec etc. (t. wyznáwám) notum facio præsentibus, Ich bekenne mit dieſem Brieff offentlich etc.
• Oznamowáwám, Freq.
• dooznámiti, decomp. (oſtatek oznámiti.) Ex Známjm ſe, fit Compositum.
• Seznámjm ſe, fut. perf. seznámił ſe, seznámiti ſe. (známa ſe Včiniti.) innotescere, notum fieri. ſich bekannt machen, bekannt werden. Kde gſy se s njm seznámił, ubi ipsi innotuisti, wo biſt du mit ihm bekannt worden. Brzo ſe społu seznámj, innotescent breui inuicem, Sie werden Sich baldt mit einander bekannt machen.

  VII/578 Aliud Uerbum.

• Znamenám, znamenał, znamenati, Sing. Imp. act. ¤ Significat 1 mo Notare, Signare, designare, Zeychnen, bezeychnen. 2 do (Srozumjwati, porozumjwati) animaduertere, obseruare, notare, mercken, υernehmen, befinden.
• Znamenáwám, Freq.
• Znamenaný, part. Signatus, notatus, gezeychnet.
• Znamenj, znamenec, znaménce, znamýnko, znamko, u. Supra Známý.
• Znamenitý, adj. insignis, egregius, wacker, Braw, fürtreflich, fürnehmer.
• Znamenitě, adu. insigniter, egregie.
• Znamenitoſt, Subst. VII/579 Composita ex Znamenám fiunt perfecta. ut poznamenám, fut. poznamenał, poznamenati. In Significatione Imperfecta formant præsens ex Freq. ut poznamenáwám, præt. poznamenáwał, Inf. poznamenáwati.
• doznamenati, doznamenáwati, (oſtatek znamenati.)
• Naznamenati, naznamenáwati, (drobet znamenati) Item delineare, entwerffen, abreyſſen.
• Poznamenati, Poznamenáwati, adnotare, ad notam accipere, bezeychnen, υerzeychnen, ad notam nehmen. Poznamenał sobě to wſſechno etc.
• Přeznamenati, přeznamenáwati, VII/580 (poznowu, neb gináče znamenati) aliter, uel de nouo signare, anderſt zeychnen.
• Vznamenati, idem poznamenati. at non est multùm in usu.
• Wyznamenati, signare, designare, bezeychnen, υerzeychnen. Wyznamenał sobě negpěkněgſſjch deſet kmenů etc.
• Wyznamenáwati, Significare, bedeüten. co to ſłowo wyznamenáwá
• Wyznamenánj, designatio, denotatio, Significatio, Bezeychnung, Bedeütung.
• Wyznamenaný, part.
• Wyznamenáwateł, g.m. (kdo wyznamenáwá)
• VII/581 Zaznamenati, zaznamenáwati. idem quod Poznamenati.
• Známkugi, znamýnkugi, -ował, -owati, Sing. Imp. act. (Znamenj, neb znamýnka činjm) sunt uerba Poetica, signo accentu. Item quidcunq aliud. Ich zeychne, bezeychne.
• Známkowáwám, Znamynkowáwám, Freq. Composita ex illis sunt perfecta. Et admittunt sequentes præpositiones secundum earum Significatum.
• do- na- po- pře- v- wy-znamkowati, -znamynkowati.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod