Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/59–II/73

• děgi, Imp. præs. act. dėł, præt. djti, Inf. est verbum genericum, et Significat. (půſobjti, dáti, wundati. Schowati) Et utimur illo verbo in diversa Significatione. ut co tu dėgeſs? qvid hic agis? was macheſt du da? kam gſy to dėł? (t. kam gſy to dał, l. zandał, l. Schował) qvorsum hoc posuisti, l. abscondisti? wo haſt du es hin gethan? ſám Newj kam to dėł, ipse met nescit qvorsum hoc posuerit. er weis ſelbſt nicht, wohin er es hingethan hat. II/60 Nota: dėgi, solemus etiam uti in Significatione perfecta, ut newjm kam to děgi? nescio qvorsum hoc ponam, abscondam, ich weis nicht, wohin ich es Thuen werde? kamž to Smutný děgi? qvo ego miser hoc abscondam, deponam? Ich armer Mann, wo werde ich es hin Thuen.
• djwám, freq:
• děgi ſe, paſs. est etiam genericum, et habet multas, et plures Significationes. ut: kam ſe děgem ſmutnj, do kerých rozprchneme konċin, (t. kam ſe wrhneme, obratjme, vteċeme, Schowáme?) qvo miseri nos convertemus? l. qvo fugiemus? l. qvò nos abscondemus? Wo werden wir arme Leüth hin gehen. wo werden wir hin II/61 Lauffen, uns retten? Newjm kam ſe dėł, (t. kam ſſeł, kam ſe ſtratił, kam ſe Schował. kam ſe zabrał) nescio qvo devenerit, qvorsum se recepit, qvò fugit. Ich weis nicht, wo er hin gekommen iſt? wo er hin geloffen, wo er ſich salviret? Newjm, kde ſe to wſſechno djwá. (t. kde ſe to tratj, kdo to pryč bere) nescio, qvò hæc omnia deveniunt, qvis hæc omnia aufert? Ich weis nicht wo die Sachen alle hin kommen, wer die Sachen weg nimbt? Et multæ alia phrases.
• děgi ſe, Neut. vide hic infra. Composita ex děgi, et dėgi ſe, sunt perfecta. ut: poděgi, fut. poděł præt. podjti Inf. Præsens Imperfectum formant II/62 ex Freq. djwám, ut: podjwám. Nota: verba Composita ex præs. Na-, o-, pro- perfecta, habent præteritum in ił. ut: Nadjł, Odjł, Prodjł.
• Nadjti, perf. nadjwati Imp. (nacpati, nacpawati) effarcire, füllen. ut nadjwá tam hołaubata.
• Nadjwaný, nadjtý, part. paſs. nadiwaný hołaubė negni złý.
• Nádjwka, Nadjwanina, g. f. (čim ſe nadjwá) offa penita, minutal. Gehäck, Gefüll.
• Nadjwati ſe, cum præp. s. (pracnė nėkoho vċiti, vċenj do nėkoho gako cpáti) cum labore aliqvem docere, mit groſſer Arbeit einen Lehren. On ſe s njm doſti nadjwá, a nic nechapá.
• Odjti, odjwati, (geſt około ſebe wzýti, neb dáti, t. do nėċeho obaliti, nėcim přikrýti) II/63 tegere, amicire, Vmblegen, ſich decken. Odėg ſe dobře, tegas te benè, deck dich wohl. Płaſſtěm ſe odjwame, pallio nos amicimus, Wir Legen die Mäntel Vmb.
• Item (oſſatiti) vestire, kleiden, bekleiden.
• Odjtý, odjwaný, part. paſs.
• Oděw, g. m. (raucho, ſſat) vestitus, vestimentum, kleyd.
• Odėwacý, adj. ut: oděwacý ſſat, (geſt, kteryž ſe k odjwánj hodj)
• Odėnj, g. n. (pancýř, zbrog płechowá, neb kraużkowitá) lorica, Pantzerhembd.
• Odėnec, g. m. Armiger, loricatus miles, Waffenträger.
• Odjti ſe, paſs. odėg ſe dobře, tegas te benè, deck dich wohl.
• Podjti, podjwati, podjti ſe, et podjwati ſe Significat idem, qvod Simplex děgi, et dėgi ſe. ut: kam gſy to poděł? idem. kams to dėł? II/64 Sic reliqva, Sám newj, kam to podėł, newjm kam to podėgi. kamžto Smutný poděgi. Kam ſe Smutnj podėgem? newjm kam ſe poděł? newjm kde ſe to wſſechno podjwá, explicatio est eadem, ut supra verbi děgi.
• Prodjti, prodjwati (nėco zawřéneho prondati, protrhnauti, otewřjti) aperire, aufthun. ut prodjti, naſſtowicy, neżit.
• Prodjti ſe, paſs. Samo ſe to prodjło. etc
• děgi ſe, Imp. præs. Neut. dáł ſe præt. dáti ſe Inf. fieri, contingere, geſchehen. co ſe to děge? qvid hoc fit? was iſt das? kdy ſe ty wėcy dáły? l. kdy ſe to dáło? (t. kdy ſe ſtały, kdy ſe to ſtało?) qvando hoc factum est, contigit? wann iſt es geſchehen?
• II/65 dáwám ſe, freq: ċaſtoli ſe to dáwá? (t. ċaſtoli ſe to ſtáwá) sæpè ne hoc fieri solet? pfleget es offt zu geſchehen.
• dáwno adv. ( á præt. dáło ſe) dudum, Längſt. giż dáwno, jam dudum, jam pridem, Schon Längſt. ¤ adag: dáwno ſe tuſſjm ſtało, (t. kdo wj, geſtłi prawda) zdáwna, oddáwna, (od dáwnjho ċaſu) iam diu, Von Langer Zeit.
• Nedáwno, adv. nuper, non pridem, proximè. Unlängſt, Neülich. Nedáwniċko, dimin: jam modò, jetzt gleich
• dáwnj, adj. pristinus, od dáwnjho ċaſu, dáwnjm ċaſem, (t. od dáwnj chwjłe) â longo tempore, Von Langer zeit.
• Starodáwnj, Antiqvus, alt. Starodáwnj přjteł, antiqvus amicus, ein alter freündt.
• II/66 dáwnoſt, Starodáwnoſt, Subst.
• dobroděg, obsolet: modo dicimus, dobrodince, l. dobrodinec, g. m. (kdo dobře činj) benefactor, Wohlthäter.
• dobrodinj, g. n. beneficium, Wohlthat.
• dobrodinný (dobročinný) adj. beneficus, wohlthätig
• dobrodinnoſt, g. f. dobrodinſtwj, g. n. (dobroċinnoſt) beneficentia, wohlthätigkeit.
• Złoděg, g. m. (kdo złe činj, in Specie kdo krade) fur, dieb. Złoděgka, l. Złodėgkynė, g. f. fur fæmina, diebin.
• Złoděgſký, adj. furtivus, diebiſch.
• Złodėgſky, adv. furtim, diebiſcher weis.
• Złodėgſtwj, g. n. furtum, l. furalitas diebſtall, l. diebereÿ. II/67 Composita ex dėgi ſe, sunt perfecta. ut nadėgi ſe, fut. Spero, et Sperabo. (utimur enim hoc verbo nadėgi ſe, etiam loco præsentis) nadáł ſe, præt. nadáti ſe, Inf. (dauffati, auffati, wjru mjti) Sperare, hoffen. adag. Wzdyckny ſe nedėge, gak ſe kdo naděge.
• Nadáłý, part. neut. Speratus. Nenadáły. (neċekaný) insperatus, improvisus, inopinatus, VnVerſehen, VnVermeinet.
• Nenadáłe, adv. (mimo nadáłoſt) improvise, inopinate, VnVerſehens.
• Nadáłoſt, Nenadáłoſt, Subst.
• Naděge, aliqvi Nádėge, g. f. (čáka, dauffanliwoſt, dauffanj) Spes, hoffnung. Nadėgi mjti, habere Spem II/68 hoffnung haben. Náděge mně zmegliła, chybiła, zkłamała, okłamała, Spes me fefellit, decepit, delusit. die hoffnung hat mich betrogen. Nadėgi wzkłádati, (důwěriti ſe) cum præp. w l. na: Spem ponere, confidere. Vertrauen. On ſwau cełau naděgi w něm wzkłada, l. skłáda. adag: w naděgi hráchu newař. (t. nemáſſli ho ċim omaſtiti)
• Naděgný, adj. ut nádėgné wėcy, (gjchž ſe w nadėgi oċekáwa) res in spe, Sachen die in der hoffnung ſeyn.
• Vdáti ſe, (přihoditi ſe, trefiti ſe) contingere, ſich zutragen. ut: Vdáło mu ſe prohłednauti, zawaditi, řjcy, vdáło mu ſe tam gjti. etc.
• Zdáti ſe, cum Dat. (na myſł gjti, w myſłi ſe dėłati) videri, einen Beduncken. II/69 Zdá ſe mu, że nėco vmj, l. zdá ſe něco vměti, videtur ipsi qvod aliqvid sciat, er Vermeinet, gelehrt zu ſeyn. Zdáło mi we ſnách.
• Item: (Snjti, we Snách wjdėti) somniare, traumen. in 3 tia Persona: ut co ſe ti dnes zdáło? qvid hodie somniasti? was hat dir heünt getraumt? adag. co ſe zdá, to ge Sen. (t. na pauhem zdánj ſe nezakłádeg bez důwodu)
• Zdánj, g. n. (důmyſł. mjněnj) opinio, Sententia, Meinung, gá ſem toho zdánj, gá k twemu zdánj přiſtupugi.
• Zda, zdaż, zdali, zdaliż, adv. an, num, nunqvid, ob. (zdálit ſe, że) zdaliż gſem neprawił, nunqvid dixi, hab ich es nicht geſaget. II/70 Ex dėgi, multa alia verba et nomina, tanqvam ex fonte qvodam proveniunt. ut:
• děk, g. m. moderno tempore djka, g. f. djky, plur. gratia, grates, danck, djky činiti, (děkowati) gratias agere danckſagen.
• Wdėk, adv. graté, angenehm. newdėk. wděk včiniti, cum Dat. gratificari, willfahren. přiſſło mi to wdėk. gratum mihi hoc obvenit. Es iſt mir angenehm kommen. Nic mu w dėk nenj. nihil est ipsi gratum, es iſt ihm nichts angenehm.
• Wděċný (přjgemný, miłý) gratus, angenehm, item danckbahr. geſt mi to wdėčno, est mihi hoc gratum, Es iſt mir die Sach angenehm. Geſt II/71 ċłowėk wdėčný, est homo gratus, er iſt danckbahr.
• Newdėċný, Ingratus, vndanckbahr.
• Wdėčně, Newdėčně, adv.
• Wdėċnoſt, gratitudo, danckbahrkeit.
• Newdėċnoſt, (geſt mrzutá wada) ingratitudo, Vndanckbahrkeit.
• Bezdėk, l. bezdėky, adv. (t. proti wůłi) invito wieder willen. Bezdėk nėco cpáti. invito obtrudere. mit Gewalt zwingen. adag. wdėk, neb newdėk, gá połezu bezdėk.
• Bezdėċný, adj. invitus. Vnwillig ungern. Bezdėcný hoſt. (geſt nezwaný, a gehož nerádi widj.) ¤ adag. bezděky dobrý. oderunt peccare mali formidine pænæ. co bezděk, to newděk. servitia coacta non habent meritum. II/72 Bezdėċná miłoſt, a wytřená ċerwenoſt, za nic neſtogj. fucata non constant.
• dėkugi, Imp. præs. Neut. děkował, præt. dėkowati Inf. (wděčnoſt ſłowy vkazugi, djky činjm) gratias agere, dancken.
• adag. Sobė bude dėkowati. (t. jak ſobė zprawj, tak bude mjti) fortunæ faber est, qvilibet ipse suæ. dėkugiť (t. zato) neb děkugeť ſe ztoho, (t. pėkněs mi zprawił aż hanba) egregiè vero. der Geyer danck dir.
• diekowáwám, freq: Composita ex děkugi sunt perfecta.
• Naděkowati ſe, et Decomp: wynadėkowati ſe (hrubě děkowati) nemohł ſe doſti naděkowati, wynaděkowati, non potuit satis gratias agere, er hat nicht genug dancken können.
• II/73 Oddėkowati, finem gratias agendi facere.
• Poděkowati, est perfectum et Significationis verbi Simplicis. gratias agere, dancken. ¤ adag. gak mně kdo pozdrawj, tak mu podėkugi. Neſtogj to za podėkowánj.

Strany zdroje: II/145–II/149

• dobrý, adj. bonus, gutt.
• dobře, adv. benè, gutt, recht, wohl. adag. dobrý nevčinj, neż dobře. Mezy dobrými dobře. dobrému wſſudy dobře. Inter bonos, benè agier oportet. dobro, mjło, odkudkoliw. wſſe gemu mjło, krom dobrého. dobrého po mału. dobře ċiniti, benèfacere, guttsthuen w dobrém na nėkoho wzpomjnati, benè alicujus recordari, w dobrém přigjti. (t. dobrým v´myſłem) po dobrým, l. podobrém. (t. zpuſobu)
• dobrota, g. f. bonitas, die Gütte.
• dobroſt, idem, sed non est adeò in usu.
• Nedobrý, adj. (złý) malus, böſs.
• Nedobře, adv. (złe) male, Böſslich.
• II/146 dobrotiwý, adv. (přjwėtiwý, dobročiný, dobromyſłný, v´činný) benignus, güttig.
• dobrotiwė, adv. benignè, güttiglich.
• dobrotiwoſt, benignitas, güttigkeit.
• dobrotiſko, g. n. (ċłowėk z mjry dobrý, který ſe ani hněwat nevmj) alienus ab ira, benignus, ſanfftmüttig.
• dobrodinj, u. dėgi.
• dobromyſłný, u. myſł.
• dobrořeċjm, u. řeku.
• dobrowołný, u. woljm.
• dobřjm, -ił, -iti. Imp. act. (pokogjm, krotjm,) placare, ſtillen.
• dobřjm ſe, est paſs. Perfectum ejus est.
• Vdobřiti, (vpokogiti, vkrotiti) placidum reddere, Begüttigen, ruhig machen. Giž gſem ho vdobřił, (t. vpokogił) jam illum placavi, Ich habe ihn ſchon geſtillet, II/147 Wzdyt ſe někdy vdobřj.
• Rozdobřiti ſe, (rozweſeliti ſe, item rozſſtědřiti ſe) Nota: Ex dobrý fit Compar. Lepſſj, melior, Beſſer, Superlat: neyłepſſj, optimus, allerbeſt.
• Lepſſjm, -ił, -iti, Imp. act. (łepſſj ċinjm, naprawugi) meliorare, emendare, Beſſern.
• Lepſſjm ſe, paſs. (naprawugi ſe) melior fio, emendor, ich werde beſſer. giž ſe trochu łepſſj. Composita ex eo sunt perfecta, ut: złepſſjm, fut. perf. Imperfectum præsens formatur in ugi, ut złepſſugi, in præt. złepſſował, Inf. złepſſowati.
• Nadłepſſiti, nadłepſſowati (wjce přidati) ut nadłepſſił mu geho djł ô tiſýc, præter II/148 ipsius portionem addidit ipsi adhuc mille. er hat ihm über ſeinen Theil Tauſend zugegeben. Muſý ſe nadłepſſiti, debebit plus dare, er mus ſich beſſern, muſs mehr geben. Giž ſe nadłepſſuge.
• Połepſſiti, est perfectum Simplicis (naprawiti) corrigere, emendare Verbeſſeren.
• Połepſſiti ſe, (naprawiti ſe) corrigere se, emendare se, ſich Verbeſſern. giž ſe hrubě połepſſił, to wjno ſe trochu połepſſuge.
• Połepſſenj, emendatio, Verbeſſerung.
• Połepſſenoſt, idem.
• Přiłepſſiti, cum Gen. (něčeho přidati) meliorare, addere, Mehr geben, zugeben. ut přjłepſſiti ſtrawy čełádce, obroku koňum. Přiłepſſił mu ſłužby. II/149 gſyli máło zbjt, tehdy ſe ti přiłepſſj.
• Złepſſiti, złepſſowati, (naprawiti, naprawowati) meliorare, Beſſern. Na deſet tiſýc ten Statek złepſſił. ad decem millia melioravit illud bonum, er hat das Guth, auf zehen Tauſend gebeſſert. On ten ſtatek wełmi złepſſuge.
• Złepſſený, part, paſs. melioratus, gebeſſert.
• Złepſſenj, Subst. part. melioratio, Verbeſſerung.
• Złepſſenoſt, g. f. idem. Złepſſenoſti, plur. meliorationes.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod