Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/145–II/149

• dobrý, adj. bonus, gutt.
• dobře, adv. benè, gutt, recht, wohl. adag. dobrý nevčinj, neż dobře. Mezy dobrými dobře. dobrému wſſudy dobře. Inter bonos, benè agier oportet. dobro, mjło, odkudkoliw. wſſe gemu mjło, krom dobrého. dobrého po mału. dobře ċiniti, benèfacere, guttsthuen w dobrém na nėkoho wzpomjnati, benè alicujus recordari, w dobrém přigjti. (t. dobrým v´myſłem) po dobrým, l. podobrém. (t. zpuſobu)
• dobrota, g. f. bonitas, die Gütte.
• dobroſt, idem, sed non est adeò in usu.
• Nedobrý, adj. (złý) malus, böſs.
• Nedobře, adv. (złe) male, Böſslich.
• II/146 dobrotiwý, adv. (přjwėtiwý, dobročiný, dobromyſłný, v´činný) benignus, güttig.
• dobrotiwė, adv. benignè, güttiglich.
• dobrotiwoſt, benignitas, güttigkeit.
• dobrotiſko, g. n. (ċłowėk z mjry dobrý, který ſe ani hněwat nevmj) alienus ab ira, benignus, ſanfftmüttig.
• dobrodinj, u. dėgi.
• dobromyſłný, u. myſł.
• dobrořeċjm, u. řeku.
• dobrowołný, u. woljm.
• dobřjm, -ił, -iti. Imp. act. (pokogjm, krotjm,) placare, ſtillen.
• dobřjm ſe, est paſs. Perfectum ejus est.
• Vdobřiti, (vpokogiti, vkrotiti) placidum reddere, Begüttigen, ruhig machen. Giž gſem ho vdobřił, (t. vpokogił) jam illum placavi, Ich habe ihn ſchon geſtillet, II/147 Wzdyt ſe někdy vdobřj.
• Rozdobřiti ſe, (rozweſeliti ſe, item rozſſtědřiti ſe) Nota: Ex dobrý fit Compar. Lepſſj, melior, Beſſer, Superlat: neyłepſſj, optimus, allerbeſt.
• Lepſſjm, -ił, -iti, Imp. act. (łepſſj ċinjm, naprawugi) meliorare, emendare, Beſſern.
• Lepſſjm ſe, paſs. (naprawugi ſe) melior fio, emendor, ich werde beſſer. giž ſe trochu łepſſj. Composita ex eo sunt perfecta, ut: złepſſjm, fut. perf. Imperfectum præsens formatur in ugi, ut złepſſugi, in præt. złepſſował, Inf. złepſſowati.
• Nadłepſſiti, nadłepſſowati (wjce přidati) ut nadłepſſił mu geho djł ô tiſýc, præter II/148 ipsius portionem addidit ipsi adhuc mille. er hat ihm über ſeinen Theil Tauſend zugegeben. Muſý ſe nadłepſſiti, debebit plus dare, er mus ſich beſſern, muſs mehr geben. Giž ſe nadłepſſuge.
• Połepſſiti, est perfectum Simplicis (naprawiti) corrigere, emendare Verbeſſeren.
• Połepſſiti ſe, (naprawiti ſe) corrigere se, emendare se, ſich Verbeſſern. giž ſe hrubě połepſſił, to wjno ſe trochu połepſſuge.
• Połepſſenj, emendatio, Verbeſſerung.
• Połepſſenoſt, idem.
• Přiłepſſiti, cum Gen. (něčeho přidati) meliorare, addere, Mehr geben, zugeben. ut přjłepſſiti ſtrawy čełádce, obroku koňum. Přiłepſſił mu ſłužby. II/149 gſyli máło zbjt, tehdy ſe ti přiłepſſj.
• Złepſſiti, złepſſowati, (naprawiti, naprawowati) meliorare, Beſſern. Na deſet tiſýc ten Statek złepſſił. ad decem millia melioravit illud bonum, er hat das Guth, auf zehen Tauſend gebeſſert. On ten ſtatek wełmi złepſſuge.
• Złepſſený, part, paſs. melioratus, gebeſſert.
• Złepſſenj, Subst. part. melioratio, Verbeſſerung.
• Złepſſenoſt, g. f. idem. Złepſſenoſti, plur. meliorationes.

Strany zdroje: VII/450–VII/459

• Wůle, g. f. conuenit cum multis linguis deriuatiuè. uoluntas, der Wille.
• Po wůli vděłati. (t. tak aby ſe libiło) po wůli býti, k wůli něco včiniti, ad placitum alterius aliquid facere, zu gefallen Thuen. proti wůli činiti. contra uoluntatem facere, wider des andern Willen etwas Thuen. Něco mu negni po wůli. (něco ho mrzý,) displicet ipsi aliquid, Es υerdrüſſet ihn etwas.
• Podle twé wůle, l. po twé wůli, podle twe liboſti, podle twého aumyſłu) pro tuo arbitrio, nach deinem Willen.
• VII/451 Budeli wůle Božj, budeli wůle Pána Boha, (dáli Bůh, dáli Pán Bůh, budeli ſe Bohu ljbiti, popřegeli Bůh zdrawj,) Si Deus uolet, uolente, fauente Deo, Wills Gott.
• dobrá wůle, Significat 1 mo (Kwas, hody) conuiuium, Gaſtung, Mahlzeit. ut był gſem na dobry wůli etc. 2 do Poſtaupenj negakeho práwa na pargameně pſané, ceſsio nominis solennis in membrana scripta, Gutter Willen.
• Poſlednj wůle, dicitur (Kſſafft) testamentum, ultima uoluntas, der letzte Willen, Teſtament.
• Wołný, adj. Significat 1 mo (swobodnau wůli magicý) liber, frey. ut gá gſem sobě wołný. Newołný, inuitus, Vnwillig.
• Wołně, liberè, frey. mohu tam wołně gjti. poſsum liberè illuc ire. Ich kann frey hin gehen. VII/452 Newołně, non liberè, inuitè, nicht frey, Vnwillig.
• Zwołna, adu. (powołně, z powołna, t. podle wůle,) ut zwołna gjti, (t. wedle wůle, polechku, znenahła) paulatim ire, gemach gehen.
• Wołnoſt, Subst. swoboda, freyheit. Newołnoſt. Nota Methaphorice Significat
• Wołný, (proſtranný) amplus, spatiosus, breyt. Newołný. ut wołný dům, ſſat; swětnice etc. Wołný ſtřewic, newołný ſtřewic.
• Wołně (proſtranně) amplè, spatiosè, geraumiglich. Newołně. ut může tam wołně wůz s čtyrmi koňmi obratiti. (t. proſtranně) Gakſy gſem VII/453 newołně seděł, ležeł, ſſłapił etc.
• Wołnoſt, (proſtrannoſt) amplitudo, spatium, die Breyte. ¤ Newołnoſt.
• dobrowołný, adj. (nepřinucený, chtěgicý, swobodný) uoluntarius, spontaneus, facilis, freywillig. dobrowołná smłauwa práwa łomj.
• dobrowołně, adu. (nepřinuceně, swobodně, chtě) uoluntariè, libere, sponte, freywillig.
• dobrowołnoſt, Subst.
• Powołný, adj. (po wůli, ochotný) obsequens, willig, dienſtwillig.
• Powołně, (ochotně) obedienter, gehorſamblich, dienſtwillig.
• Zpowołna, adu. idem quod zwołna.
• Powołnoſt, obedientia, dienſtwilligkeit.
• Swewołný, adj. (ô swé wůli chodicý, VII/454 zauffałý, nezwedený) petulans, proteruus, nequam, Muttwillig, frech.
• Swewołně, adu. petulanter, nequiter, Muttwillig, muttwilligerweiße.
• Swewołnoſt, petulantia, nequitia, Muttwilligkeit, Muttwill, frechheit.
• Newole, g. f. (různice, swáda, swár) discordia, diſsidium, Zwitracht, Vneinigkeit, Widerwillen.
• Zwůle, g. f. (dobré bydło, swoboda něčeho, Přiležitoſt, proſtrannoſt, pohodlj, l. pohodłnoſt.) ut má tam znamenitau zwůli na tom ſtatku, (t. dobrau pohodłnoſt, dobré bydło) habet in illo bono egregiam commoditatem. Er hat auf dem Gutt treffliche Gelegenheit. Má wełkau zwůli w swém domě, na swém statku (t. VII/455 proſtrannoſt, a pohodlj) má zwůli w seděnj etc.
• Zwůle, dicitur etiam in alieno, słužebnoſt, Seruitus, dienſtbargkeit. ut jus uenandi, piscandi, pascendi, Et cætera. Et sic sub nomine Zwúle, omnia ista continentur.
• Zwołný, adj. Adag. zwołné seděnj, půł zwůle.
• Zwołně, adu. Zwołnoſt, Subst. idem quod zwůle. A wuole prouenit, Woljm.
• Woljm, Sing. Imp. act. wolił, woliti, (wybjrám, raděgi chcy) eligo, malo, ich erwähle, will lieber. etc.
• Wolenj, g. n. (wybránj) electio, optio, Erwählung.
• VII/456 Wolený, part. paſs. electus.
• Wolenec, g. m. idem quod wolený. ¤ Per abusum Wolenec, dicitur etiam (Wolitel, Wolinoſta, Wolič) Elector.
• Woljwám, Freq. Composita ex woljm, fiunt perfecta. ut wywoljm, fut. wywolił, præt. wywoliti, Inf. Imperfecta Composita, habent in præs. ugi, ut wywolugi, wywołował, præt. wywołowati, Inf. Et sic cætera.
• dowoliti, dowołowati, (powoliti) consentire, concedere, permittere. Bewilligen, erlauben. ut geſt mi dowoleno, est mihi licitum, iſt mir erlaubet. habet Accus. l. Dat. gá to. ( l. tomu) dowoljm. ¤ item præp. k. gá k tomu dowoljm. VII/457 Nota, uerba negationem habentia, habent Semper Genit. ideo dices: Gá toho nedowoljm.
• dowolenj, g. n. (powolenj) consensus, conceſsio, licentia, Bewilligung, Erlaubnuſs. s dowolenjm Pánj, cum licentia Domini, mit Erlaubnuſs Ihr herrn.
• Powoliti, powolowati, idem quod, dowoliti.
• Podwoliti ſe, (zakázati ſe, přiſlibiti, vwoliti ſe) polliceri, recipere in se, offerre se, υerhayſſen, zuſagen, υerſprechen.
• Podwolenj, part le.
• Přiwoliti, přiwolowati. aſsentiri, bewilligen, beyfallen. ¤ cum præp. k. gá k tomu nepřiwoługi, (t. neswoługi, nepřiſtupugi) non aſsentior huic rei, ich bewillige nicht darzu.
• Přiwolenj, aſsensio, Bewilligung.
• VII/458 Swoliti, swolowati, consentire, bewilligen. cum præp. k. ut gá k tomu swolugi (t. powoługi, dowoługi) consentio ad hoc, ich bewillige darzu. Item Accus. swoliti na obecnjm sněmě tolik etc.
• Swolenj, consensus, Bewilligung. ¤ ut Obecné Zemſké swolenj.
• Vwoliti ſe, vwołowati ſe, idem quod podwoliti. utrumq cum præp. k. ut vwolił ſe, podwolił ſe sám k tomu, uel vwolił ſe, podwolił ſe, sám to Včiniti, l. že to sám Včinj. promittit hoc se ipsemet facturum, Er hat υerſprochen es ſelbſt zu Thuen.
• Vwolenj, nomen participiale. dobrowołné vwolenj, práwa łomj.
• Wywoliti, wywolowati, (wybrati, VII/459 wybjrati, obljbiti ſobě) eligere, optionem habere, auswählen, ausklauben.
• Zwoliti, est perfectum Simplicis uerbi. (wywoliti, wybrati, obljbiti) eligere, erwählen. Zwolił ho sobě za Pána. Zwolił sobě deſet mužů etc.
• Weljm, (raddu dáwám, poraučjm) suadeo, jubeo. Aliqui ex hoc fonte deriuant, quod quære sub wełý.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod