Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/66–III/93

• hłe! aneb hłeď, Interj. monstrantis, ecce, Schaue.¤ hinc.
• hłedjm, hłeděł, hłeděti. Imp. act. cum præp. na. 1 o (patřjm) cerno, ich ſchaue, ut hłeděł na mne doſti dłauho, a nepoznał III/67 mne. hłeď očjma (t. bedliwě) giž na onen ſwět hłedj, (t. k ſmrti ſe s njm podobá) 2 do Meth. (Saudjm, rozwažugi) considerare, judicare, betrachten. ut gá na toto hłedjm, ego hoc considero, ich betrachte dieſes. oſtře hłedj, (t. rozumj) 3 io (Snažjm ſe, ſnažugi ſe, pozor dáwám) attendere, operam dare, studere, Schauen, Achtung geben. Gá hłedjm, aby wſſudy dobře było, attendo, ut ubiq sit bene, ich Schaue, daß Vberall recht ſey. hłedj ſe zachowati. 4 to Cum Genit. (Sſetřiti, na pozoru mjti) rationem habere, in Acht haben, oder nehmen. ¤ ut. Saudce geden každy, wjc ſłuſſnoſti, nežli přjſnoſti práwa III/68 hłeděti má, quilibet Iudex majorem æquitatis, quàm stricti Iuris rationem habere debet. Ein jeder Richter ſoll die Billigkeit mehr, alß das ſcharffe Recht in Acht nehmen. Gen ſebe hłedj (t. ſſetřj) 5 to Cum Genit. (přidržeti ſe) adhærere, conuersari, Vmbgehen, nachgehen, anhangen. hłedj złého towaryšſtwa, kurew. etc. 6 to cum Genit. (Snažným, piłným býti) studere, diligentem eſse, fleyſſig ſein. ut hłedj ožrałſtwj, studet ebrietati, iſt fleỷſſig in der υollſaufferey. hłedj pobožnoſti, kněh, hoſpodářſtwj, řemeſła. etc. (t. geſt w tom ſnażný) est diligens in deuotione, in libris, ecconomia, opificio. etc. er iſt fleyſſig in der Andacht, in Büchern, in der Wirthſchafft, in den handtwerck. etc.
• III/69 hłeděti ſe, est paſs. Item. (pozor na ſebe dáti) attendere sibi, Achtung auf ſich geben. ¤ hłeď ſe, attendas tibi, gib Achtung auf dich. Cum Gen. (warowati ſe) cauere sibi, ſich hütten. hłeď ſe ho, gako hada. etc.
• hłédnu, l. hłýdnu, fut. perf. hłedł, hłednuł, l. hłýdł, hłýdnuł, præt. hłédnauti, l. hłýdnauti, Inf. Simplex. Oratoribus non est in usu.
• hłýzým, -eł, -eti. Iterat. Simplex non est in usu, sed in Compositis.
• hłedjwám, hłedjwał, hłedjwati, frequent.
• hłedjk, g. m. antirrhinum; ſterckkraut.
• hłedjkowý, adj. ut kořenj, liſt. etc.
• hłédám, l. hłýdám, -ał, -ati, cum præp. na, est Iterat. et idem Significat, quod hłýzým, Simplex non est etiam adeò in usu, III/70 sed in Compositis.
• hłýdám, hłédám, cum Genit. est Imperf. act. (hłedjm, abych neſtratił, oſtřjhám, ſtráž držjm, wartugi) custodire, tueri, hütten, bewahren. 1. Sam. 30. kdo bogował, a kdo hłýdał břemen, rowný djł ať magj.
• hłýdač, g. m. custos, hütter.
• hłýdačka, g. f. fæmina.
• hłýdka, g. f. (warta, ſtráž, poňůċka) custodia, excubiæ, hut. Wache. Item (ſtrážná wėž) Specula, die Warte.
• hłýdáwám, l. hłédáwám, Freq. Sed Nota in hac Significatione uerbo hłédám, custodio, cum Compositis, rariſsimè utuntur Boemi, quia incurrit in Significationem alterius uerbi, sed semper hłýdám.
• hłedám, -ał, -ati, Imp. act. (hłedjm, a chodjm abych naſſeł, ptám ſe po nėčem III/71 ſljdjm) quærere, inquirere, exquirere, scrutari, ſuchen, forſchen. Perfectum eius est, nałeznu, fut. nałezł, l. nałeznuł, pr. nałeznauti, Inf.
• Nałezám, -ał, -ati, Iterat. quo etiam locô Imperfecti utimur, (nacházým) inuenire, finden.
• Nałezáwám, freq.
• hłedáwám, hłedáwał, hłedawati, Freq. soleo quærere, ich pflege zu ſuchen. Composita ex hłedjm, hłednu, l. hłýdnu, sunt perfecta: ut nahłedjm, nahłédnu, l. nahłýdnu, fut. perf. Imperfectum formatur ex Iterat. hłýzým, et hłédám, l. hłýdám, ¤ ut nahłýzým, nahłýdám, nahłédám, præs. Imperf. Et sic reliqua. III/72 Composita autem ex hłýdám, l. hłédám, Significationis (oſtřjhám, wartugi, custodio) sunt perfecta, ut wyhłýdám, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi, ut wyhłyzugi, præs. Imp. wyhłyzował, præt. wyhłyzowati. Compsita ex hłedám, et nałeznu, sunt perfecta, ut wyhłedám, wynałeznu, fut. ¤ Imperfectum uerborum Compositorum ex hłedám, formatur ex suo freq. hłedáwám, ut wyhłedáwám, præt. Imp. Compositorum autem ex nałeznu, formatur ex Iterat. nałezám, ut wynałezám, præs. Imp. Sequuntur Compsita ex hłedjm, hłédnu, quæ sunt perfecta, hłýzým, hłédám, quæ sunt Imperfecta.
• III/73 dohłýzeti, dohłýdati, dohłédati, dohłýdnauti, dohłédnauti, (pozor dáwám dohłýzenjm) inspicere, operam dare, zuſchauen, einſehen, Achtung geben. cum præpositionibus, na, k., do:, ¤ ut dohłýzý, neb dohłýdá piłně k hoſpodářſtwj, k děłnjkum, na winicy, do dworu. etc. (t. dáwá pozor na hoſpodářſtwj, na děłniky, na winicy, na dwůr,) ani za rok třikráte tam nedohłýdne, nedohłedne, nikdá tam nedohłýdł etc. kde hoſpodář ſam nedohłedne, ( l. nedohłýdne, nedohłýzý, nedohłédá, nedohłýdá) ſſpatně ſe děła, etc. Wrchnoſt bez toho přjſně dohłédá, dohłýzý, (t. animaduertere, Einſehen haben.) etc.
• III/74 dohłédač, dohłýdač, g. m. (kdo k giným dohłédá) Inspector, Aufſeher.
• Nahłýzeti, nahłýdati, nahłédati, nahłýdnauti, nahłednauti (do wnjtřku nakaukati, nakauknauti) introspicere, inspicere, einſehen, einſchauen. co tam nahłýdaſs, nahłýzýſs? ani gſem tam nenahłýdnuł. (t. nekaukł,) nahłédnuł gſem do komory, etc. adag. nahłýdá, co pes do kuchyně. Item (do wěcy ſe podjwati) nahłedneť w to čaſem ſwým, muſý ſe w to nahłédnauti. etc. Si addatur ſe, fiunt Paſsiua. Et habent Significationem ferè actiuorum. ut nahłýzý ſe do zrcadła, idem nahłýzý do zrcadła.
• Nahłeděti ſe, (geſt dłauho patřiti) diu III/75 intueri, lang anſchauen. nemohli gſme ſe nato doſti nahłeděti, non potuimus satis intueri, Wir haben es nicht genug anſchauen können. Nota differentiam inter Composita ex hłedjm, et hłédnu, nam illa habent actum intuendi diuturniorem perfectum, hæc autem habent actum conspiciendi momentaneum, Seu exercetur conspectus tantùm per unicum momentaneum actum. uide Gram. P. 2. Cap. 25. obs. 3. Nro4o.
• Nadhłýdnauti, nadhłédnauti, nadhłýzeti, nadhłýdati (nahoře nad něco hłeděti)
• Ohłédnauti ſe, ohłýdnauti ſe, ohłýzeti ſe, ohłýdati ſe, ohłédati ſe, (geſt zpět hłeděti) retrospicere, ſich Vmbſehen. gde, ani ſe neohłýdne, wzdyckny ſe ohłýzeł, ohłýdał, III/76 geli gaká miłoſt, etc. adag. ohłýdeg ſe na zadnj koła. Item (zřenj na něco mjti) respicere, anſehen. kdybych gá ſe na něco neohłýdał, tehdy etc.
• Ohłed, g. m. (zřenj) respectus, Anſehung. gá gſem to zohłedu mého bratra včinił. etc. Item (pozor) ut ohłed na něco mjti, respectum habere, Achtung haben.
• Ohłédně, ohłýdně, adu. respectiuè.
• Ohłýdnoſt, ohłédnoſt, Subst.
• Obhłédnauti, obhłýdnauti, obhłýdati, obhłýżeti, (geſt wůkoł hłeděti) circumspicere, ſich Vmbſchauen, Vmbſehen. ¤ ut obhłýdá, l. obhłýdnuł ſobě mjſto přjhodné, (t. hłedá, l. naſſeł ſobě něco přjhodného)
• Obhłednauti, obhłýdnauti, Sibnificat (vřknauti) někdo to djtě obhłýdnuł. etc. III/77 Item (zkuſyti, přiwyknauti ſobě) asuescere, gewöhnen. ut až ſe trochu obhłýdne, (t. ſobě přiwykne) až ſe w ſwětě, neb mezy lidmi obhłýdne, (t. až něco progde, a zkuſý)
• Pohłýzeti, pohłýdati, pohłédati, pohłédnauti, pohłýdnauti, (trochu hłeděti) parùm aspicere, intueri, wenig anſehen. ut pohłýzý ſobě na něho, pohłýdá naň očkem, ani na něho nepohłýdł. etc.
• Pohłedėti, (geſt na něco piłně wzezřjti) intueri, contueri, anſehen, anſchauen. (2. Reg. 14) nuže pohłeďme ſobě w oči etc. Item (trochu hłeděti) pohłeděł nato, pak to zahodił etc.
• Pohłezenj, l. pohłeděnj, subst. part. aspectus, Anſehen. ut má pěkné pohłezenj, aneb geſt pěkného pohłezenj etc. ¤ habet pulchrum aspectum, iſt ſchön υon Angeſicht. III/78 wěc pěkná na pohłeděnj, l. na pohłezenj, res est pulchra quoad apparentiam. nach dem Anſehen iſt die Sach ſchön.
• Podhłýzeti, podhłýdati, podhłédati, podhłédnauti, podhłýdnauti (pod něco hłeděti) Subinspicere, Vnterſehen, Vnterſchauen, wzdyckny tam podhłýzý, podhłýdnuł pod necky, pod peřinu, pod mjſu etc. Item (w podezdřenj bráti) suspicari, argwohnen. třebali mne podhłédati, (t. po mnė ſſpehowati, newěřiti mně) ¤ hinc
• Podhłýdawý, podhłédawý, adj. suspiciosus, argwöhniſch.
• Podhłýdawě, adu. Podhłýdawoſt, Subst. adag. podhłýdawoſt ge v toho čłowěka łacyná.
• Přehłýdnauti, přehłédnauti, přehłýzeti, přehłýdati, přehłédati, (přes něco) Vberſehen, III/79 ut wogſko, gehož přehłýdnauti łże nebyło. 2 do (bězně přečjſti) perlustrare, Vberſehen. ut lid, ſtádo, knjhu přehłýdnauti etc. 3 io (chybiti) aberrare, Vberſehen, Verſehen, ut tu gſem přehłýdł. adag. wſſak ſe y dwauma očjma přehłydnauti můž.
• Přehłýdnutj, n. part. (chyba) error, fehler. 4 to (promjgeti, fołkowati, ſkrz prſty hłeděti) conniuere, diſsimulare, indulgere, Vberſehen, zulaſſen, nachgeben, ut kde Wrchnoſt neřády přehłýdá, řad býti nemůž, někomu ſe wſſecko přehłýdá, přehłýzý.
• Přihłýzeti, přihłýdati, přihłédati, přihłédnauti, přihłýdnauti, idem cum præposit. do ut přihłýdati k mjře, k počtu, na winicy, do dworu etc. přihłýzeti k cyzýmu měſſcy, ženě etc. (geſt přikradage III/80 ſe žiwiti) adag. negni to newěřiti, než k wjře přihłýdati. etc.
• Prohłýzeti, prohłýdati, prohłédati, prohłýdnauti, prohłédnauti, (otewra oči hłeděti) prospicere. ſehend werden. Luc. y prohłedł słepý etc. 2 do Meth. (Srozuměti) perspicere, erſehen. teprw gſem gá práwě prohłédł, (t. srozuměł.) 3 io (Spořádati, zprawiti) ut on ſobě w ſwé wěcy ciſtě prohłédł, (t. spořádał gj) což ge ten dům nýni prohłýdł. (t. což ge nýni zprawený) adag. kdo neprohłýdá očima, prohłýda měſſcem. 4 to (naſkrz widěti) perspicere, transpicere durchſehen. geližto ſukno, že by geg prohłydł, etc.
• Prohłédacý, prohłýdacý, adj. translucidus, III/81 pellucidus, durchſichtig.
• Prohłédač, g. m. Opticus.
• Prohłédacſký, adj.
• Prohłédacſtwj, (vměnj prohłedacſké) scientia Optica, Sehekunſt. 5 to (Ohłedati, na něco ſe podjwati, popatřiti) uisere, beſuchen, nýni Ržemeſłnjky djłny prohłýdneme. etc. 6 to (rozwažowati) prospicere, betrachten. prohłýzeg k koncy, prospice finem, betrachte das Ende, etc. 7 mo (Spatřiti, Spatřowati) lustrare, beſichtigen. páłáce łatinſkého gazyku prohłýdati. etc.
• Prohłeděti ſe, (aż do zapomenutj, neb ſtracenj ſe hłeděti) ut wſſakby ſe někdo wtom, neb natom prohłeděł, (t. hłeděnjm byſe ſtratił)
• Rozhłeděti ſe, idem prohłeděti ſe.
• III/82 Shłýdnauti, Shłédnauti (wſſecko ſpołu widěti, Spatřiti) conspicere, erſehen, beſichtigen. Num. 22. 42. vkažiť, odkudby shłédł cełé łeženj. Shłydli gſme te Statek, ty rołe, tu winicy, conspeximus illud bonum, illos agros, illam uineam, Wir haben das gutt, die felder, den Weingarten beſichtiget.
• Vhłýdati, vhłýzeti, vhłýdnauti, vhłédnauti, vhłeděti, (Spatřiti, vznati) ut když gá můg čas vhłýdnu, tehdy etc. Item (zbrániti) ani toho geden nevhłedj, nełze wſſeho vhłeděti, vhłýdati, etc. nemohł gſem ho vhłeděti (t. zbraniti mu)
• Vhłeděti ſe, cum Genit. (vſſetřiti ſe, vwarowati ſe) præcauere, ſich hütten. nełze toho ſe vhłeděti.
• Whłýdnauti, whłédnauti (do wnjtřku III/83 kauknauti)
• Wyhłýzeti, wyhłýdati, wyhłédati, wyhłýdnauti, wyhłédnauti, (zokna, neb odněkud wen) prospectare, außſehen, kdo to wyhłýdá? Item. eminere, herfürragen. ten kámen prwe zwody wyhłýzeł. etc.
• Wyhłýdnutj, wyhłédnutj. Subst. part. prospectus. Ausſehen. má pěkné wyhłýdnutj.
• Wýhłed, l. weghłed, g. m. idem.
• Wyhłýdka, Wyhłédka, Item Wýhłýdka, weghłýdka, weghłédka, g. f. (mjſto, neb okýnko, kudy ſe wyhłýdati můž) conspicilium, Landaußſehen.
• Wyhłeděti (někoho od někud, geſt sočenjm, neb aſpoň nenáwiděnjm odněkud wybyti) on ho wyhłeděł ztoho domu etc.
• III/84 Wzhłýdati, wzhłédati, wzhłýzeti, wzhłýdnauti, wzhłédnauti, (zhuru hłeděti) suspicere, Obſich ſehen. y wzhłédł k nebi, a wzdechł, 2 do cum præp. na, (wzhłédati na někoho, geſt pokorně patřiti) intueri, anſchauen, Wzhłédá na něho po wočku. etc. 3 io cum præp. w. (geſt zalibowati ſobě, ut wzhłédati ſe w zrcadłe, w kráſe, w bohatſtwj ſwém, etc. ) ſich in etwas ſpiegeln. 4 to cum præp. do. (patřiti) aspicere, ſchauen. ut wzhłýzý do zrcadła. etc.
• Zhłýdati, zhłýzeti, zhłydnauti, zhłédnauti. idem cum praep. s. Zhłýdli gſme ty połe, Zhłýdnuli tě tam geſſtě gednau, tedy hłeď ſe. etc.
• Zahłédnauti, zahłýdnauti (maličko widěti) parùm uidere, wenig ſehen. gen ſem ho III/85 zahłýdł.
• Zahłeděti ſe (na někoho, geſt až do zapomenutj ſe, hłéděti)
• Zſhłédnauti, zſhłýdnauti (dołu hłeděti) despicere, herabſehen. Bůh zſhłedł z Nebe. etc. Sequuntur Composita ex hłýdám, (t. oſtřjhàm)
• dohłýdati, (až do čaſu hłýdati, item ſkrz hłýdánj k negaké ſſkodě přigjti) gižt ge Nebohý dohłýdał.
• Nahłýdati ſe (prácy s hłýdánjm mjti) gá gſem ſe ho doſti nahłýdał.
• Odhłýdati, (s hłýdánjm hotowu býti)
• Pohłýdati, (trochu hłýdati) Pohłýdeg mi zatim toho. etc.
• Vhłýdati, (mocti hłýdati) poſse custodire, hütten können. gá to ſám vhłýdám, III/86 on toho ſám nevhłýdá, ſám to vhłýdał. etc. Item (Spatřiti) geſtli tě tam geſſtě gednau vhłýdám, si te adhuc semel ibi uidero, weder Jch dich noch einmahl dorten ſehen. etc.
• Wyhłýdati (dobře vděłati, wyſſetřiti, wypracowati) dobře ten ſład wyhłýdał, gá ta wjna dobře wyhłýdám, nenj to dobře wyhłýdáno. etc. Sequuntur Composita ex hłedám, nałeznu.
• Nahłedati, cum Genit. (mnoho vhłedati) conquirere, Zuſammen ſuchen. předce gſme toho něco nahłedali, etc. Cum aduerbialibus qualificatur, ut máło gſte toho nahłedali, drobet gſme toho nahłedali.
• III/87 Nahłedati ſe, est paſs. ut něcoť ſe toho nahłedá, předce ſe toho nahłedało. etc. 2 do (pracně hłedati) laboriosè quærere, et inuenire, mit groſſer Mühe ſuchen, und finden. ut doſti gſme ſe toho nahłedali, což gſme ſe toho nahłedali! 3 tio cum præp. s. (hłedánjm prácy mjti, s hłedánjm něčeho ſe napárati) quærendo laborem habere, mit dem ſuchen Mühe haben. doſti gſme ſe s tim nahłedali. satis in hac re quærenda laborauimus, Wir haben mit dem Aufſuchen Mühe genug gehabt.
• Ohłedati, ohłedáwati, uel etiam ohłedowati, hoc enim Imperfectum etiam in ugi format, ¤ Significat: 1 mo cum Accus. (makati, rukau dotýkati) III/88 palpare, tappen, greiffen. ¤ řeznjk ohłédáwá kráwu, tełe, ohłedeg ty kruty, etc. Ohłedati práwně nėkoho (geſt k Saudu ho pohnati) in ius uocare, mit Recht υornehmen. 2 do cum Gen. (nėčim hnauti) tentare, υerſuchen. adag. co ſſkokdj ohłedati? tentando ad Trojam peruenerunt Græci. wſſeho gſem ohłedał, omnem moui lapidem, ich hab alles υerſucht. 3 io cum Gen. l. Accus. (wyſſetřiti) probare, exquirere, probiren, ausſuchen. ut hłubokoſti Mořſké ołownicý (záwážjm) ohłedáwagj, profunditatem maris bolide exquirunt. Sie ſuchen die Tieffe des Meers mit dem Bleywurff auß.
• Ohłedaný, part. paſs. Na ohłedanau (geſt na zkuſſenau) experimenti gratiâ. III/89 adag. geſt ô ohłedanau činiti. Es iſt Vmb ein υerſuch zu Thuen.
• Pohłedati, cum Gen. l. Accus. (několikerým hnauti, piłněgi hłedati) diligenter quærere, fleyſſig ſuchen. gá toho pohłedám. pohłedeg toho etc.
• Pohłedáwati ( cum Gen. l. Accus. geſt žadati, chtjti, mjti, doptáwati ſe) prætendere, ſuchen, prætendiren. on toho na mně (neb ode mně) pohłedáwá, ille hoc â me prætendit, Er ſuchet es υon mir.
• Pohłedáwaný, part. Pohłedáwagičný, Pohłedáwatełný, adj. hinc.
• Pohłedáwagičnoſt, pohłedáwatełnoſt, pohłedáwanoſt. prætensio, Prætension. Item Pohłedáwati (geſt žádati) requirere, III/90 erſuchen. Protož w tom Pána pohłedáwáme, ideo hac in re Dominum requirimus. dahero Wir den herrn hinmit erſuchen. etc.
• Přehłedati, přehłedáwati ( cum Accus. geſt přeſſťáwati, prohłýdnauti, hłedánjm něco přeházeti,) perquirere, perlustrare, durchſuchen, ut přehłedali mu wſſechny geho wěcy, přehłedał mu cełý dům, etc.
• Shłedati, Shłedáwati, (geſt wſſeho hłedati) conquirere, Zuſammen ſuchen. rádby ſobě ſwé wěcy shłedał.
• Shłedati ſe, Shłedáwati ſe, est paſs. wſſechno ſe tam shłedáwá. etc. Item: (Sgjti ſe, Scházeti ſe) conuenire, Zuſammen kommen. Kde ſe dnes shłedáme? Shłedáwagj ſe tam, a tam, byť nám možné było ſe shłedati, III/91 adag. shłedáme ſe v Kożiſſnjka na bidłe. (t. neshłedáme ſe) giž ſe pomału shłedáwagj. shłedał gſem ſe s njm na rýnku. Nota. Shłedati ſe, cum præp. s. Si illud construatur cum re inanimata, uel animata quidem, sed irrationali, Significat (nagjti) inuenire, finden. ut předce gſem ſe s mými wěcmi shłedał. neshłedá ſe on Se wſſim. ne shłedám gá ſe se wſſemi ſwymi owċičkami, etc.
• Shłedánj. Subst. part. conuentus, Zuſammenkunfft. při naſſem shłedánj wjce oznámjm.
• Vſhłedati, Decomp. (pomału shłedati) paulatim conquirere, nach und nach zuſammenſuchen. Co tak toho vſhłedám, máſs to mjti.
• Vhłedati, vhłedáwati, idem vſhłedati. III/92 přece ſe toho vhłedało, (t. naſſło) předce ſe některý wědro vhłedá, etc.
• Wyhłedati (piłně hłedati) exquirere, inuenire, außſuchen, finden. kdež ge to wyhłedał? gá gſem to pracně wyhłedał, muſý ſe to wyhłedati.
• Wyhłedáwati, cum Gen. l. Accus. idem quod Pohłedáwati. ut wyhłedáwá na mně, (neb ode mně) wěcy nemožných. 2 do (žadati) requirere, erſuchen, Sed pulchriùs dices per uerbum Decomp. powyhłedáwati, idem pohłedáwati. Pročež w tom Pána powyhłedáwám. 3 tio mocý hłedati) inquirere, Vnterſuchen.
• Wynałeznauti, wynałezati, (nagjti) inuenire, finden, befinden. Kdo to III/93 wynałezł? (t. wynaſſeł, wyhłedał)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod