Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/233–V/263

• V/234 Rzeku, l. řku. contractè, et est magis in usu. Item dicimus etiam secundum regulam Gram. řcy, l. rcy, declinatur in præs. řku, řceſs, řce. řceme, řcete, řkau. in præt. řekł, Inf. řjcy, l. řjcti. Imperat. rcy, rceme, rcete, l. řekni, řekněme, řekněte, â uerbo řeknu. rcy, l. řekni, ať ke mně přigde. ( â řeka, že řeč gako řeka płyne. nebo ſłowa, ſkrze vſta, tak gako woda, po žłabě płynau, nybrž ryčj) dicere, ſagen.
• Rzeknu, l. řknu, perf. fut. řeknuł, l. řekł. řknuł, l. řkł, præt. perf. řeknauti, l. řknauti, Inf. perf.
• Rzeknutj, řknutj, n. part. řknutý, řeknutý, řečený, ŕċený, rčeny. part. paſs.
• Rzku, ( est etiam q. aduerb. připomjnagicý swau řeč) gá řku, že newjm. gá řekł, že newjm etc. ego inquam, ich, ſage ich. Item (myſłjm, pomyſliti) putare, cogitare, V/235 υermeinen. gá bych řekł, (t. myſlił) že toto, a toto etc. co on ſobě řekne, (t. pomyſlj)
• Arcy, adu. (owſſem) omninò, freylich. arcy že to měł vděłat.
• Nercy, l. nercyli, conj. aduersat. (ne gen, ne toliko,) non tantùm, nicht allein. nercyli, co žádáſs, ale nadto wjc včinjm, non tantum quod petis, sed plùs adhuc faciam. nicht allein was du begereſt, ſondern darüber will ich noch mehr thuen. Item (owſſem aby, méně aby) tantùm abest, ut. ani ho napřiwjtał, nercy wděčně přigał. nec illum salutauit, tantùm abest, ut illum beneuolè susceperit.
• Rzjkám, řjkał, řjkati, Est Iterat. id est soleo dicere, ich pflege zu ſagen. ¤ at
• Rzjkám, řjkati, (hłaſem z kněh, neb z paměti, něco powjdati) recitare, aufſagen. est Imp. act. z paměti řjkati, V/236 memoriter recitare, auswendig ſagen.
• Rzjkáwám, freq. Deriuata.
• Rty, l. rtowe, g. m. plur. (vſta) labia, Lippen. u. etiam rty, suo loco.
• Rzeč, g. f. sermo, die Rede. řeč gjmawá, horliwá, feruens sermo. ¤ adag. řeći co wody, (ô młuwných) pokud řeči, potud čłowěka (pokud kdo promłuwný, potud wjry hodný) řeč twá znama tě činj.
• Rzečjm, řečił, řečiti. Imp. act. (młuwjm) loqui, reden. ex eo fit
• Rzečný, adj. (wýmłuwný) eloquens, disertus, wohl beredeter.
• Rzečně, adu. (wymłuwně) disertè, eloquenter.
• Rzečnoſt, (wýmłuwnoſt) eloquentia, Wohl redenheit.
• Rzečnjk, g. m. idem řečný, Rhetor, Wohl redner. V/237 Item (přjteł Práwnj, kdo za giného řeč wede, kdo vměłe řečnuge.) Aduocatus, Procurator, Adwokat, Redner.
• Rzečnjcſký, adj. (co Rzečnjku přináležj) řečnjcſká powinnoſt.
• Rzečnjcſky, po Rzečnjcſku, adu.
• Rzečnjcſtwj, g. n. (Rzečnjcſký auřad, neb powinnoſt) officium Aduocati, l. procuratoris.
• Rzečnjm, řečnił, řečniti, Imp. act. (řečnjkem gſem, obſſjrně řeč wedu) aduocare, procurare. aduoci ren, procu riren.
• Rzečnugi, -ał, -ati, idem quod řečnjm. na řečnowánj prawda nezáležj. proti řečnému, neřečnug.
• Rzečnjwám, řečnowáwám, freq.
• Rok, g. m. (geſt vrčitý čas, t. termin, V/238 který ſobě wyřknau.) terminus, ein Termin. wzał ſobě rok do dwau neděł, accepit terminum ad duas septimanas, Er hat den Termin auf zwey Wochen genommen. ¤ Rzečnjk tomu s kým na roku ſtáwał, (t. při odkładjch, terminjch) swědčiti nemá, Ius Munic. Prag. B. 76. Adag. rok, má krok, (dokudkoli ſe komu łhuta dá, přigde wſſak na to předce) Item (znamená to Božj čaſu rozměřenj během ſłunce, t. 365 dnů) annus, das Jahr. ſtało ſe před rokem, ante annum hoc contigit. es iſt υor dem Jahr geſchehen. přes rok Bohdá. post annum Deo uolente, will es Gott Vbers Jahr. w tom to roce, in hoc annó, in dieſem Jahr. zrok do roka, (t. rok od roku, každoročně) quot annis, alle Jahr. na rok gſem gemu peněz pugčił, a geſſtě za cełý rok mu čekał.
• Ročnj, adj. (gednoho roku ſtářj) annotinus, V/239 annuus, einjährig.
• Ročně, adu. annuè, jährlich.
• Gednoročnj, idem ročnj.
• Gednoročně, adu. (gednau w rok) semel in anno, einmahl in Jahr.
• Každoročnj adj. annuus, jährlich. každoročně, adu. quot annis, annuatim, alle Jahr.
• Přjročj, u. infra.
• Ročjm, -ił, -iti. Imp. act. item řokugi. což tu ročjte? Item (rok dáwám) sed non est in usu.
• Rokugi, rokował, rokowati, Imp. act. (rozmłauwám, gednám, smłauwám.) colloqui, discurrere, tractare, contrahere, mit einander reden, Traktiren, handeln. newjm coť mezy ſebau rokugj? (t. rozmłauwagj, gednagj) V/240 Item Significat (ſtogjm ô něco, žádám) desidero, sollicitari. υerlangen, anhalten. ut on ſtále ô to rokuge, (t. dynuge) on tuze ô to rokuge, (t. ôto ſtogj)
• Rokowáwám, freq.
• Obrok, g. m. (ročnj v´roda) obročnj, obročnjk, u. rodjm.
• Vrok, l. aurok, g. m. (od vrčenj, t. Smłauwy, na gakau ſe pugčka ſtała, l. od roku, l. od rodjm, q. ročnj vžjtek, t. který ſe každého roku rodj, Nevžjwánj) Intereſse, die Nichtnutzung, das Intereſse. Nota, dicitur intereſse, ex stipulatione, Nevžjwánj, ex mora differt etiam a lichwa, quæ est contra jura, usura, Wucher. pod aurok, neb na aurok pugčiti, aurok bráti, aurokem ſe žiwiti, adag. on v´roku nebere, proto že ſe mu Summy hławnj nedoſtáwá.
• V/241 Vročjm, l. auročjm, -ił, -iti. (aurok z peněz pugčených płatjm) intereſse soluere. Inter eſſiren, das Intereſse zahlen. Verba Composita. Composita ex řku, et řeknu, uel řknu, sunt perf. ut nařknu, fut. perf. Imperf. formatur ex Iterat. řjkám, ut nařjkám, præs. Imp.
• dořjcy, dořeknauti, dořknauti, (do konce wyřknauti domłuwiti) když gſy tak mnoho řečił, (t. młuwił) mužeſs y to, co máſs na gazýku, dořjcy. Gen že nedořkł, l. nedořekł. (t. doſti ſwětle napowěděł, ačkoli wegſłowně newypowěděł.)
• Nařknauti, perf. nařjkati, Imp. 1 mo (někoho w nečem, t. něco złého na něho prawjm, młuwim) insimulo, ich zeihe, ſchuldige, beſchuldige, bezüchtige. on ho nařjká V/242 w kłamu, w złoděgſtwj. Nařjkáſs mne? 2 do (hanjm, na cti dotýkám) infamare. conuitiari, ſchänden, an Ehren υerkleinern. on ho težce narekł. graui contumeliâ ipsum affecit. Er hat ihn ſehr iniu riret. hinc
• Nářek, g. m. (ſſkodliwé na cti, a dobrém gménu vraženj, neb złechčenj dobrého gména, a neb dobre powěſti) conuitium, contumelia, Ehren Antaſtung, υerkleiner- und υerleimbdung des andern Nahmen, und gutten Gerichts. Nota, inter Nářek, contumelia, EhrenAntaſtung, Et haněnj, hančliwoſt. Simplex uerbalis iniuria, Schmähung, est magna differentia, nam Nářek trahit post se palinodiam cum infamia, (t. Náprawa) hančliwoſt autem tantùm V/243 mulctam pecuniariam, et incarcerationem unius Septimanæ. obwedł na něho nářek, (t. vſwědčił)
• Nařčený, l. narčený, nařknutý, part. paſs. geſt hrubě nařčen.
• Nářkliwý, adj. (hančliwý) iniuriosus, Ehrenrühriſch. nářkliwý Spis, řeč. etc. Nota 2 do admittit adhuc aliam præp. z. ut znařjkati, (hrubě nařknauti) 3 io (práwo ſobě na některé wěcy pokłádám) prætendere, condicere aliquam rem, anſprechen. On ten ſtatek nařjká zte přjčiny: ille hoc bonum ex hoc capite prætendit. Er Thuet das Guth aus der Vrſachen anſprechen. hinc
• Nářek, g. m. nářky, plur. (Záwada na ſtatku. neb giné wěcy wězycý, l. pohledáwagičnoſt negakého na ſtatku, neb wěcy práwa) prætensio in aliqua re realis. V/244 Anſpruch. Et ideo in Contractibus solet apponi clausula, Má a powinen geſt ten prodaný ſtatek, ode wſſech, a wſſeligakých nářku, a záwad zſprawiti, a zſprawuge tim co má, a mjti bude, třetinau wegš, tak gak země za práwo má. 4 to Nařjkám, nařjkati. imp. perfectum enim in hac significatione non habet locum, cum Dat. ſobě. Significat (ſtegſkám ſobě, hořekugi ſobě, taužjm) conqueri, klagen. Cum præp. na, (ſtěžugi ſobě, ſtegſkám ſobě na někoho, l. na něco. Item winnu neſſtéſtj ſweho dáwám) conqueri contra, item inculpare, ſich beſchweren, ſich beklagen, die Schuld geben, Vber jemanden klagen. on hrubě na něho nařjkał. ipse fuit ualdè contra illum conquestus, Er hat ſich ſehr wieder ihm beſchweret. on na V/245 něho nařjká (t. on gemu winu dáwá) ille ipsum inculpat, er giebt ihm die Schuldt. Cum præp. nad. (kwjljm, płáči) lugere, lamentari, klagen, beweinen, betrauren.
• Nařjkánj, n. part. (hořekowanj, tauženj, ſtěžowánj, ſtegſkánj.) querela, querimonia, Klag, Wehklag. Item (kwjlenj, płáč) planctus, lamentatio, Klag, lamentiren.
• Odřeknauti ſe, l. odřjcy ſe, odřjcti ſe, perf. odřjkati ſe, imperf. cum Genit. (odpowědjti ſe, odpowjdati ſe, nechtjti s něčim nic činiti mjti.) renunciare, abſagen, renunci ren. Tit. 2. 12. abychom, odřeknauce ſe bez božnoſti. ¤ adag. Ziádný ſe ničehož odřeknauti nemůž (t. zſtrany budaucých přjhod, třeba y žebroty) odřeknauti ſe ďábła, odřjkám ſe złého. V/246 Item (dědicſtwjm opowrhnauti, zbawiti ſe dědicſtwj) repudiare, renunciare. odřekł ſe toho dědicſtwj, repudiauit illam hæreditatem, odřekł ſe dėdicſtwj otce ſwého dſkami Zemſkymi, renunciauit hæreditati patris sui tabulis regni.
• Pořknauti, idem vřknauti.
• Porok, g. m. idem vřknutj. Bez poroka, adu. (t. abych vřkł, chwále ho: oſtrý poſmjſſek) sarcaſmus, ein höniſcher Spott. damť bez poroka (t. dam ti enono) dabo tibi et cætera. ich will dirs et cæth. geben. bez poroka Doctor, pjſář, vředłnjk etc. (nic na nic, zkažený, nedozráłý)
• Pořjkám, pořjkati, Imp. (pomłauwati, vtrhati) obtrectare, sugillare, calumniari, Vbel nachreden. saudu pořjkati, k hrdłu ſahá.
• V/247 Pořjkawý, adj. (pomłuwačný)
• Pořjkadło, l. pořekadło, g. n. (přjpowjdka) lidſkým pořekadłem včiněn, factus est fabula uulgi.
• Podřeknauti ſe, podřjkati ſe, (geſt řečj ſe potknauti) in loquendo, aliud pro alio, per inanimaduertentiam dicere, in uerbo errare. ¤ Tak gſem ſe podřekł, ergo erraui in uerbo, alſo hab ich im Wort gefehlet. čłowěk ſe ſnadno podřekne, linqua præcurrit mentem. ¤ Meth. (omegliti ſe.) Adag. podřekł ſe był. (když kdo ſljbė, gakoby neſljbił, tak ſe ſtawj) on ſe čaſto podřjká, (t. čaſto ſlibuge, a nic nepłnj, gakoby ſe w ſlibu podřekł, t. omeylił)
• Podřjkáwati ſe, freq.
• Podřjkawý, adj. (kdo ſe podřjká)
• Podřjkawě, adu. Podřjkawoſt, Subst.
• V/248 Přeřeknauti, (přemłuwiti, t. řečj ô někoho zawaditi) loquelâ sua offendere, Vberreden, něcos ty tam opět přeřekł. (t. přemłuwiti,)
• Předřeknauti, předřjcy perf. předřjkati, imp. (napřed řeknauti, na před młuwiti) præloqui, υorreden.
• Předřečený, adj. (na před řečený, gmenowalý) præfatus, prænominatus, υorbeſagt, υorernandt.
• Předřečenoſt, subst.
• Přiřknauti, přiřjkati, Significat (přiſauditi, přiwłaſtniti) adiudicare, addicere, zu erkennen, Zuſprechen. On mu to přiřknuł. ille ipsi hoc adiudicauit. Er hat ihm es zuerkannt. Item (Sljbiti, připowěditi) promittere, polliceri, υerſprechen. přiřekł mi koně V/249 (t. darowati, neb prodati) promisit mihi equum, hat mir ein Pferd υerſprochen. přiřjká mnoho, máło płnj.
• Přiřčenj, přiřjkánj, n. part.
• Přjřek, g. m. (ſlib) promiſsio.
• Prořeknauti, prořjcy, (propowěditi, promłuwiti) proloqui, ausſagen. nemohł ani ſłowa prořeknauti.
• Proſtořeký, adj. (hrubě swobodný w řeči, který rad tłampe)
• Proſtořece, adu. proſtořekoſt, Subst.
• Proſtořečný, proſtořekowný, adj. -ně, adu. -oſt, subst.
• Sřeknauti ſe (na něco, geſt Smłuwiti ſe, neb spiknauti ſe) conuenire, ſich Vnterreden. oni ſe na něho sřekli. ¤ adag. gakoby ſe zřekli. (když rozdjłnj gednoſtegně něco děłagj)
• V/250 Vřknauti. (geſt chwálenjm vſſkoditi) laudando nocere, beſchreien. někdo vřknuł to pachole. ¤ adag. aby nevřkł. (t. aby nepřechwalił.) Meth. (očima nakazyti) oculis inficere, fascinare, υergalſtern, υerzauberen. muſyła ho ta baba vřknauti.
• Vřknutý, part. paſs. Vřknutoſt, subst.
• Vrčiwý, (nákazliwý) ut vrčiwý oči, fascinatores oculi, Böße Augen. vrčiwá žena.
• Vrčiwě, adu. Vrčiwoſt, subst.
• Vřkliwý, adj. -ě, adu. -oſt, Subst. idem vrčiwý.
• Vřjcy, (termin gmenowati) sed non est in usu. inde.
• Vrčitý, adj. (gmenowaný, gmenowitý,) determinatus, denominatus, benannt. beſtimbt. má ſe w vrćitý den zaſe poſtawiti. V/251 debet iterum die determinata se sistere. er ſoll ſich wiederum auf den beſtimten Tag ſtellen.
• Vrčitě, adu. (gmenowitě.) Vrčitoſt, Subst. (Gmenowitoſt)
• Wyřknauti, wyřjcy, wyřjcti, (promłuwiti, propowědjti) proloqui, ausſprechen. ausſagen. nemůž litery r wyřknauti. non potest literam r. proloqui, er kann das r nicht ausſprechen. Item (na konec powědjti, wypowědjti) edicere, sententionare, erkännen, ausſprechen. nedbám at ſe w te rozepři wyřkne. non curo, feratur in hac causa sententia, ich frage nichts darnach, Laſße man in der Sach ſprechen. Ať ſaudcowe wyŕknau, (wypowj, l. wypowědj) co za práwo, edicant Iudices, quid juris est. V/252 Laſſ man den Richter darüber ſprechen, was rechtens iſt.
• Wyrčenj (náłez, rozkaz) edictum, ein edict.
• Wyřknutý, wyrčený, wyřčený, part. paſs.
• Zařknauti ſe, zařeknauti ſe, (Sljbiti něčeho neděłati) promittere, se aliquid non facturum, υerſprechen, etwas nicht zu thuen beteüren. gá gſem ſe zařekł, že tam do ſmrti (dokud žiw) nepugdu.
• Zařjkám ſe, præs. Imp. zařjkati ſe (od połu přiſahati, tak y ginak newinnu ſwau oſwědčowati) hrubě ſe zařjkał, er hats hoch beteüret.
• Zařeknutj, n. part. Zářek, g. m. idem nemohu toho pro můg zářek včiniti. V/253 Composita ex řjkám, recito, sunt perfecta. Imperfectum non amant.
• dořjkám, fut. perf. dořjkał, præt. perf. dořjkati, Inf. perf. Et sic reliqua. (až do konce wyřjkati) usq ad finem recitare, biß zu Ende aufſagen.
• Odřjkati, (s řjkánjm hotowu býti) finire recitationem, fertig ſeyn mit dem aufſagen.
• Přeřjkati, (z kněh hłaſem přečjſti, neb z pameti wypowědjti) totum recitare.
• Wyřjkati, idem přeřjkati.
• Zařjkám ſe, præs. Imp. deriuatur ab Iterat. uide Composita ex řeknu. Composita ex řečjm, sunt dobrořečjm, et złořečjm: quia autem non sunt Composita ex præpositionibus ideo non sunt perfecta, sed Imperfecta.
• V/254 dobrořečjm, -ił, -iti. imp. act. (Bohu děkugi, dobrého žádám) benedicere, ſegnen, benedeyen.
• dobrořečjwám, freq.
• dobrořečenj, n. part. benedictio, der Seegen.
• dobrořećený, part. paſs. benedictus, gebenedeyet, geſegnet.
• Podobrořečiti, est perfectum uerbi dobrořečjm.
• Złořečjm, cum Dat. (złe winſſugi, złého žádám, prokljwám) maledicere, maledeyen, fluchen. Cum præp. na, (geſt łáti) on na ného złořečił, (t. łáł)
• Złořečjwám, freq.
• Złořečenj, n. part. maledictio, Fluch.
• Złořečenſtwj, g. n. idem.
• V/255 Złořečený, part. paſs. maledictus, υerflucht.
• Złořečenec, g. m. idem. to ge złořečenec! (když na někoho łagem, že něco złé vděłał, anebo co měł vděłati, nevděłał.) Ex Złořečjm, fiunt uerba Composita perfecta.
• dozłořečiti, (dokonati, vmřjti) giž dozłořečił, (t. ſkrz złořečenj zahynuł)
• dozłořečiti ſe, cum Gen. (ſkrz złořečenj něčeho doſahnauti, dogjti) wjcegi ſe toho dozłořečił, nežli doproſył.
• Nazłořečiti cum Gen. (hrubě złořečiti) on toho doſti za den nazłořečj.
• Nazłořečiti ſe, cum præp. s. uel absolutè sine illa. (dłauho złořečiti, nałáti ſe, nazłobiti ſe) co on ſe s njm nazłořečj, (t. ſe nałage, ſe nahněwá)
• V/256 Pozłořečiti (drobet złořećiti)
• Prozłořečiti (prokłnauti) maledicere, execrari, diras imprecari, υerfluchen, υermaledeyen. gakby ho do pekła mohł prozłořeciti.
• Prozłořečiti ſe, paſs. gakby ſe mohł do pekła prozłořečit.
• Vzłořečiti, (něco ſkrz złořečenj doweſti) toť ge on mu vzłořečił.
• Wyzłořečiti, (dozłořečiti ſe, něco złořečenjm wymocti) on to wjce wyzłořečił, nežli wyproſył.
• Zazłořećiti, cum Accus. (zakłnauti) Composita ex řečnjm, řečnugi, l. řečňugi, sunt perfecta.
• dořečniti, dořečňowati, (řečnowánj dokonati)
• dořečniti ſe, dořečňowati ſe, (ſkrz V/257 řečněnj něčeho dogjti.)
• Nařečniti ſe, nařečňowati ſe, (dłauho řečniti, namłuwiti ſe)
• Odřečniti (s řečněnjm hotowu býti)
• Pořečniti (drobet řečniti)
• Přeřečniti (řečněnjm přemłuwiti)
• Prořečniti, prořečňowati (řečňowánjm ztratiti) on tu při prořečnił. (t. ztratił)
• Wyřečniti, wyřečňowati, est contrarium, prořečniti. Composita ex ročjm sunt perfecta. Sročjm, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi, ut Sročugi, præs. Imp.
• Obročjm, obročiti, non hinc deriuatur, u. rodjm.
• Přeročiti (rok přełožiti) terminum ad aliud tempus ponere, den te r min legen.
• Přeročený, part. paſs. geſt ten termin V/258 přeročen až do 2. dne dubna.
• Přiročiti, cum Gen. (roku přidati) terminum prorogare, den Termin υerlängern. přiročił mu na ſſeſt neděł Lhůty.
• Přjročj, g. n. (přidánj roku, aneb čas ten, který až do gmenowaného roku přeběhnauti má, dłauhý, neb krátký) prorogatio termini, υerlengerung des termins. Adag. Smrt přjročj nedáwá. Item (železný liſt) moratorium, EiſenBrieff.
• Přjročný, adj. (co k přjročj patřj) přjročný termin.
• Přjročně, adu. přjročnoſt, Subst.
• Proročiti (rok neb termin něčeho ſtáti ſe magicýho gmenowati) inde
• Prorok, g. m. (předpowėdnjk, hadáč) propheta, uates. Ein Prophet, Weiſsſager.
• V/259 Prorokyně, g. f. prophetiſsa. die Propfetin, Weisſagerin.
• Prorokugi, -ał, -ati, (předpowjdám) prophetizare, prophe tzeyen. Cum Accuſ. uel præp. ô. on to prorokuge, l. on ô tom prorokuge. Adag. s prorokem do łauže, (když kdo złe prorokuge.) Napadł ho duch Saułe proroka, (t. hněw, złobiwoſt)
• Prorocſký, adj. (co k Proroku patřj) propheticus.
• Prorocſky, po prorocſku, adu.
• Prorocſtwj, g. n. (předpowjdánj) prophetia, die Propfetzeiung.
• Prorokowáwám, freq.
• Composita uide hic infra.
• Sročiti (někoho s nėkým: geſt połožiti gjm rok, k wyſłyſſenj pře z obogj ſtrany) V/260 diem constituere ad audiendam causam. den Tag zu υerhörung der ſtrittigen Partheyen benennen. sročił ho snjm, l. sročił ge, ke dni 2. dubna. Item (Práwo wykázati, kde pře strán odporných ſłýſſána, a rozeznána býti má) judicium delegare, delegi ren. G. M. Kráł ráčił ge srociti ku Práwu stařeho Mieſta Prazſkého. Sua Majestas Regia delegauit illis pro Iudice Magistratum Urbis Vetero-Pragensis.
• Sročenj, n. part. delegatio, item constituta dies ad audiendam causam. dnes magj sročenj. (t. den k słyſſenj pře) magj sročenj ku Práwu N. (t. gſau tam povkázanj.)
• Sročený, part. paſs. Sročená pře, causa delegata.
• Vročjm, vročiti. (aurok płatim) et non V/261 deriuatur â ročjm, sed est Imperfectum, et deriuatum ab Vrok, ut supra uidere est. eius Composita sunt perfecta cum præp. do- na- po- pro- wy, sed non sunt multum in usu. Composita ex rokugi, sunt perfecta, Imperfectum non amant.
• dorokowati, (rokowánj dokonati) brzoliž dorokugete?
• dorokowati ſe, (ſkrz rokowánj něčeho dogjti) tak dłauho ô to rokował, až ſe toho dorokował, (t. až to doſtał)
• Narokowati ſe, (dłauho rokowati, narozmłauwati ſe, narozprawěti ſe) snad gſte ſe giž doſti narokowali.
• Porokowati (drobet rokowati) porokugme drobet ô to (t. rozmłuwme)
• V/262 Prorokowati, prophetisare, est Imperfectum, et habet sua Composita, quod infra hic uide.
• Srokowati, (smłuwiti) giž to niák srokugte.
• Vrokowati, (vſtanowiti, zawřjti, sneſti ſe, wyřknauti) tak to oni vrokowali (t. zawřeli, na tom ſe sneſli)
• Wyrokowati, (rokowánjm něco wymocy, doſtati) pŕedceť ge to wyrokował, (t. wyproſył) Composita ex prorokugi sunt futura, Imperfectum non amant.
• doprorokowati, (ſkrz prorokowánj do neſſtěſtj přigjti) giž doprorokował.
• doprorokowati ſe, cum Gen. (prorokowanjm něceho dogjti)
• Naprorokowati, (mnoho prorokowati) V/263 naprorokowati ſe, idem.
• Poprorokowati, perfectum Simplicis. on zagiſté poprorokuge, (t. bude prorokowati) cum part. drobet, qualificatur.
• Wyprorokowati, cum Accus. idem doprorokowati ſe.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod