Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/357–II/365

• Geden, adj. unus, Ein, Declinationem vide in Grama adag: Geden čłowěk, žadný čłowěk, (t. w ſwědecſtwj) za gednoho ſtáti, (geſt wěrně ſpołu držeti, gedno býti) Item (gakýs, negaky) aliqvis, qvidam, jemandt. přiſſeł k nám geden muž, venit ad nos qvidam vir, es iſt zu Vns ein Mann gekommen.
• Gediný, Gedinký, adj. (Sám geden) unicus, einiger, allein. Gediničký, dim.
• Gednom, gen, gedině, adv. tantùm modo, nur, allein. Gen oſm duſſj w potopě II/358 zachowáno.
• Genže, l. gednom że, adv. (nýni, teď) jam modo, jetzt gleich. Genže odeſſeł, Sed Boemis non est adeo on usu.
• Geden každý, adj. qvilibet, ein jeder.
• Gednák; adv. (brzo, tu, tuť) Iam, baldt, geminatur: ut gednák to, gednák onno. jam hoc, jam illud, Baldt dieſes, Baldt jedes. gednák płáče, gednák ſe ſměge. (brzo płáče, brzo ſe ſměge, l. tuť płáče, tuť ſe ſměge) jam flet, jam ridet. Baldt weinet er, Bald lachet er.
• Gednák, aliqvi utuntur etiam loco ferè, Bey nahe.
• Gednáký, adj. (podobný, gednoſtegný) similis, uniusmodi, gleich einerley.
• Gednakoſt, Subst.
• II/359 Gednoduſſný, adj. (který téhož ducha má) Gednoduſſnj křeſtiane, (t. wěřicý, gedne wjry, gednoho ducha.)
• Gednoduchý, adj. (co nenj dwogité) Simplus, einfach. Gednoduchý kabát (t. nepodſſitý)
• Gednonáſobnj, adj. idem Gednoduchý, u. Naſobnj.
• Gednoſtegný, Similis, uniusmodi, uniformis, einerley, gleich. gednoſtegným práwem (rowným práwem, rowně tak, pari jure. eben ſo wohl, ebenermaſſen.
• Gednoſtegná, utimur illo adverbialiter, ad confirmandum sermonem alicujus. loco (totětak, bez pochyby, owſſem) omnino, idem est, II/360 freylich, iſt ein ding.
• Gednoſtegně, adv. Gednoſtegnoſt, Subst.
• Gednomyſłný, adj. u. myſł.
• Gednowěký, adj. (gednoho wěku, w gednech łetech, coevus, eines alters.
• Gednorožec, u. roh.
• Gednota, g. f. (gednoſt, gednoſwornoſt, sgednočenoſt, gednomýſłnoſt) unitas, Einheit, Einigkeit. Gednoſt, idem.
• Gednotjm, -ił, -iti, Imp. act. (Spogugi) conjungo, aduno. Vereinigen. Perfectum ejus est, Sgėdnotiti (w gednotu vweſti, item srownati, Spokogiti, Smłuwiti) unire, conciliare, eins machen, Vereinigen. Zgew: 17. dá Bůh Kráłum w ſrdce, aby ſe sgednotili. II/361 Imperfectum formatur in ugi, ut Sgednocugi, præs. Imp. Sgednocował, præt. Sgednocowati, Inf.
• Sgednocený, part. paſs. unitus, Vereiniget. ut Sgednocenj kráłowe, uniti Reges. Alÿrte Könige ~ Sgednocený země, unitæ provinciæ. Vereinigte Prowincien. Sgednocenj Přátełe etc.
• Sgednocenj, Subst. part. unio, Einigkeit. Stało ſe Sgednocenj.
• Rozgednotiti, rozgednocowati (gednotu roztrhugi, rozdwogiti) unitatem solvere, fædera solvere, ab invicem separare, Zertrennen. On ge rozgednotił, on ge přjčina toho rozgednocenj etc.
• II/362 Rozgednotiti ſe, paſs. Separare se ab invicem, ſich Zertrennen, Von einander gehen. Giž ſe rozgednotili, (t. giž gſau ſe rozdwogili)
• Gednám, gednał, gednati. (geſt řjditi v někoho něco, proſbau neb hłedánjm) agere, expedire, Verrichten.
• Gednáwám, freq.
• Gednánj, Subst. part. Mám zde negaké gednánj, (t. řjzenj) habeo hic qvandam expeditionem, vel aliqvid ad expediendum, Ich habe hier etwas zu Verrichten.
• Gednateł, g. m. (Proſtředłnjk) Mediator. Vermittler. Kryſtus Pán naſſeho dobrého v Otce Gednateł. etc. Composita ex gednám sunt perfecta, II/363 ut obgednám fut. Imperf. formatur ex freq. ut Obgednáwám præs. Imp. obgednáwati Inf.
• Nagednati cum Gen. (zgednati, mnoho Shłedati, nagjti ſobě) conducere, aufnehmen, annehmen. Nagednał ſobě chłapů około padeſáte (t. nagał) conduxit sibi viros circiter qvinqvaginta. Nagednał ſobě Słuž eb njku.
• Obgednati, (geſt darmo, neb za penjze doſtati, zgednati, opatřiti, obſtarati) procurare, providere, procuriren, Zu wege bringen, Verſehen. hłed, aby ſobě někde to obgednał.
• Pogednati (pořjditi, wyřjditi, Sprawiti) expedire, Verrichten.
• II/364 Přigednati, (někoho geſt přinagjti, Słužebnjka ze mzdy Smłuwiti.) conducere adhuc aliqvem, vel plures, noch einen oder mehr Leüthe dingen. přigednám aſy dwa nádenjky etc.
• Progednati, progednáwati (geſt pronagjti) locare, Verdingen, Vermitten. progednał gſem mu dům na tři łeta.
• Progednati ſe, (k nėkomu, zgednati ſe, t. ze mzdy k někomu na ſłužbu ſe dáti) locare sua Servitia, ſich zu einem Verdingen. progednał ſe k Sedłáku. (t. na słužbu)
• Vgednati, (gednánjm vproſyti, obdržeti, t. penězy, neb proſbau něco spokogiti, l. vpokogiti) ut vgednał mu miłoſt (t. vproſył) obtinuit, II/365 uel procuravit ipsi gratiam, er hat ihm die Gnad erbethen. težce gſme to vgednali.
• Wygednati, (gednanjm ſwým vproſyti, wyproſyti, obdržeti) Item nėco, neb někoho přjmłuwau neb giným proſtředkem wymocy:) procurare, ausbitten, Zu wege bringen. ut wygednał gſem mu ſto Złatých na ſſaty, etc. Wygednał ho z Poddanoſti etc.
• Zgednati, (geſt wyřjditi, pořjditi, opatřiti) procurare, expedire, dobřelis zgednał? nic nemohu zgednati Item (kaupiti) emere, kauffen. Gá gſem ſobě to k me potřebě zgednał.

Strany zdroje: III/345–III/354

• Káži, Imp. act. kázał præt. kázati Inf. Kázám, Iter. Kázáwám, freq. Significat 1 o (vkazugi) ostendo, ich zeüge. Sed in hac Significatione Simplex káži, non est in usu. 2 do (Poraučjm) jubeo, ich heyſſe. kdo ge III/346 kázał (t. poručił) Nota, káži, in hac Significatione est etiam fut. perf. (poručjm) ut kdo mi káže, quis mihi jubebit? wer wird mir befehlen? Gá ti káži, ego tibi jubebo. ich werde dir befehlen. 3 tio (Słowo Božj młuwjm, neb hłáſám) concionor, ich predige. Kdo tam kázá, l. kázáwá, quis ibi solet concionari, wer pfleget dorten zu predigen. dnes tam káže náſs farář.
• Kázánj, n. part.
• Kázanj (Słowo Božj) concio, Predig.
• Kazateł, g. m. Concionator, Prediger.
• Kázatedłnice, aliqui etiam Kazatełnice, l. kazateďnice, g. f. Suggestus, catedra, Predigſtuhl.
• Kazatełſký, adj. concionatorius.
• Kazatełſky, l. po kazatełſku, adu. concionatoriè.
• III/347 Kazatełſtwj (Vřad, neb Vměnj kazatełſké)
• Kázeň, g. f. (t. wedenj, cwičenj, treſtánj, ſkutečné přidrženj) disciplina, Zucht. dům kázně, domus disciplinæ, Zuchthauß. adag. kde nenj kázně, nenj bázně. ¤ item ſſkoła bez kázně, woda bez młýna. ¤ tež kázanj bez bázně, pokrm bez ſoli.
• Kázaný, part. Nekázaná Vlice, (ſłowe proto, že gj Czýſař Kareł děłati nekázał) Item Kázaný (wycwičený, zwedený, počeſtný, ſtydliwý, poſłuſſný) modestus, verecundus, obediens, Züchtig, Schamhaſſtig, beſcheyden, gehorſamb. Nekázaný, (t. nezwedený, nebogácný, ſwewołný) Impudicus, Immodestus, inverecundus, inobediens, Vnzüchtig.
• Nekázanoſt, (neſtud, neſtydatoſt, neſtaudnoſt, nepoſłuſſnoſt) immodestia, impudentia, III/348 inobedientia, Vnzucht.
• Každý, adj. (od káži, t. vkáži: q. nahoby ſe koli vkázało, t. wſſeliký) omnis, quisqve, unus quisq, ein jeder, jederman. ¤ adag. každý ô ſebe, P. Bůh ô wſſecký. (t. ſe ſtarey) quisq pro se, DEus pro omnibus. hłeď každý ſwého, a necheg ginému giného. Spartam suam quisq ornet.
• Každičký, adj. diminut. každičké chwjłe ho čekám. omni momento illum expecto. Ich warte ihn alle Augenblick.
• Každičkoſt, subst. (okamženj) omne momentum, alle Augenblick.
• Geden každý; unus quisq ein jeder.
• Po každé, l. pokaždé adu. (t. ráně( wzdy, wzdycky, wzdyckny) semper, allemahl. nemůž ſe pokaždé zdařiti. kdykoli přigde, pokaždé něco prineſe.
• III/349 Každýkrat, Každékrat, pokaždýkrát, pokaždékrát. adu. idem pokaždé. Composita ex káži sunt perfecta, ut Wykáži, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi, ut wykazugi, præs Imp. Wykazowáwám, freq. Comp.
• Dokázati, dokazowati cum Gen. (prokázati, proweſti, prowozowati, doweſti pruwody ſtwrditi) demonstrare, probare, erweißen, darthuen, beweißen. dokaž toho na mne, gá toho dokáži. Na dokázanj vpřimnoſti, łáſky. etc. Item (proweſti) præstare, erweiſen. ¤ ut dokázał hrdinſtwj.
• důkaz, g. m. demonstratio, probatio, allegatum, Erweißung, Beweiß.
• Dukazný, adj. (prúwodný, prúwodnj, prúkazný) probatorius, erweißlich.
• dokázatedłný, adj. (prokázatedłný) demon III/350 strabilis, erweiſlich.
• Nakázati, (mnoho kázati) doſti toho nakázał, l. doſti ſe nakázał.
• Okázati, okazowati, (vkázati, dáti wěděti) monstrare, ostendere, indicare, anzeigen, weiſen, zeigen. kdo ti to okázał?
• Okázati ſe, okazowati ſe, est paſs.
• Okaz, g. m. (v´kaz) okázka, g. f. (v´kázka) idem ostensum, ostentum. okazowe nebeſký. Item: Specimen, Probſtuck, Muſter. Na okaz, l. na okázku něco vděłati (na vkázku) speciminis causâ facere, auf Probſtuck etwas Thuen.
• Odkázati, odkazowati, (kſſafftem něco někomu poručiti) legare, υermachen.
• Odkaz, g. m. legatum, υermachtnuß.
• Odkazowateł, g. m. (Kſſafftownjk odkazugicý) legator, testator.
• III/351 Odkaznjk, l. odkazownjk, g. m. (komu ſe co odkazuge) legatarius, dem etwas υermacht wird.
• Pokázati, moderno tempore dicimus prokázati.
• Přikázati, přikazowati, (geſt mocně poručiti, poraučeti) præcipere, mandare, gebietten, befehlen.
• Přikázanj, g. n. (Poručenj) præceptum, mandatum, Gebott.
• Přikázateł, g. m. Præceptor.
• Prokázati, prokazowati, cum Accus. idem dokázati, dokazowati.
• Průkaz, prúkazný, prokazatedłný, idem dúkaz, prúkazný, prokázatedłný.
• Rozkázati, rozkazowati, (poručiti, poraučeti) demandare, decernere, Befehlen. rozkazał gſem mu to vděłati.
• Rozkaz, g. m. (rozkázánj, poručenj) decretum, III/352 mandatum, Befehlich. Rozkaz práwnj, decretum Iudicis. Gerichts Befehl.
• Vkazati, vkazowati, idem okazati, okazowati.
• Vkaz, vkázka, idem okaz, okázka. 2 do (k ginému kázati) vkazuge mne k němu, a on k ginému. vkazuge geden na druhého. 3 tio (znamenati) arguere, anzeigen. ut wywraſſtěné, a wypukłé čeło, neſtydatého vkazuge, frons erugata, et exporrecta effrontem arguit, die glatte, Vnd über ſich gezogene Stirn zeiget einen VnVerſchämten Menſchen an.
• Vkazowati ſe, est paſs. apparere, ſcheinen, erſcheinen.
• Povkázati, povkazowati Decomp. idem quod vkázati. geden na druhého povkazuge. wywraſſtěné, a wypukłé čeło, neſtydatého povkazuge.
• III/353 Vkazateł, g. m. Index, zeiger.
• Wykázati, wykazowati (geſt na někom vkázati) delegare, anweißen. wykázał mi ten dłuh na tom, a na tom etc.
• Wýkaz, l. wegkaz, weykaz, g. m. delegatio, Anweiſung.
• Wzkázati, wzkazowati, (geſt po někom oznámiti) nunciare, υerbottſchafften. ſagen Laſſen. wzkaž mu odemně dobrý den. Mám od něho wzkázanj. (t. wzkázał mi)
• Zkázati, zkazowati, idem wzkázati.
• Zakázati, zakazowati (geſt zapowědjti) inhibere, υerbietten. 2 do (zamłuwiti, zaporučiti) constituere, Beſtellen. hinc.
• Zákazka, g. f. Zákaz, g. m. (zamłuwa) ut na zákazku děłati (geſt, když řemeſłnjk něco někomu naſchwał děłá. rem constitutam, III/354 uel demandatam pro aliquo facere, einem etwas, was er beſtellet hat, machen. 3 tio (přiſljbiti, pripowědjti) promittere, υerſprechen, giž gſem gá mu ten dům zakázał.
• Zakázati ſe, (Sljbiti, zawázati ſe) spondere, promittere, se obligare. υerſprechen, ſich υerbünden. Zakázał mi ſe ten dům přede wſſemi ginými prodati. zakázał ſe mu wſſeligakým přatełſtwjm. etc.
• Zakázka, g. f. dicitur etiam Zákaz, g. m. (přiſljbenj, zakázanj, přjpowěd) promiſsio, υerſprechung. Mám toho zakázku. Panſká zakázka nebýwá giſtá. Na zakázku, neb na zákaz děłati. (na zakázanu, t. wjru, prjpowěd.) idem na zákazku děłati.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod