Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/366–II/382

• Gedu, Imp. Neut. præs. Est Verbum anomalum, Sicut gdu, (na koni, neb na woze ſe vbjrám) eqvo, vel curru vehor, pergo, Ich reite, oder fahre.
• Pogedu, fut. perf. geł gſem, præt. perf. et Imp. geti, Inf. perf. et Imp.
• Gjždjm, gjžděł, gjžděti, Iterat: II/367 Simplex non est in usu, Sed in Compositis, ut wygjždjm. etc.
• Gezdjm, gezdił, gezditi, Semifreq: ráno gezdj, od połedne chodj. manè eqvo pergit, â prandijs it pedes. fruhe reitet er, Nach Mittag gehet er zu fuſſ.
• Gezdjm ſe, Imp. Neut. Significat (hragi, žertugi, zaufaljm) ludere, nugari, Spielen. Pachołata ſe tam gezdj, ne gezděte ſe. etc.
• Gezdjwám, gezdjwał, gezdjwati, Freq:
• Gezdjwáwám, alterum Freqven:
• Getý, gezděný, part. paſs.
• Getj, gezděnj, Subst. part. gezděný kuň (na kterým ſe giž gezdiło)
• II/368 Gezdec, g. m. in Gen: Gezdce. Eqves, Reiter.
• Gezdecſký, adj. (co Gezdcy náłežj) ut gezdecſký kuň, ſedło, vzda, etc.
• Gezdecſky, l. po gezdecſku. adv.
• Gezdecſtwj, g. n. (gezdecſké vměnj) Urbs Eqvestris, Reitkunſt.
• Gjzda, g. f. (ceſta na koni, neb na woze, t. getj, neb gežděnj) profectio, Reiſe. ge tam znamenitá gjzda. Item (gjzdné wogſko) eqvitatus, die Reiterey. Neywyšſſj nad Gjzdau.
• Gjzdný, adj. Eqvestris, ut gjzdný kuň, Reitpferd. Gjzdný Pachołek, Reitknecht. Gjzdný lid, eqvitatus, Reyterey. Item, Gjzdný Substantivè, idem qvod Gezdec. II/369 Composita ex Gedu sunt perfecta, ut wygedu. fut. Imperfectum formatur ex Iterativo Gjždjm, ut wygjzdjm, præs. Imp. Wygjzdjwám freq. Comp. Et sic religva. Ex fut. pogedu nulla componuntur. Composita ex Gezdjm sunt etiam perfecta. ut zgezdjm fut.
• dogeti, (k cýli přigeti, t. tam přigeti, kam ſobě kdo vłožił) e qvo vel curru pervenire, zu Pferd, oder auf den Wagen hin kommen. dnes tam nedogedeme, předce gſme wčera domu dogeli. Item (dohoniti) aſseqvi pergendo, reitend, oder fahrend ereilen. II/370 cum Accus. l. Gen. dogeł gſem ho v Měłnjka.
• Dogjžděti, idem qvod dogeti. Sed in Significatione Imp. Giž giž gſem ho dogjžděł. Wogácý Nepřatełſſtj až ſem dogjzděgj.
• dogezditi, (ſſkodu znamená) damnum Significat. Giż ge Nebohý dogezdił. (t. vmřeł, neb niakau ſſkodu wzał)
• dogezditi ſe, cum Gen. (gezděnjm něčeho doſahnauti) conseqvi, erlangen. gižt ge ſe toho gednau dogezdił.
• Nageti, cum præp. ut nageł mu na ránu, l. k ránė.
• Nagezditi ſe, Idiot. ut doſti gſem ſe gak ziw nagezdił. satis mea vita eqvo, et curru perrexi, Ich bin genug II/371 mein Lebentag geritten, Vnd gefahren. Item (nahráti ſe) ut ſnad gſte ſe giž doſti nagezdili, jam fortè satis lusistis, Ihr habet Vieleicht ſchon genug geſpielet. Intelligendum est de lusu puerili, vel Iuvenili, aliàs de craſsis, et rusticis solemus dicere, (naſkotačiti) nu giż gſte ſe ſnad doſti naſkotačili. Nechte toho gezděnj, nechte toho ſkotačenj.
• Nadgeti, nadgiżděti (wegſſe geti) altius pergere, höcher reitten. On ho ſobě nadgeł, znamenał, że ho nadgjždj. etc.
• Obgeti, obgjzděti, (około geti, około gezditi) circumpergere, Vmbreitten, II/372 Vmbfahren. cum Accus. obgeli cełý Mėſto. etc.
• Ogeti, ogezditi, (geſt koně k gjzdě čwičiti) eqvum ad cursum aſuefacere, ut:
• Ogezděný kuň, (t. na kterém ſe giž gezdiło)
• Ogezditi ſe, (gizdě přiwyknauti) aż ſe ten kuň ogezdj, bude dobře choditi. iste eqvus dum cursui asveverit, benè curret.
• Odgeti, l. odegeti, odgjżděti, (pryč geti) eqvo vel curru abire. daVon reitten, oder fahren. Nýni práwě odgeli, właſtně tedáž odgjzděli. etc.
• Odgjžděnj. Subst. part.
• Odgezd, g. m. (odgjzděnj) disceſsus, hingang. při Odgezdu poraučeł toto, a toto etc.
• II/373 Pogjžděti, (dáłe trochu geti, neb gezditi) ulteriùs modicùm pergere, weiter wenig reitten, oder fahren. on wzdyckny pogjżdj. etc. 2 do (čerſtwě geti, Et tunc solet ordinariè addi ſobě) celeriter pergere, geſchwind reitten, oder fahren. ut což ſobě pogjždj. 3 tio (čaſto ſem tam geti) Sæpè huc illuc pergere. offt hin und her reitten, oder fahren. Vberreitten. on pogjždj po hoſpodářſtwj etc.
• Pogezdný, adj. (co ſnadno gede) Item Substantivè Pogezdný, l. Pogezdneg, g. m. (kdo po hoſpodařſtwj, neb po połech etc. pogjżdj) Vberreitter.
• Pogezd, g. m. Pogjždka, g. f. idem, pogezdy, II/374 pogjzdky, plur. (čaſtá gjzda, někomu k wůły, neb z powinnoſti, neb pro ſwe řjzenj) freqvens iter. ty pogezdy, l. ty pogjzdky do Prahy mne mnoho ſtogj.
• Pogezditi ſe, (trochu ſe gezditi, pohrati) parùm ludere, wenig ſPielen.
• Podgeti, podegeti, podgjžděti, (njže geti) Vnterreitten, Vnterfahren.
• Přegeti, přegjzděti (přes nėco geti) eqvo vel curru transvehi, transire, Vberreitten, Vberfahren. ut přes wodu, přes ceſtu přegeti, Někdy tu Wogácý přegjždegj etc. Item. Přegjżdėti (zmjſta na mjſto gezditi) de uno loco ad alterum pergere, hin Vnd her Vberreitten.
• II/375 Předgeti, l. předegeti, předgjżděti, (na před geti: item předſtjhnauti) antepergere. Vorreitten, Vorfahren.
• Přigeti, přigjžděti, (k cýlj dogeti) adinvenire eqvo vel curru, Zu Pferdt oder aufm Wagen ankommen.
• Přjgezd, g. m. adventus, Ankunfft, Einzug. prodłewati přjgezdem, (t. dłauho nėgeti) Item. (Přjſtup s koněm, neb wozem) acceſsus cum eqvo vel curru, Zutritt, Zufuhr. Geſt tam težký přjgezd. hinc:
• Přjgezdný, adj. (kam ſe ſnadno můž přigeti) ut geſt tam přjgezdno.
• II/376 Progeti, progjžděti (ſkrz něco) eqvo vel curru transire, durchreiten, durchfahren. hinc:
• Průgezd, g. m. (kudy ſe progeti můż) transitus, durchfahrt.
• Průgezdný, adj. ut průgezdný dům, Domus transitoria.
• Progeti ſe, progjżděti ſe, (zkratochwjłe gezditi, na koni, neb na woze ſe procházeti) eqvo vel curru Spaciari, Zu Pferd, oder zu Wagen Spatziren.
• Progjždka, g. f. eqvestris Spaciatio, das reittſPatziren. est idem qvod Procházka, qvoad pedestrem Spaciationem.
• Progezditi ſe (trochu ſe pogezditi) giž gſte ſe progezdili.
• Rozgeti, (koňmi rozſſłapati, rozcwa II/377 chati, rozmachati) coż gſauż to błáto rozgeli!
• Rozgeti ſe, rozgjzděti ſe (různo geti) discedere eqvo vel curru ab invicem, Von einander reitten, oder fahren. giż ſe rozgeli, práwě ſe tehdáž rozgjžděli, etc. Item (koně rozehnati) ut rozgeł, rozgjżdeł ſe na něho. etc.
• Rozgezd, g. m. disceſsus, při rozgezdu ſe to ſtało, (t. když ſe rozgjżděli)
• Rozgezditi ſe (rozehráti ſe)
• Sgeti ſe, Sgjžděti ſe (Shromážditi ſe) convenire, Zuſammen reitten, Zuſammen fahren. Sgeli ſe tam na Sněm, giž ſe pomału Sgjżdj. etc.
• Sgezd, g. m. Conventus, Zuſammenkunfft.
• Saugezd, u. Vgezd.
• II/378 Vgeti, vgjżdeti (pryč geti) abire eqva vel curru, hinweg reitten, oder fahren. vgeł před njm z domu, vgeł na Statek. 2 do (vtecy, vtjkati) aufugere, daVon fliehen. ut vgjždj před Nepřjtełem, vgeli před morem. 3 tio Vgeti, (mocti geti) ut on na dłauhem dni vgede oſum mił. id est potest pergere. Každý den gſme ſſeſt mił vgeli, qvavis die sex milliaria perreximus, alle tag ſeyn Wir ſechs Meil gefahren. 4 to Vgeti, vgezditi (gjzdau vſſłapati) hinc vgetá, vgežděná ceſta, (t. vtřená, l. vtřeła, vſſłapaná ceſta) via trita, gebahnter Weg.
• II/379 Vgezd, l. augezd, g. m. (kus rolj, co ſe za den vgezditi, to geſt zděłati může. at Saugezd (auzká ceſta, auwoz) angusta via. Enger Weg. Item Augezd, l. vgezd, (wyhnutj z ceſty) diverticulum. Abweg.
• Vgezditi ſe, (gezděnjm ſe vnawiti) ludendo fatigari, Von Spielen matt werden.
• Wgeti, wgjžděti (do domu, neb někam ginam) ingredi, einfahren, einreitten. ať wgedau do domu, do dworu. nemuže ſe tam heſky wgjžděti
• Wgezd, g. m. ingreſsus, Einfahrt, Einzug. ten dům nemá žádného wgezdu.
• II/380 Wygeti, wygjżděti, (wen geti) egredi, ausfahren, aus reitten. když zbrány wygjžděł. etc. 2 do (wytrhnauti) ut ſotwa z toho błáta wygeł, ſotwa na ten kopec wygeł. 3 tio Meth. Wygeti (s něčim, geſt wyneſti, začjti něco) prodire cum aliqva re, incipere. ut wygeł s gakaus maudroſtj, nowinnau etc. mohł s tim newygjzditi, (t. młċeti)
• Wygezd, g. m. (kudy ſe wygjždj) egreſsus, Ausfahrt.
• Wygezditi ſe, (nagezditi ſe, nahrati ſe) giž gſte ſe mohli wygezditi)
• Zgeti, zgezditi, cum Accus. Significat pluralitatem genericam (mnoho geti) Viel fahren. dnes gſem toho mnoho zgezdił. II/381 2 do (na koni zhljdnauti, Spatřiti) peragrare, eqvitando lustrare. ut gá to zgedu, gá gſem ty połe dnes wſſechny zgeł, l. zgezdił. on ge mnohy kraginy zgeł. 3 tio (złe młuwiti, pomłauwati) malè loqvi. Vbelnachreden. Každého on zgezdj. giż gjch mnoho zgezdił.
• Zageti, zagjžděti, Significat 1 mo (zočj vgeti, pryč někam geti, ſe odebrati) aliqvo pergere, etwohin reiten, oder fahren. ut newjm kamť ge zageł, Giż za ten wrſſek zageł, nýni za ten wrch zagjzdj. Zageł někam do cyzých zemj. 2 do (obſkočiti, obkljčiti) circumdare, Vmbreitten. Zageli ge z obau ſtran etc.
• II/382 Zſgeti, zſgjżděti, (geſt dołu geti) descendere, herabreiten, oder fahren. když gſme z toho wrchu zſgjžděli. (t. ſe zſpauſſtěli) když gſme dołu zſgeli.
• Zgezdný, adj. (łechký a ſnadný k zſgetj, neb k gjzdě) ut zſgezdná ceſta, via facilis ad pergendum, gutter weg zu reiten, oder zu fahren. Ge tam zſgezdno, (t. dobrá ceſta) Nota, illud z, uel ſ. solent aliqvi omittere, et dicunt, Sgeti, Sgezdno, vel zgeti, zgezdno. de qvo in Grama

Strany zdroje: II/422–II/438

• Gmu, Imp. act gał, præt. gjti, uel etiam gmauti, Inf. Gjmám, Iter. gjmał, præt. gjmati, Inf. Gjmáwám, Freq. gjmáwał, præt. Gjmáwati, freq. ( q. gemůg, contractum, t. beru, chýtám) capere, fahen, fangen. gali ho na Syłnicy, cæperunt eum in via, Sie haben ihn auf der Landtſtraſſen gefangen. Item (začjnám) incipere, anfangen. Gali ſe wſſicknj wymłauwati, cæperunt se omnes excusare, haben alle angefangen ſich zu excusiren, Gał ſobě nařjkati, newjm co on ſobě to zgał. etc.
• II/423 Gatý, part. captus, gefangen.
• Getj, gjmánj, Subst. part.
• Gemný, adj. (který ſnadně gjma, oſtrý, důwtipný) acutus, Scharff. gemný wtip, gemná řeč. etc.
• Gatka; g. f. (kde ſe co gjmá a chytá, Gimánj) captura, fang. Item Secundum aliqvos etiam (kde ſe dobytek bige, ſſłachtata) macellum. adag. wyweſti někoho na gatku. (t. do nebezpečenſtwj žiwota.)
• Gałmara, g. f. uide ałmara. Composita ex gmu, sunt perfecta. ut Zagmu, fut. zagał, præt. zagjti, Inf. Imperfectum Formatur ex Iterat. ut Zagjmám, præs. zagjmał, præt. zagjmati, Inf. Zagjmáwám est II/424 freq. Comp. zagjmáwał, præt. zagjmáwati, Inf. Et sic reliqva formabis.
• dogjti, dogmauti, dogjmati (oſtatek gjti, neb wzýti) Item (oſtře bráti) ut dogał ho ſłowy, tetigit ipsum verbis, er hat ihn mit Worten angegrieffen. Oſtře ho dogjmał.
• Nagjti, nagmauti, nagjmati, (geſt na mzdu přigjmám) conducere, miethen, dingen. nagjmá děłnjky na winicy. etc. Item Nagjmati, (werbowati) conscribere, Werben. Nagjmagj wogáky. etc.
• Nagjmač, l. nagimač, Nagjmateł. g. m. (kdo nagjma) conductor. Miether.
• Nágem, g. m. (ſamo nagjmánj) conductio, Miethung. Item (mzda neb płat) merces, uel census. II/425 Lohn, oder Zinß. płatj nágmu ſto złatých, Solvit censum 100 f. er Zahlet 100 f. Zinſen. Znágmu děłá, ſłaužj, (t. ze mzdy)
• Nagemnjk. (kdo něco nagatého má) qvi re conducta pro censu utitur, manceps, Pachtman, Mietman. Item (kdo w nágmu ſedj, Podruh) Inqvilinus, haußgenoß. má mnoho Nágemnjku w ſwém domě. etc.
• Nágemný, adj. (co ſe nagjma) ut nágemný dobytek. etc.
• Pronagjti, pronagmauti, (geſt ze mzdy pugčiti, progednati, progednáwati) locare, Verdingen, Verpachten (dům tedy hoſpodář pronagjmá, Podruh nagjmá, obogj za mzdu: onen aby II/426 wzał, tento aby dał.)
• Pronagjmač, Pronagjmateł, g. m. Locator.
• Pronágem, g. m. locatio.
• Pronágemný, adj. (co ſe pronagjmá)
• Pronágemnjk, (který má co pronágemného) manceps, Pachtman, Mietman.
• Nadgjti, nadgjmati, (wegſſe bráti)
• Obgjti, obegjti, obegmauti, obgjmati. (wůkoł bráti) amplecti, Vmbfahen. Item (około hrdła bráti) amplexari, Vmbhalßen.
• Obgetj, obgjmánj, Subst. part. ſtrom we troge obgetj. Eccles. 3. 2. geſt čas obgjmánj etc.
• Odgjti, odegmauti, odgjmati, uel ( mutato g. in n. qvod sæpiùs fit ut in Grammatica docui ) Odnjti, odnjmati, II/427 (pryč wzyti, pryč bráti.) auferre, weg nehmen. Nebude odgato Sceptrum od Iudy. Is. 3. odegme Pán okraſu těch na ſtrach. etc. Item (zaſe doſtati) recipere, recuperare, abnehmen. ut odniali Turkum zaſe wſſechnu łaupež. etc. odňali gjm dobytek. etc.
• Pogjti, pogmauti, pogjmati, (ſobě wzýti, bráti) aſsumere, nehmen. ut pogał Gežjſs Petra, a Iána etc. 2 do Pogjti ženu, (oženiti ſe) uxorem ducere, heürathen. Weib nehmen. Ženu gſem pogał etc. 3 tio Eqvo frenos injicere, Zaumen, den Zaum anlegen. ut Kočj giž pogjmá koně, l. kočj giž pogjmá, pogał. etc. II/428 Nota, pogjm, pogiti, conjungo est Simplex, qvod suo loco vide.
• Pogjmati ſe, (geſt pářiti ſe, dicitur de animalibus ) coire, sociare se, ſich paaren. ut hołubj ſe pogjmagj, (t. pářj) columbæ se sociant, die Tauben paaren ſich. etc.
• Podgjti, l. podegjti, podegmauti, podgjmati (poſpodu wzyti, bráti) ut muſýſs łépe podegjti etc. Item (napadnauti) ut podgała mne bázen, ſtrach etc. invasit me timor, horror. Es iſt ihm ein Schrecken angekommen. podgała mne gakáſy radoſt. etc.
• Přegjti, přegmauti, přegjmati (geſt zgedné ruky do druhé wzýti, bráti) II/429 ex una manu ad alteram ponere. 2 do (Přendati, přendawati) mutare vices, Vmbwechſlen. Přegjmati ſe, neb přegjmati ſobě ruce (geſt přepřahati ſe w prácech, aby žádný přetahowán nebył. 3 tio (cyzý wěc podſkoče, k ſobě wzýti) intercipere, auffangen. přegał poſłu pſanj etc. 4 to Přegjmám (geſt rozwazugi, přemegſſljm, přemyſſługi, rozgjmám) perpendo, speculor, Jch betrachte. gá gſem ſobě to tak, y ginak přegjmał. etc.
• Přigjti, přigmauti, přigjmati, (k ſobě wzýti, neb bráti) accipere, nehmen. přigał gſem cos mi odeſłał. Item Přigjmati, ( subintelligitur Swátoſt, II/430 geſt communi konati) communicare, Communiciren.
• Přigjmánj, Subst. part. gjti k přigjmánj, ire ad communionem, Zur Communion, gehen.
• Přigimač, g. m. Receptator, Einzieher.
• Přjgem, g. m. in Gen. přjgmu, acceptum, Empfang.
• Přjgemný, (co ſe přigjmá) dáti přjgemnýho. Item (wděċný, gmiłý) acceptus, gratus, angenehm.
• Přjgemně, adv. Přjgemnoſt, Subst.
• Přjgatek, l. přjgetek, g. m. (co ſe komu dá, a přigme) adag. z přjgetku hława nebolj. (co ſe naſkytá, gen wzýt.)
• II/431 Progjti, progmauti, progjmati, uel pronjti, pronjmati, mutato g. in n. (na ſkrz wzýti, neb bráti) progała mne zyma. etc.
• Rozgjti, rozegmauti, rozgjmati (rozundati, roztahnauti) distendere, disjungere, Von einander thuen.
• Rozgjmati, (rozbjrati, rozwažowati, přemýſſłeti, přemeyſſłeti) meditari, Betrachten.
• Snjti, uide zſnjti.
• Snjti ſe, g. mutato in n. de qvo in Grammatica dixi, (Spogiti ſe) ut Snjti ſe s manžełkau, jungere se matrimonio, ſich zuſammengeben: hinc
• Sňátek, g. m. connubium, die heyrath. II/432 solet etiam addi adject. ut Sniátek swadebnj, Sňátek manžełſký, idem.
• Sněm, g. m. comitia, Landtag, uide Sněm.
• Vgjti, vgmauti, vgjmati, (něceho kus pryč wzyti, po kuſu pryč bráti, odundati, odundawati, detrahere, defalcare, abziehen. (Apocal. 22.) Vgmeli kdo co z knjhy této, vgme mu Bůh etc. hinc.
• Vgma, g. f. (ſſkoda, křiwda) detrimentum, Abgang, Schaden. Item (Pohorſſenj, ſkrácenj) præjudicium, Nachtheil. Bez Vgmy práwa meho, (t. bez pohorſſenj) absq præjudicio juris mei. Ohne Nachtheil meines Rechts. II/433 2 do (přigjmati, wzýti, brati) acceptare, annehmen. ut gá to vgjmám za wěc přiznałau, accepto hoc pro confeſso, Jch nehme es Vor bekandt. 3 tio (Přjgjti něco k drženj) poſseſsionem capere, Vberkommen. giž vgał ſwůg ſtatek. etc.
• Vgjti ſe, vgmauti ſe, vgjmati ſe, cum Gen. (moc ſobě k něčemu wzýti, oſobowati ſobě) appropriare sibi, ſich anmaſſen. Gá ſe toho nechcy vgjmati, nil volo cum hac re ad agendum habere. Jch will mich deſſen nicht annehmen. 2 do (Zaſaditi ſe ô nėkoho, zaſtáwati někoho) protectionem alicujus suscipere, ſich jemandes annehmen. II/434 On ſe mně vgał, ille protectionem mei Suscepit, er hat ſich meiner angenommen. Aliqvi etiam cum præp. ô ut Psal. 142. Nenj kdoby ſe ô mne vgał, sed pulchrius est per Gen. nenj kdo by ſe mně vgał. 3 tio (vgjti k dědicſkému práwu, neb k dědičnému drženj) adire hæreditatem, die Erbſchafft antretten. ut Vgał ſe dědicſtwj Otce ſwého, l. po Otcy ſwém, l. vgał ſe dědjcſtwj Otcowſkého, adivit hæreditatem patris, l. immiscuit se hæreditati Patris, er hat die Vätterliche Erbſchafft angetretten. l. er hat ſich der Vätterlichen Erbſchafft angemaſſet.
• Vgjmánj, Subst. part. Vgjmánj dėdic II/435 ſtwj, aditio hæreditatis, Antrettung der Erbſchafft.
• Vgjmagičnoſt, idem Vgjmánj. Vgjmagičnoſt dědicſtwj etc.
• Vgjmateł, Vgjmač, g. m. (kdo vgjmá)
• Wygiti, wygjmati, uel wyniti, wynjmati. (wyndati, wyndawati) eximere, extrahere, außnehmen, ausziehen. Wyňał to z kapſy.
• Wzgjti, l. wzegiti, wzegmauti, wzgjmati, l. wznjti, wznjmati, (wzhuru wzýti, neb bráti) sursum tollere. wzgał to wjtr do powětřj.
• Wzgjti ſe, wzegmauti ſe, wzgjmati ſe, l. wznjti ſe, wznjmati ſe, (zmocniti ſe) ut wzniał ſe oheň, giž ſe tam wznjmá ( subintelligitur oheň, II/436 t. Zapaługe) nechce ſe oheň wzgjti, dobře ſe wzegme etc.
• Zgjti ſe, zegmauti ſe, zgjmati ſe, znjmati ſe, idem qvod wzgjti, wſſechno ſe to zňało, (t. zapáliło)
• Zgjmám, est perf. fut: zgjmał, zgjmati, capere, captivare. fangen, gefangen nehmen. Et Significat pluralitatem genericam perfectæ Significationis. cum Accus. totalitatem, ut wſſechny ge zgjmám, zgjmał etc. zgjmał gjch mnoho, dám gjch neco zgjmati. etc. vide Observat. Supra Gen. de Præp. z.
• Zagjti, zagmauti, zagjmati, (geſt zaběhna gjti, gjmati, chytiti, chytati) capere, fangen. Item captivare II/437 gefangen nehmen.
• Zagatý, part. Captus, gefangen. Item captivus, gefangener.
• Zagetj, zagjmánj. Subst. part.
• Zágem, g. m. in Gen. zágmu. (zagetj) captura, captivitas, zuſtáwá poſawad w zágmu, (t. w zagetj) manet de facto in captivitate. Zágem dobytka, captura pecorum. Eintreibung des Viehes.
• Decomp. dozagjti, dozágmauti, dozagjmati, (oſtatek zagjti) reliqvos capere, die Vbrige gefangen.
• Pozagjmám, fut. perf. pozagjmati, idem qvod zgjmati.
• Zſgjti, zſgjmati, l. mutato g. in n. zſnjti, zſnjmati, (dołu wzyti, II/438 zſundati, zſundawati) deponere, dejicere, herab Thuen. ut zſnjti kłobauk, ſtřechu, etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod