Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 4 skupiny hesel.

Strany zdroje: III/186–III/201

hora, g. f. hůrka, dim. (Ex Hæbr. har, l. Græco horos, Wrch, kopec, pahrbek) mons, berg. 2 do Meth. (každa weliká wěc) quæuis res magna, eine jede Sach, ſo groſß iſt. ut děłá z toho horu, facit ex musca elephantem, hory doły slibuge, aureos montes pollicetur 3 io (winičný Pahrbkowe) montes uiniferi, Wienberg. má pěknau horu. etc. 4 to (důł, kde ſe kow dobywá) fodina, Ertzgrub. ut děłagj ſyłně hory. adag. nakłádá gako na złau horu, (ô daremném někoho nákładu.)
III/187 hornjk, g. m. hornicý, plur. (kteřj hory děłagj) metallicus, Bergknapp.
hornjcſký, adj. (co hornjku přiſłuſſj)
hornjcſky, po hornjcſku, adu.
hornjcſtwj, (hornjcſký obchod)
horák, g. m. horacy, plur. (kteřj w horách bydlegj) Montanus, der in Gebürg wohnet.
hornatý, adj. montosus, bergicht. hornato zde, hornaty krag, zem, etc.
horſký, l. horný, adj. (co k horám přináłežj, anebo co zhor geſt.) montanus, ut horſſtj lide, horſké dřiwj, horný pole. etc.
hůra, g. f. (wrchnj Strana domu, neb giného něčeho) pars superior domûs, uel alterius rei, das obertheil des hauſes. hinc aduerbia loci. zhůry ( aliqui etiam zeſhora) deorsum, herab, herunter. nahůru, l. nahoru, sursum, hinauff. wzhůru. (t. k huře) III/188 sursum, Vber ſich, aufwerts. na hůře, l. nahoře, superiùs, oben. adag. co k hůře, wſſe hůře, (řekła babka ze ſchodů łetic) omnia fatis in pejus ruunt.
hornj, adj. idem quod horný, montanus, Item hornj l. hůrnj, (wrchnj, wrchněgſſj) Superior, ober.
horý, adj. (tězký co zhory hůrau gde, gako, dým, płamen etc) ut horý oheň. etc. Item (złý) małus, Böß. sed non est in hac significatione in usu, præter Comparatiuum, horſſj, pejor, ärger, et Superl. neghorſſj, peſsimus, der ärgſte. Item hůře, hůřegi. adv. pejus, ärger.
horſſjm, horſſił, horſſiti. Imp. act. (od horſſj: geſt něco horſſj činjm) deteriorare, ärgern. 2 do (k němu wjce přiwozugi) offendere, ärgern 3i o (vrážjm, kormautjm) scandalizare, ärgern.
III/189 horſſjm ſe, est paſs. to wjno ſe čim dáłe, tim wjce horſſj. horſſjł ſe na mne, (t. hněwał ſe) horſſj ſe nad tim, etc.
horſſjwám, horſſjwám ſe. Freq. Composita ex horſſjm, et horſſjm ſe, sunt perfecta. Imperfectum formatur in ugi ut zhorſſugi, præs. Imp.
Pohorſſiti, zhorſſiti, pohorſſowati, zhorſſowati. Pohorſſiti ſe, zhorſſiti ſe, pohorſſowati ſe, zhorſſowati ſe. idem in Significatione perfecta, quod simplex. ut wjce to zhorſſił, nežli złepſſił. hrubě ſe na něho zhorſſował. Błahoſławený, k ſe nezhorſſj na mne, nade mnau.
Pohorſſený, part. paſs.
Pohorſſenj, n. part. scandalum, ärgerniſs. Item, (Vgma) præiudicium, Nachtheil. ut bez pohorſſenj práwa meho, ohne Nachtheil meines rechts.
Pohorſſiteł, g. m. (kdo pohorſſuge)
III/190 hřeſſjm, -ił, -iti. Imp. act. ( q. hořeſſjm, od horſſjm, t. hůře děłám, złe činjm) pecco, ich ſündige. Item (łagi) increpo, maledico, ich ſchelte. hrozně na něho hřeſſj.
hřeſſjwám, freq. hřeſſjwał, hřeſſjwati.
hřjch. g. m. (złe činěnj) peccatum, Sünde.
K hřjchu. Interj. indignantis. y kam k hřjchu? quid audio! k hřjchuli ſe pak poděł? etc.
Po hřjchu, Interjectio miserentis. Wám geſt do ſmjchu, ałe Nám po hřjchu. gá (po hřjchu) dał gſem gemu etc. me miserum, Leyder.
hřjſſný, adj. peccans, Sündhafftig.
hřjſſnjk. g. m. peccator. Sünder. Composita ex hřeſſjm sunt perfecta.
Nahřeſſiti, et nahřeſſiti ſe, (nałáti ſe) giž toho dnes doſti nahřeſſił, l. giž ſe dnes doſti nahřeſſił.
III/191 Pohřeſſiti, cum Genit. (pozdě wzpomenauti) serò recordari, ſPat gedencken. teprw gſem toho na ceſtě pohřeſſił. primò in uia sum huius rei recordatus, ich bin erſt aufm Weg deſſen ingedenck geweſen. dobře ho někdy pohřeſſj etc.
Prohřeſſiti, (prowinniti, zawinniti, přečiniti) peccare, ſündigen. hruběs proti nemu prohřeſſił. etc.
Prohřeſſiti ſe, (vſtawičným hřeſſenjm ſtratiti ſe, prołáti ſe) wſſakby ſe geden s njm prohřeſſił.
Prohřeſſenj, subst. part. wětſſj geſt Božſké Miłoſrdenſtwj, než lidſké prohřeſſenj.
Rozhřeſſiti, (od hřjchu oſwoboditi) absoluere, υon Sünden LoßſPrechen.
Rozhřeſſugi, rozhřeſſował, rozhřeſſowati, est Imp.
Zhřeſſiti, idem pohřeſſiti.
III/192 hořjm, hořeł, ante dicebant etiam hořał, hořeti, Imp. Neut. (od horý: t. ohněm płápołám) ardere, brinnen, brennen. actiuum est páljm, uro. ich brenne. hořeti miłoſti, ardere amore, etwas ſehr lieben. adag. kde ſłáma, a oheň bljzko ſebe, rádo hořj. Item (prachnu) areo, dirr werden, tröcknen. ut hořj mu huba po rauſſj etc.
hořjwám, freq.
hořj, g. n. collect. (kde mnoho hor) Gebürg.
Podhořj, g. n. (pod horami) sub montibus.
Záhořj, g. n. (za horami) post montes, hinter dem Gebürg.
Přjhořj, g. n. (k hůře) ad montes.
Nadhořj, g. n. (na hůře) supra montes.
horký, adj. (tepłý) calidus, heiſs. adag. přilił k tepłému horkého.
III/193 horkoſt, całor, die hitze.
horaucý, adj. ardens, brennend. ut horaucý pekło.
hořký, adj. (paprný, nebo wſſechny wěcy hořké, horkého přirozenj gſau) amarus, bitter.
hořce, adu. amarè, Bitterlich. hořce płakał, nařjkał, etc.
hořkoſt, amaritudo, Bitterkeit.
hoře, g. n. (t. hořkoſt, a bołeſt ſrdce) lamentatio, dolor animi, mæstitia, leid, hertzleid, Bekümmernuſs, Traurigkeit, Wehklag. ach meho hoře! ach auwe na mé hoře! adag. zwj po čem hoře płatj. (t. pykne)
hořekugi, -ował, hořekowati, Imp. neut. (geſt na ſwé hoře nařjkati) lamentari, wehklagen, Vndt jammern. Composita ex eo sunt perfecta. na- po- III/194 wy-za-hořekowati. doſti toho nahořekował, a wſſak ſobě nic newyhořekował, pohořekował ſobě, pak nechał tak. Zahořekował ſobě, odtud vmřeł.
hořec, g. m. (kořen hořký) gentiana, Entian.
hořcowý, l. hořecowý, adj. Composita ex hořjm, sunt perfecta, ut dohořjm, fut. perf. Imperf. formatur ex freq. hořjwám, et in ugi. ut dohořjwám, l. dohořugi, præs. Imp. dohořjwati, l. dohořowati, Inf. Imp.
Dohořeti, dohořjwati, dohořowati, (do konce hořeti) nech ať to dohořj, ſwjčka dohořj, dohořuge, přines ginau.
Nahořeti, cum Gen. nahořeło popełe, vhlj etc. Item (začit hořeti) aduri, anbrennen.
Nahořełý, (napałený) part. neut. adustus, III/195 angebrent. nahořełá ſwjčka. etc.
Obhořeti, l. ohořeti, obhořjwati, obhořowati. amburi, Vmbrennen. obhořeti od Słunce, amburi â Sole, υon der Sonne angebrent ſeyn. obhořełý połeno.
Pohořeti, (pořad hořeti plur. gener.) wſſechno to pohořj. (t. bude hořeti) můg sauſed pohořeł, adag. pohořeł od konwice (ô ožrałých)
Pohořełý, l. pohořałý, part. qui pahsus fuit incendium, abgebrennet.
Pohořełec, g. m. idem Pohořełý.
Podhořeti, podhořjwati, podhořowati, (dole hořeti) infra ardere, Vnterbrennen.
Přehořeti, přehořjwati, přehořowati. (na dwý, neb w půli shořeti) giž to połeno přehořeło, přehořjwá etc.
Přihořeti (wjce nahořeti) zatim něco přihořj.
III/196 Prohořeti, prohořjwati, prohořowati, (weſkrz hořeti) durchbrennen, podłaha giž prohořełá.
Rozhořeti ſe, (wznjti ſe, rozpáliti ſe) exardescere, entbrinnen, aufbrinnen. nechce ſe to dřjwj rozhořeti, neż ſe rozhořj etc.
Shořeti, comburi. υerbrennen, cełý dům shořeł.
Vhořeti, vhořjwati, vhořowati. (pokuſu hořeti, pomału shořeti) comburi, nach Vndt nach υerbrennen. geſſtě máło ſwičky vhořeło, on w ſtodołe vhořeł.
Wyhořeti, wyhořjwati, wyhořowati, (w něčem wnitř, neb w cełém hořeti neb shořeti) exuri, außbrennen. wyhořeły tam tři domy. wyhořeło mu kus koberce. Item (wyprahnauti) exarescere, exarere, auſsdorren. rádo tam objlj wyhořj etc.
Zahořeti, inardescere, entbrinnen, ut III/197 zahořeła mu hława, zahořeti miłoſtj, amore exardescere, etwaſs hochlieben.
Zſhořeti, idem shořeti.
horljm, horlił, horliti, Imp. Neut. (miłoſtj, a nenáwiſtj hořjm: t. hněwám ſe, že ten kohož gá miługi, me miłoſti złe vžjwá) zelor, ich eüffere.
horliti, cum præp. po, (geſt dychtiti po něčem, hrubě něċeho žádati) ualde desiderare, hoch υerlangen.
horljwám, freq.
horliwý, adj. zelosus, eifferig.
horliwě, adu. zelosè, eifferig.
horliwoſt, (horlenj) zelus, eyffer. Composita ex horljm sunt perfecta, cum præp. do, na, po, roz, wy, zahorliti. což ge ſe rozhorlił, zahorlił ſobě, (t. zaſteſkł)
hřegi, hřił, aliqui hřał, hřjti, Imp. act. (od hořjm, q. hořegi, actiuè, expuncto o. III/198 horké činjm) calefacio, ich wärme.
hřjwám, Iterat. hřjwáwám, freq.
hřegi ſe, paſs. calefacio me, ich werme mich.
hřjtý, part. hřetj, n. part.
hřjwa, (od hřetj) juba, roſshaar. Composita ex hřegi, sunt perfecta, ut zahřegi, fut. perf. Zahřjti, Inf. perf. Imperfectum formatur ex Iterat. ut Zahřjwám præs. Imp. Zahřjwati, Inf. Imp.
Dohřjti, (dokonce zhřjti)
Ohřjti, ohřjwati, calefacere, erwärmen, ohřjti ſe, ohřjwati ſe, calefacere se, excalefacere se, ſich erwärmen. adag. ani ſe neohřege v Nás. (t. hned běžj, poſpjchá)
Odhřjti, l. odehřjti, odhřjwati. (wěc zmrzłau odmrazyti)
Přehřjti, přehřjwati, (hrubě horké včiniti) III/199 nimiùm calefacere, Zu υiel erwärmen. Item (wychładłau wodu zaſe zhřjti) de nouo calefacere, widerumb erwärmen.
Přihřjti, přihřjwati (horčegſſj včiniti) calidius facere, zuwärmen, beſſer wärmen, přihřeg tu wodu, poljwku.
Prohřjti, prohřjwati (weſkrz hřjti) giž trochu prohřjwá, (t. ſkrz kamna gde tepłoſt)
Rozhřjti, l. rozehřjti, rozhřjwati, (něco zmrzłého rozpuſtiti) liquefacere, liquare. Schmältzen, Zerlaſſen, auflöſen.
Rozhřjti ſe, rozhřjwati ſe, est paſs. liquefieri, Zergehen, aufgelöſet werden, ut ſnjh ſe rozhřjwá, etc. Item (čiſtě na wſſechny ſtrany ſe zahřjti) ſotwa gſem ſe tu rozhřjł.
Vhřjti (pomału hřjti) paulatim calefacere, nach Vndt nach wärmen. někdyť to vhřegi.
III/200 Vhřjti ſe, paſs. někdyť ſe to vhřege. Item (zahřjti ſe,) incalescere, ſich erhitzen. hrubě ſe vhřjł.
Wyhřjti, wyhřjwati, (pokog, neb něco wytopiti) excalefacere, erwärmen.
Wýhřewný, l. weghřewný, adj. (ſnadný k zahřetj) calefactiuus, warm machendt. ut wyhřewná Swětnice, kamna.
Zhřjti, est perfectum Simplicis. calefacere, erwärmen. zhřjł wodu etc.
Zahřjti, idem ohřjti. ani w poſteli gſem ſe nemohł zahřjti.
horčjm, horčił, horčiti. Imp. act. (hrubě hřegi, zapaługi) ualde calefacere, excalefacere, accendere, hitzen, hitzig machen.
horčjwám, freq. horčjwati Inf.
horčice, g. f. sinapi, Senfft.
III/201 horčicowý, horčicný, adj. ut semeno, kořen. etc. Composita ex horčjm sunt perfecta.
Rozhorčiti, (rozpaliti) ualde calefacere, accendere, ſehr hitzig machen.
Zhorčiti, Zahorčiti, idem.
horám, l. hoři, olim erat idem, quod orám, oři, l. worám, woři etc. Sed non est amplius in usu. adhuc ex eo remanent.
Rozhor, g. m. (brázda prwnj zahonu) porca, Waſſerfurche.
Auhor, l. vhor, g. m. (rolj, která ſe vworaná k druhému roku necháwá) adag. ſedj co wrána na vhoře (t. ſſpatnau má žiwnoſt) uide Orám.

Strany zdroje: III/289–III/290

K. est præpositio, ad, Zu. cum Datiuo. 1 o Denotat terminum ad quem quid collimat. ut k nebi wzhłednauti, aspicere uersus cælum, zum himmel ſehen. k zemi padnauti, ad terram cadere, zur Erde fallen. 2 do Locum extra: ut gdi k měſtu, k domu, k koſtełu, eas ad urbem, domum, templum usq: et hoc sensu urbem, domum, templum intrare non debes, sed extra manebis: si enim intrare deberes, tunc debeo uti præpositione, quæ est huic contraria, do: ut gdi do Mėſta, do domu, do koſteła. etc Germani in hoc sensu præpositionem k. efferunt per zu. ut gehe zu der Stadt, zu dem hauß, zu der Kirchen. III/290 3 io Accidens bonum uel malum (Přjpadnoſt) ut k wěcy promłuwił, ad rem dixit. to nic negni k wěcy, hoc non est ad rem. nenj mu to k myſli, uel nemá k tomu chuti, non arridet hoc eius animo etc. 4 to Erga, et uersus: ut geſt k němu náchyłný, est ipsi uel erga eum propensus. k Wegchodu, uersus Orientem. k Západu, uersus Occidentem. ku Praze, uersus Pragam. k Włachům, versus Italiam. etc. uide Grammaticam P. 3 a c. g. Obs. 2.

Strany zdroje: VII/93–VII/95

Wěc, g. f. Genit. wěcy. ab Antiq. wecy, (t. řku, djm) Significat enim 1 mo wſſechno, co ſe wyřknauti, wypowědjti, a gmenowati může, res, das Ding, die Sache. 2 do co má podſtatu, quod est â parte rei.
K wěcy młuwiti, ad rem loqui, Zu der Sache reden.
VII/94 Wěc domácý, l. domácſká, res priuata, Priwat ſach.
Wěc domownj, res domestica.
Wěc přeſauzená, rozſauzená, res judicata.
Wěc přiſauzená, res adjudicata.
Wěcytý, wěcnatý, wěcytełný, realis. Meth. gádrný, podſtatný, neruosus. ut wěcnaté kázanj, (t. wěcmi napłněné, a ozdobené) neruosa concio.
Obec, g. f. (ex præp. ob, t. około, circum, et wěc, q. obwěc, t. okołnj wěc, wůkolitoſt, a obſazenoſt cełé společnoſti) Poſpolitoſt lidj pod řádem ſpołu bydlicých, Communitas, Respublica, die Gemeinde. Item Obecnj wěc, (wěc k niž wſſicknj práwo magj) res communis, gemein. VII/95 ut dáti na obec, t. puſtiti k obecnému Vžjwánj, dare rem ad communem usum. ta chałupa ſtogj na obcy. (t. na obecnj pudě,) hæc domuncula stat in fundo communitatis. Deriuata ex Obec, uide suo loco, sub Litera O.

Strany zdroje: VII/102–VII/139

Wedu, (ex wedle du, nebo weda druheho podle něho gde, conuenit cum Græco) In Præt. wedł, Inf. wéſti, l. wýſti. Moderni etiam wedſti, l. wýdſti dicunt, sed superfluum est illud d. Sing. Imp. act. duco, ich führe. Kde wedeſs toho woła? Item Significat, ago, exerceo. ¤ ut VII/103 kupecſtwj weſti, mercantiam exercere. die Kauffmannſchafft führen. Sic žiwnoſt wéſti, die Nahrung führen. tanec wéſti, choreas agere. regdy wéſti etc.
Item cum Dat. počjnám Sobě, est Idiot. co ſobě wedeſs? quid agis, l. quid irâ exurgis, l. quid insolescis? Wede ſobě, až hrozno: hlediž pro tak małau wěc tak ſobě wede. netřebj ſobě tak wéſti, wzdyť etc. Item cum Dat. chowati ſe, gerere se, ſich υerhalten. on Pěkně ſobě wede, ille pulchrè se gerit. Nechwalitebně ſobě wede, illaudabiliter se gerit. hanebně ſobě wedł, turpiter se geſsit. Wedł ſobě gako pes, geſsit se. uel ita egit, sicut canis.
Wéſti ſe, est etiam dařiti ſe, succedere, VII/104 ut gak ſe ti wede? quomodo tibi succedit? wie gehets dir? Zle mi ſe wede, malè mihi succedit, Es gehet mir Vbel. dobře ſe wedło, benè res succeſsit.
Wedený, Part. paſs. ductus, geführet.
Wedenj, Part le. ductio, Führung.
Wůdce, Wodič, g. m. ductor, Führer.
Wodjm, Semi Iter. wodił, woditi.
Ex wodjm, et rywj fit Wodr, g. m. pluraliter est magis in usu, Wodry, keř na wodry wéſti, uitim iugare.
Wádjm, Iterat. Sed Simplex non est in usu. Habet in Præt. et Inf. e. ut wádėti.
Wodjwám. Freq. soleo ducere, ich pflege zu führen. Composita ex wedu, et wodjm sunt perfecta. Imperfectum tempus VII/105 formant ex Iterat. ut Prowádjm, Prowázým, et in ugi, ut Prowozugi. Formatur autem illud ugi ex wodjm, d. mutato in z. ut Regula Gram. P. 2. cap. 25. Obs. 4. N ro 3 o docet. Et admittit wedu omnes præpositiones.
dowedu, doweſti, (až na mjſto naležité, neb nařjzené weſti) Significat 1 mo ad locum præfixum, uel constitutum deducere, perducere, an das Beſtimmte Ort führen. doweď ho až domu, až na rýnk, až do Berauna etc. ducas illum usq ad domum, usq forum, usq Beronam etc. führe ihn biſs nach hauſß, biſs auf den Ring, biſs auf Beraun etc. Ne toliko až domu, ale až y do poſtele ho dowedł. non tantùm domum, sed etiam ad lectum ipsum VII/106 deduxit. Er hat ihn nicht allein nach hauſß, ſondern gar ins Bett geführet. 2 do Significat etiam, Způſobiti, efficere, zu wegen bringen. ut gá ſobě to dowedu, uel absq ſobě, gá to ( l. toho) dowedu, že muſýſs gjti. Ego hoc efficiam, ut debeas ire. Ich will es zuwegen bringen. daß du muſt gehen. Nedowedeſs ſobě toho. nemohł toho dowéſti etc. 3 tio Cum Genit. Aliqui etiam cum Accuſ. sed non tam pulchrè, perpetrare, committere, Begehen, erweiſen. ¤ ut hrdjnſkýho ſkůtku dowedł. Heroicum factum perpetrauit. Er hat eine heroiſche That begangen. dowedł gakýhos nepěknýho kauſku. Commisit aliquid non laudabile. Er hat ein Stückel ſo nicht rühmlich begangen. VII/107 Cos pěknýho dowedł? pulchram rem fecisti. du haſt ſchöne Sach gethan. 4 to ku koncy přiwéſti, ad finem perducere, zu Ende bringen. ut začał gſy rozepři, kterau za žiwobýtj swého Sotwa dowedeſs, mouisti actionem, quam tuâ uita ad finem uix perduces. du haſt eine action angefangen, welche bey deiner Lebens zeit wirdſt ſchwerlich ausgeführet haben. 5 to Proweſti, prokázati, dokázati, probare, darthuen. ut timto průwodem toho dowedł, At cautè est hoc uerbo in hocce Significatu utendum, ne fiat sensus ambiguus.
dowozugi, dowozawiti, Imp. prokazowati, prowozowati, probare, darthuen, erweiſen. ut On to takto dowozował, ille hoc modo id probabat, VII/108 seu probare uolebat. Er hat es wollen alſo erweiſen, beweiſen. Item Půſobiti, exercere, führen. ut wſſeligakýho rekowſtwj, wſſeligakých kunſtů dowozował, omnis generis actus, et artes exercebat.
dowoditi, Aliqui hoc uerbo tam in Futuro, quàm Præsenti utuntur. probare, darthuen. on to takto dowodj. ita hoc probare intendit.
dowáděti, idem quod prowozowati. Nota Ex dowodjm, fit nouum uerbum.
důwodjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. argumentor, ratiocinor, ich argumentire.
důwodjwám, Freq. Composita ex důwodjm, licet pauca sunt perfecta. Imperfectum tempus VII/109 non admittunt.
Nadůwoditi, cum Gen. (přespřjliſs a na zbyt důwodenjm młuwiti) nimiùm argumentando loqui. ut doſti toho nadůwodił.
Předůwoditi, cum Accuſ. důwodenjm přemocy, argumentando uincere. Item Simplicitèr sine casu, (přemudrowati, důwodenjm wěc pokazyti, Prodůwoditi, idem předůwoditi in 2 da Signif.
Wydůwoditi, (důwodenjm wymocy,) argumentando euincere. Cum Dat. Significat, (důwodenjm wyzegſkati) argumentando lucrari.
Zdůwoditi, (důwodem dokázati, opodſtatniti) argumentis probare, mit argumenten erweißen. gá to náležitě VII/110 zdůwodjm. Deriuata.
důwod, g. m. ratio, argumentum, Mocný, ſłabý důwod, forte, debile argumentum.
důwodný, (důwody magicý, podſtatný, dokonałý, mocný) argumentosus, neruosus, solidus, erheblich.
Nedůwodný, futilis, leuis, Vnerheblich. Item, neprawý, křiwý, uerodiſsimilis, Vnrecht.
důwodně, adu. argumentosé, erheblich. Nedůwodně. Vnerheblich, Vnrecht, mäſſig.
důwodnoſt, Subst. Neruositas, argumentatio, Erheblichkeit.
důwoditeł, důwodnjk, argumentator.
důwoditełný, idem důwodný.
VII/111 důwoditełnoſt, Subst. důwoditełně, adu.
Nedůwoditełný, Nedůwoditełně, Nedůwoditełnoſt.
důwoditedłný, argumentabilis, disputabilis.
Naweſti, cum Gen. Significat 1 mo wjc než gednoho někam přiweſti. plures, id est plùs quàm unum adducere, mehr als einen zuführen, ut nawedł tam wſſeligake chaſy. etc. 2 do cum Accus. et Dat. personæ. Přiwabiti k čaſtemu přicházenj, allicere ad sæpe ueniendum. ut Kupec, sſenkýř nawedł ſobě lidi, hoſti. t. má nawedený lid, totiž že k němu čaſto pro zbožj, neb pro piwo, a wjno přicházegj. hinc.
Nawedený, part. paſs. nawykłý, naučený, VII/112 aſsuetus, gewohnt. ut lid ge giž tam (t. do toho domu) nawedený, t. zwykłý tam choditi. homines sunt iam aſsueti illuc ire. die Leüthe ſeyn ſchon gewohnt hin zu gehen.
Náwedený alias Significat etiam, namłuwený, persuasus, angeführet. â Sequenti uerbo. 3 tio Naweſti, nawáděti, cum Accus, et præp. k. Namłuwiti, persuadere, instigare, inducere, anführen, anſtiefften, Bereden.
Náwod, persuasio, Be-einredung, Anführung. on ho k tomu nawedł, ipse illum ad hoc induxit, er hat ihn darzu angeführet. Geho náwodem ſe to ſtało. Ipsius persuasione hoc factum est. durch ſeyne Anführung iſt es geſchehen.
VII/113 Item ljčka, náſtraha, res aliqua ad capiendum alterum, eine angeſtellte Sache. ut to ge był ňáký náwod na něho.
Náwod, Si addatur Genitiuus, Significat, mnozſtwj, multitudo, υiel. ut wełký náwod lidu, wogſka, dobytka etc.
Nádwodnjk, persuasor, instigator, Anführer.
Náwodný, adj. Nawodně adu. Náwodnoſt. Subst. Adag. Nenawedeſs, abych wěřił, non persuadebis, non tentabis Tafaute, neq tu Kropacžku. quod e historia quadam prouenit.
4 to Naweſti ſe, (na někoho, neb proti někomu, geſt smłuwiti ſe, Spiknauti, Sneſti ſe) conspirare, concludere contra aliquem, Nawedli ſe na něho etc.
VII/114 Nadweſti, nadwáděti. superducere, oben hin, oder obenher führen.
Obwéſti, obwáděti. (około wéſti) circumducere, Vmbführen. Item. Oſwědčiti, giſté oſoby na spatřenj něčeho wyweſti, swědky ſkrz očité gich spatřenj proweſti. contestari aliquid testibus, seu testibus per ocularem illorum inspectionem comprobare. ¤ ut takyli geſt tu ſſkodu náležitě lidmi (swědky) obwedł? (lidmi, l. swědky potest etiam omitti.) curauitne illud damnum testibus contestari, id est: conspici? hinc obwedená ſſkoda, (t. oſwědčená) damnum testibus probatum.
Obwod, circumductio, Vmbführung. Item oſwědčenj, contestatio, ocularis inspectio. Má doſtatečný ſſkod zděła VII/115 ných obwod. t. má obwedený ſſkody.
Odwéſti, odwáděti, odwozowati, cum Accus. Significat. 1 mo pryč weſti, abducere, hinweg führen. odweď toho koně na ſtranu. abducas istum equum ad partem, führe das Pferdt hinweg. Adag. Kdo zawadił, ať odwádj. 2 do Odraditi, abducere, diſsuadere, deterrere, abhalten, abziehen, abführen. on ho od kaupě toho ſtatku odwedł. 3 tio Odewzdati, tradere, Vbergeben, Vberliefern. Właſtně do rukau gſem mu to pſanj odwedł, ad ipsas manus tradidi ipsi illas literas. in die handt hab ich ihm das Schreiben Vberliefert. Giž mu ten Statek odwedł, iam ipsi VII/116 tradidit bonum. Er hat ihm ſchon das Guth Vbergeben. Penjze odwéſti, est soluere. dnes mu m/10 f. odwedł. Hodie ipsi m/10 f exsoluit. heünt hat er ihm m/10 ausgezahlet. 4 to Zawrhowati, Zamjtati, Odmjtati, refutare, confutare, refellere, widerlegen, ablehnen, Vmbſtoſſen. čim to odwádj, quomodo hoc refutat? wie thuet er das widerlegen? On mé žałoby nitčimž neodwedł. Ille meum libellum non dilluit, non euertit. er hat meine Klage mit nichten abgelehnet. 5 to Odweſti newinnu, est innocentiam deducere, ſeine Vnſchuld erweiſen. ut on geſt swau newinu náležitě odwedł. Ille innocentiam suam, sufficienter probauit, Er hat ſeine Vnſchuld VII/117 genugſamb ausgeführt. Ničimž newinny Swé neodwedł, ille suam innocentiam non probauit. Er hat ſeine Vnſchuld nicht erwieſen. hinc
Odwod, Refutatio. Item defensio, ut každý, kdo ſe k odwodu newinny swe wołá, ſłyſſán býti má. qui ad defensionem innocentiæ suæ prouocat, quiuis audiendus est. Ein jeder der ſich zur Ausführung ſeiner Vnſchuldt beruffet, zu hören iſt.
Odwodnj, odwodný, Refutatorius. Odwodnj Spis, refutatoria scriptura, refutations Schrifft.
Powedu, est futurum perfectum uerbi Simplicis, de quo in Gram. P. 2. Cap. 25. Obs. 3 a. Not. 5 a. ut gá ho powedu, ducam ipsum, gá tu rozepři sám powedu, VII/118 ipsemet hanc actionem ducam. In Præt. et Inf. sicut etiam Powoditi, Significat, trochu, drobet wéſti, parùm ducere, wenig führen. Powodjſs drobet to pachołátko.
Powodnj, (co ſe wede,) gako Powodnj kůň, equus, qui liber ostentationis causa ducitur. ¤ Inter Powodnj, et Náručnj kůň, est hæc distinctio, quod Náručnj kůň, trahat, Powodnj autem non.
Powod, g. m. (wedenj konj powodnjch) ductio equorum ostentationis causâ. ut Pěkny koně, a mnoho gich měli na powodu. Přes dwaceti konj było na powodu.
Powodec, g. m. funis, tractorium, lorum, Ziehſtrick.
VII/119 Půwod, g. m. (kdo něco začjná), author, causa, Vrſacher. ut on geſt toho wſſeho Půwod, l. Půwodem. ille est omnium istorum author, seu causa, Er iſt deſſen allen Vrſacher. 2 do Kdo něco Sám od ſebe začiná a děłá. Author, ut on geſt te knjhy Půwodem, ille est hujus libri author. Er iſt der υerfaſſer, l. Vrheber dieſes Buchs. 3 io Každý zaċatek wěcy, principium seu origo cuiuslibet rei, Anfang einer jeden Sache. ut Potoků půwodowe gſau Studnice, Studánky, pramenowe. 4 to Kdo proti druhemu Saud začjná. (Žałobnjk) actor, Kläger. hinc
VII/120 Půwodnj, adj. gako Půwodnj Strana, Pars agens, der klagende Theil.
Půwodnjk, idem quod Půwod.
Půwodnice, fœm.
Podwéſti, (dołu weſti) deorsum ducere, Vnten führen. Meth. oſſiditi, přechytrati, okłamati, decipere, seducere, defraudare, circumuenire, betrügen, VerVortheilen. hinc
Podwod, (łeſt, ſſizunk, okłamánj,) dolus, fraudulentia, Betrug, Argliſtigkeit.
Podwodný, adj. (łſtiwý, łſtný, łeſtný, fortełný, ſſibałſký) dolosus, fraudulentus, subdolus, Arglieſtig, betrügeriſch.
Podwodně, adu. (łſtiwě, fortełně, sſibałſky, łeſtně, łſtně, zchytrale) VII/121 dolosè, fraudulenter, argliſtiglich, betrügeriſch.
Podwodnjk, Deceptor, Defraudator, Betrüger.
Podwodnice, deceptrix, Betrügerin.
Přewéſti, prewýſti, přewòzowati, (přepławiti, přeſaditi. traijcere, transuehere, Vberführen.
Přewéſti, Meth. Přemłuwiti, seducere, decipere, Vberführen. non est tamen dolosum, sed utimur eo, quando quis præter dolum decipitur. E contra, Podwéſti, dolum in se continet, et ideo est pœnale. on mne přewedł, t. na to namłuwił.
Přewod, (mjſto kde ſe přewažj) Item, Přemłuwenj, deceptio, Vberführung.
Přewodnjk, (Přepławowateł) Tra VII/122 jecta, Vberführer. Item Přemłuwiteł, seductor, (at non dolosus) Vberführer. ¤ Sed utrumq non est multùm in usu.
Předwéſti, producere, herfürführen.
Přiwéſti, přiwáděti, přiwozowati, adducere, zuführen. ut řeznjk přiwedł woła.
2 do přidržeti, připrawiti, dohnati. adducere, adigere, darzubringen, dahin bewegen. Nemuže k tomu přiweden býti, aby wěřił. non potest adduci, ut credat. Er mag darzu nicht gebracht werden. daß ers glaubet. Gá ho k tomu přiwedu, že to Včinj.
3 tio Popuditi, pohnauti. commouere, adducere, perducere, darzu bringen. anführen. ut Přiweſti k hněwu, com VII/123 mouere ad iram, zornig machen. přiweſti k hřjchu, causam peccati eſse, zu der Sünd bringen. Přiwedł mne k weliké ſſkodě, ( l. do weliké ſſkody) perduxit me ad magnum damnum. Er hat mich zu groſſen Schaden gebracht.
4 to Přiweſti, ( u. g. pod ſebe, neb pod Swau moc) podmaniti, pod ſwe panſtwj vweſti, subijcere, subigere, subdere, subiugare, Vnterſich bringen, Vnterwerffen, Vnterwürffig machen, Vnter das Joch bringen. Wſſechny ty kraginy pod Swau moc přiwedł. Omnes illas regiones sibi subiugauit.
Přjwod, adductio, Zuführung.
Přjwodnjk, adductor. Zuführer.
Prowéſti, prowýſti, prowáděti. Significat 1 mo per aliquid ducere, durchführen. ut Prowedł mne ſkrz troge dwéře. duxerat VII/124 me per triplicem portam, Er hat mich durch dreyerley Thür geführet. 2 do Vkázati, vkazowati, prokázati, monstrare, exercere, beweiſen. Prowedł tam znamenitý kauſek; wſſeligaký kunſty prowozował. 3 tio agere, exercere, ducere, führen, treiben. ut Prowozuge wełkau žiwnoſt, ille ducit magnam oëconomiam. Er führet groſſe Nahrung. Prowozuge kupecſtwj, agit mercatorem, Prowozuge řemeſło, exercet opificium. Neprowozuge žádného řemeſła, nullum opificium exercet. 4 to dokázati, prokázati, opodſtatniti, probare, docere, darthuen, erweiſen. gá to takto prowozugi. ego hoc ita probo. Gá gſem to doſtatečně prowedł, a prokázał. ego hoc sufficienter probaui, ich hab es VII/125 genugſam erwieſen, Vndt dargethan. hinc
Průwod, probatio, Instrumentum, Beweiſs, Beweiſsthumb. neobſtáł swym průwodem. non substitit cum sua probatione. Er iſt mit ſeinem Beweiſs nicht beſtanden.
Průwodnj, adj. probatorius, beweiſslich. ut Spis Pŕůwodnj, scriptum probatorium, Probationſchrifft.
Prowodjm, Fut. perf. act. Præt. prowodił, Inf. prowoditi, comitari, begleiten. gaks ho daleko prowodił? quousq eum comitatus es? wie weit haſt du ihn begleitet?
Přůwod, Significat 1 mo (wyprowázenj, Pohřebnj) comitatus funeralis, conductus, Begleitung. měł pěkný průwod. 2 do Přjgezd něčj, sprowáženjm. Wgezd, VII/126 comitatus. Einzug. Poſeł sſpaněłſký, měł ſławný do Měſt Prazſkých průwod, t. Wgezd.
Průwodčj, g. m. Přůwodnjk, g. m. Comes, dux uiæ, Wegführer. Nota ex prowodjm, fit Speciale uerbum act. Imp. præs. Prowázým, comitor, ich begleite. et pulchriùs dicitur, quàm prowádjm. Præt. prowázeł, Inf. prowázeti.
Prowázýwám. Freq. Nota 2 o Prowodjm, et prowázým, admittunt adhuc alias præpositiones, et fiunt Decomposita. Ex Prowodjm, fiunt perfecta, ut wyprowodjm, ex Prowázým Imperfecta, ut wyprowázým comitor. ¤ Nec mireris, quòd hîc ex uerbo Imperfecto, ut aliàs in VII/127 alijs omnibus fieri solet, non fiat perfectum, sed remaneat imperfectum, nam Regula Generalis Gram. P. 2. Cap. 25. obs. 3 o. dicit, quòd præpositiones mutent uerba imperfecta temporis præsentis in tempus perfectum futuri temporis, Simplicia, et non composita. Prowázým autem est compositum, ergo non mutat tempus. Et hoc in omnibus Compositis fit.
doprowoditi, perf. doprowázeti. Imp. Et sic in alijs obseruabis. (až na mjſto, kdež náležj, a potřebj prowoditi) ad locum usq, ubi oportet, et opus, comitari. doprowodił gſem ho, až domu. comitatus sum eum usq domum, Ich hab ihn biſs nach hauſs begleitet.
Wyprowoditi, wyprowázeti, comitari, VII/128 begleiten. Gaks ho daleko wyprowodił? quò usq illum comitatus es? wie weit haſt du ihn begleitet? Nota, inter wyprowoditi, et doprowoditi, hanc differentiam, quod illud, domum usq, uel ad locum certum comitari Significet, hoc autem ad locum indefinitum, et ad placitum, quousq comitans uult, comitari Significat. u. g. wyprowoď toho Pána, comiteris hunc Dominum, begleite den herrn. Significat ut illum comitetur uel solùm in domo, uel aliquo non procul extra domum. at doprowoď, significaret, usq domum. Nota 2 do Wyprowoditi, wyprowázeti, admittit adhuc alias præpositiones.
Nawyprowázeti ſe. ut giž gſte ſe snad doſti nawyprowázeli. Mohli gſte ſe VII/129 giž nawyprowázeti. etc.
Powyprowoditi, (drobet, trochu, nedaleko prowoditi) parum, non procul comitari, wenig, nicht weit begleiten.
Rozweſti, rozwýſti, rozwaděti, rozwozowati, separare, trennen, abſondern, ſcheiden, υoneinander Thuen. Sotwa ge rozwedł etc. (t. roztrhł, když ſe prali.) proč gſau ſe ty Manžele rozwedli. Item rozkłádati, na rozdjłny ſtrany weſti, diducere. ut rozwáděti, rozwozowati rýwj, křowj, diducere uites, plantare. on tu řeku na rozdjłný potůčky rozwedł.
Rozwod, rozwedenj, diuortium, Eheſcheidung.
Rozwod (rozłoženj do země winného VII/130 kře) diductio uitis, propago.
Rozwody děłati, uites diducere, propagare.
Sweſti, (do Spolitoſti vweſti) Zuſammen führen. giž gſem ge wſſechny swedł. Item Sweſti, Swozowati, lenocinari, kuplen. hinc
Swodnjk, leno, hurenwirth.
Swodnice, lena, hurenwirthin.
Swodnjcſtwj, lenocinium, Kuplerey, hurenwirthſchafft.
Swodnjcſký, adj. leniores, Kupleriſch.
Swodnjcſky. aduer.
Vwéſti, vwýſti, vwáděti, Vwozowati, inducere, introducere, perducere, deducere, einführen, führen. vwedł ho na Zámek, do pokoge, do Zahrady, VII/131 do koſteła. induxit eum ad arcem, hypocaustum, hortum, templum, er hat ihn eingeführet ins Schloſß, in die Stuben, in Garten, in die Kirchen etc. 2 do Přiweſti, připrawiti, perducere, darzu bringen. Vwedł ho k welikým ſſkodám, ( l. do welikých ſſkod.) ille ipsum perduxit ad magnas expensas. Er hat ihn zu groſſen Schaden gebracht. 3 tio Vwéſti do Statku, est terminus juris, et Significat. (ku Práwu dědicſkému zwéſti, zmocněnj Statku dáti, zmocněnj naSstatku včiniti, wykonati, někoho ſtatku zmocniti,) hæreditariè in bonum introducere. in ein erblich Guth einführen. Geſt vweden do toho Statku etc.
VII/132 Vwedenj, (zmocnenj, dědicſké zmocněnj) hæreditaria immiſsio, erbliche Einführung. Et hæc est optima executio, quia est unicus tantùm gradus executionis, et statim jus dominij et poſseſsionis tribuit, fit â Tabulis Regiis per Camerarium.
Vwod, Auwod, (geſt vwedenj sſeſtineděłky do koſteła) introductio puerperæ in templum, Einführung der Sechswöcherin in die Kirchen.
Vwodnice, Auwodnice, (gdaucý na vwod) mulier, quæ it ad introductionem. Weib ſo die Sechswöcherin in die Kirchen begleiten Thuet.
Wywéſti, wywýſti, wywáděti, wywozowati, educere ausführen. Wywedł ho z domu etc. VII/133 Adag. Na wrch makowice by ho wywedł, (ô hłaupým ſe řjká,) de stupido solet dici.) 2 do wywéſti, u. g. z błudu, z domněnj, z wáſſně, liberare ab errore, opinione, phantasia. 3io wymocti, euincere, ausfechten, ausführen. ut předce tu wěc wywedł, tamen illam rem euicit, Er hat die Sach gleich wohl ausgefachten. on giž swau rozepři wywedł, ille iam suam actionem ad finem perduxit. Er hat ſchon ſeine action ausgeführet. Ta pře geſt giž wywedená. hæc actio est iam finita. die action iſt ſchon ausgeführet. 4 to poroditi, procreare, erzeügen. ut wywedł rodinu. wywedł deſet Synů na Swět. etc. VII/134 5 to Wywéſti ſe, wywýſti ſe, cum præp. z. (očiſtiti ſe) purgare se, innocentiam suam deducere, ſich ausführen. Ze wſſeho ſe wywedł, totaliter se purgauit, Er hat ſich deſſen allen ausgeführet. Wywedł ſe z toho nářku etc.
Wywod, (wywedenj) eductio, Ausführung.
Wegwod, wýwod. (očiſſtěnj newinny swé) solennis innocentiæ deductio, gerichtliche Ausführung.
K wegwodu ſe poſtawiti, sistere se ad deducendam innocentiam, ſich zur Ausführung ſtellen. Kdož by ſe k wegwodu, obeſłán gſa nepoſtawił, Pſancem (t. zlepowěſtným) zuſtane. Qui ad deductionem innocentiæ citatus non sistit, fit infamis. der nicht zur VII/135 Ausführung ſeiner Vnſchuldt erſcheinen würde, derſelbe wirdt Ehrloß. Stadtrecht S. 26.
Wegwoda, wýwoda, g. m. (od wywedenj, neb wedenj wogſka do Pole) Dux, hertzog.
Wegwodſtwj, g. n. (wegwodſká duſtognoſt, Staw wegwodſký) status Ducalis, hertzog Standt. Item Wegwodſtwj, (Knjżetſtwj,) ducatus, hertzogthum.
Wegwodſký, Ducalis, hertzogiſch.
Zwéſti, zwýſti, cum Accus. et præp. do. est terminus iuridicus, et Significat, immittere, einführen.
Zwéſti ſe, zwýſti ſe, paſsiuè, idem quod Zwėſti. ut Zwedł ho Komornjk od Kr. deſk Zemſkých do Statku, Immisit illum Cammerarius â Tabulis Regni in bonum. Es hat ihm der Cammerling VII/136 in das Guth eingeführet. Zwedł ſe Komornjkem do Statku, immiſsus est per Cammerarium in bonum, Er iſt durch den Cammerling in das Guth eingeführet worden. Zwedł ho Rychtář do domu, a Zwedł ſe Rychtářem do domu. etc.
Zwod, immiſsio, Einführung.
Item Zwéſti ſe, (zdařiti ſe) succedere, abgehen. ut dobře ſe nám zwedło, benè nobis succeſsit, Es iſt Vns die Sach wohl angegangen, oder es iſt die Sach wohl abgangen.
Zawéſti, zawýſti, zawáděti, zawozowati. (na mjſto neznáme vweſti) ad locum remotum seducere, auf einen Vnbekannten Ort führen. ut zawedł ho do cyzých zemj, seduxit VII/137 illum ad extraneas prouincias, Er hat ihn in die frembde Länder geführet. Zawedł ho do puſtých łeſů, ( l. na puſty leſy) deduxit illum ad uastas syluas, er hat ihn in die Wüſte Wälder geführet. Kdo wj, kamby on ho zawedł. quis scit, quo illum seduceret. Wer weiſs wo er ihn hinführen Thäte. Zawedł ho do Turek, abduxit illum in Turciam, Er hat ihn in die Türkey weggeführet. 2 do Significat etiam (vweſti) deducere, führen. ut Zawedł řemeſłnjky na djło. ( l. do djła,) deduxit opifices ad laborem. Zawedł ženu na pole. deduxit meſsores ad agrum. Zaweſti zápáſnjky na płac, deducere luctatores ad locum luctatorium. die Ringer auf den RingPlatz anführen; hinc
VII/138 Záwod, g. m. (zawedenj k půtce, zápaſu, neb běhu) deductio ad certamen lucta, zu dem Kampf oder Streit anführen.
Záwod, dicitur etiam (weta, Zákład w Zápaſu, neb běhu, y take w giné wěcy,) certamen, pignus in lucta, uel cursu, uel etiam in re alia. die Wett in Streit, oder Kampff.
W záwod, ( l. ô záwod běžeti, geti, gjti.) cursu certare, wettlauffen. ô záwod něco děłati, labore pro aliqua re certare, mit der Arbeit Vmb etwas wetten.
Záwodnj, adj. ut záwodnj mjſto, płac, curriculum, decursorium, Lauffplatz, Lauffbahn. Záwodnj wozýk, Rennwäglein.
Záwodně, adu.
VII/139 Záwodnjk, (kdo w záwod gde) certator, stadiodromus, Wettlauffer.
3 tio Zawéſti, zawýſti, zawáděti, zawozowati, Meth. Significat etiam seducere, υerführen. ut on ho zawedł. ille seduxit ipsum, er hat ihn υerführet, on ho w te při zawedł, sam ſe zawedł. Gá ho nezawedu. etc.
Zſwéſti, zſwýſti, deorsum ducere, herabhinabführen. Zſweď ho dołu ze schodů, deducas illum deorsum ex gradibus. Meth. Seducere, υerführen. ut zſwedł ho z prawé ceſty, on ho z toho zſwedł.
Zſwůdce, Seductor, υerführer. Alij etiam swůdce. Zſwůdce lidu. Seductor populi. Nota, ne hæc uerba confundas, nam finita in Infin. wáděti, et wati, sunt imperfecta, ut ab initio dictum est.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod