Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/299–III/302bis

• Kaljm, kalił, kaliti, Imp. act. káljwám, freq. (znečiſſtugi, t. něco tekutého) turbare, turbilum facere, Betrüben, trüb machen. adag. Beran Włku kalj wodu (dole ſtoge, III/300 t. chudý geſt wzdyckny křiw) Item (žełezo, neb oceł twrdjm) durefacere, h(rten.
• Kaljm ſe, est paſs. turbidus fio, ich werde Trüb.
• Káljm, káleł, kałeti, Imp. act. káljwám, freq. (geſt nečiſtjm, ſſpinjm) maculare, inquinare, beſudeln, beſchmeyſſen. beflecken, υerVnreinigen. ut káljm błátem, neb nečim giným. ¤ adag. vkáłená Swině ráda giné kálj.
• Káljm ſe, est paſs. (w błátě tłápám, neb s něčim nečiſtým zacházým) což ſe tam kálj.
• Kał, g. m. kały, plur. (nečiſtota, která ſe zeſpod vſtogj, neb vſadj) fex, subsidens purgamentum, drűſen, häfe, heffen.
• III/301 Item kał (we krwi) melancholia, hinc kalj ſe w něm krew, (t. rozcházý ho žałoſt)
• Kałokrewný, adj. Melancholicus, Schwartz blutig.
• Kałokrewnoſt, Melancholia, Schwartze Gall.
• Wýkał, g. m. (geſt přirozené ſýmě žiwočichu) semen genitale.
• Kałný, adj. turbidus, trüb. Item (mrakotný, wodnatý) ut kałný obłak, (t. wodnatý) trübe Wolcken. kałný nebe, (t. zamraċené, mrakotné) kałné oči, (t. nečiſtotau podeſſłé) kałná myſł, (t. ſmutná)
• Kałowec, g. m. (nadoba do kterého ſe kały łegj) capula.
• Kałwás, g. m. alij kałffas, (hubatka, konew) cirnea, Schenck kantz.
• III/301bis Kałaus, g. m. (od kałných očj: od hłaſu pak ſwého, Tuhýk ſłowe.) cenchramus Brach Vogel. Schrecke.
• Kalina, g. f. (ſtrom, proto že w kałných, t. mokrých mjſtech rad ſtogj)
• Kałamář, g. m. (černidłowá Nadoba, černidełnice, l. cernice) atramentarium, dintenfaß.
• Kalihota, g. f. Kalihoty, l. kalioty, item kality, plur. kalihotky, l. kaliotky, dim. (spodnj ſſaty, poctiwice) caligæ, hoſen.
• Kaljſſtě, (łauže błáta, kde ſe ſwině káłeti mohau) uolutabrum, Saüwältze, kothlacke. 2. Petr. 2. 22. nawratiła ſe ſwinė do kaljſſtě błáta.
• Kałuže, g. f. ( q. kału łůze, t. nižina, do njž ſe woda, a błáto stýká) lacuna, Waſſer grube.
• III/302 Kałuha, kałuzyna, g. f. idem Kałuže. Composita ex kaljm, sunt perfecta, ut zakaljm. fut. Perf. Imperfectum formatur in ugi, ut Zakaługi præs. Imp.
• Okaliti, (geſt otrubami, neb negakau maučnoſtj wodu pro dobytek omaſtiti) hinc
• Okał, g. m. (nápog dobytčj) potus pecorum, ein Viehs tranck.
• Podkaliti, (zeſpod kaliti) ut woda podkaliła tráwu na łauce.
• skaliti, zkaliti, zakaliti, turbare, turbidum facere, Betrüben, trüb machen. ut to wjno ſe zkaliło, ge zkalene. ¤ adag. chodj gakoby ani wody nezakalił. (kdyż ſobė kdo nad ſpachaným hřjchem žádného ſwědomj neděłá) woda zakaliła łauku, (t. tráwu na łauce) III/302bis Item Zakaliti, (geſt žełezo neb oceł ztwrditi) firmare, durum facere, υerhärten, muſýſs to dobře zakaliti. Composita ex káljm sunt perfecta.
• Nakáleti, pokáleti, vkáleti, zkáleti( maculare, fædare, inquinare, beflecken, beſudeln, beſchmeiſſen, υerVnreinigen. kdož ge ten ſtůł tak nakáłeł. cims to pokáłeł? l. vkáleł? kde gſy ſe tak błátem pokáleł, vkáleł? adag. kdo zacházý s ſmołau, pokálj ſe od nj.
• Zakáleti, (geſt nečim zamazati) gak ſe to zakálj. (t. zamaže, zandá) Item (zaſſpiniti) coż ge ty ſſaty giž zakáleł!

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod