Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/571–III/580

• Kra, g. f. ( ex Hæb. ךןק. ſſtjpám: geſt kůs něčeho vſſtjpeného, vtrženého neb odkrogeného) hinc dicimus kra, (kus łedu) pars glaciei, Eiſsſcholl.
• Item (nemoc gakáſy, ô njż Báby wědj, że djtě kry napadagj) infirmitas quædam infantum, Kinder kranckheit.
• Krace, l. kratce, g. f. kratečka, dim. (že ſe nj po kuſu země vſſtipuge, a vtrhuge, motyka) marra, pastinum, der Karſt, die Weinhacke.
• Krám, g. m. ( ex kra, et moc: t. mjſto, kdež moc kuſů wſſeligakých wěcý po ſpołu na prodag) taberna, officina, Kaufflade. Krámy Kupecſké, maſné, chłebné etc. Adag. ne se wſſjm na krám (napomenutj chłubným)
• Kramář, g. m. Institor, Kramer. ¤ adag. trefił Kupec na Kramáře (t. łhář na Kłamáře)
• III/572 Kramářſký, adj. ut obchod. etc.
• Kramářſtwj, (obchod Kramářſký)
• Kramařjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (kramářſký obchod wedu) Institorem agere, Kramer abgeben.
• Prokramařiti (geſt prodėłati, ſſkodu neſti) damnum habere, durch die Kramerey in Schaden kommen.
• Wykramařiti, est Contrarium prokramařiti.
• Krágjm, Sing. Imp. act. krágeł, pr. krágeti, Inf. Krogjm, fut. perf. act. krogił præt. Krogiti, Inf. Krágjwám, Freq. krágjwał, pr. krágjwati Inf. (střjhage, neb řezage děljm) scindo, ich Schneide. ut krageti chłeb, ſukno etc.
• Krágidło, l. krogidło, (náſtrog, kterým ſe co krágj) in Specie
• Krogidło (žełezo v płauhu) uomer, Pflugſcharr.
• III/573 Krageč, l. krogič, g. m. (který krágj) Krogic Suken, (kdo ſukna na łokte prodáwá)
• Item (kdo hoſtem předkraguge) Structor, fürſchneider.
• Kragčj, moderno tempore Kregčj, g. m. in Gen. Kregčjho, etc. ¤ Aliqui etiam Kregčjř, g. m. (kteryž ſſaty krágj, a ſſige) Sartor, Schneider.
• Kregčowſký, Kregčjřſký, adj. Sartorius.
• Kregčowſky, l. po Kregčowſku, adu.
• Kregčowſtwj, Kregčjřſtwj (řemeſło Kregčowſké) opificium Sartorium, Schneiderhandwerck.
• Krog, g. m. (Způſob ſſatů krágenj, a děłánj) habitus, uestitus, Tracht. adag. Giný Staw, giný krog, (t. co komu ſłuſſj)
• Krogný, adj. (co ſe dá krágeti) ¤ Nekrogný, (co ſe težce krágj)
• Kragjc, g. m. Kragjček, dim. (vkrogený kus chłeba, skýwa chłeba) frustum panis, StuckBrod. III/574 Adag. Lepſſj właſtnj kragjc, než cyzý pecen.
• Krag, g. m. Significat
• 1 o (Kragnj ſtrana) margo, Rand.
• 2 do (Konec) finis, End. ut sedj na kragi, Krag Swěta etc.
• 3 io (Rowina, połe) planum, planicies, Landſchafft, má pěkný krag etc.
• 4 to (djł kraginý) districtus, Creiß. ut Krag Chrudjmſký, hradecſký etc.
• Kragſký, adj. ut Kragſký Měſto, piwo, poſeł. etc
• Podkragj. g. n. (djł krage)
• Kragnj, Kragný, adj. Marginalis, das am Rand iſt.
• Kragina, g. f. (Země) regio, Land, Landtſchafft.
• Item (Kragnj prkno z kłády)
• Kragan, g. m. (Kdo z též właſti geſt) Patriota, Conterraneus, Landsmann.
• Kraganſký, adj. Kraganſky, l. po Kraganſku adu. III/575 Kraganſtwj, Subst.
• Kragka, g. f. kragky, plur. (Kragnj tkanice, neb podobného něco) fimbriæ, Spitzen.
• Kragkař, g. m. Kragkařka, g. f. (kdo kragky dėłá)
• Kragkařſtwj (obchod Kragkařſký)
• Pokragnj, neb Pokragný, adj. (co na kragi łežj) ut Pokragnj Zamky, (t. Pomeznj)
• Pokragjſſtě, g. n. (Pokragnj země,)
• Prokragjſſtnj, adj. (Pokragnj, Pomeznj) ut Pokragjſſtnj Zamkowe, Gräntz Schlöſſer.
• Krund, g. m. Moderno tempore, Krunt (od Vkrogenj dna, t. země: neb do dna t. pudy země, kopati ſe muſý) fundamentum, Grund.
• Kruntownj, adj. fundamentalis
• Kruntowně, adu. (vbezpečliwě) fundamentaliter, gründlich, υerleſſlich.
• Composita, ex Krogjm, krágjm, sunt perfecta III/576 secundum distinctionem in Gram. P. 2. Obs datam. ut rozkrogjm, rozkrágjm, fut. perf. Imperfecta formantur in ugi. ut rozkragugi, l. rozkrogugi, præs. Imp.
• dokrogiti, dokrágeti, (oſtatek zkrogiti, zkrágeti) reliquum scindere, das Vbrige ſchneiden. giž to dokrog, giž tu hus dokrágeg, (t. dorozkragey)
• Nakrágeti, scindere, ſchneiden. ut Nakragey pod poljwku, nakrageł zelj etc
• Nakrogiti, nakrogowati, nakragowati. (nařjznauti, nařezáwati: zacjt krágeti) sciſsionem alicuius rei incipere, anſchneiden. Kdo ten chłeb nakrogił etc.
• Nákrogek, g. m. (co nakrogeného geſt)
• Okrágeti, okragowati, okrogowati, l. obkrágeti, obkragowati, (wůkoł krágeti, oŕezati, ořezawati) circumscindere, Vmbſchneiden.
• III/577 Okragek, g. m. (co pryć okrogeno geſt)
• Item (Krag něčeho) labrum, crepido, margo, Bordt, Randt, Ranfft. ut okragek łeſu, řeky etc.
• Odkrogiti, odkrágeti, odkrogowati, (něco, od nėċeho: odřjznauti, odřezati, odřezáwati) abscindere, abſchneiden.
• Odkragek, odkrogek, g. m. (nėco odkrogeného) absciſsum quid, etwas abgeſchnittenes.
• Pokrágeti, ( si addantur trochu, drobet, etc qualificat) ut pokragey trochu, etc at sine particulis qualificatiuis, Significat (pořezati) conscindere, Zerſchneiden.
• Item idem quod zkrágeti.
• Překrogiti, překrageti, překragowati, překrogowati (na dwý rozkrogiti) ad duas partes scindere, entzwey ſchneiden.
• Predkrágeti, (predkragowati) præscindere, υorſchneiden.
• III/578 Předkrogan, Předkragowač, Předkragownjk, Pŕedkrogiteł. g. m. Structor, υorſchneider.
• Přikrágeti, přikragowati, (wjce krágeti) plus adhuc Scindere, Zuſchneiden. To ge máło pod poljwku nakrágeno, muſyſs přikrágeti, etc.
• Prokrogiti, prokrágeti, prokragowati, (weſkrz krogiti, prořjznauti, prořezati) perscindere, durchſchneiden.
• Rozkrogiti, rozkrágeti, rozkragowati, rozkrogowati (rozřjznauti, rozřezati, rozřezáwati) discindere, Scindendo diuidere, auffſchneiden. ut rozkrágeti praſe, hus, płátno, ſukno, etc.
• Skrogiti, skrágeti, idem zkrogiti, zkrageti.
• Vkrogiti, vkragowati, vkrogowati, partem III/579 scindere, ein Stückel ſchneiden. ut vkrog mi chłeba (t. kus chłeba) scindas mihi partem panis, ſchneid mir ein Stückel Brodt etc.
• Wykrogiti, wykrágeti, wykragowati, wykrogowati, excindere, ausſchneiden.
• Item (rozkrogiti, rozkrogowati) proscindere, ut wykraguge brázdy, proscindit sulcus, er ſchneidet die Furchen.
• Zkrogiti, l. skrogiti, scindere, ſchneiden. ut giž mu zkrogił na ſſaty. iam scidit ipsi pro uestibus. Er hat ihm auffs Kleyd geſchnitten.
• Zkrágeti, l. skrágeti, conscindere, Zerſchneiden. ¤ Item (wſſechno zkrogiti) totum scindere, alles ſchneiden. ut sſwec giž tu cełau gednu kůži na boty, a ſtřewjce zkrageł etc.
• III/580 Zakrogiti, zakragowati (krogenjm dałeko zagjti, zagjmati) hrubě sy zakrogił etc.
• Zakrágeti, (kragenjm zandati)
• Zſkrogiti, zſkrágeti, zſkragowati, (dołu něco z něćeho zkrogiti, zkrageti) abscindere, abſchneiden. ut zſkrageg to pokałené pryč, etc.
• Zſkrogek, l. skrogek, Zkrogek, g. m. Zſkrogeček, dim. (co zſkrogeného geſt) ut zſkrogek chłeba (geſt prwnj odkrogek) RafftelBrodt.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod