Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Nalezeny 2 skupiny hesel.
Strany zdroje: III/874
Strany zdroje: III/887–III/892
- Lnu, łnuł, łnauti, Imp. Neut. (wáznu, Lepjm ſe, chýtám ſe, přichytugi ſe) hæresco,
ich klebe. łne mi na to koſſiłe, (t. přichytuge ſe) nełne mi k němu myſł, (t. netáhne mne) - Len, g. m. ( Gen. łnu) linum,
Lein, Flachs. - Lněný, adj. lineus, ut łněný ołeg, płátno, etc.
- Lněnice, g. f. łněnička dim. (něco łněného: item kus łnu)
- Lnice, g. f. (Powázka) triticum uaccinum, seu nigrum.
Brandweitzen, Kuhweitzen. - III/888 Lano, g. n. (Wełký łněný prowaz, Pławecſký prowaz) Rudens, funis nauticus,
Groſsſeyl, Schiffſeyl. - Lunt, g. m. (prowaz łněný neb kaudełný) fomes,
Lunte. - Lán, g. m. (geſt giſtá mjra rolj, mjſtem držj Lán 50. mjſtem 60. mjſtem wjce, y méně ſtrychů) Est certa mensura agrorum, ut k tomu ſtatku, dworu, nałežj dwa łány rolj etc.
- Leno, g. n. aliqui Lehno, (od łehnu: t. Manſtwj) Feudum,
Lehn. - Lennj, adj. (Manſký) Feudalis. Lennj Statek, bonum feudale.
Lehn gutt. uide Man. - Lénj. adj. (od łnutj k mjſtu, a že mu práce gako w rukau łne, t. nehbitý, neděłný) III/889 piger, ignauus,
faul, Träg. - Ljný, adj. idem, et usitatiùs, quàm łénj. adag. ljná vſta, hołý neſſtėſtj.
- Lenoſt, pigritia,
Trägheit, Faulheit. - Leniwý, adj. idem łénj. Leniwoſt, idem Lenoſt. adag. Leniwý pozadu (t. bywá, neb ať geſt) occupet extremum scabies. Lenjwá ruka, hotowé neſſtěſtj. qui uitat molam, uitat farinam.
- Lenoch, g. m. (łeniwý čłowěk)
- Lenochowitý, l. łenochowatý idem ljný.
- Lenochugi, łenochowati (geſt zaháłeti) torpere,
faulentzen. Composita ex eo sunt perfecta, na, po, wy, z-łenochowati. - Leniwjm, Inch. łeniwėł præt. łeniwěti, Inf. Et perfectum eius, Zleniwjm fut. perf. III/890 złeniwěti, Inf. perf. pigrescere,
faul werden. wſſecken złeniwěł. - Lenjm ſe, Imp. Neut. łenił ſe, pr. Leniti ſe, Inf. Lenjwám ſe, freq. (łeniwě ſobě wéſti) languidè agere,
Laſs, und träg ſein. Neleniti ſe (geſt gadrně ſe mjti ke wſſemu, práce nelitowati) strenuum eſse, unυerdroſſen ſein zur Arbeit. - Lenugi, łenowati, idem quod lenochugi.
- Lenugi ſe, idem quod lenjm ſe. Nełenowati ſe, idem Nełeniti ſe, on ſe nełenuge, něco wyzegſkati, nełenował ſe tam sám gjti. etc.
- Lenkugi, l. łenkugi ſe idem quod łenjm ſe. kde co děłati, a wyděłati, nemuſý ſe łenkowati. u. łyko.
- Ljnám, ljnał, ljnati. Imp. Neut. III/891 Ljnawám, freq. ( de Animalibus quadrupedibus dictur, quæ pilos habent, de uolatilibus autem dicitur peljchám) glabrescere,
haarefall leiden. - Po- wy-ljnati, sunt perfecta. Nýnj teprw poljnagj (t. budau ljnati) giž wyljnali etc. Composita ex łnu, sunt perfecta.
- Odłnauti, odełnauti, (něco přiłněného odtrhnauti)
- Přiłnauti (přichytiti ſe, přiwáznauti, přiłepiti ſe) adhærere, adhærescere, ut přiłnuła mi ktomu ( l. nato) punčocha, přiłnuła koſſile na ránu, etc. Přiłnuł k nėmu (t. miłoſtj)
- Vłnauti, cum præp. na (geſt vſtrnauti) ut vłnuł na tom etc.
- III/892 Wyłnauti (wytrhnauti) euellere,
auſsreiſſen. wyłnauti nohu, (geſt wywinauti) Luxare pedem.
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Úvod