Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/322–I/327

• Cpám, cpał, cpáti, Sing. Imp. act. (mocý tłačjm, wſtrkám něco, do něčeho) stipare, trudere, Stopffen. Sotwa gſem to tam wecpał. I/323 2 do Cpáti do ſebe, (geſt gjdło hłtawě požjrati) vorare, freſſen. přes moc do ſebe cpał. 3 tio Cum Dat: et Accus: (bezděk dáwati) obtrudere, bezděk mi to cpá. vi mihi hoc obtrudit. 4 to Cpáti (peřiny do žoku, geſt žokowati) ut: cpagj peřiny do žoku, mann Thuet die Better einpacken.
• Cpáti ſe, est paſs. Adag: cpáti ſe do nėho muſý, co ſłáma do pytłe. nic do nėho wecpati nełze. (ô tupém Včedłnjku.)
• Cpáwám, Freq: Composita ex cpám, sunt perfecta, ut: nacpám fut. nacpati Inf. ¤ Et Nota penultima fit brevis, præter Bisyll. wcpáti. ¤ Imperfectum formatur ex I/324 freqv: Simplici, ut nacpáwám, præs. nacpawati. Sic reliqva.
• docpati, docpáwati, (oſtatek wecpati) giż to tam docpeg.
• Nacpati, (nėċeho, do nėċeho, napłniti, nandati) nacpał tam papjru. płný pytłe toho nacpali. Nacpati ſe, (nėčeho ſe napłniti) nacpał ſe chłeba. Meth: nacpati, l. wycpati někomu krk, (geſt napłniti ho gjdłem) refercire cibis.
• Nacpati ſe, (geſt gidłem ſe napłniti) refercire se cibis. Item cum Gen: (nėċeho ſe napłniti) nacpał ſe chłeba.
• Ocpati, ocpáwati (wůkoł cpáti) heſky ty ffłaſſe kaudelj ocpegte
• I/325 Pocpati (pořád cpáti) cum dictionibus qvalificativis, (trochu cpáti)
• Přecpati, (přilis cpáti, přepłniti) deg pozor aby gſte toho nepřecpali.
• Přecpati ſe, přecpáwati ſe (t. pokrmy ſe přepłniti, přepłňowati) infarcire se cibis.
• Přicpati, (wice něco wecpati) mohłbýs tam geſſtě aſy dwa kuſy přicpati.
• Procpati, (cpanjm něco protrhnauti) durchſtopffen. mit ſtopffen durchbrechen.
• Rozecpati (přilis napłniti) refarcire. gen ſobė tim břicho rozecpá.
• Rozecpati ſe, (t. pokrmy ſe hrubě napłniti, neſtřjdmě gjſtj) refarcire se cibis.
• Rozecpané ſtřewo (ſłowe neſtřjdmý ċłowěk)
• Vcpati, vcpawati (cpanjm vpewniti, ocpati) I/326 gá gſem ty ffłaſſe dobře vcpał (t. ocpał)
• Wecpati, l. wcpáti. wecpáwati (wundati, wtłačiti, wſtrčiti) intrudere, einſtopffen. einpacken. wſſechno to do gednoho pytłe wecpali.
• Wycpati, wycpáwati (wypłniti) implere, effarcire, ausſtopffen. wycpáwané ſſaty, effertæ vestes, ausgeſtopffte kleyder.
• Wycpati ſe, wycpáwati ſe pokrmy, (wypłniti ſe) effarcire se cibis.
• Zacpati, zacpáwati, (zandati) obtrudere, Verſtopffen. Zacpati vſta někomu, (geſt k młčenj přiweſti) os obtrudere, das Maul Verſtopffen. Zacpeg vſta (t. młč) tace, Schweig ſtill. Zacpał gſem ſe prwnjm gjdłem, howėzým maſem. I/327 (t. naſýtił gſem ſe) satiavi me primo cibo, hab mich geſtoſſen.
• Na-, o-, pře-, při-, roze-, v-, we-, wy-, za-cpaný, part: paſs.

Strany zdroje: I/334–I/335

• Cedjm. Composita ex eo Sunt perfecta. ¤ ut:
• Docediti, (oſtatek přecediti) giž gá to pořád docedjm.
• Nacediti. dnes gſte máło nacedili, (t. cezenjm nalili, napłnili) płnau mjſu krwe nacedił.
• Ocediti, (geſt wodu z něċeho zſłýti)
• Přecediti, idem (cediti) sed in perfecta Significatione.
• I/335 Přicediti, (cezenjm přiliti)
• Procediti, idem přecediti
• Vcediti, (něco od nėċeho vłyti)
• Wcediti, (něco do něčeho)
• Wycediti, (cezenym wyłyti) Kryſtus Pán krew ſwau pro Nás wycediti ráčił.
• Zacediti, (zakropiti) zacediti cýtronem.
• Zſcediti, idem: ocediti.
• Na-, o-, pře-, při-, pro-, v-, w-, wy-, za-, zſ-cezený, part: paſs.

Strany zdroje: I/419–I/423

• I/420 Černokněžnjcſtwj, idem čarodegnjcſtwj.
• Černjm, černił, ċerniti, Sing. Imp. act. (černé činjm) denigrare, ſchwärtzen, Schwartz machen.
• Černjwám, ċernjwati, freq:
• Černám, ċernał, ċernati, Sing. Imp. Neut: (černé barwy nabýwám) nigresco, ich werde Schwartz.
• Černám ſe, černati ſe, (geſt ċernau barwu na ſobě vkazowati) niger appareo. ſich Schwartz weißen, nėco ſe tam ċerná. Composita ex Černjm sunt perfecta. začernjm, fut. ¤ Imperfectum formatur in ugi. ¤ ut zaċerňugi, præs. oċerňowati.
• dočerniti, (oſtatek, neb do ceła očerniti) reliqvum denigrare, das Vbrige Schwartz machen.
• I/421 Naċerniti, (černau barwau, neb ċernidłem natřjti) nigrefacere, nigrum colorem inducere, mit Schwartzer farbe anſtreichen.
• Naċerniti ſe, paſs: nigrefacere, ſich ſchwartz machen. Item (s ċernėnjm prácy mjti) doſti gſme ſe stim načernili.
• Očerniti, (wukoł načerniti, poċerniti) denigrare, Vmb und Vmb ſchwartz machen.
• Poċerniti, (cerným něċim pokałeti) nigredine aliqva maculare, mit etwas Schwartzen Beſudeln.
• Poċerniti ſe, est paſs. kde gſy ſe tak poċernił.
• Přečerniti, (ginak černiti)
• Přičerniti, (wjce, neb łépe oċerniti)
• Vċerniti, idem qvod počerniti. Vċerniti ſe, est paſs. kde gſy ſe tak včernił?
• I/422 Wyċerniti, (ċernidła zpotřebowati) co gſte pak tak mnoho wyċernili (t. tak mnoho černidła zpotřebowali? qvid ergo tantum atramenti consumpsistis? habt ihr dann so Viel Von der Schwartzenfarb Verbraucht?
• Zċerniti, (wſſechno počerniti)
• Začerniti, zaċernowati (ċernidłem něco zamazati, zatřjti) atramento, vel nigredine delere, mit der ſchwartzen farb ausLeſchen.
• do-, na-, o-, po-, pře-, při-, v-, wy-, z-, za-ċernėný, part. paſs. Composita ex Černám, sunt perfecta, ut začernam; fut. Imperfectum formatur ex freq. Simplici, ut začernáwám præs.
• Na-, po-, z-, za-ċernáwám, za-černawati, I/423 počjnám černým býti) incipio nigrescere, ich fange an Schwartz zu werden.
• Na-, po-, z-, za-černati, perf. Signif. nigrum fieri, Schwartz werden. wſſechen zċernał, počernał, zaċernał, totus est niger factus, er iſt gantz Schwartz geworden.
• Zaċernati ſe, začernáwati ſe (počjnám ſe ċernati) něco ſe tam začernało.
• Náċerný, náċernałý, (trochu ċerný) subniger, Schwartzlicht.
• Počernałý, zčernałý, začernałý, part. neut.
• Poċernałe, zčernałe, začernałe, adv.
• Počernałoſt, zčernałoſt, začernałoſt. Subst.

Strany zdroje: I/426–I/435

• Čerw, g. m. ( q. žerw, od žranj, t. wrtánj, aneb od čeřenj, t. hmyzenj: geſt gaký koliw małý hmyz, bez křideł, a noh) vermis, Wurm. dřewočerw, (dřewný čerw, čerwotoč) teredo, holtzwurm. Rohočerw, l. właſočerw, (rohowý neb I/427 właſowý čerw) seps, hornwurm. Objłnoċerw, (Objłný čerw, objłná muſſka, piłaus) curculio, l. gurgulio, kornwurm. kornwilel. Mukocerw (maučný čerw,) blatta, Mehlwurm. Réwočerw, l. rýwoċerw, (rýwowýċerw) convolvolus, volvoa, volucra, Rebwurm. Boroċerw, (Borowý ċerw) eruca pinorum, fichtenwurm, rebſticher. Deſſtoċerw (deſſtiowý čerw) lumbricus, regenwurm. hedbáwoċerw, (hedbáwnjk, hedbáwný čerw) bombyx. Seidenwurm. břichoċerw, (ſſkrkawka) tænia, Breyter ſpullwurm. właſatoċerw (ſſkwor) fullo, scolopendra, Ohrenlauſs. der orling. ohrenmittel. ſſatočerw (moł) tinea, Schabe, Motte. hrachoċerw, I/428 (čerw hrachowý) midas, Bonnenwurm. maſocerw, (maſnj čerw) termes, Made, fleiſchmade. Woſkočerw, (woſkomoł, woſkowý čerw) acarus, Wachsſchabe, oder wurm. etc:
• Čerwjk, čerwjċek, g. m. dimin. Vermiculus, Würmlein, Zemſſtj ċerwjkowe, vermes terræ, Erdwurm. pſoċerwjk, (pſý čerwjk) lytta, daubwurm. Złatoċerwjk (złatý čerwjk) aurelia, Goldwürmlein.
• Čerwotoċ, g. m. (geſt ċerw, který dřewo toċj, t. wrtá) teredo, holtz wurm.
• Čerwotoċina, ċerwotočiny, plur. g. f. (prach zwrtaného dřewa, item ty djrky prowrtané) pulvis, vel foramen, qvod teredo facit.
• Čerwina, g. m. idem čerwotočina.
• I/429 Čerwiwý, adj. (čerwůpłný, cerwy rozłezłý, zetłełý, zprachniwėłý) verminosus, wurmſtichich. Vollwurm.
• Čerwiwě, adv. čerwiwoſt. Subst.
• Čerwiwjm, ċerwiwěł, čerwiwěti. Sing. Imp. Neut. (ċerwy doſtáwati, mjti, cerwy ſe rozłýzati) vermiculari, Würme haben. Item: (tljti, prachniwěti,) cariem sentire, carie absumi, putrescere, wurmſichtig werden.
• Zċerwiwėti, (ċerwy ſe rozłezti) est perfectum Simplicis. Item (zprachniwėti, zetłeti) vermiculari, cariem sentire. wurmſtichig werden.
• Čerwen, g. m. in Gen. ċerwna (łetnj mėſýc) Iunius, BrachMonat.
• I/430 Čerwnowý, adj. den, čas.
• Čerwenec, g. m. in Gen. čerwence. (druhý łetnj měſyc, a ſłowau ty měſycowe odtud, že ſe w njch negwjc čerwowe zarozugj. protož y dřjwj sekali ſe toho čaſu kſtawenj brzy wſſechno zčerwiwj, a zpráchniwj) Iulius, heümonat.
• Čerwencowý, adj. den, ċas.
• Čerwec, g. m. in Gen. ċerwce (geſt mořſký ċerw, neb hłemeyżď, z něhož ſe ſſarłatowá barwa bere, conchylium. hinc čerwec dwakrát barwený.
• Čerwený, adj. (zardełý, rudý) ruber, roth.
• Čerweně, adv. ċerwenoſt, Subst. rubor, rubedo, die Röthe, rothe farb.
• Čerwenka, g. f. (ċerwená, čerwená nemoc, Běhawka, aupławice) profluvium ventris, I/431 Bauchfluſß. ſtůně na ċerwenku, (t. ſtůně na čerwenau, l. na aupławicy) Item: (pták ſłowe) rubecula, Rothköpflein.
• Čermák, g. m. ċermáċek, dim. idem rubecula, Rothköpflein.
• Čerweniti, čerwenił, čerweniti, Sing. Imp. act. (čerwené děłám, na čerweno barwjm) rubefacere, roth machen.
• Čerwenjm, čerweněł, čerweněti, Sing. Imp. Neut. idem qvod čerwenám.
• Čerwenjwám, freqv: Soleo rubefacere, ich pflege roth zu machen.
• Čerwenám, čerwenał, čerwenati, Sing. Imp. Neut. (čerwené barwy nabýwám) rubescere, roth werden.
• Čerwenám ſe, čerwenati ſe (cerwenau barwu na ſobě vkazugi) rubere, roth ſeyn. I/432 něco ſe tam čerwená.
• Čerwenáwám, čerwenáwam ſe. freqv. Composita ex čerwenjm sunt perfecta. ut začerwenjm, fut. Imperfectum in ugi formatur, ut začerweňugi, præs.
• dočerweniti, (oſtatek, neb doceła očerweniti) reliqvum rubefacere. das Vbrige roth machen.
• Načerweniti, (čerwenoſtj natřjti, napuſtiti) rubrum colorem inducere, mit der rothen farb anſtreichen.
• Naċerweněti, rubrum fieri, roth werden.
• Načerweněti ſe, paſs. ¤ Item (prácy s ċerweněnjm mjti) doſti gſme ſe s tim načerwenili.
• Očerweniti, (wúkoł načerweniti) totum rubefacere. Vmb und Vmb roth machen.
• I/433 Poċerweniti, (něčim cerweným pokałeti) rubedine aliqva maculare, roth Beſudeln.
• Počerweniti ſe, est paſs. pokałeti ſe. kde gſy ſe tak počerwenił?
• Přečerweniti, (ginak čerweniti)
• Přičerweniti, (wjce neb łepe očerweniti)
• Včerweniti, včerweniti ſe, idem počerweniti, počerweniti ſe.
• Wyčerweniti, (mnoho neb máło čerwene barwy zpotřebowati.)
• Zċerweniti (wſſechno počerweniti)
• Zċerwenėti, (doceła cerwenu byti, zċerwenati) wſſechno to zčerweněło.
• Začerweniti, (něċim ċerweným zamazati) proč gſy to začerwenił.
• Začerweněti, (trochu zčerweněti, začerwenati) gak ge to začerweněło.
• I/434 do-, na-, o-, po-, pro-, při-, v-, wy-, z-, za-čerweněný; part. paſs. Composita ex čerwenám sunt perfecta. začerwenám fut. Imperfectum formatur ex freqv: Simplici. ut začerwenáwám.
• Na-, po-, z-, za-čerwenáwati, Imp. (počjnám ċerwenati) incipio rubrescere, ich fange an roth zu werden.
• Na-, po-, z-, za-ċerwenati, perf. rubrum fieri, roth werden. wſſechno to zčerwenało, začerwenało, est totum rubrum factum, es iſt gantz roth worden.
• Začerwenati ſe, (začjnat ſe čerwenati) ut něco ſe tam zaċerwenało, aliqvid rubri ibi apparuit. es iſt etwas dorten rothes geſehen worden. Item (zapýřiti ſe, l. zapegřiti ſe, I/435 zarditi ſe) erubescere, roth werden. což ge ſe začerwenał!
• Náčerwenałý, počerwenałý, zčerwenałý, začerwenałý, part. neut. (trochu čerwený) rubellus, röthlich.
• Na-, po-, z-, za-čerwenałe, adv.
• Na-, po-, z-, za-čerwenałoſt, Subst.

Strany zdroje: II/132–II/138

• dmu, in præt, dmuł. Inf. dmauti. Imp. act. (nėco dutého wětrem napłňugi. dugi) inflo, aufblaſen. ut dmauti vſta, dmauti měchy, inflare, buccas, folles, das Maul, Blaßbalg aufblaſen.
• dýmám, l. deymám, Iterat. dýmał, degmał, præt. dýmati, degmati Inf. (wěgi, ffaukám, nadmutý wjtr wypauſſtjm, neb kdo chce dýmati, muſý neyprwe dmauti, a nadmauti) flare II/133 Blaſen, hauchen. Kowář dýmá ( subintelligitur, mėchy na oheň) faber folle sufflat ignem.
• dýmáwám, l. degmáwám, Freq. soleo flare, ich pflege zu blaſen. On mu degmáwá.
• dýmadło, degmadło, g. n. (dymacý mėch) follis, Blaßbalck.
• dým, l. degm, g. m. fumus, Rauch. adag. dým ſe pro tepło trpėti muſý. (t. nėco pro něco: nepohodlj, propohodlj) Radſſi on k bohatýmu dýmu. (t. Bohatſſj kuchyni, k hognėgſſjmu ſtołu.)
• dymnatý, adj. fumosus.
• dymnjk, g. m. (Komjn) Caminus, rauchfang. Item (djra w Strźeſſe pro wjtr, neb ſwėtłoſt vděłaná) foramen propter aerem II/134 et lucem factum.
• dymnice, g. f. (dymnatá gizdba, t. Swětnice bez kamen, w njž ſe kauřj) hypocaustum sine fornace, Stuben ohne often.
• dymnjm, verbum, vide infra. Nota: dugi, Imp. act. in præt. duł, Inf. dauti, (ffaukánjm, neb náſtrogem, wěc w njtřku prázdnau činjm) intus cavum facere, hohlmachen. est affine verbo dmu, Et ideo utrumq hîc cum suis compositis, tractabo. Nota: 2 do dmu, et dugi Significat etiam, (zwegſſugi, wywegſſugi) elevare, tumefacere, Schwellen. ut dmauti, l. dauti wodu, elevare aqvam, Waſſer ſchwellen. dmau ſe wody, tument aqvæ, das Waſſer ſchwellet auf.
• II/135 dmutý, dutý, part. paſs.
• dutý, adj. (wnjtř prazdné) cavus, hohl. ge to dutým djłem děłáno.
• dutina, g. f. (co dutého geſt, dutoſt, práznoſt) cavitas, das hohl iſt. Composita ex dmu, et dugi, sunt perfecta, ut nadmu, fut. Imperfectum formatur ex Iterat. ut nadýmám, præs.
• Nadmauti, nadýmati (geſt wėtrem napuſtiti, napauſſtěti) inflare, aufblaſen. Kowář giž nadýmá, bude brzo dýmat. faber jam inflat follem, brevi sufflabit. nadmuł, (t. měch, hubu, dudy) inflavit follem, buccas, utriculam, hat aufgeblaſen, den Blaſsbalck, Maul, Sackpfeiffen.
• Nadauti (nadmauti, naffauknauti) inflare, aufblaſen. ¤ naduł tłamu, II/136 (řjkáme, když ſe kdo hnėwá) inflavit buccas.
• Nadutý, part. paſs. inflatus, aufgeblaſen. nadutý hołub. ¤ Meth. (pyſſný, t. kdo ſe pýchau duge) inflatus, Superbus, ſtoltz.
• Nadutė, adv. Nadutoſt, Subst.
• Nadýmati, Significat etiam (tagně k něčemu poňaukati) insufflare, einblaſen. hinc.
• Nadymaċ, g. m. (Poſſtėwáček)
• Nadýmadło (ċim ſe nadýmá) adag. Satanowo nadýmadło, (ô Pochłebnjcých, neb Socých.)
• Nadýmati ſe (geſt hnėwati ſe) irasci, zornig ſein. co ſe pak nadýmáſs? qvid ergo irasceris? Giż nadýmá hubu, (t. k hnėwu)
• Odauti, odmauti, (około dauti, dmauti) hinc:
• II/137 Odutý, part. tumefactus, aufgeſchwollen.
• Odutoſt, odutina, (otekłoſt, oteklina) tumor, Schwulſt.
• Wydmauti, wydauti, Wydýmati, zdýmati (zweyſſiti) elevare, aufſchwellen.
• Wydutý, adj. (wypukłý)
• Zdmauti, l. zedmauti, zdauti, idem. ut wydýmá, l. zdegmá wodu, elevat aqvam, er Schwillet das Waſſer auf. wydmuły ſe, l. zduły ſe wody, elevatæ sunt aqvæ. die Wäſſer ſein aufgeſchwollen.
• dymnjm, -ił, -iti, Imp. act. fumigare, Composita ex eo sunt perfecta. Na-, po-, v-, za-dymniti. ut coż ge to nadymnił, vdymnił, wſſechen ſe tam vdymnił, fumidus factus, zadymnił gjdła. etc:
• II/138 Na-, po-, v-, za-dymnėný, part. paſs. gjdła wſſechna zadymnėná.

Strany zdroje: V/621–V/622

• Stjn, g. m. Polon. et Croat. tjn. (od temnoſti) umbra, Schatten. adag. to geſt ſtjn proti onomu, (když něco ſtenčugeme) nenj mně tu, než ſtjn, (t. ma myſł geſt ginde) swého ſtjnu ſe bogj (ô bázliwých)
• Stinný, ſtinnatý, ſtjnowatý, l. ſtjnowitý. adj. umbrosus, ſchattig.
• Stinidło, l. ſtjnidło, g. n. (čim ſe ſtjn děłá) umbraculum, umbella.
• Stjnjm, ſtjnił, ſtjniti. Sing. Imp. act. (ſtjn děłám) inumbrare, beſchatten.
• Stjnjwám, Freq. V/622 Composita ex ſtjnjm sunt perfecta, ut zaſtjnjm. Imperfectum, zaſtiňugi. præs.
• Na-, po-ſtjniti, adumbrare, entwerffen. giž gſem ten obraz naſtjnił, iam adumbraui illam imaginem. prawě gey naſtiňuge. a brzo gey doſtjnj.
• Naſtjněnj, n. part. adumbratio, Entwerffung.
• Naſtjněný, part. paſs. adumbratus, entworffen.
• Přiſtjniti, (ſtjnu přidati)
• Zaſtjniti, zaſtiňowati, abumbrare, Vberſchatten.
• Zaſtjněný, part. paſs.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod