Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/995–VI/1006

• Včjm (od očj, ab oculis, antiqui enim dicebant, očjm, t. na oko, zřetedłně vkazugi, powjdám) in præt. včił, Inf. včiti. (cwičjm, wyvčugi) doceo, instruo, erudio, informo, ich lehre, Vnterrichte, anweiſe. ut Včj patau, sſeſtau ſſkołu, docet quintam, sextam Scholam, er lehret die fünffte, sechſte Schul. ¤ Adag. Vč ty. wrabce łýtati.
• Včjm ſe, paſs. včił ſe, včiti ſe. (cwičjm ſe) disco, studeo, ich lehrne. ut on ſe dobře včj, ille benè studet. er ſtudieret wohl.
• Včjwám, Freq. VI/996 Nota, Včjm, præter Accuſatiuum personæ, habet Datiuum rei. ut včj ho Práwum, řemeſłu etc. docet ipsum jura, opificium. er lehrt ihn die jura, das handtwerck. etc. Nota. 2 do Včjm ſe, tantùm Dat. postulat. ut včj ſe Práwum, řemeſłu, discit jura, opificium, er lehrnet die jura, das handtwerck. Et sic Composita.
• Včenj, nom. part. doctrina, informatio, institutio, die Lehr, Vnterrichtung, Vnterweißung. to Včenj od něho pocházý, hæc doctrina ab illo prouenit. dieſe Lehr kommet υon ihme her. Item Studium, studia, Studien. geſt w Praze na Včenj, est Pragæ in studijs, er iſt zu Prag in Studien. Geſt tam VI/997 wełké, cełé, weſſkerenný Včenj; est ibi magnum, plenum, uniuersum studium. ſkrz Včenj wynikł, per studia euasit. Gde po Včenj, er gehet den Stu dien nach. ¤ Adag. dał od včenj. dáti od včenj. (t. se ſſkodau ſe něčemu včiti, l. ſſkodu po negprw wzýti.) Kuře slepicy včj, sus mineruam docet.
• Včený, part. paſs. doctus, gelehrt. Nevčený, indoctus, Vngelehrt.
• Včeně, (vměle) adu. doctè, eruditè, υerſtändiglich.
• Včenoſt, subst. (vměłoſt) doctrina, eruditio, scientia, Wiſſenſchafft.
• Včenec, g. m. Doctor. Obogjch Práw Včenec, I. U. Doctor.
• VI/998 Včiteł, g. m. dicitur etiam Doctor, at qui profitetur, Profeſsor. ut Včiteł práw, profeſsor juris etc.
• Včedłný, včitedłný, (k včenj schopný, gemný, spůſobný.) docilis, lehrſam, lehrhafftig. Nevčitedłný, nevčedłný. indocilis, Vnlehrſam.
• Včedłně, včitedłně, adu. dociliter, lehrhafftiglich.
• Včedłnoſt, Včitedłnoſt. subst. docilitas, Lehrſamkeit, Lehrhafftigkeit.
• Včedłnjk, Včitedłnjk. idem quod Včedłný. Item discipulus, Schüler, lehrjung. Et Solet etiam ł. abijci. et dicitur, Včednjk, Včitednjk.
• Včedłnjcſtwj, Včednjcſtwj, g. n. idem (Včedłnoſt, včenj) geſt na Včedłnjcſtwj. VI/999 Item tyrocinium.
• Včenliwý, adj. (kdo rád včj) qui libenter docet, der gerne lehrt. Composita ex Včjm, sunt perfecta. ut wyVčjm, fut. perf. wyvčił, præt. perf. wyvčiti, Inf. perf. ¤ Imperfectum præs. formant in ugi. ¤ ut wyVčugi, præs. Imp. wyvčował, præt. Imp. wyvčowati Inf. Imp. Wyvčowáwám, præs. freq. wyvčowáwał, præt. freq. wyvčowáwati, Inf. freq. ¤ Et sic cætera.
• dovčiti, (až do konce včiti) usq ad finem docere, perdocere. biß zu Endt lehren. Nedovčił pátý ſſkoły, non absoluit docendo quintam scholam; er hat die fünffte Schul nicht ausgelehret.
• VI/1000 dovčiti ſe, paſs. ut. nedovčił ſe řemeſłu. non didicit integrè opificium, er hat das handtwerck nicht erlehrnet.
• dovčený, part. paſs. (který ſe dovčił) der ausgelehrnet hat.
• dovčeně, adu. dovčenoſt. subst.
• Naučiti, trium Syllabarum. (wyvčiti) est perfectum uerbi Simplicis. nam budu včiti, est fut. Imp. Naučjm, docebo, est fut. perf. včił, docebam, erudiebam, naučił, est præt. perf. erudiuit, instruxit, docuit. vćiti Inf. Imp. naučiti Inf. perf. on ho tomu naučił. ille ipsum hoc docuit, er hat ihn das gelehret. Naučiti ſe paſs. kde gſy ſe tomu naučił? ubi hoc didicisti? wo haſt du das gelehrnet? VI/1001 Et Nota, Naučiti, naučiti ſe admittit etiam alias præpositiones, sicut včjm. ut infra.
• Naučenj, nom. part. g. n. Item Naučenj, informatio, Belehrnung. Práwnj Naučenj, informatio legalis, rechts Belehrnung. ¤ Aliquando naučenj sumitur pro sententia, ut in Silesia.
• Navčiti ſe, quatuor syllabarum, Significat, (dłauho, neb doſti včiti) ut navčił ſe ho doſti, a wſſak nic nenaučił. sat diu illum docuit, at nihil didicit. er hat ihn lang genug gelehret, doch nichts gelehrnet.
• Naučliwý, adj. idem quod Včedłný. Naučliwě, adu. Naučliwoſt, Subst.
• VI/1002 Odvčiti, odnaučiti, (od něčeho odweſti) dedocere, docere, ut desuescat. docendo ab aliqua re retrahere, desuefacere. ablehren. ut odvčił, (odnaučił ho nočnjmu pitj (t. od nočnjho pitj) dedocuit ipsum â nocturna potatione. er hat ihn υon dem Nachttrincken abgelehret.
• Odvčowati, est idem, at in Signif. Imp.
• Odvčiti ſe, odnaučiti ſe, odvčowati ſe. paſs. dediscere. ut odnaučił ſe nočnjmu pitj, jam dedicit nocturnam potationem.
• Povčiti, (drobet včiti) parùm, modicùm docere, wenig lehren. Povčjm ho aſy za měſýc, doſt bude mjti. docebo ipsum per unum mensem satis VI/1003 habebit. Ich will ihn etwa ein Monat lehren, so wird er genug haben.
• Povčowati, Imp. Po mału a podrobtu, neb po kauſku včiti. paulatim, et succeſsiuis uicibus docere, wenig Vnd nach Vnd nach lehren. Když má kdy, tehdy ho povčuge. quando tempus habet, tunc parùm instruit illum. wann er Zeit hat, So thuet er ihn wenig lehren.
• Povčowánj, nom. part.
• Povčowateł, g. m. (kdo povčuge.)
• Převčiti, přenaučiti, (přes přiliſs, t. sſkodně, naučiti) nimium, et jam cum quodam damno instruere, Vberlehren.
• Převčiti ſe, přenaučiti ſe, paſs. Tuſſjm ſe převčił. (t. nehrubě ſe VI/1004 wyvčił, irronicè dicitur.) puto, nimiùm, ( id est, parùm, per irron.) didicit, ich meine, er hat ſchon Vberlehrnet. ¤ Adag. Nepřevčił ſe geſſtě.
• Převčený, part. paſs. Irronicè, máło včený, parùm doctus, wenig gelehrt.
• Přivčiti, přinaučiti, (geſſtė něco wjce včiti) adhuc aliquid plùs docere, addocere. etwas noch mehr lehren, zulehren.
• Přivčiti ſe, přinaučiti ſe, paſs. w cyzých zemjch ſe něco přivčił. in prouincijs adhuc aliquid plùs addidicit. in denen frembden Ländern hat er etwas zugelehrt.
• Přivčowati ſe. idem Imp. přivčug ſe žáčku rád.
• Wyvčiti, wynaučiti, Imp. edocere, VI/1005 perdocere, erudire, auslehren. ¤ ut wyVčił menſſj ſſkoły, absoluit docendo minores scholas, er hat die kleinere Schul ausgelehret. On ho řemeſłu wyVčił, ille ipsum opificium edocuit. er hat ihn das handtwerck ausgelehret.
• Wyvčiti ſe, wynaučiti ſe, paſs. giž ſe wyVčił řemeſłu, iam didicit opificium, er hat ſchon das handtwerck ausgelehret.
• Wyvčený, adj. edoctus, doctus, ausgelehrt. Nota. Za wyvčenau dáti, est Mechanicorum. (Včednjka, který ſe wyvčił, (t. Swá leta w včenj wyſtał) z včenj, t. z včednjcſtwj propuſtiti) tyronem alicuius opificij, qui iam sufficienter VI/1006 per constitutos annos, in eo edoctus est, ex tyrocinio dimittere. den Lehrjung, nachdem derſelbe Seine Iahr ausgeſtanden mit dem Lehr Briff entlaſſen.
• Zawyvčenau miti, paſsiuè dicitur. ut giź má dáwno za wyvčenau. iam pridem exiuit ex tyrocinio. er iſt schon lang aus der lehr kommen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod