Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 3 skupiny hesel.

Strany zdroje: II/674–II/682

Chyſtám, chyſtał, chyſtati, Sing. Imp. act. Significat 1 mò (hotowjm, ſtrogjm, připrawugi) paro, præparo, instituo, Zurichten, Zurüſten, bereyten. chyſtá oběd pro hoſti, parat prandium pro hospitibus, er thuet die Mahlzeit Vor die Gäſt zurichten. II/675 2 do (hodłám chowám) servo, aſservo, reservo, Ich hebe auf, bewaher. ut to ga chyſtám, pro mýho Pána, pro mýho Syna. hoc ego servo pro meo Domino, pro meo filio, das Behalte ich Vor meinen herrn, Vor meinen Sohn. To dřjwj chyſtám na wyſtawenj čeřenu. hæc ligna servo pro ædificando torculari. Ich behalte, bewahre das holtz zu Erbauung der Weinpreſß. ¤ Nota, kdyby ſe giž dřjwj na čeřen oſekáwało, tehdy chyſtám, znamenati bude (ſtrogjm) Si ligna jam actu pro torculari circumsecarentur, tunc chyſtám, non servo, sed paro in prædicta dictione Significabit. Nam si ligna ad partem pono pro II/676 ædificio futuro, tunc chyſtám Semper Significat (hodłam, chowám) servo, aſservo, Ich hebe auf, Bewahre, behalte etc. 3 tio (Záſobnoſt činjm) provisionem facio, Ich thue einen Vorrath. ut to gá chyſtám na Zymu, l. pro Zymu, hæc jam comparo pro hyeme, das bereyte ich, oder ich mache einen Vorrath Vor den Winter.
Chyſtám ſe, paſs. Item (ſtrogjm ſe) præparo me, accingo me, Ich rüſte mich, ich mache mich fertig, gerüſt. ut chyſteg ſe, pugdeſs Semnau. præpares te, ibis mecum, mache dich fertig, du wirſt mit mir gehen. II/677 Chyſtagj ſe Syłně na Nepřjtełe, l. proti Nepřjteli, præparant se potenter contra hostem, Sie rüſten ſich ſtarck wieder dem feündt.
Chyſtáwám, Freq. Composita ex chyſtám, sunt perfecta, ut Zachyſtám, fut. perf. zachyſtał, præt. perf. zachyſtati. Inf. perf. Præsens Imperfectum formant ex Freqvent. ut Zachyſtáwám, præs. Imp. inde Zachyſtáwał, præt. Imp. zachyſtáwati, Inf. Imp. Et sic cætera.
Nachyſtati, 1 mo (naſtrogiti, připrawiti) instruere, apparare, Zurichten, anrichten. ut Nachyſtał wſſeho dobrého. 2 do (Shromážditi, naſhromážditi, II/678 nachowati) congregare, Sammlen. ut komu to nachyſtał? cui hæc congregavit? wem hat er es geſammlet. Adag. Nachyſtał Stegſkał, (t. nachował, nashromáždił.) vtratił wegſkał.
Obchyſtati, (obſtarati, opatřiti) procurare, providere, comparare. Verſorgen, Vorſehen. giž on to wſſechno obchyſtał, (t. obſtarał) Iam ille omnia procuravit, comparavit, er hat ſchon alles Verſehen.
Pochyſtáwati. Imp. (pomału ſtrogiti) incipere paulatim præparare, anfangen wenig anzurichten.
Přichyſtati, (přiſtrogiti, připrawiti, přihotowiti) præparare, Zurichten, II/679 Zurüſten, fertig machen. Giž ge wſſechno přichyſtáno. Iam sunt omnia præparata. Es iſt ſchon alles zugericht, fertig. etc. Přichyſtał dobrau wečeři, paravit bonam cænam, Er hat gutte Abendt mahlzeit zugericht. Item (obſtarati, opatřiti, obchyſtati) procurare, providere, Vorſehen, Verſorgen. ut přichyſtał dobrého wjna, procuravit bonum vinum, er hat gutten Wein Verſchafft.
Přichyſtáwati, Imp. idem qvod pochyſtáwati.
Schyſtati, (přihotowiti, Sprawiti. Spořádati) Schyſtám Sobě wſſechny Swé wěcy. etc.
II/680 Zachyſtati, (záſobiti hogně zaopatřiti, proffiantowati) abundè providere, provisare, genugſamb Verſehen, Prowiantiren. ut, Zachyſtał (t. záſobił) méſto, wogſko náłežitymi potrawami etc. providit urbi, exercitui, de Sufficienti annona. Er hat die Stadt, und das krigsherr mit nothwendigen Proviant Verſehen, oder er hat die Stadt genugſamb Verprofiantiret.
Zachyſtánj, nom. part.
Zachyſtaný, part. paſs. ut to Měſto geſt zachyſtáno ( subintellige potrawami) na deſet łet. hæc urbs est annona provisa ad decem annos. die Stadt iſt auf Zehen Iahr profiantiret.
Zachyſtanec, g. m. (Záſobenec, záſobený, II/681 Zachyſtaný) provisus, der mit LebensMitteln Vorſehen iſt.
Záchyſtný, adj. (záſobný, záſobený, možný) benè in neceſsarijs omnibus provisus, in allen Nothwendigkeiten wohl Verſehen.
Záchyſtně, adv.
Záchyſtnoſt, subst. (záſobnoſt, záſobenoſt, Záſobenj, zachyſtánj, možnoſt) abundà provisio, genugſame Vorſchung, proffiantirung, wohl Vermögenheit.
Záchyſta, g. m. alij 1 mam breviter etiam pronunciant. (Potrawnjk, Potraw Staroſta, sſpjže ſtaroſta) annonæ Præfectus, Profiant Meiſter.
Negwyšſſj Záchyſta (Wogenſký Staroſta, Wogenſký Záchyſta) Castrensis Curator, Oberſter ProfiantMeiſter, u. Profiant.
II/682 Záchyſtek, g. m. (záſobek, t. wſſech, a wſſeligakých wěcý záſobnoſt) omnis generis omnimoda provisio, allerley Vorrath an Victualien.
Záchyſtky, záſobky, plur.

Strany zdroje: IV/560

Proffiant, est alienum, Boh: (pjce, sſpjže, Potrawa,) commeatus, Proviant.
Proffiantmjſtr, (Potrawomjſtr, Potrawſtaroſta, sſpjže staroſta, Potrawonoſta, Potrawnjk, sſpižjrnjk, Potrawo-Auřednjk.) Præfectus annonæ. Prowiantmeiſter.
Negwyšſſj, Proffiantmjſtr (Wogenſký Staroſta,) Negwyšſſj-Potrawnjk, sſpjže ſtaroſta, Potrawſtaroſta, etc. Supremus Annonæ Præfectus, Castrensis Curator, Obriſter ProViantmeiſter. u. chyſtám.

Strany zdroje: VII/363–VII/392

Wrh, (geſt hłáhoł wrhnutj,) â fr, f, mutato in w. uide ffau. est uox iactûs. hinc
Wrhu, Sing. Imp. præs. act. wržeſs, wrže, wržeme, wržete etc. in Præt. wrhł, Inf. wrcy. (mecy, mjtám) jacio, proijcio, ich werffe. Wrhám, Iter. Wrháwám, Freq. Sed non sunt adeo in usu.
VII/364 Wrhnu, Fut. perf. act. in Præt. wrhnuł, uel wrhł, Inf. wrhnauti. Nota 1 mo Wrhu solet etiam in futuro tempore poni. 2 do Wrhnu, wrhu Significat etiam obratjm, u. g. kdo wj, gak ſe ſſtěſtj wrhne, quis scit, quomodo fortuna cadet? wer weiſs, wie ſich das Glück wenden wird? Newjm, kam ſe dnes wrhnu? (t. obratjm, pugdu?) 3 tio Inter wrhu, et házým. wrhu, et hodjm, est quodam differentia. uerba enim â házým, et hodjm significant jactum in alto, et demiſso. illa autem jactum propulsiuum in demiſso, quasi rem uoluendo propellendo, ducendo etc. ut odwrhnauti kámen, et odhoditi kámen etc. VII/365 At phrasticè in Significatione confunduntur.
Wrh, g. m. (wrhnutj, wrženj, hozenj) jactus, Wurff. Gednjm wrhem, uno iactu, mit einem Wurff. gednjm rázem, uno ictu, mit einem Streich. Gednjm wrzem, u. g. odeſſli. una uice, alle zugleich etc. reliqua deriuata uide infra. Composita ex wrhu, et wrhnu, sunt perfecta, et eiusdem Significationis. ut Zawrhu, zawrhnu. fut. perf. in Præt. perf. zawrhł, zawrhnuł. Inf. zawrcy, zawrhnauti. Imperfectum formant in ugi. ut zawrhugi. Præt. Imp. zawrhował. Inf. zawrhowati. VII/366 Et sic omnia reliqua Composita. Part. paſs. zawržený, zawrhnutý. Subst. part. zawrženj, zawrhnutj. Freq. Zawrhowáwám. P. zawrhowáwał, Zawrhowáwati.
dowrcy, dowrhnauti. 1 mo Oſtatek wrhnauti, reliquum proijcere, das Vbrige werffen. 2 do na gjſté mjſto wrhnauti, est Idiot.
Nawrcy, nawrhnauti, nawrhowati, habet diuersas significationes. 1 mo obducere, adumbrare, bewerffen, entwerffen. ut Nawrhnauti zeď wápnem, płátno barwami. uel nawrhnauti wapno na zeď, barwy na płátno. obducere murum calce, telam coloribus, die Mauer mit Kalch VII/367 bewerffen. Leinwandt mit Farben anſtreichen.
Náwrha, delineatio, proiectum, Entwurff. 2 do (Nahoditi) obijcere, υorwerffen. Cum ſe, nawrcy ſe, nawrhnauti ſe. Significat, (nahoditi ſe, natreffiti ſe) offerre se. ut nawrhuge ſe přjłežitoſt, offert se occasio. nawrhło ſe mu ſſtěſtj etc. 3 tio (Napowědjti) insinuare, zu υerſtehen geben. ut on mu to nawrhł. etc. Nota Admittit hoc uerbum in hac Significatione adhuc aliam præpositionem po. ut ponawrcy. ponawrhnauti. Et Significat modicùm VII/368 insinuare, wenig zu υerſtehen geben. ut on mu to ponawrhł, (t. napowěděł.) Adag. Maudře mu ponawrž (napowěz) Sapienti pauca, satis. Gakž nawrženo, ponawrženo. (t. podotknuto) ut insinuatum, wie erwehnet etc.
Nawrženj, ponawrženj, Subst. part. nawrženj, l. ponawrženj dáti. idem quod nawrhnauti, ponawrhnauti. na srozuměnj dáti.
Obwrhnauti, obwrcy, obwrhowati, act. potest etiam b. omitti. ut owrhnauti etc. u. g. zeď wápnem obwrhnauti. (omjtati) murum calce obducere, die Mauer mit dem Kalch bewerffen. Zednjcý obwrhugj, sub VII/369 intelligitur, (zeď wápnem)
Obwrhnutý, owrhnutý, obwržený, part. paſs.
Obwržka, g. f. (obwrženj, obmjtka, l. omjtka) lorica, ein Eſtrich.
Odwrcy, odwrhnauti, odwrhowati, (odhoditi, odſtrčiti, odundati) abijcere, remouere, auoluere, reijcere, hinwerffen, υerwerffen. odwrhnuł kámen. odwrhnuł to od ſebe. t. remouit hoc â se. Meth. non acceptauit hoc. Item Meth. odděliti, separare, abſondern.
Powrcy, powrhnauti, act. (pohoditi, pryč odhoditi, zahoditi) abijcere, hinwerffen. Nota, hæc uerba, ab odwrcy, odwrhnauti, distinguuntur, quæ distinctio ex VII/370 Significatu præpositionum, uel â Magistro discenda.
Powrhnutý, powržený, adj. paſs. abiectus, υerworffen. ut powržené djtě. infans expositus, gefundenes Kindt.
Powrhłý, part. Neut. (co było powrženého, a nebo co ſe powrhuge) abiectitius, expositius. ut powrhłý djtě etc.
Powrhłec, g. m. idem quod Powrhłý.
Powrheł, g. m. 1. Cor. 4. (něco omrzełýho, a opowrženýho) ut z těch ſſatů bude (vděłá) brzo powrheł. Nota, hoc uerbum admittit adhuc aliam præpositionem, o. ut.
Opowrcy, opowrhnauti. (pohrdnauti) reijcere, abijcere, respuere, υerwerffen, υerachten. habet Instrum. VII/371 opowrhnuł tim, (t. pohrdnuł tim) respuit hoc.
Opowržený, opowrhnutý, part. paſs. abiectus, contemptus, υerworffen, υeracht. Neyopowrženěgſſj, abiectiſsimus.
Opowrženoſt, opowrhłoſt. Subst.
Opowrženec, g. m. Subst. idem opowržený.
Opowrženj. g. n. Subst.
Opowrženě, adu.
Opowrhłý, part. neut. idem quod opowržený.
Opowrhłec, Subst. idem opowrhłý.
Podwrcy, podwrhnauti, act. (podhoditi, podſtrčiti, podwundati) supponere, subijcere, Vnterwerffen, Vnterſtecken. VII/372 Meth. tagně něco połožiti, podſtrčiti, clam supponere. ut podwrhł mu do rotułu geden Instrument, supposuit ipsi clàm unum instrumentum ad rotulum. Er hat ihm in Geheim ein Instrument unter den Rotulum unterſchoben. Sic Podwrhnuł mu Žid giné sukno, płátno etc.
Podwržený, podwrhnutý, part. paſs.
Podwrženě, adu.
Podwrženoſt, Subst.
Podwrhłý, part. neut. (něco, co było podwrženo, aneb co ſe podwrhuge) supposititius. ut podwrhłý allegat. podwrhłý djtě, infans, qui erat suppositus.
Přewrcy, přewrhnauti, (překotiti, VII/373 zwrátiti,) inuertere, Vmbwerffen. ut přewrhł ge s wozem, l. přewrhł wůz s njmi etc.
Přewržený, přewrhnutý, part. paſs.
Přewrhłý, (něco, co było přewrženo, a neb co ſe přewrhuge.) Přemjtawý, Meth. peruersus.
Přewrhle, adu. -oſt, Subst.
Přewrhlec, idem Přewrhłý. item Apostata.
Předwrcy, předwrhnauti, (předhoditi) obijcere, υorwerffen. Meth. (omłauwati, wytegkati) exprobrare, obijcere, aufrupffen, υorwerffen.
Předwržený, předwrhnutý, part.
Předwrhłý, (co było předwrhnuto, VII/374 aneb ſe předwrhuge.)
Přiwrcy, přiwrhnauti, (přihoditi, přindati) adijcere, Zuwerffen. Meth. něco nehodneho, neb pokaženého druhemu k naprawenj zanechati. rem aliquam, alteri, ab eo damnificatam, uel destructam, ut uel eam soluat, uel aliter aut aliam efficiat, relinquere. ut on ty ſſaty přiwrhł Kregčjmu. Přiwrž mu, coť ſe nehodj. Participium habet, ut alia.
Rozwrcy, rozwrhnauti, (rozhoditi, rozmetati, rozundati, roztřaſti) disijcere, zerwerffen. Meth. Significat, rozpočitati, rozděliti, rozhodnauti, repartiri. ¤ Et in hoc sensu est maximè in usu.
VII/375 Rozwrženj, g. n. repartitio, die Repartition.
Rozwržený, rozwrhnutý, part. paſs. Nota, admittit hoc uerbum, adhuc etiam præpositionem, po, ut.
Porozwrcy, porozwrhnauti, in eadem Significatione, at qualificat uerbum, et facit actum imperfectiorem. ut porozwrhnauti, pomału rozundati, rozhoditi) paulatim disijcere, nach Vndt nach Zerwerffen. In Meth. Significatione. porozwrhnauti, (porozebrati) pomału rozpočjtati, paulatim repartiri, nach Vndt nach repartiren.
Swrhnauti, u. Zſwrhnauti.
Vwrcy, vwrhnauti, (whoditi, wmetati,) VII/376 inijcere, einwerffen. ut vwrhł to do pece, do wody, etc. iniecit hoc ad furnum, aquam etc. er hat das in Ofen, ins Waſſer etc. geworffen. Cum præpositione na. ut vwrhnuł na něho to břjmě, imposuit ipsi hoc onus, hat ihm die Laſt aufgebürdet. vwrhł naň břemeno průwodu, (t. vwalił) Vwrž peči na hoſpodáře etc. Cum præpositione mezy: vwrhł mezy ně otázku, proposuit illis quæstionem, hat ihnen eine Quæstion υorgebracht etc. Adag. Vwrhł mezy ně koſt. Hoc uerbo utuntur Aleatores. ut Vwrhł, l. vwrhnuł, pět, ſſeſt, deſet, dwanact wok, (t. vhodił) proiecit, 5. 6. 7. 10. 12. oculos. hat 5, 6, 7, 10, 12. Augen geworffen. VII/377 dicunt etiam per simplex uerbum, wrhł, l. wrhnuł, (t. hodił) tolik wok etc.
Wywrcy, wywrhnauti, (wyhoditi, wymetati, wyhazeti, wyndati) eijcere, auswerffen. Meth. wyobcowati, wyłaučiti, ut wywrhli ho z obce, z pořadku etc. eijecerunt illum ex communitate, tribu etc. haben ihn υon der Gemein, Zunfft etc. ausgeſchloſſen.
Wywrženj, eiectio, Aus werffung, Aus ſtoſſung.
Wywržený, wywrhnutý, part. paſs.
Wywrhłý, part. neut. (co wywrženo było, geſt, aneb ſe wywrhuge.)
VII/378 Wywrhłec, g. m. idem wywrhłý. item excommunicatus, proscriptus.
Zwrhnauti, Significat 1 mo idem quod přewrhnauti. ut zwrhnuł ge na čiſtý rowině, (t. přewrhnuł.) 2 do Idem quod zſwrhnauti. ut kůň zwrhł gezdce, (t. zſwrhł.) de qua præpositione in Grammatica. 3 tio Zkazyti, wywrátiti, odweſti, refutare, widerlegen. ut zwrhnuł, l. zwrhł mu ten odpor, důwod, žałobu etc.
Zwrhnauti ſe, (zkazyti ſe, změniti ſe, zginačiti ſe) corrumpi, υerderben. maximè hoc uerbo utimur quoad uinum. ut to wjno ſe zwrhło. etc.
VII/379 Zwržený, zwrhnutý, part. paſs.
Zwrhłý, part. neut.
Zawrcy, zawrhnauti, Significat 1 mo idem quod opowrhnauti, abijcere, υorwerffen. 2 do refutare, widerlegen. ut on mu ſyłně geho odpor zawrhuge, (t. zwrhuge) zawrhł mu geho swědky etc.
Zawržený, zawrhnutý, part. paſs.
Zawrhłý, idem, reiectus, spretus, υerworffen.
Zawrženoſt, zawrhłoſt, subst. -ně, -le, adu.
Zawrhlec, Subst. g. m. idem Zawrhłý.
Zſwrhnauti, (dołu zſhoditi, zſundati) deijcere, nunterwerffen. potest etiam z omitti, de quo in Grammatica. VII/380 Zſwrhnuł na něho weliký kámen, deiecit in ipsum magnum lapidem, hat auf ihn einen groſſen Stein herunter geworffen. Zſwrhnuł ho z powinnoſti, (z auřadu) deiecit illum ex officio, hat ihn ſeines Ambts entſetzet.
Zſwržený, zſwrhłý, part.
Zſwrhlec, Subst. g. m. Ex officio dejectus. Nota. Omnes hæ præpositiones, ut iam supra dictum, in Significatione Imperfecta, admittunt in Præs. wrhugi, præt. wrhował, Inf. wrhowati. ut, na-, od-, wy-wrhugi, -ował, -owati. etc. Sic cum alijs præpositionibus.
VII/381 Deriuata.
Wrch, g. m. decl. 2 dæ (hora, pahrbek, kopec, chłumek,) mons, collis, Berg.
Wrſſek, (chłumek, kopec) dim. monticulus, Berglein. Dicitur etiam Supremitas alicuius rei. Wrſſek ruky, (hřbýtek) torus, tuberculum manus, der Berg an der handt. Wrſſek hory, montis iugum, Berggüpffel.
Wrſſjček, alterum dim. minor monticulus, gar klein Berglein.
Wrch chochołatý, conus, rund aufgeſpitzter Berg.
Wrſſitý, wrchowitý, (mjſto, mnoho wrchú magicý, t. hornatý) montosus. VII/382 Nota, Wrch, significat cuiuslibet rei partem superiorem, das Ober Theyl. ut wrch hławy, uertex, Wirbel. wrch ſtawenj, (makowice) fastigium, Gipffel, forſt. Wrch ſtromu, cacumen, Spitz, dolder, Gipfel. Sic wrch, dicitur etiam in mensura frumenti. ut wrchem dáti, wrchem měřiti.
Wrchowatý, wrchowaný, adj. (wrchem naměřený)
Wrchowatě, wrchowaně, adu. (hogně, přehogně) abundanter, copiosè, largè. Vberſchwancklich, Vberflüſſigklich.
Powrchu, nawrchu, solemus uti loco aduerbij, nawrchně, powrchně, VII/383 superius, oben. hned na wrchu to ležeło etc.
Wrcholjk, g. m. (korunka) umbella, dolder, Blumen wadel.
Wrchnj, adj. (co ge na wrchu,) superior, das obere. Significat etiam (Přednj,) ut Wrchnj Pjſař, (Přednj) superior scriba, Ober Schreiber. Item sumitur Substantiuè. ut Wrchnj Měſta, Superior Urbis, Stadtherr. Wrchnj Kłaſſtera, Superior, uel Prior monasterij. Solet etiam addi Substantiuum, Wrchnj Spráwcowe, Wrchnj Pánj etc. Primates, Gewalt haber etc.
VII/384 Wrchnoſt, (wrchnj panſtwj, auřad) magistratus, Obrigkeit.
Negwyšſſj wrchnoſt, (mocnářſtwj, Welikomocnářſtwj, Samomocnářſtwj,) monarchia.
Wrchnoſtj býti (wrchnj Spráwu mjti) gerere magistratum, Obrigkeit ſeyn.
Powrchnj, Náwrchnj, adj. (co powrchu ležj,) quod superiùs est, superior, was oben iſt.
Powrchnoſt, (Płoſka, půda) superficies, die Ebne. Powrchnoſt země, superficies terræ, Erdboden.
Powrchně, Náwrchně, adu. (bězně, nepilně) obiter, perfunctoriè, obenhin, schlechtlich. Sic powrchně kopati, VII/385 (nepronjkati hłuboko) Item (powrchu, nawrchu) superiùs, oben.
Swrchnj, (hořegſſj) superior, was oben iſt. Contrarium eius est, Spodnj, inferior, was Vnten iſt. Swrchnj djra, foramen superius, Spuntloch. Swrchnj kámen, (Swrchek) catillus, Lauffer, OberMühlſtein. Spodnj kámen, (Spodek) meta, VnterMühlſtein. Swrchnj oděw, (kápě) amiculum, Ober kleyd. Swrchnj peřina, stragulum, toral, Oberbett. Swrchnj podwoge, limen superum, VII/386 OberSchwell. Swrchnj Ponebj, superius tabulatum, Oberſtock.
Swrchek, g. m. (něco swrchnjho, swrchnj Strana) superior pars, das OberTheil. Contrarium eius est, Spodek. ut Swrchek nohy, (nárt) conuexum pedis, der wihe des fuſſes. Swrchek vcha (křjdło) ala, das OberTheyl am Ohr. Swrchek vſt, (podnebj w vſtech, Vſtonebj) palatum, Gum, Gaum. Sic alia multa etc. Nota, Dicitur etiam usitatè, Swrſſek.
Swrſſky, Swrchky, plur. g. m. (mohowitý wěcy) dicuntur, mobilia, die Mobilien.
VII/387 Swrchnjk, l. Wrchnjk, (negwyšſſj) Supremus, Oberſter. Item in folijs dicitur, dux, Obermann, Oberbub. Spodnjk, legatus, id est in foliis, Vntermann.
Swrchnice, g. f. (Potnice, Párna) aſsum, sudatorium, Schweisbad.
Swrchowaný, adj. Summus, der höchſte. swrchowané dobré, Summum bonum. Nota. Ex wrch, fit uerbum, Wrſſjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (wrſſek činjm, napłňugi.) cumulum facio, cumulo.
Wrſſjwám, Freq. Composita ex wrſſjm, sunt perfecta, ut dowrſſjm, fut. dowrſſił, præt. dowrſſiti, Inf. Imperfecta habent in præsenti, ugi. VII/388 ut dowrſſugi, Præt. dowrſſował, Inf. dowrſſowati.
dowrſſiti, (dopłniti) adimplere, erfüllen. Meth. k předeſſłým hřjchum geſſtě přidati, peccatis, peccata addere.
Přewrſſiti, (přepłniti) nimium implere, Vberfüllen.
Přiwrſſiti, (wrſſku přidati)
Zwrſſiti, (wrſſek vděłati) Alia Deriuata.
Wrhcáb, g. m. (kámen) calculus, scrupus, Bretſtein.
Wrhcáby, plur. Significat 1 mo kameny wrhcábnj, lapides lusorij, Bretſtein. 2 do Aliquando loco (wrhcábnice, wrhcabnj dſka) tabula lusoria, seu VII/389 alueus aleatorius, Spiel, BretſPiel. 3 io hra wrhcábnj, lusus aleatorius, Brettſpielerey, BrettſPiel. etc.
Wrhcabnjk, aleator, BrettſPieler. Nota. Aliqui illud h. ex his nominibus, eijciunt, Et dicunt wrcáby, etc.
Wrſſe, g. f. q. wrže, neb ſe po wrchu do wody na praud vwrhuge, (koſſjk z wrbowého prautj pro łowenj ryb) naſsa, Reüſſen.
Wrſtwa, dicitur etiam wrſtew, g. f. quid quid ordine unum penes, uel supra alterum collocatur. ut frumentum in horreo ordine positum etc. Wrſtwau kłáſti, (g. řadem kłaſti, Item, řad na řad, řad podle řadu děłati) ordine unum post alterum ponere.
VII/390 Wrſtewnjk, g. m. (kdo wrſtwu děłá) ordinator. ¤ Meth. Wrſtewnjcý, pl. (gednoho wěku,) cœtanei, eines Alters.
Wrſtewnice, alij Wrſſownice, g. f. (Poſada rybařſká) sporta, fiscella. fiſcherkorb.
Wrſtwugi, Sing. Imp. act. wrſtwował, præt. wrſtwowati, Inf. (wrſtwu děłati)
Wrſtwowáwám. Freq.
Wrſtwowati ſe, (proměňowati ſe, Přeměňowati ſe) mutare se inuicem, ſich abwechſlen, ablöſen. Wogacy ſe wrſtwugj etc.
Wrſtownjk, (Penězoměnec, Měncýř, Wekſłýř) Argentarius, Wechſler.
VII/391 Wrſtownjcſtwj, (wekſłýřſtwj,) argentaria, Wechſl.
Wrſtownjcſký, adj. (co k wrſtownjcſtwj naležj.) Composita ex wrſtwugi, fiunt perfecta, ut alia uerba.
dowrſtwowati, (wrſtwu dokonati, zwrſtwowati.)
Nawrſtwowati, (mnoho zwrſtwowati)
Powrſtwowati, (wſſechno zwrſtwowati.) si addatur particula, drobet, trochu, qualificat uerbum.
Přewrſtwowati ſe, (přeměniti ſe.)
Prowrſtwowati, (ſſkodu ſkrz wrſtownjcſtwj neſti.)
Rozwrſtwowati, (wrſtwu rozundati.)
Rozwrſtwowati ſe, (rozpořadati ſe, VII/392 t. roželiti ſe na giſtý pořadky, aneb do giſtych mjſt.)
Wywrſtwowati, (ſkrz wrſtownjcſtwj zegſkati.)
Zwrſtwowati, Significat 1 mo idem quod, dowrſtwowati. 2 do mnoho nawrſtwowati.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod

VII/381 Deriuata.