Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

Strany zdroje: IV/109–IV/110

Oſſkljm, Imp. Inusit. (oſſklebugi ſe na nėco: nechuť ſobě děłám)
Oſſkliwý, adj. (wěc nechuť wzbuzugicý, mrzutý, odporný, ohawný) abominabilis, absurdus, abſcheülich.
Oſſkliwě, adu. oſſkliwoſt, Subst.
Oſſkliwec, g. m. (mrzák, gehož ſe lide ſſtjtj)
Oſſkliwný, adj. (kdo ſobě něco ſnadně IV/110 oſſkliwj) fastidiosus, dem da Leicht eckelt.
Oſſkliwenſtwj (takowa powaha) Item idem quod oſſkliwoſt.
Oſſkliwjm, -ił, -iti, Imp. act. (oſſkliwé činjm ſobě, neb ginému) fastidio, Ich mach abſcheülich. ¤ Perfectum eius est zoſſkliwjm, fut. Zoſſkliwiti. Imperfectum præs. Zoſſkliwugi, Inf. zoſſkliwowati. ¤ Oſſkliwj ſobě wjno ( l. zoſſkliwiło ſe mu wjno, l. má k wjnu oſſkliwoſt, l. oſſkliwo mu před wjnem) abhorret â uino, es graußet ihn υorn Wein. Meth. Zoſſkliwiti (někoho v nėkoho: geſt řečmi, neb ſkutky nemiłoſt zgednati, oſočiti) denigrare, disgratiam causare, in Vngnad bringen.

Index všech českých hesel