Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/102–IV/106

• Oſt, g. m. (Bodłak)
• Oſtj, g. n. collect. (bodłačj) hinc.
• Oſten, g. m. in Gen. Oſtnu etc. (ſſpičatá hůl, k pobádánj howada: bodec) stimulus, Stachel. Adag. těžko ſe proti oſtnum zpečowati, durum aduersus stimulos calces.
• Oſtenek. dim. ¤ Item Oſtenky plur. (gſau kratička pýrka na huſy, a giným pernatým žiwotčjchu po oſſkubánj geſſtė w kůži wězycý, neb gſau gako negaké oſtj,) Kuchařka nechała, na te huſy, kachně, IV/103 ptácých mnoho oſtenků etc.
• Oſtenkowatý, l. oſtenkowitý, adj. (co mnoho oſtenků má: gako hus, když podroſta peřj) negčko gſau huſy hrubė oſtenkowatý.
• Oſtrý. adj. (končitý, pjchawý, řezawý, co doſtřihuge) acutus, Scharff. Meth. (gemný, ſubtyłný, biſtrý, dogjmagicý) acutus, Scharff. ut oſtrá řeč, oſtrý wtip, oſtrý zrak etc. Item (kyſełý, trpký) acidus, Sauer. ut oſtré wjno etc.
• Oſtře, adu. Oſtroſt, Subst.
• Oſtŕj, g. n. (oſtrá ſtrana) acies, die Schärffe.
• Oſtřice, g. f. (geſt oſtrá tráwa)
• Oſtrowjd, g. m. (Zwjře oſtrého zraku) linx, ein Luchs.
• IV/104 Oſtropes, g. m. (bylina z pokolenj bodłaku, wſſak vžitečná) Carduus benedictus.
• Oſtružina, g. f. (pružina oſtrá dłauze roſtaucý na roljch, a gahody černe neſaucý) Rubus, Brombeerſtaude.
• Oſtružiny, plur. (gahudky) Baccæ, Brombeer.
• Oſtruha, g. f. (bodec konſký) calcar, Sporn.
• Oſtřjm, -ił, -iti (oſtré činjm, brauſým, ſſpičatjm) acuo, ich ſchärffe. Oſtřjwám, freq. Composita ex Oſtřjm sunt perfecta. ut zoſtřjm fut. perf. ¤ Imperfecta formantur in ugi, ut zoſtřugi, præs. Imp. Et admittunt sequentes præpositiones. do, na, po, pře, při, wy, z, za.
• dooſtřiti (oſtatek něčeho zoſtřiti) reliquum acuere, das Vbrige ſchärffen.
• IV/105 Naoſtřiti, acuere, Schärffen.
• Pooſtřiti, (trochu zoſtřiti) parùm acuere, ein wenig Scharff machen. pooſtři toho nože.
• Přeoſtřiti, (oſtřenjm pokazyti, wjc tupé včiniti) acuendo destruere, Vber ſchärffen.
• Přioſtřiti (wjce zoſtřiti) plùs adhuc acuere, noch mehr ſcharff machen, Zuſchärffen.
• Wyoſtřiti, (dobře naoſtřiti) bene acuere, gutt ſchärffen.
• Zoſtřiti, est perfectum Simplicis. idem quod naoſtřiti.
• Zaoſtřiti, idem pooſtřiti. Item Meth. (zakyſeliti, zatrpciti) acidum facere, ſauer machen. Nota, qui uult habere uerba Imperfecta, IV/106 formet ea in ugi, ut iam Supra dictum, ut při-, po-, za-oſtřowati Imp. etc.
• Oſtýchám ſe, l. oſteychám ſe, oſtýchati ſe, Imp. Neut. ( q. oſtjchápám, t. bogjm ſe gako negakého oſtj, ſtydjm ſe) uereri, ſich ſcheüen. oſtýchá ſe někam mezy lidi gjti.
• Oſtech, g. m. (oſtýchánj, ſtud, stydliwoſt) uerecundia, ein Scheü.
• Oſtýcháwý, adj. (ſtydliwý) uerecundus.
• Oſtýchawě, adu. oſtýchawoſt, subst.

Strany zdroje: IV/107

• Oſtruha, ibid.

Strany zdroje: V/684–V/690

• Strauhám, ſtrauhał, ſtrauhati. Sing. Imp. act. radere, ſchaben. ¤ ut ſtrauhati řjpu, ſeyr etc.
• Strauži, ſtraužeſs etc. ¤ idem quod ſtrauhám. ex quo secundum regulam Gram. formatur. tantùm in Præsenti aliter formatur.
• Strauhnu, fut. ſtrauhnuł, ſtrauhł, ſtrauhnauti, est perf.
• Srauháwám, Freq.
• V/685 Strauhanj, n. part. Strauhaný, part. paſs.
• Struh, g. m. (náſtrog k ſtrauhánj) SchabEiſen. item dreheißen.
• Struhadło, g. n. Struhádko, dim. (oſtré železo k ſtrauhánj) radula, Schabeißen.
• Struhař, g. m. (kdo ſtrauhá) rasor, Schaber.
• Strauha, g. f. ſtružka, dim. (přikopa wyſtrauhaná. tok wody)
• Straužjm. ſtraužiti, Sing. Imp. act. tornare, drähen.
• Sauſtruh, g. m. (Náſtrog, kterým ſe ſtrauhá) tornus, dräheeißen. On chce mjt wſſechno, gako na ſauſtruh, (t. subtyłně. a dobře.) ¤ Adag. nemůž wſſecko býti na ſauſtruh. (t. ſubtyłně)
• Sauſtružnjk, g. m. tornator, drechsler.
• Sauſtružna, g. f. (djłna kde ſe točenjm V/686 dřewené wěcy ſtrauhagj)
• Sauſtružný, adj. (co na ſauſtru děłáno) tornatilis.
• Sauſtružnjcſký, adj. (co sauſtružnjku náłežj) towaryſs, žełezo.
• Sauſtružnjcſky, l. po sauſtružnjcſku. adu.
• Sauſtružnjcſtwj, g. n. (sauſtružnjcſké řemeſło) opificium tornatoris, das Drechsler handwerck.
• Sauſtružjm, sauſtružiti. Sing. Imp. act. (něco ſauſtružnicſkého děłám) tornare, drähen. Item (ſauſtružnjcſtwj wedu) opificium tornatoris exerceo, das drechſlershandwerck führen. Composita ex ſtrauhám, ſtrauhnu, et ſtrauži, sunt perfecta. V/687 ut wyſtrauhám fut. Imperfectum formant in ugi, ut wyſtruhugi, præs.
• Wyſtruhowáwám. Freq. Compos. Et sic reliqua.
• doſtrauhati. (oſtatek ſtrauhati) reliquum radere. das Vbrige ſchaben.
• Naſtrauhati (mnoho, neb máło ſtrauhati) ut naſtrauheg pernjku, ſeyra etc. To gſy máło naſtrauhał.
• Oſtrauhati, oſtruhowati, circumradere, herumb ſchaben. oſtrauheg tu hůł, oſtrauheg něco kołnjku, řjpy etc.
• Oſtrauhaný, part. paſs. geli ten kołnjk oſtrauhaný.
• Oſtruha, g. f. (čim gezdec koně ſtrauhá: t. bodec na patě) calcar, Sporn.
• Oſtruhář, (kdo oſtruhy děłá)
• Oſtruhařſký, adj. oſtruhařſky, adu. V/688 oſtruhářſtwj, Subst.
• Oſtružky, g. f. plur. (odſtrauhaný třjſky)
• Odſtrauhati, abradere, abſchaben, abkratzen.
• Poſtrauhati, Sine particula qualificationis, Significat (napořad wſſechno ſtrauhati, cum particula trochu ſtrauhati) gá to wſſechno brzo poſtrauhám. mohłbys drobet poſtrauhat.
• Priſtrauhati (k předeſſłému wjce naſtrauhati) přiſtrauheg drobet pernjku etc
• Proſtrauhati (ſtrauhanjm djru vdėłati) durchſchaben, durchkratzen.
• Rozſtrauhati, (mnoho na různo ſtrauhati) onby to wſſechno rozſtrauhał.
• Seſtrauhati, (do hromady) corradere, Zuſammen ſchaben.
• Vſtrauhati, vſtrauhnauti (od nėčeho kus pryč ſtrauhati) vſtrauheg drobet V/689 muſſkatowé kułky. vſtrauhati Złata, žełeza (t. vpiłowati) gá toho ſotwa vſtrauhnuł. Item (něco máło) cum Genit. (vſtrauheg zázworu, pernjku.
• Wſtrauhati, (něco do něčeho) einſchaben.
• Wyſtrauhati (wydrapati) eradere, ausſchaben, auskratzen. Item (ſtrauhanjm wyčiſtiti) ut wyſtrauhati koryto, djž, hrnec etc.
• Zeſtrauhati, l. zſtrauhati (dołu ztrauhati) deradere, abſchaben, abkratzen. Muſýſs to małowanj zeſtrauhati.
• Zaſtrauhati (ſtrauhanjm zandati) giž ge on to zaſtrauhał. Composita ex ſtraužjm sunt perfecta, V/690 ut poſtružjm. ¤ Imperfectum formant in ugi. poſtružugi, cum præp. do, na, po, v, wy-ſtraužiti. pěkny wěcy wyſtraužił. Composita Sauſtružjm perfecta, ut
• doſauſtružiti, (ſkrze ſauſtružnjcſtwj na mizynu přigjti)
• Poſauſtružiti, (na čas to řemeſło weſti)
• Proſauſtružiti (ſkrz ſauſtružnjcſtwj ô něco přigjti) est
• Wyſauſtružiti, (ſkrz ſauſtružnjcſtwj něco wyzegſkati.)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod