Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/107

• Oſtuda, u. Stud.

Strany zdroje: V/736–V/745

• Studjm, ſtudił, ſtuditi. Sing. Imp. act. ( q. ſtuhdjm, t. půſobjm, aby tuhło: nebo ſtudenoſtj křehne, a tuhne wſſeckno, frigoris enim est constringere, chładjm) frigefacio, ich kühle.
• Studjm ſe, ſtuditi ſe, frigefacere se, ſich kühlen.
• Studjwám, ſtudjwati, Freq.
• Deriuata
• Studený, adj. (chładný) frigidus, kalt. ge tam ſtudeno etc. Meth. (neoprawdowý, nežiwý) ut ſtudená łáſka.
• Studeně, adu. frigidè.
• Studenoſt, frigiditas, frigus. die Kälte.
• V/737 Studnice, g. f. ſtudnička, dim. (kde ſe ſtudená woda prýſſtj: a potom weřegně, každe pramenjſſtě wod) fons, Brunnen.
• Studna, g. f. studánka, aliqui Studénka, l. ſtudýnka, dim. idem quod ſtudnice.
• Studničný, adj. fontanus, ut ſtudničná woda, aqua fontana, Brunnenwaſſer.
• Staudew, l. ſtaudwe. item ſſtaudew, l. ſſtaudwe, g. f. (wodnj wełká nádoba, dčber, konew, wědro) amphora, Iohan. 2. 6. y było tu kamenných ſtaudwj ſſeſt poſtaweno etc. Staudew cýnowá, (do njž obyčegně máſło ſe kłade) amphora stannea.
• Stydnu, ſtydnuł, l. ſtydł, ſtydnauti. V/738 Sing. Inch. (ſtudený býti počjnám) frigesco, ich werde kalt.
• Stydám, Freq. Nota, dicitur etiam ſtydnauti ſe, ſtydati ſe, (t. vſaditi ſe, vſazowati ſe) concrescere, gefrieren.
• Stydáwám ſe, Freq. Composita ex his u. infra.
• Stud, g. m. (zaſtřenj twáře, neb ſrdce: což býwá, když ſe čłowěk za něco hanbj) pudor, Scham.
• Staudný, adj. (ſtydliwý, počeſtný) uerecundus, pudibundus, pudicus. Schamhafftig. Neſtaudný (bezſtaudný, neſtydatý, neſtidliwý) impudicus, impudens, inuerecundus, Vnυerſchämt, VnSchamhafftig.
• Staudně, adu. (ſtydliwě, cnoſtně, V/739 poċeſtně) uerecundè, pudenter, Schamhafftiglich. Neſtaudně (neſtydaté, bezſtaudně, neſtydliwě) impudenter, inuerecundè. Vnſchamhafftiglich, υerwegentlich.
• Staudnoſt, (ſtydliwoſt, ſtud) uerecundia, Schamhafftigkeit. Neſtaudnoſt, (neſtydatoſt, bezſtaudnoſt, neſtydliwoſt) impudentia, inuerecundia, Vnſchamhafftigkeit, frecheit.
• Neſtuda, g. m. (neſtaudný čłowěk) impudens homo, ein Vnſchamhafftiger Menſch.
• Bezſtaudný, adj. -ě, -oſt. ¤ idem neſtaudný.
• Stydjm ſe, ſtyděł ſe, ſtyděti ſe. Sing. Imp. Neut. (ſtud mne podgjmá, V/740 hanbjm ſe, rdjm ſe) pudet me, ich schäme mich. Adag. Kdo ſe neſtydj, nedogde hanby (ô neſtydatých)
• Stydjwám ſe, Freq. Composita u. infra.
• Stydliwý, adj. (ſtaudný, ſnadný k zapýřenj) pudicus, uerecundus, Schamhafftig.
• Stydliwě, adu. ſtydliwoſt, Subst.
• Stydký, ſtydný, adj. (zač ſe ſtyděti třeba) pudendus, des ſich zu ſchämen iſt. ut ſtydky audowe, pudenda, die Schame. ſtydká řeč etc.
• Stydatý, adj. idem (ſtaudný) Neſtydatý, (neſtaudný) impudens, Vnυerſchämt.
• Neſtydatě, adu. Neſtydatoſt, Subst. má dar neſtydatoſti. V/741 Composita ex ſtudjm sunt perfecta. ut vſtudjm, fut. vſtuditi. Imperfectum formant in ugi, et d, antecedens mutatur secundùm regulam Gram: in z, ut Vſtuzugi, præs. vſtuzowati.
• Naſtuditi, infrigidare, erkühlen. ty gſy to pachole hrubě naſtudił. Naſtudił gſem ſobě hławu, nohy etc.
• Naſtuditi ſe, infrigidare se, ſich erkühlen. gá ſe hrozně naſtudił. (t. naſtydnuł gſem) naſtudił ſe na nohy, (t. naſtydł)
• Oſtuditi, (ochładiti) ¤ Item Meth. (očarowati, okauzliti) infascinare, bezaubern. ¤ hinc
• Oſtuzený, part. paſs.
• V/742 Oſtuda, g. m. infascinatus, bezaubert gako oſtuda chodj. Item Oſtuda, g. f. (práce, kterauž kdo s čłowėkem nezbedným neſtaudně má. ¤ adag. lepſſj prwnj oſtuda, nez poſlednj. (t. koho ſe čłowěk pro geho nezbednoſt bogj, lepe ſe ho čaſně zhoſtiti, by pak y s negakau newolj było)
• Oſtudný, oſtydłý. adj.
• Oſtauzým ſe, oſtauzeł ſe, oſtauzeti ſe, Sing. Imp. Neut. (geſt s neſtaudným nezbedným čłowěkem zacházeti)
• Poſtuditi, (drobet vſtuditi)
• Priſtuditi, (lépegi wyſtuditi)
• Přeſtuditi, (hrubě ſtudené vděłati) Vberkühlen.
• Přeſtuzený, part. paſs. (hrubě ſtudený) præfrigidus, ſehr kalt.
• V/743 Vſtuditi, vſtuditi ſe. idem quod naſtuditi, naſtuditi ſe.
• Wyſtuditi (wychładiti, gako horký pokrm) frigefacere, auskühlen. Wyſtuditi ſe, (wychładiti ſe) refrigerare, ſich auskühlen.
• Zaſtuditi, (ſtudené včiniti) frigefacere, infrigidare, erkühlen. ut zaſtudił ſobě žałudek, infrigidauit Sibi Stomachum, Er hat ſich den Magen erkühlet. ¤ Adag. čłowěk zaſtuzeného žałudku. (kdo tagnoſti nevmj zachowati) Composita ex ſtydnu sunt perfecta. ut naſtydnu, fut. Imperfectum formatur ex Iter. Stydám. ut naſtydám præs.
• Naſtydáwám, Freq. Compos.
• Naſtydnauti, (naſtuditi ſe) infrigidare V/744 se, ſich erkühlen. gá hrubě naſtydnuł. naſtydł zymau. ¤ Cum præp. na, ut naſtydł na nohy, infrigidauit sibi pedes.
• Přeſtydnauti, přeſtydati. ut přeſtydli mi ruce. ¤ giž mi ruce přeſtydagj.
• Přeſtydłý, part. neut. wſſechny ruce má přeſtydłý.
• Proſtydnauti (prochładiti ſe) ať drobet tam proſtydne. etc.
• Sſtydnauti ſe, l. Stydnauti ſe, Stydati ſe, (ſtydnu ſe, ſtydám ſe) concrescere.
• Stydłý, part. neut. concretus. ſtydłá krew etc.
• Vſtydnauti, frigefieri, kalt werden. vſtydła mezy njmi Láſka.
• Wyſtydnauti, (wychładnauti) frige V/745 fieri, kalt werden. gjdła wyſtydnau. geſſtě žene nohy newyſtydły, a giž hłedá giné. Composita ex ſtydjm ſe, sunt perfecta, po- et za-ſtyděti ſe, pudere, ſich ſchämen. měłby ſe zato poſtydėti. deberet illum huius pudere, Er ſollt ſich deſſen ſchämen. Ani ſe on nezaſtydj etc. Nota â Staudný, formatur uerbum perfectum vſtaudnauti ſe, moderno tempore dicunt vſtydnauti ſe, (t. poſtyděti ſe) ut měłby ſe vſtydnauti, vſtaudnauti etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod