Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/682–II/699

• Chytám, chytał, chytati, Sing. Imp. act. ex verbo הטת. (łapám, gjmám popadám, vchwacugi) capio prehendo apprehendo, Ich fange, ergreiffe, erwiſche. ut chytá ptáky (t. čjhá na ptáky, capit aves, er fanget Vögel.
• Chytjm, Sing. Fut. perf. in præt. chytił, Inf. chytiti. ut chytił ptáka, Złoděge. etc. cæpit avim, furem. er hat den Vogel, dieb gefangen. Adag. chytił hegłe na nos (když kdo čerwený ze zymy přicházý.)
• II/683 Chytám ſe, chytjm ſe, 1 mo est paſs. 2 do Significat (zegmauti ſe, znjti ſe) ignem concipere, feüer fangen. ut hned ſe ſtřecha chytiła. statim tectum flammam concepit, das dach hat alſobaldt das feüer gefangen. oder hat alſobaldt gebrandt. aliter dices eandem constructionem per seqventem regulam ita, hned ſe oheň ſtřechy chytił. 3 tio Cum Genit. Significat, (obgjmati, obgjti, obchytiti, chopiti ſe) amplecti, amplexari, complecti, Vmbfahen, Vmbgreiffen, Vmbfaſſen, Vmbfangen. ut chytił ſe ho, complexus est impsum. er hat ihn Vmbfangen. II/684 Chytił ſe ho hrdła, a proſył. amplexus est ipsum, et rogavit. Er hat ihn Vmb den halß gefangen, und gebetten.
• Chytánj, chycenj, nom. part.
• Chytaný, chycený, part. paſs. sed hoc est perfectum, et illud Imperfectum, qvod et in alijs verbis semper observabis.
• Chyt, g. m. idem qvod chycenj gednjm chytem, una captura, mit einem fang.
• Chłoſt, g. m. (pardus, aneb gakékoliw vbitj, když kdo koho dopadne, (chytj) a geho zbige, neb wytreſtá) omnis generis castigatio, allerley Beſtraffung II/685 ut doſtał dobrý chłoſt, accepit bonas virgas, l. bona vorbera. er hat gutten Schilling Bekommen, oder er iſt wacker geſchlagen worden.
• Chrt, g. m. (Lowčj, myſływecſký pes) canis venaticus, Windhundt, Jagdthundt
• Chytáwám, Freq. Composita ex chytám, et chytjm sunt perfecta, habent tamen distinctionem Grammaticalem, de qva Parte 2 da obs: ¤ ut, pochytám, pochytjm, Fut. per. pochytał, pochytił, præt. perf. pochytati, pochytiti, Inf. perf. Præsens Imperfectum formant ex II/686 freqvent: ut pochytáwám, item in ugi. ut pochycugi ex qvibus præt. et Infinit. Seqvitur Imperfectum. Et Sic cætera.
• dochytati, dochytiti (oſtatek chytiti, aneb až do konce chytati)
• Nachytati, cum Gen. (mnoho chytiti) multùm capere, Viel fangen. ¤ ut nachytali ptaků, ryb, zagjců, cæperunt multas aves, multos pisces, lepores, Man hat Viel Vögel, fiſche, haßen gefangen.
• Nachytati ſe, (s chytanjm ſe vnawiti, a buď mnoho chytiti, anebo nic)
• Obchytiti, (obgjti, obegmauti, obſahnauti) amplecti, complecti, comprehendere, Vmbfahen, Vmbfangen, Vmb II/686bis faſſen, Begreiffen.
• Pochytati, Significat pluralit: genericam. (na pořad chytati, Schytati) omnia obvia capere, alles nach einander fangen.
• Pochytiti, (drobet chytiti) parùm capere, wenig fangen. Meth: (pochopiti, porozuměti) capere, concipere, intelligere, Begreiffen, Verſtehen.
• Podchytiti, (poſpod chytiti) infra capere, Vnterfangen. Meth. (podſkočiti, okłamati, oſſiditi) decipere, Betriegen. Znamenitě ho podchytił, (t. podſkočił, okłamał) egregiè illum decepit. er hat ihn wacker II/686ter Betrogen.
• Podchycenj, nom. part. Stŕež ſe takowého podchycenj (t. oſſizenj, okłamánj) cave tales deceptiones, hütte dich Vor dergleichen Betrug.
• Podchycený, part. paſs.
• Podchyceně, adv. Podchycenoſt, Subst.
• Přechytati (wſſechno wychytati, tak že nic wjce, aneb máło něco, chytiti ſe nemůže) ut kde ſe ma wzýt, wſſechno ſe to přechytá. ubi est poſsibile aliqvid acqvirere, omnia capiuntur, expiscantur etc. wo iſt möglich etwas zu Bekommen, es wird Vberall alles gefangen.
• Přichytati, přichytiti (k předeſſłemu II/687 neco wjce chytiti) adhuc aliqvid plus capere, Zu dem Vorigen noch etwas mehr fangen.
• Přichytiti ſe, cum Gen. (přihnauti, připogiti ſe, přidržeti ſe, přiwěſyti ſe, přitowaryſſiti ſe) adhærere, adhærescere, aſsociare, adjungere se, ut přichytił ſe złeho towaryſſtwa, adhæsit malæ societati, er hat ſich zu einer Bößen Geſellſchafft geſellet. přichyti ſe gako řepik, adhærescit sicut lappa. etc. Item, (nakazyti) inficere, anſtecken, ut ta nemoc hned ſe druhého přichyti, (t. druhého nakazý) hic morbus statim alterum inficit, dieſe kranckheit ſtecket bald den andern an.
• II/688 Přjchytliwý, l. přjchytný, adj. (nákažliwý, nákažný, nákažčiwý) contagiosus, anfällig, ut přjchytná nemoc.
• Přjchytliwě, přjchytně, adv.
• Přjchytliwoſt, přjchytnoſt. Subst.
• Rozchytati, rozchytiti, (rozebrati, rozchwátiti, rozedrati, roztrhati, rozſápati) dirripere, Zerfangen, Zerreiſſen. ut wogacý to wſſechno rozchytagj, milites hæc omnia dirripient, die Soldaten werden alleg weg nehmen. Meth. (pokaupiti, rozkaupiti, když ſe ô nêco derau) coemere, aufkauffen. ut na okamženj to rozchytali (t. pokaupili) in momento omnia coemerunt, II/689 In Augenblick haben ſie alles aufgekaufft. Když co na trh přigde, pogednau to rozchytagj.
• Schytati, (wychytati, pochytati) omnia capere, alles nacheinander fangen, ut łetos wſſechny gełeny, wſſechny danyełe, wſſechny łyſſky w Oboře Schytali. hoc anno omnes cervos, omnes damas, omnes vulpes in viridario cæperunt, heüer haben ſie alle hirſchen, alle dammhirſchen, alle füchſe in dem Thiergarten aufgefangen. Wſſechny, co gich zautikało, Schytali. omnes, qvi aufugerunt, cæperunt, Man hat alle, die entrunnen ſeyn, aufgefangen. II/690 Item Schytati perf. Schytáwati, Imp. (geſt chytati, a do hromady ge Swaděti) capere, et captos ad unum cætum cogere, fangen, und die gefangene zuſammen bringen. ut wſſechny ge Schytali. etc. Nota â Schytám, fit aliud verbum perfectum, ut Schýtnu fut. perf. Schýtnuł, l. Schýtł, præt. perf. Schytnauti, Inf. perf. dicimus etiam per z. ut zchýtnu, zchýtł, zchýtnauti. (chytjm, vhonjm ſobě, dopadnu, doſtanu) capere, deprehendere, acqvirere, fangen, erwiſchen, ertappen. ut on to Schytne (t. dopadne, doſtane) II/691 ille hoc capiet, deprehendet, er wird das erwiſchen. ¤ Adag. Schýtł hanbu, znamenitau Schýtł. Item (odneſti, vſtraniti) auferre, amovere, hinwegtragen, wegnehmen, auf die Seiten Legen. ut giž ge on to zchýtł, l. chýtnuł. (t. zpegznuł) jam ille hoc abstulit. er hat Schon das weg genommen.
• Vchytiti (vchopiti, popadnauti, vchwátiti, l. vchwatiti) capere, arripere, apprehendere, fangen, erwiſchen, ertappen, ergreiffen, angreiffen. cum Accus. et præp. Za. ut vchytił ho za krk, za ruce. apprehendit illum. II/692 per collum, manus, er hat ihn beym halſs, bey händen ergrieffen. Rys, ćeho trogjm skokem neVchytj, pauſſtj, pardus qvod trino saltu non prehendit, mittit. was der Leo pard mit dem dritten Sprung nicht erwiſchet, das Laſſet er gehen. Wſſechno wjno mu wytekło, sotwa ho aſy wědro vchýtił. Adag. co włk vchytj, (vchwátj, popadne,) nerad wrátj. Item Vchytiti, vchytiti ſe, Significat aliqvando idem qvod, zachytiti, zachytiti ſe.
• Wychytati, capere, ausfangen. ut giž, w tom potoku wſſechny ryby, raky, II/693 wychytali, (t. wyłowili, wyłapali) Man hat ſchon in dem Bach alle fiſche, Krebſen, ausgefiſchet.
• Wychytáwati. Imp.
• Zchytati, idem quod Schytati, in 1 ma Significatione.
• Zchytnauti, idem Schytnauti.
• Zachytiti (něco padagicyho zadržeti, vchytiti) cadentem ne decidat capere, apprehendere, arripere, den fallenden, damit er nicht niederfalle, fangen, ertappen. ut abychho był nezachytił, byłby hławu zſrazył. Si ipsum cadentem non arripuiſsem ( capiſsem) caput fregiſset. wurde ich ihn nicht gefangen ( ertappet) haben, er hätte den halß II/694 gebrochen. Sotwa ho zachytił. zachytił ho, (vchytił ho) za kabat.
• Zachytiti ſe, paſs. (w pádu ſe zadržeti) in lapsu ad aliqvid se detinere, im fall ſich anhalten. ut Sotwa ſe zachytił, byłby dołu zſłetěł, aby ſe był Toho trámu nezachytił, byłby hławu zſrazył.
• Zachytiti, act. zachytiti ſe paſs. Significat etiam aliqvando, qvod vchytiti. ut kotwjcý, hákem Snadno to zachytjſs. (t. vchytjſs) paſs. kotwice, hák Snadno, ſe zachytj. etc. Deriuata.
• Chytrý, ( q. chyť který, t. chyť kteréż dobré: דדת. wybrauſſený) (chopný, II/695 łapawý, obogetný, obmyſłný) astutus, subdolus, callidus, vafer, Spitzfindig, Liſtig, geſchwind.
• Chytře, adv. (zchytrałe, łapawě; łſtiwě, obmyſłně, Lſtně) astutè, calidè; vafrè, Liſtiglich, geſchwindiglich.
• Chytroſt, Subst. (chopnoſt, obmyſłnoſt, łapawoſt, łſtiwoſt) astutia, calliditas, vafrities, liſtigkeit, liſt, Geſchwindigkeit.
• Chytrák, g. m. chytráček, dim. chytráłek, idem, qvod chytrý, to ge ſtarý chytrák. etc.
• Chytrám, chytrał, chytrati, ¤ et. Chytrugi, chytrował, chytrowati, Sing. Imp. neut. (chytře neco wedu, II/696 činjm) astutè ago, astutiâ utor, ich brauche mich der Liſtigkeit, thue etwas Liſtiglich. ut tak bude dłauho chytrati, (chytrowati, až přechytruge.) tam diu astutia utetur, donec eadem decipietur. er wird ſo lang die liſtigkeit Brauchen, bies er endlich dardurch wird ſebſt betrogen werden.
• Chytráwám, chytrowáwam, Freq. Composita ex his sunt perfecta. ut přechytrám, přechytrugi. Fut. perf. přechytrał, přechytrował, præt. perf. přechytrati, přechytrowati. Inf. perf. ¤ Præsens Imperfectum formant ex freqventativo II/697 ut přechytráwam, præs. Imp. přechytráwał, præt. Imp. přechytráwati, Inf. Imp. formatur etiam ex altero Freq. ut přechytrowáwam, at alterum est pulchrius.
• Nachytrati ſe, nachytrowati ſe, Idiot.
• Přechytrati, přechytrowati, (chytroſtj okłamati, oſſiditi, podſkočiti, podchytiti) astutiâ decipere, mit Liſtigkeit Betriegen, ut heſky ho přechytrał, egregiè illum decepit, er hat ihn hübſch betrogen.
• Přichytrati, (chytroſti přiłauditi, přiwabiti) astutiâ attrahere, allicere, mit Liſt zu ſich Locken, ziehen. ta Babice ho Sobě přichytrała.
• II/698 Prochytrati, (Sſkodu ſkrz Swau chytroſt neſti) tuſſjm prochytrał (t. přechytrał.)
• Wychytrati, (Skrz chytroſt něčeho nabýti.)
• Wychytraný, part. paſs.
• Wychytrałý, idem qvod zchytrałý. ut geſt to wychytrałý Starec.
• Wychytrałe, adv. Wychytrałoſt. Subst.
• Chytřjm, chytřeł, chytřeti. Sing. Imp. Inch. (chytrým počjnám byti) astutus fio, Ich werde Spitzfindig, Liſtig. ¤ Ejus perfectum est.
• Zchytřjm, Fut. perf. Zchytřeł, præt. perf. zchytřeti, Inf. perf. ¤ ut, kde gſyž tak zchytřeł. unde tam astutus factus es, woher biſt du ſo liſtig geworden.
• II/699 Zchytrałý, et zchytřełý, adj. idem qvod chytrý.
• Zchytrałe, adv. chytře.
• Zchytrałoſt, subst. chytroſt.
• Zchytráłek, Zchytraljček, dim. idem chytrák.
• Zchytrałec, Zchytraljk, idem chytrak.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod