Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/66–IV/70

• IV/67 Obec, g. f. ( ex ob, et wěc: t. okołnj wěc: wůkolikoſt celé Společnoſti, Spolek) communio, Gemein. ut ſſeł do obce (t. do hromady, do Společnoſti) přiſſeł z obce (t. ze ſpołečnoſti) dáti na obec (t. puſtiti k obecnjmu Vžjwánj) 2 do (wěc, k niž wſſichnj práwo magj) res l. locus communis, eine gemeine Sach, oder Orth. ut ta chałupa ſtogj na obcy. 3 io (Społečnoſt, neb Poſpolitoſt lidj pod řádem ſpołu bydlicých) Communitas, Respublica, Gemein.
• Obecnj, adj. (co Obcy náłežj) communis, das der Gemein Zugehöret.
• Obcyna, g. m. Obcyny, plur. (wěc k obecnjmu vžjwánj patřicý, gako paſtwjſſtě, łeſy, etc ) res ad communem usum pertinens, ut sunt pascua, Syluæ etc. ein Zu IV/68 gemeiner Nutzung gehörige Sach, als huttweyd, Wälder etc.
• Obecnice, g. f. ( in Cantic. 6. u. 4. geſt mjſto obecnj, gako hoſpoda, Sýń, pokog, pro wſſechny etc ) locus omnibus communis, ut diuersorium, hypocaustum etc ein gemeiner Orth, als Wirtshauſs, Stuben etc.
• Obecný, adj. (co mnozý magj, aneb ſe łeckdes nacházý, obyčegný, běžný) communis, ordinarius, gemein. ut geſt obecná řeč, l. powěſt, obecné přjſłowj (t. obyčegné) obecná Žinka (t. kurwice) Item (zwětſſełý: čeho ſobě giž nehrubě wáżj) communis, familiaris, gemein. obecným ſe činiti, familiarem se facere, ſich gemein machen.
• Obecně, adu. communiter, gemeiniglich
• IV/69 Wúbec, adu. (zgewně, weřegně) publicè, offentlich.
• Obecnoſt, familiaritas, Gemeinſchafft. nedaweg ſe w obecnoſt, non sis nimiùm familiaris, mach dich nicht gemein.
• Obecenſký, adj. (domacſký) familiaris. Gemein.
• Obecenſtwj (domácnoſt, towaryšſtwj) familiaritas, consortium, Gemeinſchafft.
• Obecnjm, obecněł, obecnėti, Inchoat. communis fio, ich werde gemein.
• Zobecnjm, fut. perf. zobecněti. est eius perfectum. giž wſſechen zobecnėł, giž ten krog zobecnėł etc.
• Obcugi, obcował, obcowati, Imp. Neut. (djłu w obcy vžjwám) communico, Ich halte Gemeinſchafft.
• Obcowánj, n. part. communio, Gemeinſchafft. IV/70 ut Obcowánj Swatých. 2 do (wůbec, neb weřegně chodjm, a widěti ſe dám. gednati) ambulare, wandeln. Teſs. 2. wjte gak ſme ſwatě obcowali mezy wámi etc. 3 io cum præp. s (towaryſſiti) familiaritatem habere, Gemeinſchafft haben. ut on s njm ſtále obcuge. Si sit sermo de muliere, tunc ad malam partem hoc uerbum interpretatur. ut on s nj obcuge, (t. ge s nj zle žiw) malam cum ipsa habet familiaritatem. etc.
• Wyobcugi, fut. perf. wyobcowati, (z Obce wyłaučiti, wypowědjti) excommunicare, υon der Gemein ausſchlëſſen
• Wſſeobecný, adj. (Wſſem obecný) uniuersalis, Catholicus, Allgemein.
• Wſſeobecně, adu. Wſſeobecnoſt, subst.

Strany zdroje: VII/93–VII/95

• Wěc, g. f. Genit. wěcy. ab Antiq. wecy, (t. řku, djm) Significat enim 1 mo wſſechno, co ſe wyřknauti, wypowědjti, a gmenowati může, res, das Ding, die Sache. 2 do co má podſtatu, quod est â parte rei.
• K wěcy młuwiti, ad rem loqui, Zu der Sache reden.
• VII/94 Wěc domácý, l. domácſká, res priuata, Priwat ſach.
• Wěc domownj, res domestica.
• Wěc přeſauzená, rozſauzená, res judicata.
• Wěc přiſauzená, res adjudicata.
• Wěcytý, wěcnatý, wěcytełný, realis. Meth. gádrný, podſtatný, neruosus. ut wěcnaté kázanj, (t. wěcmi napłněné, a ozdobené) neruosa concio.
• Obec, g. f. (ex præp. ob, t. około, circum, et wěc, q. obwěc, t. okołnj wěc, wůkolitoſt, a obſazenoſt cełé společnoſti) Poſpolitoſt lidj pod řádem ſpołu bydlicých, Communitas, Respublica, die Gemeinde. Item Obecnj wěc, (wěc k niž wſſicknj práwo magj) res communis, gemein. VII/95 ut dáti na obec, t. puſtiti k obecnému Vžjwánj, dare rem ad communem usum. ta chałupa ſtogj na obcy. (t. na obecnj pudě,) hæc domuncula stat in fundo communitatis. Deriuata ex Obec, uide suo loco, sub Litera O.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod