Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/66–IV/70

• IV/67 Obec, g. f. ( ex ob, et wěc: t. okołnj wěc: wůkolikoſt celé Společnoſti, Spolek) communio, Gemein. ut ſſeł do obce (t. do hromady, do Společnoſti) přiſſeł z obce (t. ze ſpołečnoſti) dáti na obec (t. puſtiti k obecnjmu Vžjwánj) 2 do (wěc, k niž wſſichnj práwo magj) res l. locus communis, eine gemeine Sach, oder Orth. ut ta chałupa ſtogj na obcy. 3 io (Społečnoſt, neb Poſpolitoſt lidj pod řádem ſpołu bydlicých) Communitas, Respublica, Gemein.
• Obecnj, adj. (co Obcy náłežj) communis, das der Gemein Zugehöret.
• Obcyna, g. m. Obcyny, plur. (wěc k obecnjmu vžjwánj patřicý, gako paſtwjſſtě, łeſy, etc ) res ad communem usum pertinens, ut sunt pascua, Syluæ etc. ein Zu IV/68 gemeiner Nutzung gehörige Sach, als huttweyd, Wälder etc.
• Obecnice, g. f. ( in Cantic. 6. u. 4. geſt mjſto obecnj, gako hoſpoda, Sýń, pokog, pro wſſechny etc ) locus omnibus communis, ut diuersorium, hypocaustum etc ein gemeiner Orth, als Wirtshauſs, Stuben etc.
• Obecný, adj. (co mnozý magj, aneb ſe łeckdes nacházý, obyčegný, běžný) communis, ordinarius, gemein. ut geſt obecná řeč, l. powěſt, obecné přjſłowj (t. obyčegné) obecná Žinka (t. kurwice) Item (zwětſſełý: čeho ſobě giž nehrubě wáżj) communis, familiaris, gemein. obecným ſe činiti, familiarem se facere, ſich gemein machen.
• Obecně, adu. communiter, gemeiniglich
• IV/69 Wúbec, adu. (zgewně, weřegně) publicè, offentlich.
• Obecnoſt, familiaritas, Gemeinſchafft. nedaweg ſe w obecnoſt, non sis nimiùm familiaris, mach dich nicht gemein.
• Obecenſký, adj. (domacſký) familiaris. Gemein.
• Obecenſtwj (domácnoſt, towaryšſtwj) familiaritas, consortium, Gemeinſchafft.
• Obecnjm, obecněł, obecnėti, Inchoat. communis fio, ich werde gemein.
• Zobecnjm, fut. perf. zobecněti. est eius perfectum. giž wſſechen zobecnėł, giž ten krog zobecnėł etc.
• Obcugi, obcował, obcowati, Imp. Neut. (djłu w obcy vžjwám) communico, Ich halte Gemeinſchafft.
• Obcowánj, n. part. communio, Gemeinſchafft. IV/70 ut Obcowánj Swatých. 2 do (wůbec, neb weřegně chodjm, a widěti ſe dám. gednati) ambulare, wandeln. Teſs. 2. wjte gak ſme ſwatě obcowali mezy wámi etc. 3 io cum præp. s (towaryſſiti) familiaritatem habere, Gemeinſchafft haben. ut on s njm ſtále obcuge. Si sit sermo de muliere, tunc ad malam partem hoc uerbum interpretatur. ut on s nj obcuge, (t. ge s nj zle žiw) malam cum ipsa habet familiaritatem. etc.
• Wyobcugi, fut. perf. wyobcowati, (z Obce wyłaučiti, wypowědjti) excommunicare, υon der Gemein ausſchlëſſen
• Wſſeobecný, adj. (Wſſem obecný) uniuersalis, Catholicus, Allgemein.
• Wſſeobecně, adu. Wſſeobecnoſt, subst.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod