Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/79

• Od. præp. Significationem, et Constructionem hujus præpositionis uide in Grammatica Parte 3 ia. cap.

Strany zdroje: V/587–V/596

• Starý, adj. ( q. ſtarhý, od ſtrhánj, wetchý, zeſſłý) uetus, antiquus, alt. Math. 9. Zdali legj wjno, do nádob ſtarých? V/588 2 do ſtarý, (dáwnj, hogný na łéta) uetus, senex, alt. to ge giž ſtarý ćłowěk, iste est iam senex homo, er iſt ſchon alt. 3 io (nezffałſſowaný, Sprawedliwý) rectus, uerus. recht, gerecht. ſtará wjra, ſtarý přjteł, ſtaré wjno, ſtarau měrau etc adag. na ſtarém do młeyna. (t. ſtarý kůň neyſpjſs muſý býti oſłem)
• Starſſj, Senior, älter. geſt ô pěti łet mne ſtarſſj. Item Significat officium, ut Starſſj Obecnj, seniores communitatis, die Gemein Eltiſten.
• Starec, l. ſtařec, g. m. (ſtarý muž) V/589 Senex, ein alter. Stareček, l. ſtařeček, l. ſtarček, dim. Seniculus. Nota, ſtarček, g. m. Significat etiam, (přjmětnjk, t. přjmětné kořenj) erigeron, Kreützwurtz. Item (Ržepjček) agrimonia, Odermennig.
• Starek. g. m.
• Stařice, g. f. (babice) uetula, ein altes Weib.
• Stařjk, g. m. (ſtarý Otec, t. Otcuw otec, děd) auus, Groſſυatter, Alterherr.
• Stařena, g. f. (ſtará matka, bába) auia, alte Mutter, Groſſ Mutter.
• Stařičký, adj. (wełmi ſtarý) ualde senex. seniculus. ſehr alt.
• V/590 Stařina, g. f. (nėco ſtarého) uetus aliquid, etwas altes. ¤ co ge po tý ſtařině.
• Stářj, g. n. ætas, senium, das Alter. ut ſtářj 9. łet. ætatis nouem annorum, ſeines alters 9 Iahr. gſau gednoho ſtářj, sunt eiusdem ætatis, Sie ſeyn eines Alters.
• Staroſt, (hognoſtna łeta, łetitoſt, zeſſłoſt, wetchoſt) uetustas, ætas, senium, das Alter. ¤ Adag. kdo můž pro mładoſt, pro ſtaroſt? Staroſt ſama nemocý, (t. wěk zſeſſłý) Item (ſtráſt, vzkoſt myſłe, t. trhánj, a trápenj myſłe, peče ô něco) cura, solicitudo, Sorge, Bekümmernus. V/591 Mám welikau ſtaroſt ô mého ſyna. Adag. mładoſt radoſt, než ſtaroſt práwė ſtaroſt.
• Staroſta, g. m. (Vřadnj oſoba) est persona in officio, ut est apud Tabulas Regni Boemiæ. alicubi capitaneos districtus appellant. Item (někdo z Předku) aliquis ex Anteceſsoribus. Tak naſſj Staroſtowe řjkali, (t. Předkowe) ita nostri Majores dicere solebant etc.
• Staroſtowý, adj. (co Staroſtowi náležj)
• Staroſtowſký adj. idem.
• Staroſtowſtwj, g. n. (Staroſtowſký auřad) officium tale, Staroſtey.
• V/592 Staroſtný, adj. (ſtaroſti a peče płný) solicitus, ſorgfältig.
• Staroſtliwý, (poddaný ſtaroſtem, pečliwý) solicitus, ſorgfältig.
• Staroſtliwě, adu. solicitè, ſorgfältig.
• Staroſtliwoſt, solicitudo, Sorgfältigkeit.
• Starožitný, adj. ( q. ſtarožiwý, l. žiwný, hrubě ſtarý,) antiquus, uetus. ſehr alt. ut ſtarožitný rod, antiquum stemma, ein altes Geſchlecht. ſtarožitný řád, etc.
• Starožitnoſt, antiquitas, die älte. ſtarožitnoſti (ſtaré paměti, ſtaré pozuſtałoſti) antiquitates. ¤ gſau tam pėkné ſtarožitnoſti. sunt pulchræ ibi antiquitates.
• V/593 Starobyłý, adj. (co za ſtarých łet býwało) quod antiquitùs fieri solebat, uetus, antiquus. was υor Zeiten hat geſchehen pflegen, alt. ſtarobyłý obyčeg, antiqua consuetudo, eine alte Gewohnheit. Sap. 8. 8. maudroſt powědoma geſt ſtarobyłých wěcý.
• Starobyle, po ſtarobyłu, adu. more antiquo.
• Starobyłoſt, mos antiquus, alte Gewohnheit. Item (ſtarobyłé, l. ſtaré wėcy) res antiquæ, alte Sachen. ut on má wſſeligaké ſtarobyłoſti, habet multas antiquitates. etc.
• Starodáwnj, adj. ſtarodáwně, l. po V/594 ſtarodáwnu, adu. ſtarodáwnoſt, Subst. Idem quod ſtarobyłý.
• Od ſtarodáwna, antiquitùs, υon altersher.
• Starám, ſtarał, ſtarati. Sing. Imp. act. (něhoho ô něco geſt proſyti, napomjnati, pokoge nedati) solicitare, dahin υermögen, dringen, bereden. Compositum eius perfectum est.
• Oſtarati, l. obſtarati, (zaopatřiti) procurare, prouidere, υerſorgen, υerſehen. zu wegen bringen. Imperfectum est, obſtaráwám, præ. obſtarawati etc.
• Starám ſe, Sing. Imp. Neut. (zſcházým wěkem, k ſtaroſti přicházým) ueterasco, senesco. ich werde alt.
• V/595 Staráwám ſe, Freq. Item (pečugi) curo, ich ſorge, ich befleiſſe mich darum. cum præp. ô. ut ſtarám ſe ô tebe. ¤ adag. nech ſe pes ſtará, on potřebuge dwau párů třewic. Composita ex ſtarám ſe, 1 mæ Significationis, perfecta sunt: do, pře, z, za-ſtarati ſe. ut doſtarał ſe Nebohý. (dokonał ſwůg wěk) Geſſtěs ſe ne přeſtarał. Luc. 1. 7. obá ſe byli zſtarali we dnech ſwých. potom ſe to zaſtará (t. bude ſtaré)
• Zaſtarałý, adj. inueteratus. zaſtarałý obyčeg, inueteratus mos, alte Gewohnheit. Zaſtarałý hněw, inueterata ira. haſ.
• Zaſtarale, adu. Zaſtarałoſt, Subst. V/596 Composita ex ſtarám ſe, 2 dæ Significationis, sunt perfecta hæc. na, po, v-ſtarati ſe. ut doſti ſe ô to naſtarał. sat de hac re solicitabatur. poſtarám ſe ô to, uidebo, Solicitabor, ut hoc fiat. ich werde mich darumb befleiſſen. Vſtarati ſe něčim, (geſt vtrapiti ſe) aliqua re affligi, angi, bekümmert ſeyn.

Strany zdroje: VI/152–VI/154

• Sſpendljk, g. m. sſpendljček, dim. (od spjnám, q. Spinadljk, l. Spindljk, geſt Spinacý gehlice) acicula, spinula, Spenadl, Stecknadel.
• Sſpendlikowý, adj. ut ſſpendljkowá hławička.
• VI/153 Sſpendljky, plur. g. m. (žłuté Sliwy) pruna cerea, gelbe Pflaumen, Spilling.
• Sſpendljm, ſſpendlił, ſſpendliti. Sing. Imp. act. (na ſſpendljky, ( l. ſſpendljkem, ſſpendljky) zapinám) spinulis connectere, mit Spennadeln zuſammen knüpfen.
• Sſpendljwám, Freq. Composita ex Sſpendljm sunt perfecta, ut zaſſpendljm fut. ¤ Imperfectum formatur in ugi. ut zaſſpendługi, præs. cum præp. do, na, od, po, pře, při, pro, roz, v, wy, za-ſſpendliti, secundum Significationem præpositionum, in maximo sunt usu.
• Odſſpendliti, (odpnauti) deponere spinulas, soluere connexionem.
• Přiſſpendliti, (ſſpendliky připnauti) VI/154 spinulis adnectere, mit Spennadeln zuknüpfen. přiſſpendli mi obogek.
• Rozſſpendliti, idem odſſpendliti.
• Vſſpendliti (pěkně připnauti)
• Zaſſpendliti (ſſpendljky zapnauti) spinolis connectere, mit Spennadeln zuſammen knüpfen. υerknüpfen.
• Od, pri, roz, v, za-ſſpendlený, part. paſs. přiſſpendlený obogek, etc.

Strany zdroje: VI/177–VI/178

• Sſraub, g. m. ſſraubek, ſſraubeček, dim. (małý pres) cochlea, Schraub.
• Sſraubugi, ſſraubowati (preſowati, krautiti) comprimere cochlea, Schrauben.
• Sſraubowáwám, Freq.
• Sſraubowaný, adj. ut ſſraubowaná ručnjce, wnjž hrany wykrauzený k prudſſjmu házenj)
• Sſraubowka, l. ſſraubka, g. f. (ručnice ſſraubowaná)
• Sſraubon, g. m. ( retinaculum, Schraubſtock. ) Composita ex ſſraubugi, sunt perfecta, do, na, od, po, pře, při, pro, roz, v, wy, za-ſſraubowati. Ex illis sunt maximè in usu,
• VI/178 Odſſraubowati (ſſraub odewřjti, neb ze ſſraubu wyndati.)
• Přeſſraubowati, (ginak po znowu ſſraubowati)
• Rozſſraubowati, (ſſraub rozundati, rozedřjti, odewřjti,)
• Wyſſraubowati, (wen ze ſſraubu wyndati)
• Zaſſraubowati, (ſſraubem zatáhnauti, zapreſowati)
• Od, roz, wy, za-ſſraubowaný, part. paſs.

Strany zdroje: VII/498–VII/503

• Záda, pl. num. g. n. (že za námi gſau, aliter hřbet) dorsum, pars corporis posterior, der Rucken. Wybrał mu heſky na záda. Naſtaw záda, giž muſým naſtawiti záda, (t. giž nevgdu bitj.) Item, Significat etiam aliquando. brachia, humeri, die Achſlen, quando supra quid ponitur. ut gá gſem na mých zádech VII/499 negednau dwa centnyře neſł. ego meis humeris non semel duos centenarios portaui. Ich hab auf meinem Achſlen nicht einmahl zwey Centner getragen.
• Zadnj, (co zadu geſt, Záhřbetný) quod â tergo est, posticus, hinterwertig. ut Zadnj dweře, zadnj koła, ohłýdegte ſe take na zadnj. Adag. Ohłýdeg ſe na zadnj koła. respice finem. Item. (Poſlednj) ultimus, postremus, der hinterſte, letzte. Na zadnjm mjſtě, in ultimo loco, auf dem letzten Ort.
• Pozadnj. (poſledněgſſj, Proſtſſj) Simplicior, ex ultimis, schlechter. ut Pozadnj piwo.
• Zadu, adu. retrò, hinten. Zázegi, záze, comp. magis retrò. negzáze, negzázegi, maxime retrò.
• VII/500 Nazad, pozadu, wzadu. (t. za ginými) retrò, â tergo, hinten. přiſtaupě pozadu, vdeřił ho wzáda.
• Od zadu, z zadu, â tergo, υon hinten. Adag. Má z předu, y z zadu oči.
• Zadek, g. m. Zadnice, g. f. (řit, prdel, zachule) podex, anus, clunes, Arſch, der hinder, das Geſäſs.
• Zadek ptačj, Uropygium, der Burtzel an den Vögeln.
• Zadeček, dim. Zadeček ptačj.
• Pozdě, ( q. pozadu, neb po giných, za ginými.) tardè, serò. Spat, zu langſam. Pozděs přiſſeł. (t. po giných, po wſſech.) Adag. Pozdě Bycha honj.
• Pozdnj, adj. (co pozdě přicházý) serotinus, tardus, Spätling. ut Pozdnj owoce, VII/501 serotini fructus. sic pozdnj objlj, pozdnj hrach, žito, owes etc. pozdnj gehně, tele, etc. Ex Pozdnj, uenit uerbum.
• Pozdnjm ſe, moderno tempore pozdjm ſe, Sing. Imp. Neut. pozdił ſe, pozditi ſe. (Zdržugi ſe, meſſkám) moror, ich Saume.
• Pozdjwám ſe, Freq. Nota, hoc simplex uerbum non est in usu, Sed Composita ex eo. quæ, ut omnia alia uerba, sunt perfecta. ut Opozdjm ſe, Fut. perf. opozdił ſe, præt. opozditi ſe Inf. Imperfecta fiunt ex Freq. ut in Præs. opozdjwám ſe. Præt. opozdjwał ſe, Inf. opozdjwati ſe.
• Opozditi ſe, opozdjwati, idem quod Simplex.
• Opozdiłý, adj. (kdo ſe opozdjwá, Pozdnj.)
• Opozdile, adu.
• Opozdiłoſt. Subst.
• VII/502 Poopozditi ſe, poopozdjwati ſe, (poobmeſſkati ſe, nedłauho ſe opozditi) parúm se detinere, ſich wenig aufhalten. drobet gſem ſe na gednom mjſtě poopozdił. parùm me in quodam loco detinui, Ich hab mich wenig an einem Orth aufgehalten.
• Připozdjwati ſe, (počiná pozdě býti) incipit Serò fieri. ut Zuſtaň s Námi Pane, neb ſe připozdjwá. mane nobiscum Domine, quoniam aduesperascit.
• Připozditi ſe, (pozdě býti) serò eſse, ſpat ſeyn. Připozdiło ſe, (giž ge pozdě) iam est serò, es iſt ſchon Spat.
• Zpozditi ſe, idem quod opozdniti ſe. Kde gſte ſe tak zpozdili?
• Zpozdiłý, part. et adj. tardus, incautus, langſamb, Vnυorſichtich, Vngeſchickt. ô błáznj zpozdilého srdce, ô Stulti tardi VII/503 cordis. Sic zpozdiłého wtipu, gazýku. etc.
• Zpozdile, adu.
• Zpozdiłoſt, Subst.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod