Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/220–II/263

• Fau! ffu! fj! (gſau hłáhołowe wětru) sunt voces ventorum! Et cum omnia tria â vento proveniant, et sibi connexa sint, omnia hinc derivata hîc apponentur, et de illis in uno loco tractabitur.
• Fau, (geſt hłáhoł wětru, a to gako s přeſtraſſenjm) est vox venti qvasi cum terrefactione.
• Fú, (geſt tež hłáhoł wětru, ô nemž řjkame že fučj) est murmur venti, qvando ventus, immurmurat.
• Fj, (geſt také wėtru, ałe tenkého a II/221 oſtrého hłáhoł) vox venti, sed subtilis et acris.
• Ex ffau venit verbum
• Faukám, -ał, -ati. Sing: Imp: act. Significat 1 mo wáti, wjti, flare, spirare, wehen. wjtr ffauka, ventus flat. differentiam inter ffaukati, et wáti, uide hîc infra.
• 2 do dýmati, degmati, dmegchati, Sufflare, Blaſen, aufblaſen.
• 3 tio Meth: braukati, sapáti ſe, murmurare, murren, ſchelten. ¤ hinc čłowěk ffaukławé řeči, měł ſe ffaukławě etc.
• Fauknu, est perf: fut: fauknuł, l. ffaukł, præt. perf. ffauknauti Inf. perf.
• Faukáwám, freq.
• Faukawý (co ffauka, item braukawý) flans, faukławý (braukawý)
• II/222 Faukánj, Fukot, ffaukawoſt ( v. g. wětrů) flatus.
• Faukadło (náſtrog, kterým ſe ffauka, t. degma, dmegchadło) instrumentum, qvo sufflatur.
• Composita ex Faukám, et ffauknu sunt perfecta, cum differentia perfectionis, de qva in Grama dictum. ut rozffaukám, rozffauknu.
• Imperf: præs: rozffaukáwam, -wał, -wati. item rozffukugi, -ował, -owati.
• Composita in 1 ma Significatione, wáti, flare, Spirare.
• Naffaukati, naffauknauti, afflare, anwehen. wjtr naffaukał do gjdła prachu. (t. napráſſił gjdła) ventus afflavit super cibos pulveres. Negakého práſſku, naffauknuł do skłenice. II/223 aliqvem pulvisculum afflavit in vitrum.
• Nadffukowati, supra flare.
• Odffaukati, ceſsare â flando, aufhören zu wehen. giz wjtr odffaukał (t. přeſtał ffaukati.)
• Odffaukati, odffauknauti, Significat. etiam, ffauknutjm, a neb ffaukánjm něco z mjſta odundati, zſffauknauti, flatu aliqvid de loco amovere.
• Poffukowati, parùm flare, wjtr poffukuge, ventus incipit parum flare.
• Podffukowati, infra flare. Meth. nabádati, ponaukati
• Proffauknauti, proffaukati, proffukowati, (ffaukanjm, neb ffauknutjm proniknauti,) perflare, durchwehen, durchblaſen; tenká wěc, že by gj proffaukł. ty Sſaty wjtr łechce proffaukne. etc.
• II/224 Předffukowati, anteflare, Vorwehen.
• Přeffukowati, Vberwehen.
• Přeffauknauti, (na dwy rozffauknauti) flatu in duas partes frangere, Subtiłný žeby ho přeffaukł.
• Přeffaukati, (ffaukanjm přemocy) flando vincere. ut kdo koho přeffauká.
• Item přes přiliſs a ſſkodně ffaukati, nimium usq ad damnum, vel uitium aliqvod flare.
• Přiffukowati, idem qvod poffukowati.
• Rozffaukati, rozffauknauti, rozffukowati, (ffaukanjm roztrhati, rozházeti) difflare, flatu disjicere. ut wjtr wſſechno Seno rozffaukał, venus omne fænum flatu disjecit. ſtawenj rozffaukał, (t. přiliſſným ffaukanjm rozbořił) ædificium nimio flatu disjecit.
• Sffaukati, conflare, Zuſammen wehen.
• II/225 Vffaukati, u. g. poljwku: geſt vchładiti: flatu oris frigefacere, v. g. jusculum. Sic ffaukati (ná něco horkého) geſt ſtuditi, frigefacere.
• Wffauknauti, weffauknauti, weffaukati, inflare, inspirare, einwehen, einblaſen.
• Wyffaukati, wyffauknauti, wyffukowati, efflare, ausblaſen. Snad ſe ten wjtr gednau giž wyffauka. jam semel forte iste ventus ceſsabit flare.
• Zaffaukati, zaffauknauti, Verblaſen.
• Zſffauknauti, zſffaukati, flatu deorsum dejicere, vel è loco tollere. wſſechno pogednau prodał, gakoby to zſffaukł. omnia statim vendidit, acsi ventus ea de medio sustuliſset.
• Composita in 2 da Significatione
• Doffaukati. Idioticum.
• II/226 Naffaukati, naffauknauti, naffukowati, (nadmauti, nadmegchati) inflare, auffblaſen.
• Naffauknutý (nadutý) inflatus, aufgeblaſen.
• Naffaukati, naffukowati, (nadýmati, geſt tagně a pochłebně k něčemu nawaděti) insufflare, einblaſen. naffaukał mu vſſi. etc.
• Naffaukałek, Naffukowač, Naffukowácek, (Pochłebnjk, Pochłebnjċek) adulator.
• Naffukadło, Naffukowadło (Náſtrog, kterým ſe naffukowanj děge, idem dýmadło, ffaukadło) instrumentum, qvo inflatur. Sſatanowo naffukowadło, dicitur de adulatoribus.
• Offaukati, odmegchati.
• Odffaukati, (oddegmati) ceſsare a sufflando absq additamento, Si addatur Accusat: II/227 erit ffaukánjm odhoditi, odwrhnauti. flando è loco removere.
• Poffaukati, podegmati, parùm sufflare, item pořad ffaukati.
• Proffaukati, durchblaſen.
• Přiffaukati, přiffauknauti (přidegmati) parùm afflare.
• Rozffaukati, ( v: g: oheň) Signif: 1 mo oheň roznjtiti, ignem flatu excitare.
• 2 do ffaukánjm rozhoditi, rozhazeti, flatu disjicere.
• Sffaukati (sdmegchati) conflare
• Wffaukati, weffauknauti, (wdmegchati) einblaſen.
• Composita in 3 tia Significatione
• Naffaukati ſe, (nabraukati ſe) doſti ſe naffaukał, (t. nabraukał) satis murmuravit.
• II/228 Offauknauti ſe, cum præp: na, (oſupiti ſe) offauknuł ſe hrubie na něho (t. oſupił)
• Offaukliwý, offukliwý, ofaukawý, faukawý, braukawý
• Vffaukati, (někoho) geſt ffaukanjm vłáti, vbraukati.
• Inde derivatur aliud Verbum
• Faunjm, ffauňěł, ffauněti, Imp: Neut: (geſt s ffaukanjm hněwati ſe, ſkrz nos dýchati, Když kdo něco nerad, ałe zmuſenj dėłá, idem:
• Fňukam, -ał, -ati, Imp: (to tež s zmjtanjm přitom pyſky, a huhňánjm) Significat utrumq irasci, faciendo iratos gestus, facie, oculis, ore etc:
• qvando qvis non libenter sed coactè aliqvid facit. což ge ffauněł, (ffňukał) když mi to dáwał. doſti nad tim dłauho II/229 ffauněł, než ſe do toho dał.
• Naffauněti ſe; naffňukati ſe (nahněwati ſe) sunt perfecta. nimium irasci super eo, qvod faciendum erat. doſti ſe naffauněł (naffňukał) neż to dáł, než to vděłał. doſti ſe na mne naffňukał.
• Ex Fú venit Verbum
• Fučjm, seu ffutčjm, Imp. Neut. ffučeł, præt. ffučeti Inf. (s ffučenjm wáti) flare cum murmure. Sic wjtr ffučj, woda hučj. ¤ (a co koliw takowý ffučný hłas, a hłáhoł wydáwá, toho ſłowa ſe vžjwá. Utimur hoc Verbo in iis, qvæcunq talem flatum seu sonum cum murmure edunt.)
• Meth: Sonare, tinire, ut přáł bych aby mu to w hławě (neb w vſſjch ffučeło, l. zaffučeło) optarem ut ipsi II/230 hoc in capite ( l. in auribus) resonet, tiniat. ¤ Adag: Takto giž mu hrubě ffučeło, (t. ſſło mu na tuhau, ſſło mu na kuſſi) erat in periculo. Smrthołka ffuċeła mu około hławy: vel ffuċeła mu Smrt około hławy. erat in periculo mortis.
• Fučenj w vſſjch, tinitus aurium.
• Fučjk, (komu w kotrbě ffučj) est idem qvod Fanta.
• Fučidło, (náſtrog k ffučenj) solet etiam sumi loco Fuċjk. ut ten čłowėk geſt, gako ffučidło.
• Zaffučeti, Comp. perf. (drobet ffučeti, začjti ffučeti)
• Ex Fj venit Verbum
• Fičjm, l. fitčjm, fiċeł, fičeti, Imp. Neut: (s fičenjm wáti) flare cum murmure leniori, et accuratiori. II/231 wjtr fičj, ventus flat cum murmure, wjtr ſkrz ſſkulinu fičj, (t. ċiſſj) ventus per rimam inflat. kaule fičj (totiž když łetj ſkrz powětřj) globi volantes per aerem talem sonum efficiunt. Sic solemus dicere, mrzne, až fičj, Lže až fičj, qvando gelu, seu frigus et mendacium exageratur.
• Finta, g. f. finty, plur. (Smyſſłená wěc, Wýmyſſłek) geho geſt to finta, res ementita, et ficta.
• Derivata
• Faus, g. m. (ze ſe zffaukne, pro ſwau Lechkoſt) włas, chłup, pilus, crinis. haar:
• ffauſy, plur. (brada) barba, Baart.
• ffauſek, ffauſky, dim.
• II/232 Frňaus, g. m. dłauhý čněgicý włas, longus prominens pilus.
• Frňauſy, (brada dłauha na wrchnjm pyſku) mystax, knebelbaart.
• Item Frňauſy, Significat, (gakékoli cmeyřj, neb włáſſenj) ut: Frňauſy kořene, refflinku, fibræ, capillamenta, fäſerlein an den Wurtzeln. oder der wurtzeln.
• Fauſowatý, ffauſowitý, adj, (ffauſý, neb ffauſu mnoho magicý, bradatý, bradáč) barbatus, Bärtig.
• Frňauſowatý, ffrňauſowitý, adj. (mnoho ffrňauſý magicý) ut ffrňauſowatý můž, ffrnauſowatý reffljnk.
• Fauſowatoſt, frňauſowatoſt, Subst.
• Fauſowatjm, -ěł, -ėti. Imp. Sing. Inch. incipio habere barbam. ¤ Composita II/233 sunt perfecta. Imperfectum præsens, et alia tempora non admittunt.
• Offauſowatěti (ffauſemi obrůſti)
• Zffauſowatěti, idem.
• Rauſy, g. m. plur. (hołubj ffrnauſy, t. peřj v noh hołubjch, neb giného łetawého žiwočjchu) pennæ columbarum circa pedes, ten hołub má wełký rauſy.
• Rauſný, l. Rauſnatý, adj. (kdo má rauſy) ut rauſnatý hołub, rauſnatá Słepice.
• Item Meth. (kdo má něco około noh rozċepeyřeného, tak že ſotwa proto choditi může, aneb rozčepeyřeně kráčeti muſý) chodj, co rauſný hołub.
• Rauſně, rauſnatě, adv. rauſnoſt, rauſnatoſt, Subst.
• Rauſowitý, rauſowatý, adj. (mnoho rauſů magicý, hrubė rauſnatý)
• II/234 Rauſnatjm, l. rauſnjm, Sing. Imp. Inch. act. Signif. in præt. -ił, Inf: -iti, (rauſné činjm). ¤ Paſsivæ. in præt: -ěł, -ěti (rauſů nabýwám)
• Composita ex eo sunt perfecta.
• Orauſněti, orauſnatěti (rauſmi obrůſti)
• Orauſnatiti, orauſniti (wůkoł rauſné vċiniti)
• Zrauſniti, zrauſnatiti, idem orauſniti.
• Zrauſnatěti, zrauſněti, idem orauſněti.
• Rauš, g. m. (od rauſu, t. od rauſnatého chodu, neb opiłý rauſně, t. zmotaně chodj: ſłowe napiłoſt, l. opiłoſt) crapula, ravisium, ein Rauſch.
• Item: (hra na tři liſty okázaný, a kdo wjc wok má, ten wyhrá) lusus tribus apertis folijs.
• Rauſſjm, -ił, -iti, Imp. act. (pjti) II/235 bibere, Trincken. ¤ oni tam pėkně w hoſpodě rauſſj, (t. pigj)
• Item (w rauſſe hráti) ludere, sPielen.
• Rauſſjm ſe, paſs. giž mi ſe ma hława rauſſj, (t. počjna opiła býti) karta ſe mu rauſſj, (t. na ſtegnau barwu)
• Compositum perfectum ex eo est.
• Podrauſſiti (opiti, opogiti) inebriare, Berauſchen.
• Podrauſſiti ſe, paſs. Wſſicknj ſe podrauſſili, omnes erant poti, alle ſeyn Betruncken geweſen.
• Podrauſſený, part. paſs. byli wſſichnj podrauſſenj (t. pod rauſſem) odeſſeł dobře podrauſſený. (t. s dobrým rauſſem)
• Fatka, ( q. ffautka): Pochłebka, pochłebugiċnoſt, když kdo ſkrze ſwe přiffukowánj. II/236 a připochłebowánj darmo ſe nagj, a napige, to ſłowe ffatka, qvando aliqvis adulando gratis comedit et haurit, hoc dicitur ffatka.
• Fatkář, (kdo po ffatce chodj) qvi ab uno ad alterum vadit, et ibi adulando, gratis comedit, et bibit. hinc:
• Na ffatku pjti, geſt darmo pjti. gratis hoc est absq solutione bibere.
• Fatina, idem qvod ffatka.
• ffatinau choditi, l. ffatinau, l. ffatkau ſe żiwiti, vivere adulando, et nihil consumendo, gnathonem agere. ad hoc est Adagium Latinum: Tibicinis; vel fidicinis vitam agere, qvia isti nihil solvunt.
• Fatinugi, ffatkugi, Sing: Imp: Neut: idem ffatinau choditi.
• Foch, ( q. ffauch) l. ffochek, g. m. geſt wěc negaká ſubtyłná a łechká, ffaukanjm, II/237 ffuċenjm, aneb ffičenjm wětrowým. do powėtrnoſti wzneſſená, a w powětrnoſti łýtagicý, Est res aliqva subtilis et levis, in aëre volitans.
• ffochčjk, ffochčjček, g. m. dim. ffochčina, g. f. (powětrný práſſek) atomus.
• Fochčiny, plur. atomi in aëre volitantes.
• Foch, Meth: Significatur, řeč v wjtr letagicý, t. žert, sermo volatilis, jocosus. ut ffochem to było rčeno, joco erat hoc dictum.
• Item fictus color, fucus. simulatio, ut na ffoch to včinił, sub fuco, seu simulatè hoc fecit. Wſſechno ſe to pod ffochem dało (t. pod srozuměnjm) na bjło. omnia fictè et Simulatè agebantur.
• Adag: negni toho ffochu, aby w nėm nebyło prawdy trochu, nullus sermo est II/238 tam volatilis, vel jocosus, ut non contineat in se aliqvid veritatis.
• Fochýř, vas spiritale, Windfaß.
• Fochrugi, ffochrowati, Imp. (geſt zmjtati ſe ſem a tam, t. wichrowati, wėtrowati) gako někdy w obłacých ohniwé ffochrowánj bywa. ventilare, corruscare, dicitur etiam ffochrowati ſe.
• Fochrot, g. m. ffochrowánj. (wětrowánj, wichrowánj) sic ohniwe ffochrowánj, ignita ventilatio in nubibus.
• Fochrowati, Imp: Sing: Act: Significat etiam (ffaukanjm oheň zmjtati, na oheň by łýp hořeł poffukowati, ffaukadłem oheń rozněcowati) ignem flabello ventillare, excitare, etc: cum Accus: l. præp: na. ut ffochruge oheň, l. na oheň. Sed meliùs et Accusativus, et II/239 præpositio omittitur, nam hæc subintelligitur. ut on ffochruge w kuchyni.
• Fochrowati, (na nėkoho) geſt pohybowaným wětřjčkem obċerſtwowati, chładiti, ventulo per flabellum moto refocillare.
• Fochrowáwam, freq.
• Composita ex ffochrugi sunt perfecta hinc Zaffochrugi est Fut.
• doffochrowati, usq ad finem ventillare,
• Naffochrowati (v. g. ohnė, cum Genit:) oheň rozdėłati, ignem excitare.
• Odffochrowati, ceſsare â ventillatione ponitur purè absq ullo additamento. Si qvid addatur, mutat Significationem; et erit, ffochrowánjm odwrhnauti, per ventillationem amovere, ut odffochrug ten prach, to Vhljċko, etc.
• Poffochrowati, modicùm ventilare, solet II/240 Semper ipsi addi particula drobet. ut: poffochrug drobet.
• Přiffochrowati, idem qvod, poffochrowati,
• Rozffochrowati, si addatur particula drobet, trochu, Significat flabello ignem excitare, ut rozffochrug drobet oheň, aliàs significabit, ffochrowánjm oheň rozházeti, ignem ventilatione disjicere; ut wſſechen oheň po wohnjſſti rozffochrował.
• Zaffochrowati, cum particula drobet, et purè positum, est idem qvod Poffochrowati. Alias Sig: ffochrowanjm zawundati, l. pryč odffaukati. ut zaffochrowałs mi to někam, zaffochrug ten ohen pryč (t. odffochrug)
• Focher, g. m. ffochrowadło, g. n. (náſtrog kterým ſe ffochruge) afflabrum, flabellum, II/241 feüer wedel.
• Fách, g. m. ffáchy plur. wiſutina, l. wiſutiny při rauchu: nebo ſe wětrem zmjtagj, a ffochrugj) item: ocas dłauhy při rauchu. cauda apud vestem.
• dětinſké ffáchy, appellantur wodjtka: že ſe za nė děti wodj.
• Fjtr, Ficher, ( â fitčjm) antiqvitus dicebant, at moderno tempore per Antistæchon, mutatur ff. in w. et dicimus wjtr, ventus, Wind. wicher, turbo, vortex, windtwirbel. Et ideo derivata ex illis omnia huc tanqvam ad fontem sunt referenda.
• Wětřjk, wětřjček. dim. ventulus, aura, Adag: gſy gako wjtr. Wjtr do saku Lapati. kam wjtr, tam płáſſt. Wjtr II/242 honj, a ſtjn łapá.
• Wětrný, ventosus. geſt tam wėtrno, hrubě wětrno, ventosum tempus, Wětrnoſt Subst.
• Wėtrný młegn, ventosa, vel alata mola, Windmühl.
• Wětrowitý (co mnoho wėtrů má) ventosus, ventis abundans, wėtrowitá kragina, ventosa regio.
• Wětrowý (co z wětru geſt) ventosus, wetrowý počaſý, ventosum tempus.
• NB: hæc trià adjectiva non sunt confundenda: wėtrný qvidem est genericum, et sumitur etiam loco wětrowitý, et wětrowý, sed non è contra.
• Wětrnjk, machina Spiritalis, Windtmühle. ¤ Item foramen inferius in follibus, ventum captans, Windfang.
• Wėtrowec, idem qvod wėtrnjk. item II/243 wėtrný kłapacý młegnec, k přeſtraſſenj ptáků.
• Powětřj, Significat 1 mo Žiweł, elementum, aër, æther, Lufft.
• 2 do Počaſý, tempus, Wetter. ut gaſné, mokré počaſý, serenum, pluviosum tempus,
• 3 tio Bauřka, tempestas, Vngewitter.
• Et sic počaſý qvalificatur per adjectiva.
• Powětrný, aereus, æthereus, item, volatilis.
• Meth: vagabundus. powětrný čłowěk.
• Powětrnoſt, (okrſſłek a kragina powětřj) regio aëris sumitur etiam loco, powětřj.
• Wėtrugi, -ował, -owati. Imp. Sing. act. (powětřjm pohybugi) ventillo: Significat 1 mo idem qvod ffochrugi et wichrugi.
• II/244 2 do wjti objli, ventillare frumentum.
• 3 tio Meth: disputare, ut wětrowati otázku ( idem wichrowati) est ventillare qvæstionem, seu disputare. etc.
• Wetrowáwám, freq.
• Wětrowka, wětrowánj, ventilatio, Meth: Disputatio.
• Composita ex wětrugi, sunt perfecta. ut: prowětrugi est futurum.
• dowětrowati. Significat 1 mo doffochrowati, cum præp: na.
• 2 do dowjti, ventilationem residui frumenti perficere.
• 3 tio dowichrowati, qvæstionem disputando finire, et decidere. ut giž tu otázku dowětrugme.
• Nawėtrowati objlj, (náwjti) eventillare frumentum, solet addi, doſti, mnoho, qvæ qvalificant verbum.
• II/245 Nawětrowati ſe, nimiùm in ventillando laborare, Solet addi particula, doſti, sat, l. drobet. ¤ Et in hac constructione, drobet, non significabit parùm, l. modicùm, sed non parùm, ut doſti ſe nad tau ( l. s tau) otázkau nawětrowali. Sat super hàc qvæstione disputarunt, l. desudarunt. drobet nad tau otazkau ſe nawetrowali: non parum super etc:
• Odwětrowati, absolvere ventilationem 1 mo frumenti, 2 do flabelli, 3 tio qvæstionis.
• Powėtrowati, modicum ventillare.
• Sed ordinariè solet apponi, drobet, ut: powětrug drobet. etc.
• Přiwětrowati objlj, est přiwjti, adhuc aliqvid frumenti eventillare.
• II/246 Prowětrowati, (prowjti, propocýwati, drobet prach zobjlj proſtředkem wětru propalati)
• Meth: prowětrowati otázku. est pulchra phrasis: qvæstionem disputando discutere, ut prowětrugme tu otázku.
• Přewėtrowati, (přewjti) altera vice ventillare, ventillationem repetere, ut přewětrowati objlj, otázku. etc.
• Rozwětrowati, ventillationem inchoare, et non finire. rozwětrowali, a nedowětrowali. v. g. frumentum, l. qvæstionem.
• Wywětrowati, (t. objlj, l. otázku) eventillare.
• Zwětrowati, l. zwywětrowati, idem qvod wywětrowati.
• II/247 Composita ex wětrugi, non admittunt Imperfectum præsens, et conseqventer nec alia imperfecta tempora, qvia incurrerent in Significationem verborum, â wětrám. Sed utimur Simplici, wětrugi, vel futuro composito, loco præsentis.
• Wětrám, -ał, -ati, (od wětru) Imp: Sing: Neut: Signif: 1 mo (wětrem chładnu, ſtydnu) flatu venti frigefio. ut skłepy na podzym ſe otwjragj, aby wětrati (prowětrati, t. prochładnauti) mohły, cellaria in autumno aperiuntur, ut flatu ventorum frigefieri poſsint.
• 2 do (wětrem ſe kazým, poruſſenj beru, chuť tratjm, čjchnu.) (a to ſe rozuměti II/248 muſý, ô tekutoſtech) vaporo, virtutem vaporatione amitto, wjno a pjwo, nezahradjli ſe, wětrá, l. (zwėtrá) vinum et cerevisia si non tegatur evaporat. der Wein und das Bier, wird aus witteren, Verrichen.
• Wětráwám, freq.
• Composita ex wětrám, sunt perfecta. ut Zwětrám, fut: etc.
• dowětrati, (dokonce chuť zſtratiti) totaliter in Sapore destrui, gar Verriechen.
• Nawětrati (drobet chuť tratiti) Saporem modicùm deperdere, den Geſchmack wenig Verliehren. wenig Verriechen, auſwitteren.
• Nawětrałý, (drobet zwėtrałý) wenig Verrochen, ausgewittert.
• II/249 Nawėtráwam, Nawětráwati, Imp. počjnám chuť tratiti, incipio saporem perdere, ich fange an den ſchmack zu Verliehren.
• Powětrati (prochładnauti, ċerſtwoſti, neb chładnoſti weſkrz nabýti) penetrativè frigefieri.
• Si addatur, drobet, trochu. Signif: (občerſtwiti ſe, wychładiti ſe) refrigerari, ſich erfrieſchen.
• Wywětrati, Zwětrati, (wyčjchnauti, wychuťněti, chuť zſtratiti) evaporare, saporem deperdere. Verriechen, auswittern.
• Wywětrałý, zwětrałý, evaporatus, Verrochen, ausgewittert. ¤ Zwětrałý, neb wywětrałý wjno, pjwo, etc: (łaňkwará) cervisia, vinum, cujus II/250 virtus evaporavit, et sapor vaporatione periit, Verrochener Wein, aus gewittertes Bier.
• Zawětráwati, idem q. nawětráwati, Imperfectum præsens, habent ex freq: ut nawětráwám.
• Wětřjm, (tež od wětru) Imp. Sing. Act: et Neut. Neutrum habet in præt: řel, Inf: řeti. Act: řił, řiti.
• Wětřjwám, freq. Neutrum Significat idem, qvod wėtram, in 1 ma Significatione, (t. chładnu)
• Act: Sign: (skaumám, znamenám) odoror, suboleo, subolfacio, ich mercke, wittere.
• Composita ex wětřjm sunt perfecta, ut nawětřjm, fut: Præsens Imp: habent ex freq: na wėtřjwám, Et pulchriùs, ugi: nawětřugi.
• II/251 Nawětřeti, (naſtydnauti) infrigidari.
• Nawětřiti, (nawoněti, powėtru znamenati, wjtr mjti) subolere, subolfacere, mercken, erwittern. Et dicitur tam de hominibus, qvàm animalibus, on giž něco nawětřił, jam ipse videtur aliqvid scire, l. jam subolevit. Pes nawětřił zwjře, canis subolevit feram, der hundt hat das Wildt erwittert. Gełen pogednau nawetřj čłowěka ( NB: hîc nawėtřj, fut: perf: pulchrè ponitur, loco præsentis nawětřuge, de qvo in Grama) cervus statim odoratur ( subolet) hominem, der hirſch erwittert baldt den Menſchen.
• Prowětřeti, (prochładnauti, prochładiti ſe) refrigerari, ſich erfriſchen.
• Wywětřeti, (wychładnauti) refrigerari.
• II/252 Wywětřiti (wyſljditi, po wětru wyhłedati) odorando invenire.
• Zwětřiti, idem q. nawětřiti.
• Wěgi, wił, wjti: wagi, wáł, wáti: wánu, wánuł, wánauti, (też od wėtru) Imp: Sing: act: flare, Spirare, wehen.
• Wánj, wanot, flatus. wánj, l. wanot wėtru, flatus ventorum.
• Inter faukam, et wěgi, wagi, notabis hanc differentiam: ffaukam significat flatum cum murmure, et strepitu. wěgi autem, et wagi, est flare, spirare, absq murmure, et strepitu. addito adverbio, qvalificatur flatus per adverbium. ut hrozně tam wjtr wėge. terribiliter ibi ventus flat. etc
• Wanu, Sig. (tichý wjtřjček) est Act. et Neut. lèviter Spiro. ut wėtřjċek libě wane, II/253 aura svaviter flat. Pėkná wůně wane, pulcher odor Spirat, vel ten kwjtek libau wůni wane, iste flosculus suavem odorem spirat. Adag: nedá na ſebe ani wětřjčku zawanauti, (o rozmazaných, a nedotkliwých)
• Wėgi, wjti (obilj) Significat etiam, wětrowati objlj, ventilare frumentum. hinc:
• Wěgice, wėgeċka, l. wėgička g. f. wěgidło, g. n. ventilabrum, Wurff ſchauffel.
• Item wicý, l. wěgicý Lopata, Lopatka.
• NB: Wěgice, Significat etiam lignella visco obducta, qvibus aves capiuntur, sed venit â verbo, wigi, nawigi etc: že ſe na ně łep nawigj.
• Wjwám, freq.
• Composita ex his sunt perfecta. Imperf: præs: habent ex freq: ut prowjwám. II/254 Ex wanu autem habent ugi. ut Prowanugi.
• dowjti, (objlj) dowėtrowati objlj. eventillare frumentum.
• Nawjti, 1 mo Nawětrowati objlj.
• 2 do Nawjti, nawáti, afflare: ut wjtr zſwáł ſnjh ze ſtřechy, a nawáł płnau Sýń, chodnjk pak wſſechen zawáł. ventus dejecit flatu nives ex tecto, et afflavit nives in atrium. viam autem totam nivibus operijt.
• Nawanauti, leviter afflare. wětřjċek libě nawanuge, aura svaviter afflat. Nawanauti wětrem, duchem, wůnj. afflari vento, Spiritu, odore.
• Nadwjwati, nadwanowati, Supraflare.
• Obwjti, obwáti, obwanauti, obwjwati, obwanowati. circumflare.
• Odwjti, odwati, odwanauti, ceſsare II/255 â flando, aufhören zu wehen.
• Owjti obilj, est odwětrowati.
• Powjwati, powanowati, modicùm flare, l. incipere flare. ut wjtr powjwá, powanuge.
• Powjti obilj, est powėtrowati.
• Podwjwati, pod wano wanowati. infra flare.
• Přewjti, přewati, přewanauti, přewjwati, přewanowati, Supra, et ultra aliqvid flare, Vberwehen.
• Přiwjti, přiwáti, přiwanauti, přiwjwati, přiwanowati. afflare, zuwehen. libý wětřjk přiwanuł, suavis aura advenit. Wjtr Sněhu přiwał. ventus adhuc plures nives afflavit.
• Přiwjti objlj. est přiwėtrowati.
• II/256 Prowjti, prowáti, prowanauti, prowjwati, prowanowati, perflare, durchwehen. wetřjk ljbě prowjwá, prowanuge, aura suaviter perflat, l. afflat.
• Přewjti obilj, est prowětrowati.
• Prowanauti, Significat etiam 1 mo wětřickem ſe občerſtwiti. prochładiti ſe, refocillare se.
• 2 do wětrem drobet proſchnauti, parùm â vento Siccari. ut ty sſaty heſky prowanuły. t. proſchły.
• Rozwjti, rozwáti, rozwjwati, difflare, rozwjti obilj, est rozwėtrowati.
• Swjti, Swáti, Swanauti, conflare, Zuſammen wehen.
• Wywáti, wywjti. efflare, auſswehen. Wywjti obilj, est wywětrowati.
• II/257 Wywanuti, (wyčjchnauti) evaporare. wſſechna wůně wywanuła, (t. wyčjchła) omnis odor expiravit.
• Zawjti, zawáti. Verwehen. wjtr wſſechny ceſty snėhem zawjł, zawáł, ventus omnes vias nivibus texit.
• Zawjwati, zawanowati, Zawanauti, idem qvod powjwati.
• Zwjti, est zwėtrowati obilj.
• Zſwjti, zſwáti, zſwanauti, potest etiam illud ſ. omitti, ut zwjti. etc. deorsum flare, flatu dejicere.
• NB: differentia perfectorum, et Imperfectorum semper est observanda.
• Fedrłý ( q. ffukdrłý) co wjtr prudký. velociſsimus. venit â ffaukám, flo. et drłý, velox.
• Fedrljm (prudce běžjm) velociſsimè II/258 curro. dicitur de re inanimata. Sicut solent currere rotæ horologij. etc.
• Fedrljk, (co prudce náſtrogem negakým ſe žene, a bėžj) qvod velociſsimè instrumento aliqvo pellitur, et currit.
• Fedrługi, vel ffedrugi, qvod magis in usu est ( ubi enim r. uel ł. loco vocalis stat, solet illud ł, abjici, sic Auřednjk, loco Auředłnjk, oſprawědňugi, loco oſprawedłňugi) Imp: Sing: Act: Significat něco hbitě, a čerſtwě dėłám. aliqvid citò, et celeriter facio. citò expedio. On ty ſkłenice hodnė ffedruge. (t. ſpłňuge, ſpėſſnė wyprázdňuge) ille celerrimè vitra evacuat, expedit, ebibit. Rzemeſłnicý, kteřj djłem Swym giné ffedrugj, wzdyckny doſti djła magj (ffedrugi, t. kteřj s djłem II/259 gſau spėſſnj, neb kteřj djło ċerſtwė konagj, odbegwagj) Opifices, qvi labore suo alios expediunt, ( hoc est citò elaborant, qvod illis ad elaborandum datum est) semper satis ad laborandum habent.
• Fedrowati, Meth: přiſpěti k pomocy, dopomocy, dopomahati, dohoditi někomu nėco, accurrere in Subsidium, adjuvare, promovere. ut ffedrował ho nėkterým penjzem, (t. pomohł mu, darował mu) adjuvit ipsum modicâ pecuniâ.
• Et Nota, construitur hoc Verbum
• 1 mo cum Accus: purè. 2 do cum Accus: et Instrum: 3 tio cum Accus: et præpositione na, do, k, Secundùm II/260 Subjectam materiam.
• Cum solo Accus: Significat, odbýti, odbegwati, wyprawiti, odwyprawiti, expedire, ffedrug medłe toho poſła, (t. odbuď, wypraw) qvæso expedias istum tabellarium. On sſwárně lidi ffedruge (t. odbegwá) ille egregiè homines expedit.
• Cum Accus: et Inst: pomáhati někomu něčim, odkudž k potřebe Swé, giſtau pomoc, neb v´žjtek má: adjuvare alterum aliqva re, ex qva ad se juvandum lucrum aliqvod capit. ¤ Si res in Instr: casu posita, sit ab altero expedienda. ut ffedrowati někoho ſłużbau. (geſt, dáti mu ſłužbu, a za nj płatiti) dare ipsi servitium, et pro servitio solvere.
• ffedrowati djłem (geſt, dáti nėkomu něco II/261 dėłati, a za Vděłánj płatiti) dare aliqvid ad laborandum, et pro labore solvere.
• In his enim labor, et servitium peragi, et expediri debet ab altero. Si autem res in Inst: casu posita ab altero non expeditur, sed accipitur, Significat złaſky dáti, darowati, gratuitò dare, donare. ut on ho wdyckny piwem, a wjnem, y ginými potrawami ffedruge, ille ipsi semper, ceruisiam, vinum, et alia victualia, dono transmittit, (donat.) ffedrowati ałmužnau, dare eleemosinam.
• Cum Accus: et præp. Significat, dohoditi, dopomocy, promovere. ut ffedrował ho do Służby, (t. dohodił mu ſłużbu, aneb pomohł mu k ſłužbė) promovit, ( juvit) ipsum ad servitium. ¤ On ho II/262 ffedrował na ten auřad (t. on mu pomohł k tomu auřádu) ille ipsum promovit ad hoc officium. ffedrował ho k powinnoſti, promovit ipsum ad officium. ¤ Et Sic sunt distincta: ffedrowati auřádem, et ffedrowati na auřad, aneb k auřadu.
• Fedrunk, juvamen, subsidium, eleemosyna.
• Fedrownj liſt. (Přimłauwacý pſanj, aby nėkdo ałmužnau, Służbau, neb gináce ffedrowan był) literæ interceſsionales, ut aliqvis eleemosina, servitio, vel qvalicunq modo adjuvetur.
• Item literæ commeatûs, Paßport.
• Futro (od ffuċenj, a wětru: q. ffuč wėtru) Significat 1 mo Kožiſſina, kožiſſinowá podſſiwka, neb kdo ma dobrý kožich, muże wėtru wzdorowati, II/263 pellicea subductura, das futter.
• 2 do Pauzdro, theca, futter. hinc ffutrał idem qvod pauzdro. ¤ 3 tio Obłoženj negaké něčeho, obkładek. theca, futter.
• Futrugi, Imp. Sing. act. obkłádám (něċim) obduco.
• Futrowáwám, freq.
• Composita sunt perfecta.
• do-, od-ffutrowati, absolvere operationem.
• Offutrowati (obłožiti) obducere, ut offutrował weřege.
• Wyffutrowati (wnitř obłožiti) intrinsecè obducere. ut wyffutrował pauzdro ſuknem. etc.
• ffedrugi, u. supra ffedrłý.

Strany zdroje: VII/202–VII/219

• Wigi, wił, wjti. Sing. Imp. Act. (kułatoſt činjm, kłubko děłám, na kułatoſt točjm, motám na kłubko) ich wickel an ein klugel. ut ta žena wige přjzy. t. z přjze děła kłubka. Item wigi, Significat etiam, płetu texo, zuſammen flechten. ut ty Panny wěnce wigj. uirgines hæ, texunt coronas, die Iungfrauen flechten die Kräntze zuſammen.
• Wjgjm. Iter. -eł, -eti. Wjgjwám, Freq.
• VII/203 Witý, Part. paſs.
• Winu (ex wigi, g. enim in formationibus mutatur in n.) winuł, winauti. (do kołečka točjm, ohegbám) uieo, inflecto, ich winde. ut proč ten papjr tak wineſs moha geg słožiti.
• Winu ſe, paſs. Wine ſe gako had.
• Winutý, Part. paſs.
• Wjnám, Iterat.
• Wjnáwám, Freq.
• Winutj, g. n. (bjłé ſſaty, ſſatſtwo, co ſe na wáłec nawinuge a mandługe.) alba uestimenta.
• Wjnek, (čim ſe něco wine, neb owinuge) uinculum, Bandt, Bändel. potiſsimùm uocatur illud uinculum, quo caput doloris causà ligatur. Item, aliquando Significat wěnec, corona, Krantz. Adag. Naſſeł wjnek t. záſteru. VII/204 Composita ex wigi sunt perfecta. Vwigi, fut. vwił, Præt. vwjti, Inf. Imperfectum formant ex Iteratiuo. Vwjgjm, præs. Vwjgeł Præt. Vwjgeti, Inf. Frequentatiuum ex Simplici Freq. ut Vwigjwám, -wał, -wati.
• dowjti, dowjgeti. (witj dokonati, neb dokonáwati) finio laborem glomerandi, uel texendi. ut Giž tu přjzy dowiła. Giž ten wěnec dowjgj, uel per verbum perfectum, giž ten wěnec dowige. et est idem dictum.
• Nawjti, cum Genit. et pluralitate. ut ta Panna nawiła ſobě wěnců. Ista uirgo contexuit sibi tot coronas. Nawiła mnoho kłubek, conglomerauit multos glomos.
• Nawjgeti, Nawiti. Cum Accuſ. præp. na VII/205 conglomerare. ut Nawjgjm hedbáwj, glomero suprà aliquid sericum. Nawjgjm w kłubko hedbáwj (t. činjm kłubko z hedbáwj,) facio glomum ex serico. Na deſſtku hedbáwj nawjgj. wſſechno to hedbáwj na tu deſſtičku nawiła. etc.
• Nawigadło, g. n. (náſtrog, kterym ſe nawjgj) instrumentum, quo uel super quod glomeratur.
• Obwjti, obwjgeti, (obtočiti, obtáčeti) obduco, obtorqueo, obuoluo, differt ab obwinauti. nebo obwjgjm, geſt něco, hedbáwjm, nitmi, tkanicemi, prowázky, a těm podobnau auzkau wěcý otočiti. winu pak, geſt něčim sſirokým otočiti. t. obaliti, gako papjrem, płátnem, suknem etc. Differentia inter wjgjm, et winu est hæc, VII/206 quod illud filis, ligulis, serico. Et his Similibus, hoc autem re tata, ¤ ut chartâ, telâ, panno etc. obducat, et obuoluat.
• Odwjti, (s witjm hotowu býti) paratum eſse glomerando, uel texendo.
• Odwjgjm, odwjgeti. (zpatkem wigi, rozwjgjm, zſwjgjm) reglomero. Item Zawitj zſundawám, calyptram depono. eius est zawjgjm.
• Powjti, (mnoho vwjti) cum particula trochu, drobet, qualificat uerbum, drobet wjti.
• Powjgeti, powjti, idem quod obwjgeti, obwjti. Item powjti, powjgeti djte, (wjnkem obtočiti, obwinauti, zawázati) VII/207 Infantem uinculo obuoluere, ligare, das Kindt Vmb binden. hinc
• Powigan, Powigak, g. m. powigadło, g. n. (pás k powjgenj) uinculum, WirgenBandt, WirgenBändel.
• Přewjti, (ginák wjti) aliter glomerare, texerè. gá ten wěnec, kłubko, etc. přewigi.
• 2 do Zawitj oprawiti, (t. ginák ſe zawjti.)
• 3 tio witjm přemocy, glomerando, texendo superare.
• Přiwjti, přiwjgeti, (k předeſſłému wjce wjti) adglomerare, plùs contexere. ut geſſtě něco na to kłubko přiwigi. Když geſſtě dwa wěnce přiwigi, budu gich mjti deſet.
• Prowjgjm, -eti, (weſkrz wigi, protká VII/208 wám) durchflechten.
• Rozwjti, rozwjgeti, disglomerare, dissoluere.
• Rozwjgeti ſe, rozwjti ſe, (zelenati ſe) uirescere, grün werden. ut Stromowj ſe rozwjgj, (t. zelená.)
• Swjgeti, (dohromady wjti.) conglomerare. ¤ Tkadlec swjgj přjzy.
• Swjgadło, idem Nawjgadło.
• Swjgeti ſe, (do kolečka ſe točiti) contorquere se. ut gak ſe ten had swjgj. quomodo iste serpens se contorquet? boleſtj ſe swjgeti, (t. ſe trápjti,) w kłubko ſe winauti.
• Swjtek, g. m. (že ſe na rendljku w kolečko od horkoſti swine.) Eyer Kuchen. licet etiam â wegce deriuari poſset. u. wegce.
• Vwjti, est perfectum Simplicis. ut VII/209 vwiła wěnec, kłubko etc.
• Vwjgjm, vwjgeti. Imp. (piłně wigi) diligenter glomero, texo.
• Wywjti, (wypotřebowati) ut giž wſſechnu přjzy wywił.
• Zawjgjm, et zawjgjm ſe est mulierum, (hławu něčim auzkým obwjnauti, nýni čim koliw) caput tegere, das haubt bedecken. eius contrarium est Odwjti. Nýni ženy nezawjgegj swých hłáw. hinc
• Zawitj, g. n. calyptra, υerhültuch, Weiberſturtz.
• Zawjgadło, idem.
• Zſwjti, zſwjgeti, (dołu wjti) odwjti. Composita ex winu, sunt perfecta. Nawinu etc. Imperfectum tempus formant ex Iterat. Simplici. Nawjnám, VII/210 at usitatiùs in ugi. ut nawinugi.
• dowinauti, dowinowati (oſtatek swinauti.)
• Nawinauti, Nawinowati, gako nawinauti ſſaty na wálec.
• Nawinutj, g. n. (co ſe nawine) nemagj mnoho ſſatů, sotwa s gedno, dwoge, neb troge nawinutj.
• Obwinauti, (obaliti) circumuoluere, Vmbwicklen. ut obwinauti djtě płýnkami. obwinauti něco papjrem. Adag. dałby ſe około prſtu obwinauti (t. tak geſt powołný.)
• Obwinutj, (co ſe gednau obwine, neb obwinauti může)
• Odwinauti, (odkrýti) retegere, aufdecken, endblößen. Item winutjm odwaliti, remouere VII/211 reuoluere.
• Powinauti, (pořád winauti.)
• Přewinauti, (ginak, po znowu winauti.) ut přewinauti djtě.
• Přiwinauti, (k předeſſłému wjce winauti)
• Přiwinauti ſe, cum præp. k. (přichýliti ſe, přitowaryſſiti ſe, přiłehnauti) associari, ſich geſellen. Item (přichýliti ſe, přichrániti ſe, schrániti ſe k někomu) recurrere ad aliquem protectionis causâ.
• Přjwinek.
• Rozwinauti, rozwinowati, diſsoluere, replicare, aufbinden, auflöſen, aufwinden. Chuwa rozwinuła djtě, rozwinuła ſſaty etc.
• Swinauti, (słožiti, stočiti) componere, VII/212 complicare, zuſammen legen. ut swinauti vbrus, koberec etc. ¤ Adag. gedno minaut, druhe Swinaut, třetjho tak nechat.
• Vwinauti, (mocti winauti) poſse uiere, können winden.
• Wywinauti, wywinowati, (wen winauti, wytočiti, wyndati) euoluere. Item luxare. ut wiwinuł ſobě nohu (t. z kłaubu) luxauit pedem.
• Wiwinutj kłaubů, luxatio membrorum.
• Zawinauti, zawinowati, (zatočiti, zaobaliti, zakukliti) inuoluere, einwicklen. Meth. (zahrnauti) comprehendere.
• Zawinutj, g. n. (co ſe zawinuge, neb zawinauti může.)
• VII/213 Zawiłý, adj. (zatočený, ztočený) tortilis. ut zawiłý dřewo (t. neſſtepný) tortile lignum. Meth. Zawiłý, (hněwiwý, Vrputný) pertinax halsſtarrig.
• Zawile, adu.
• Zawiłoſt, Subst. Vrputnoſt, hněwiwoſt pertinatia, halsſtarrigkeit.
• Zawiłoſt dřewa, t. neſſtěpnoſt. Deriuata.
• Wěnec, g. m. corona, Krantz.
• Wěno, (wěněc, který ſe dáwá od Panny, neb wdowy Ženjchu na penězých, neb na ſtatku) dos, Morgengab, hayrats gutt.
• Wenńj, wěnný, (ſwadebnj) dotalis, ut Wenňj smłauwy, (t. swadebnj) pacta dotalia, hayrats Brieff.
• VII/214 Wėnko, dim. doticula.
• Wěnugi, wěnował, wěnowati. Sing. Imp. act. (wěno dáwám, neb zapiſugi.) doto. Nota Wěnugi, est proprium Parentum, qui elocant filias, uel uirginis, et uiduæ, quæ dant dotem. dos enim datur sponso ad sustinenda onera matrimonij.
• Wěnjm, -ił, -iti. idem quod wěnugi, sed simplex non est in usu.
• Wěnowáwám. Freq. Composita ex wěnjm, sunt perfecta. ut obwěnjm, fut. obwěnił, Præt. obwěniti Inf. ¤ Imperfectum Præsens et tempus formant ex wěnugi, ut Præs. obwěňugi, -ował, -owati. Frequent. fit ex Freq. ut obwěňowáwám.
• VII/215 Obwěňugi, obwěniti, obwěňowati, (geſt protiwěňugi, t. wěno vgiſſtugi, a nad wěno giſtau Summu peněz Newěſtě pro Smrt geſſtě zapiſugi.) contradoto. Nota Obwěňugi, est proprium sponsinam contrados sponsæ datur.
• Obwěněnj, g. n. (protiwěno) contra dos. donatio propter nuptias.
• Nadwěniti, nadwěňowati, (něco nad wěno, t. mýmo wěna, přidati) supra dotem addere.
• Nadwěno, nadwěněnj, supra dos.
• Nadobwěniti, nadobwěňowati, (nadobwěněnj něco Newěſtě přidati) supra contra dotem sponsæ aliquid addere, donare.
• Nadobwěněnj, (z łáſky dánj) donatio gratuita amoris causâ.
• VII/216 Prowěňowati. ut prowěnował statek, per dotes bona sua perdidit.
• Rozwěnowati. ut rozwěnował ſtatek dcerám, neb mezy dcery. bona sua inter filias, nomine dotis distribuit.
• Wikłám, wikłał, wikłati. Sing. Imp. act.
• Wikli, idem quod wikłám, formatur enim inde secundùm Regulam Gram: Parte 2, cap. 25. Obs. 4 nam aliàs præter tempus præsens omnia tempora sunt eadem cum wikłám. (ex præp. wy et kłám) Significat, hegbám, pohybugi, moueo, commoueo, quatio, sed non explicatur Latinè in sensu genuino, indiget uocali in formatione.
• Wikłám ſe, wikli ſe, paſs. (pohybugi ſe, motám ſe) uacillo, ich wancke.
• Wikłánj, (hýbánj, kłácenj, wrzánj) motio, uacillatio.
• VII/217 Wikłáwám, Freq. Composita ex wikłám, wikli, sunt perfecta. Imperfectum tempus formant ex Freq. Simplici, ut rozwikłáwám. ¤ item in ugi, ut rozwikługi etc. Admittunt præpositiones, do, na, o, po, při, roz, wy, z, za, -wikłati. Secundum sensum præpositionum, de quibus in Syntaxi Gram: meæ. Ex his sunt maximè in usu.
• Rozwikłati, (rozhegbati, rozwrzati) est mouendo, uel quatiendo, rem uacillantem reddere. ¤ ut rozwikłati ſtůł, poſteł etc. rozwikłaný ſtůł, poſteł etc.
• Rozwikłati ſe, paſs. gak ſe ten ſtůł rozwikłał? Adag. wzyť ſe někdy rozwikleſs. (řjká ſe leniwým) de pigris dicitur.
• Wywikłati, (wikłánjm wyndati, VII/218 wynjti) mouendo, l. quatiendo rem eximere.
• Zwikłati, ferè idem quod rozwikłati.
• Zwikłati, rozwikłati. (t. w myſli) Meth. dubium reddere. ut rozwikłał, zwikłał ho w myſli, uel zwikłał, rozwikłał mu myſł. (t. rozpáčił ho.)
• Zwikłati ſe, rozwikłati ſe, paſsiuè. ut zwikłała ſe mu myſle, t. změnił swé předſewzetj. ¤ Sic dicimus. sem tam ſe wikłati, (t. neſtałým býti w předſewzetj.)
• Zwjkłánj myſle, (změněnj aumyſłu) mutatio propositi.
• Zwikłaný, part. paſs.
• Zawikłati, (wikłánjm hnauti) parum mouere. ut zawikłał ſtolem. Hæc omnia indigent in formatione uerbali, VII/219 et actuali. Kłátjm, est uerbum huic simile, at differentiam habent, nebo kłátjm, děge ſe od hury, a od wohebnoſti: wikłám ale děge ſe od důły, a klinowatoſti. neb ſe negſpjſſe rozwikle, co geſt klinowaného. nempe kłátjm fit â parte superiori, et â flexibilitate, sed wikłám fit â parte inferiori, et potiſsimùm in re compacta et conglutinata.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod