Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/286

• Płac, g. m. mjſto otewřené, proſtranſtwj, area, uide Pleſk.

Strany zdroje: IV/313–IV/339

• Płeſk. hłas, který ſe vdeřenjm dłanj, IV/314 neb nėčjm sſirokým děłá. uox, quæ fit percuſsione, cum aliquo lato et plano instrumento. huic simile est
• Płác. hłáhoł, který ſe děge od vpadnutj, neb take od vdeřenj. uox, quæ excitatur â lapsu, uel etiam percuſsione
• Pliſk, hłas Vſtřjknutj błátem. uox conspersionis luto, et cum hæc tria sint sibi affinia, uno loco de his dicetur. a Płeſk uenit
• Pleſkám, Sing. pr. Imp. Pleſknu, perfectum. geſt takowý hłáhoł děłám, talem sonum facio. ¤ In præt. płeſkał, pleſknuł, l. płeſkł. Inf. płeſkati, płeſknauti. ¤ ut Vdeřił ho. až płeſkło.
• Pleſkáwám, freq.
• Płeſkot, pleſkánj takowé.
• Płeſkati rukami, plaudere manibus, IV/315 frolocken. hinc uenit.
• Płeſám, uel Płeſſi, sucendum regulam Grammaticalem. Sing. pr. Imp. Neut. radoſtj poſkakowati, radoſtj wełkau ſe radowati, exultare, frolocken, aſsonat סלץ Płeſánj, gaudium, exultatio.
• Zpleſati, zapleſati, perf. zradowati ſe radoſtj welkau. gaudere gaudio magno. Imperfectum tempus non amant.
• Płeſkám, Sing. præs. Imp. Pleſſtjm perf. pleſſtił, pleſſtiti. Pleſkáwám, freq. Significat, bigi, až pleſká. percutio aliqua re plana, quæ talem sonum (pleſk. uel pleſkot) edit. Item něco sſirokeho dėłám, latum, l. planum facio.
• Pleſkanice, g. f. percuſsio.
• IV/316 Płácám, â płác. Sing. pr. Imp. Płacnu, fut. perf. takowý hłahoł děłám. talem sonum facio. præt. płacał, płacnuł, płacł. Inf: płacati, płacnauti. non multum differt â pleſkám, præter, quam quod płacám majorem sonum â lata aliqua re, siue lapsu, siue percuſsione excitatum, significet. vdeřił ho až płacło. Płacá mu woda w Střewjcých.
• Płacáwám, freq.
• Płacáti ſe, u. g. we wodě, geſt břjſti, wodu sſłapati, až płacá, l. pleſká.
• Płacot, płacánj.
• Płac, (mjſto sſiroké, otewřené, proſtrannoſt, proſtranſtwj) area, Platz.
• IV/317 Płácám, Sing. pr. Imp. Płacým (t. flecým, fłeknu) fut: perf: płacył, płacyti, Sig. bigi, peru až płacá. tundo, percutio aliqua re lata, quæ sonum edit.
• Płácanice, płacánj, percuſsio.
• Pljſkám, Pliſſtjm, â pliſk, Sing. præ. Imp. bljſknu, pljſſtjm. fut. perf. Præt. pljſknuł, l. pljſkł, pljſſtił. Inf. pljſknauti, pljſſtiti. Sig. ſtřjkati, poſtřjkati, conspergere. cum præp. napliſkał na mne (t. ſtřjkał) Pliſſtiti ſe (do něčeho) est wſſetečně ſe dráti, třjti, sed meliùs plichtiti ſe, immiscere se. associare se. hinc Plichta, uide infra připliſſtiti ſe.
• Pljſkawý, (t. pljhawý) co pljſká, quod conspergit, et madefacit. ¤ ut IV/318 pljſkawý čas, tempus pluuiosum.
• Pljſkanice, idem quod čas pljſkawý; et pljhanice.
• Pljſkati ſe, Signif. 1 mo střjkati ſe, ¤ ut Pachołata ſe pljſkagj, uel Pachołata na ſe pljſkagj (t. ſtřjkagj) pueri proijciunt manibus aquam super se, id est dum balneant. 2 do w čas pljſkawý gjti, neb činiti. ut co ſe mám pljſkati, (t. w tak pljhawau ceſtu gjti) cur irem in tam pluvioso tempore? nač ſe máſs s tim pljſkati. (t. w tak pljſkawý čas to děłati.)
• Pljſkot, pljſkánj, idem Pljſkanice.
• Płáſkám, płácám, pljſkám, Significant omnia tria Meth. něco sſpatně, mizerně ſtáwěti. aliquid uiliter, et IV/319 miserè ædificare. hinc vpłáſkał, vpłacał, vpljſkał ſobė chałupu (t. vtjpał) miseram domunculam sibi exstruxit. Ex omnibus tribus fiunt multifaria Composita perfectæ Significationis, quæ omnia non poſsunt genuinè alia explicari lingua, sed uiua uoce magistri explicanda erunt. Composita ex Płeſkám.
• dopłeſkati. ut sotwa to tak dopłeſkał.
• Napłeſkati. napłeſkał toho hognoſt.
• Opleſkati, opleſkáwati. (rukami neb něčim płoſkatým)
• Odpleſkati, łedagaks to odpleſkał.
• Popleſkati, popleſkáwati (nėkoho) est pulchrum, et usitatum uerbum blandire alicui, manu eum paulatim percutiendo.
• IV/320 Propleſkati, na ſkrz płeſkánjm protłaucy.
• Přepleſkati, znowu pleſkati.
• Připleſkati, připleſkáwati.
• Rozpleſkati, rozpleſkáwati, něco sſirokeho vdėłati, latum et planum aliquid facere.
• Spleſkati, zpleſkati, vpleſkati. 1 mo něco wzpleſkati. ¤ 2 o něco sſpatnyho včiniti. aliquid uile facere. Sotwa to Spleſkał.
• Wpleſkati.
• Wypleſkati. ut čiſtě mu wypleſkał, (t. dłanj, neb łopatkau) wypleſkał mu hubu, uel wypleſkał ho přes hubu, (t. wybaňkował ho)
• Zapłeſkati, něco pleſkánjm zawundati. Imperfectum tempus habent, opleſkáwám, IV/321 wypleſkáwám etc. ugi non libenter admittunt. Composita ex Pleſknu.
• Odpleſknauti, odewſtati, contrarium eius est, Připleſknauti, přiłnauti. est uerbum Neut.
• Rozpleſknauti ſe, rozpłeſſtiti ſe. hinc rozpłeſkłý, rozpłeſknutý, rozpłeſſtěný.
• Wypleſknauti, idem quod wypleſkám, at perfectè per unum tantum actum.
• Zapleſknauti. zapleſknuł mu oči, (t. zapljſknuł) Meth. Zapleſknuł mu darem oči. dono illum corrupit. Ex hoc fit aliud uerbum neutrum.
• Płaſknu, geſt když ſe nemoc pod kůžj, a neb odutina, neb oteklina negaka. IV/322 zſazuge, a vmenſſuge. quando aliquis tumor diminuitur. Ex eo fiunt Composita.
• Opłaſknu, zpłaſknu, fut. perf. opłaſknuł, opłaſknauti. idem significant. ¤ Imperfectum præsens habent, Opłaſkugi, zpłaſkugi. Zpłaſkłý, opłaſkłý. Adj. seu partic. Neut. Composita ex Pleſſtjm.
• Předpleſſtiti, obijcere, υorwerffen.
• Připleſſtiti, nerozwažliwě přidati, přiſtrčiti, připljſſtiti, absque consideratione aliquid addere, loqui etc. ut a on k tomu toto připleſſtił (t. přidał).
• Připleſſtiti ſe, geſt připliſſtiti ſe IV/323 připlichtiti ſe, přimjchati, přimjſſiti ſe, wetřjti ſe (mezy ginſſj) immiscere se inter alios, ſich einmiſchen.
• Rozpleſſtiti, sſiroký včiniti, planum facere, Breit, oder flach machen. Item Vdeřiti, až by ſe pod rukau a neb pod něčjm Sſirokým rozſkočiło. percutere cum aliquo plano instrumento, ita ut res diſsiliat.
• Rozpleſkłý, g. płoſký, nizký, a sſiroký.
• Spleſſtiti, zpleſſtiti, g. na néco vdeřiti, ažby ſe pod rukau, neb něčim sſirokým, zſadiło. hinc.
• Spleſknutý, Zpleſknuty, Spłoſkłý, Zſpleſkłý, Pleſkatý. est njzký, a sſiroký. planus. Breit, flach. Sic IV/324 Pleſkatý nos, g. nizſký, sſiroký, gako do twaři wražený. Nasus resimus, eine flache Naſe.
• Płeſko noſý, Simo. etc.
• Wpleſſtiti, nerozwažliwě młuwiti, připliſſtiti. ut wpłeſſtił, l. wpliſſtił mu to mezy oči.
• Wypleſſtiti, ut wypleſſtił mu baňku, dedit ipsi alapam. Item nerozwažliwě (t. co ſljna k vſtum přineſe) něco promłuwiti, powědjti, wybłeknauti, probleknauti. on mu to předce wypleſſtił (t. powěděł)
• Zapleſſtiti, g. zawundati pleſkanjm. Meth. corrumpere donis. ut zapleſſtił mu něčim. donauit ipsi aliquid. zapleſſtił mu darem oči. obumbrauit IV/325 ipsi oculos dono etc. Composita ex płáſkám.
• dopłáſkati, doděłati něco mizernyho.
• Napłáſkati, nadiełati. ut napłáſkał toho přes přiliſs.
• Odpłáſkati.
• Rozpłáſkati
• Spłáſkati, zpłáſkati, Vpłaſkati. vdiełati něco mizernyho, neb sſpatnyho.
• Zapłáſkati. Composita ex płacám
• dopłacati, giž to obuwj dopłacał.
• Odpłacati, łedagaks toho odbýti.
• Rozpłacati, Zpłacati, płacanjm roztrhati. ut nowý obuwj, a giž ge rozpłacał. IV/326 Imperfectum tempus habent rozpłacáwám. ugi non admittunt, quia incurrerent in aliam Significationem. Composita ex płácám. Admittunt easdem præpositiones, quas Composita ex płáſkám, et sunt eiusdem Significationis. Deriuantur ex his:
• Płoſký, płochý, Płoſkatý, pleſkatý. (t. njzſký, a sſiroký, bez wyſedlin) Simus, planus, flach. Płoſké pole, (t. rowné) planus campus.
• Płoſſtina, (t. nižina, rowina)
• Płoſka, (płochá, płoſká ſtrana) ut vdeřił ho płoſkau. Meth. řeč smyſſlená, nedůwodná, nevžitečna, daremná, sermo inutilis IV/327 nil ad rem, figmentum.
• Plech, l. pleš, cui aſsonat Græc. πλάξ 1 mo płát tenký ze žełeza, neb giného kowu, lamina, Blech (od pleſkatoſti, a pleſkánj, nebo když ſe plech tłuče, tu ſe hrozně pleſká, a płácá.) ut wěže plechem krytá, turris laminâ tecta. 2 do Mjſto prazdné, kde něco růſti měło, a neroſte. g. na rolj, kde objlj newzegde, neb wymokne, neb ſe wypaſe, neb wyžne etc. 3 io Lyſyna na hławě (buď že geſt od obleženj, neb od proholenj) caluities, hinc Plecháč, Plechatý, (kdo má pleš) caluus. Ex płechatý, fit uerbum plechatjm, caluus fio. præs: Sing: Imp: Neut: IV/328 plechatěł, plechatěti. Perfectum oplechatjm, -těł, -těti. idem quod plechatjm. at in Significatione perfecta. ¤ Potest etiam in Significatione actiua efferri, hoc est caluum facere, in præt: -tił, Inf: -titi.
• Pljſſek, dim. małý plech: ¤ Item hładký otáhłý kožich.
• Plechowice, (plechowá nádoba, neb zbrog)
• Plechowý, (co z plechu geſt)
• Płechý (co plech hładký, nedrſnatý, ałe hładce wypleſkaný, a wytłučený) Meth: čiſtý, čiſtotný, heſký, sſwarný, mundus, Sauber.
• Płeſſe, adu. mundè.
• Plechota, mundities. Sic plechá ziena, IV/329 pleſſe ſe má w hoſpodařſtwj. ¤ miługe plechotu. ¤ e contra.
• Neplechý (t. neſſwarný, nečiſtý w ſſatech, a ginák) immundus, Vnſauber, Vnflätig, Vngeſchickt.
• Neplecha, Subst: idem quod neplechý.
• Pleň, (záděra, Lupina, neb drſnatoſt negaká na plechu)
• Pleniwý, adj: záděrowitý, Lupinowitý. hinc
• Plenjm, ił, iti, Sing: præs: Imperf: act: pleň wyſtruhugi. ¤ Item płániti (t. wyſekáwati, wytjnati, hubiti, wyhubiti, wykořeniti) exstirpare, excindere. Composita sunt perfecta uidenda sub Płaný, płánjm etc.
• Pléna (něco ſſirokého, tenkého, co ſe IV/330 winauti může) l. płýna, dim. plénka, płýnka, inuolucrum. hinc dětinſké płýnky, fasciæ, Kindswindln.
• Płáſt, g. m. (ſſirokého něco, co ſe wrſtwau kłáſti může) g. płáſt medu, fauus mellis, wabe. płáſt kamene, když ſe pěkně hładce na ſſjř ſſtjpa. Sic w cybuli płáſt w płáſtu zawinutý.
• Płáſtnice, (ſłowau wčeły. které w auli zuſtáwagjce, płaſtugj, t. płáſty dėłagj, apes fictrices, honig macherin.
• Płáſtugi. Sing: præs: Imp: act: płáſty děłám. wrſtwau kładu.
• Płát, idem quod płáſt, něco ſſirokého, rozpłacaného (ch enim et ſſ. Item c et t, sunt commutabiles) sic płát złata, ſtřjbra, lamina, seu IV/331 bractea auri, Guldenblech Płátek, dimin:
• Płátina, małá měłká miſka. patina.
• Płatnýř (který plechy, železnau zbrog etc kuge) Bractearius, Platner Blechſchlager.
• Płátugi (płáty děłám) Sing: præs: Imp: act: -ował, -owati etc. Item płátem přikrýwám, slepugi, tego, jungo. Płátowáwám, freq: Composita sunt perfecta. ut spłátugi, fut.
• dopłátowati, laborationem huius operis finire.
• Napłátowati.
• Opłátowati, płatem odjti.
• Popłátowati, wſſechno płátem přikrýti.
• Připłátowati, płát přiſaditi.
• IV/332 Rozpłátowati.
• Spłátowati, płáty spogjti.
• Wpłátowati.
• Zapłátowati, płátem zandati, zabjti, zaſtřjti.
• Zápłata, (płát, łata, záłata, neb flek gakékoli błány, přiſazeňý, k zakrytj, a zandánj djry, neb ſtrhanoſti negaké na ſſatech, a na cěmkoliw ginſſjm) aſsumentum: seu pars aliqua cuiuscunque materiæ, ad operiendum aliquod foramen in uestibus, et in quacunque re alia. hinc pohádka, ænigma. Zápłata na zápłatě žádného ſſwu nemá. intelliguntur plumæ super animali uolatili. Zápłata, na zápłatě (t. łata na łatě) IV/333 rozumj ſe ô ſtrhané wſſak łátowané, a neb zápłacowané sukni etc.
• Zápłata, dicitur etiam, Solutio, Bezahlung. uenit autem in hoc sensu, â zapłatjm, soluam etc.
• Zápłacugi, zápłacował, zápłacowati, primâ longâ, est uerbum Sing: præs: imp: act: â zápłata. Significat, něco ſtrhaného, neb děrawého zandati, zaſſiti, zafflekowati, Zápłaty ſázeti, łátati, załátati. ¤ Part: paſs: Zápłacowaný: (łátowaný, załátowaný) ut má wſſechny zápłacowaný sſaty, (t. ſtrhaný)
• Wyzápłacugi, wyzápłacowati, (na zápłaty zpotřebowati) ut mnoho sukna wyzápłacował na ty ſſaty. IV/334 Composita ex Pljſkám, et pljſknu.
• dopljſkati, ut giž to gednau dopljſkał, (t. mizerně doděłał.)
• Napljſkati, idem quod napłáſkati. Item Napljſkati, napljſknauti cum præp: na: super aliquid spargere. ut kdo na tu zeď napljſkał? quis istum murum luto conspersit? ¤ Significat etiam nerozwážliwě młuwiti, co ſljna k vſtum přineſe. ut napljſkał mu hanebně.
• Odpljſkati, idem quod odpłaſkati.
• Opljſkati, opljſknauti (něčim nečiſtým oſtřjknauti) immundâ aquâ aspergere.
• Popljſkati, popljſknauti (poſtřjkati) conspergere luto, uel aquâ immundâ.
• IV/335 Přepljſkati, pljſkánjm přemocy, conspergendo uincere.
• Rozpljſkati, rozpljſknauti.
• Spljſkati, zpljſkati, vpljſkati, idem spłaſkati.
• Vpljſkati, vpljſknauti (vſtřjkati, vſtřjknauti) Significat etiam idem quod popljſkati. ut wſſechen vpljſkaný, popljſkaný (t. vſtřjkaný) totus luto, uel immundo liquore conspersus.
• Wypljſkati, (nerozwážliwě, a k zahanbenj něco do wůčj druhému młuwiti) impudenter in faciem aliquid loqui. ut hanebně mu wypljſkał.
• Wypljſknauti (wyſtřjknauti)
• Wpljſkati, wpljſknauti (wſtřjkati, wſtřjknauti) immundè inspergere.
• IV/336 Zapljſkati, zapljſknauti (zaſtřjknauti) Nota: differentiam Compositorum ex pljſkám, et pljſknu obseruabis secundum dicta Grammatices P. 2. c. 25. Obs. 3 ia not: 4. Composita ex Pliſſtjm, et pljſſtjm.
• Připliſſtiti, připljſſtiti, idem quod připłeſſtiti.
• Připliſſtiti ſe, idem quod připłeſſtiti ſe, ut supra. at pulchriùs připlichtiti ſe. (ch enim et ſſ, sunt commutabiles) hinc
• Plichta, (který ſe mezy gine, neb do něčeho wſſetečně tře, a mjchá) qui se inter alios, uel ad aliquid temerarie immiscet. Prawá plichta ke wſſemu aby ſe připlichtił, uel ke wſſemu ſe připlichtj. IV/337 Alij plichta deriuant â pletenj, že ſe do něčeho plete. cui aſsonat Græc. πλεκτòς.
• Plichta, dicitur etiam rownoſt, a ſtegnoſt hry, æqualitas lusùs, dum unus tantum, quantum alter habet: ut solet fieri in folijs, aleis, pyramidibus etc. Item penjz plichetnj, numus, qui datur inseruienti in lusu aliquo. ut dáti plichty g. dáti něco za ſłužbu. Ex plichta uenit aliud uerbum.
• Plichtjm, Sing: præs: Imp: tił, titi. lusum æqualem facere. das Spiel gleich machen.
• Plichtjwám, freq:
• Plichtář (který hru rownau děłá) IV/338 qui lusum æqualem facit.
• Plichetnjk, Plichtownjk (který do hry plichtu płatj, t. přiſazuge) qui in lusum addit. Composita ex plichtjm sunt perfecta.
• Naplichtiti, ut doſti mnoho naplichtił. a předce prohráł. sat multos lusus æquales fecit, et tamen perdidit.
• Proplichtiti, (s plichtau prohrati) perdere.
• Připlichtiti, přimjchati, přimjſſiti, admiscere.
• Rozplichtiti, (plichtu přehrati) æqualitatem lusus superare. ut gá wás rozplichtjm, t. přehrám. ludendo uos, qui in lusu æquales estis, superabo.
• Wplichtiti ſe (do něčeho, neb mezy gine) IV/339 est idem quod připlichtiti ſe, immiscere se in aliquam rem, l. inter alios, ſich einmiſchen.
• Wyplichtiti, ut máło ſobě wyplichtił, t. máło plichty doſtał.
• Zplichtiti, uel Splichtiti. (hru rownau včiniti) æqualem lusum facere. ut on zplichtił hru. Imperfectum tempus non amant.
• Wpliſſtiti, ut wpliſſtił mu to mezy oči, (t. nerozwážně w oči powěděł) inconsideratè in faciem hoc ipsi dixit.
• Wypliſſtiti, wypljſſtiti, idem quod wypleſſtiti.
• Zapliſſtiti, zapljſſtiti, idem quod zapleſſtiti.

Strany zdroje: VII/277–VII/298

• Włeku, Sing. Imp, act. in 2 da persona włečeſs, 3 ia wleče. plur. wlečeme, wlečete, wlekau. ¤ Præt. włékł, l. włýkł, Inf. wlécy, wlécſti. l. włýcy, włýcſti. l. włýcti, włécti. (po zemi za ſebau tahnu) post se in terra trahere, raptare. etwas auf der Erden hinter ſich ziehen. Aliqui etiam dicunt Włýknu, -eš. -ne etc. præt. włýkł, l. włýknuł, włýknauti. in eadem Significatione.
• Włécy ſe, Methaphoricè, Significat etiam, (leniwě gjti) tardè, lentè procedere, langſamb gehen. ut tamto ſe wleče. Item dłauho trwati, diu durare, protrahi. ut hrozně ſe to dłauho wleče, t. trwá. Kdo wj gak ſe to dłauho powleče. VII/278 Zyma ſe dłauho włeče, (t. dłauho trwá) Wleče ſe ta nota, (t. łeniwě, nepřigemně znj.) Vcho poněčem włécy, (t. wyzwjdati něco, tjſſe poſłauchati.) Adag. dotud włk włáčj, až samého wywłekau.
• Włékám, l. włýkám, Iterat. Włáčjm, Iterat. et respectu quorumdam uerborum Semifreq. de qua differentia in Specie dicetur infra. præt. włáčeł, Inf. włáčeti.
• Włáčjwám, włékáwám, włýkáwám, Freq.
• Włáčjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. Significat etiam occare, Eggen.
• Włáčenj, occatio, das Eggen.
• Włačec, occator, Egger.
• VII/279 Włak, g. m. (načem ſe co włáčj.) Item włáčenj, ipsa raptatio. Włakem děłati, t. dřjwj włáčeti. dřjwj włakem wozyti, t. włáčeti.
• Włáčka, g. f. defectus uini, ein Mangel des Weins.
• Włáčkowitý, pendulus, Zah. Composita ex włeku, et włáčjm, sunt diuersa, et diuersæ Significationis. Ex Włeku. Composita sunt perfecta: ut Fut. Zawłeku, præt. zawłékł, Inf. zawłécy. Imperfectum tempus præsens formant, ex Iterat. włékám, włáčjm: Sed non omnibus utrumq placet, propter concurrentiam Significationis, et ideò in Secie id semper adnotabitur.
• dowłeku, dowłýknu, dowłécy, dowłýcy, VII/280 dowłýknauti, (na giſté mjſto dotahnauti,) ad certum locum raptando, attrahere, auf gewiſſen Ort mit ziehen bringen. Giž to ňák tam dowłeč etc. Imperfectum tempus præsens habet, dowłýkám, l. dowlékám, sed non multùm in usu.
• Nawłeku, nawłécy, nawłýcy, (mnoho włácenjm naneſti) multùm raptando adferre, congregare, υiel mit schleppen zuſammen bringen. ut mnoho ſobě dřjwj pomału nawłýkł etc. (t. natáhał) tempus præsens non habet, nec ipsi conuenit in hac Significatione: Sed in alia nempè.
• Nawłýkám, nawłékám, nawłáčjm, Imp. præs. act. Nawłýkał, nawłáceł, VII/281 præt. Imp. nawłýkati, nawłáčeti Inf. Imp. (něco děrawého naſtrkugi, neb nandáwám na něco: aneb něco ſkrz něgakau děrowatoſt tahnu.) Significatio discatur oretenus. ¤ ut nawłáčj pateře, nawleč tu nit do gehły: l. nawłeč tu gehłu. Perfectum eius est, nawłeku, nawłécy, nawłýcy etc.
• Nawłáčjm, fut. perf. nawłáčeł, præt. perf. nawłáčeti, Inf. perf. (mnoho włáčenjm naneſti) multùm raptando attrahere, υiel mit Schleppen zuſammen bringen. Est magis in usu, quàm nawleku etc. Præsens Imperfectum non amat, sed futuro loco eius utimur.
• VII/282 Nadwłýcy, nadwłécy. Imperf. tempus præs: nadwłýkám. Et inde eius tempora imperfecta nadwłýkał, nadwłýkati.
• Obleku, obłécy, obłýcy, obłýcſti etc. ubi w. mutatur in b. de quo uide Gram: Part. 3. Obs: 3. n. 4. (ſtrogjm) induere, ſich anlegen. Obłécy ſe, Paſs. (ſtrogiti ſe) indui. ut obleč djtě, induas infantem, lege das Kindt an. Meth. Obłécy bljžnjho w złau powěſt.
• Obłýkám, obłékám, -kał, -kati. obłáčjm, -eł, -eti. act. addito ad omnia tria ſe, fit Paſs. Imp. ut Pán ſe teprw obłýká, obłáčj etc. Dominus primò se induit, der herr Thuet ſich erſt anlegen etc.
• Obłečenj, g. n. (sſatý cełý na těło, raucho, VII/283 oděw) indumentum. má kolikeré oblečenj. Sic Powłečenj, (co na cełau poſteł náležj.)
• Oblečka, (ženſká spodnj koſſile) interula, Vnterhembd.
• Obłak, g. m. (loco obwłak.) huſtá pára, wznáſſegicý ſe w powětřj: že gako obwłáčj, t. zaſtjrá nebe) nubes, Wolcke.
• Obłáček, dim. (mračjnko.) nubecula, Wölcklein.
• Obłáčný, adj. (poſſmaurný) hinc
• Obłáčno, (počaſý k deſſti zſkłonné) nubilum, Trübwetter.
• Obłana, g. f. (prwnj djł dřewa pod korau) alburnum, hinc
• Obłanowitý, adj. (dřewo wełkau obłanu magicý) quod magnum alburnum habet.
• VII/284 Odwleku, odwłécy, odwłýcy, odwłýknauti, (odtáhnauti) trahendo, seu raptando amouere, weg schleppen.
• Odwłáčjm, fut. perf. odwłáčeti, idem quod odwłeku, cum differentia, de qua in Gram. P. 2. a cap. 25. Obs. 3 a hoc enim fit per plures actus perfectos.
• Odwłýkám, præs. Imp.
• Powłeku, powłécy, powłýcy, powłýcſti, est perfectum uerbi Simplicis.
• Powłáčjm, fut. perf. per plures actus, powłáčeti. non habent præs. Imp. Comp. at
• Powłýkám, powłáčjm, in alio Sensu. Sunt præs. temp. Imp. ¤ Inf. powłýkati, powłáčeti, Vberziehen. ut děwečka powłýká, l. powłáčj peřiny, ancilla VII/285 obducit puluinaria, albis superindumentiis, das Menſch Thuet die Better Vberziehen. Powleku, powłécy, powłýcy, powłýcſti, est perfectum horum duorum. Nota hoc uerbum admittit adhuc aliam præpositionem, do, ut dopowłécy, dopowłýcſti, dopowłáčeti, (oſtatek powłýcy) das Vbrige Vberziehen.
• Powłaka, g. f. Powłačka dim. cadurcum, Vberzug, eine weiſſe Zichen.
• Pawłač, g. f. Pawłáčka dim. (dicitur, že ſe nanj zlechka włáčj, t. chodj, procházý. id est ab obambulando, quia włécy, powłecy ſe, Significat etiam paulatim, seu tardè ire. ut kde ſe włečeſs? quo is? kam ſe powlečeſs? quo ibis? kdy ſe gednau přiwłečeſs? VII/286 quando semel uenies? po autem in Nominibus, solet mutari in pa, de quo in Grammatica. est, mjſto powegſſené, k obweſelenj, wýhłýdnutjm, poſeděnjm, procházenjm, neb gináče etc. aliter, (beſýdka) podium, pergula, ein luſtiger Ort, Luſthauſs. hinc etiam
• Pałác, g. m. w, eliso, q. pawłáč, (dům weliký, kráſný, sławný) pallatium, Pallaſt, Saal. Alij Pałác deriuant â ljce (id est facie) et præpositione po, quæ ut supra dictum, solet mutari in Nominibus in pa: quia tales domus, Regum, et Principum, solent habere faciem ad plateam magnificam. ljce autem dicitur facies omnium rerum, item pulchritudo: hinc sličný, pulcher. VII/287 Sic poljcy, faciem mundam, politam, pulchram, splendidam denotat, de quo suo loco uide. Et consequenter mutata præpositione po, in pa, dicitur pałác, domus splendida. Sic dicitur, Vlice, platea, že k nj domowe swé ljce obracý. Alij putant â Latino prouenire. Sic
• Płac, g. m. per contractionem, olim idem erat, quod pałác. Iam autem Significat, (mjſto otewřené.) item proſtranſtwj gakékoli, proſtrannoſt, Platz. aſsonat Græcum, platos. t. ſſirokoſt, u. płác.
• Podwłeku, podwłécy, podwłýcy, podwłýcti, podwłecti, podwłýcſti, Subducere, Vnterziehen. ut podwłýcti VII/288 trámy, trabes fulcire, seu fulcrum subducere, Vnterziehen.
• Podwłýkám, Podwłáčjm, Præs. Imp. podwłýkati, podwłáčeti. Inf. Imp.
• Podwłak, g. m. Podwłáčka, g. f.
• Přewleku, přewlécy, přewłýcti, (přes něco włýcy, přetahnauti, włečenjm přendati) raptando, transferre, mit dem ziehen, oder Schleppen Vberbringen, Vberſetzen.¤ Præsens tempus non habet. Sed benè in alia Significatione, ut
• Přewłýkám, přewłáčjm, act. (giný ſſaty beru, l. obłáčjm) alias uestes induo, ich nehme ein anders Kleyd. Přewłýkám ſe, Přewłáčjm ſe, Paſs. præs. Imp. Eorum perfectum est VII/289 přewłeku etc. gak ſe gen přewłeku, hned pugdu. Přewłeč to djtě. subintelligitur, do giných ſſatů.
• Předwłýcy, předwłýcti, předwlécy etc. (před něco přitahnauti.)
• Přiwłeku, přiwłýknu, Fut. perf. ut in omnibus alijs in włeku, et włýknu desinentibus. přiwłýcy, přiwłecy, přiwłýcti. Inf. (włečenjm přitahnauti) raptando adducere, attrahere, mit dem Schleppen her bringen. Præsens, Imp. Přiwłýkám, sed non est adeò in usu.
• Prowłýcy, prowłýcti, prowlécti, (wlečenjm protahnauti) durchziehen, durch ſchleppen. Item, nit, prowázek, tkanicy, a tak dále ſkrz něco protahnauti. funiculum, VII/290 filum, uel quid simile per aliquid ducere durchziehen. Tempus Præsens Imp. prowłýkám, prowłáčjm etc.
• Rozwłeku, rozwłáčjm. fut. perf. Rozwłýcti, rozwłáčeti etc. (na různo włáčeti, ſem tam roztahati) huc illuc raptando disijcere. hin Vndt her ziehen, Schleppen. Præs. Imp. Rozwłýkám, rozwłekugi, sed non multùm in usu, potiùs fut. perfecto utendum est.
• Swleku, Swłáčjm, Swłécy, Swłýcy, Swłýcſti, Swłáčeti. (do hromady, co ſe włáčj, Sundati) quæ trahuntur, ad unum locum ponere, das geſchleppte zuſammen geben. VII/291 Præsens non amant.
• Swłačec, g. m. (tráwa włekaucý, a pnaucý ſe po płotjch, ſtromjch etc. ) conuoluulus, Smilax, Winden.
• Vwleku, vwlécy, vwłýcy, vwłýcti, vwłýknauti. (wlečenj negaké wěcy w ſkutek vweſti, vtahnauti) raptationem, seu tractionem alicuius rei in actum reducere: ut gá tu kłádu sám vwleku, (t. vtáhnu) ego solus hanc trabem traham, ich will den Tram allein ziehen. potest etiam per uerbum (poſsum, ich kann) interpretari. co on tu kłádu sám vwłýkł, (vtáhnuł)? traxit ille solus, uel potuit ille solus trahere hanc trabem? hat er allein den Tram gezogen, oder hat er können VII/292 allein den Tram ziehen?
• Vwłáčjm, fut. perf. per plures actus, vwłáčeł, vwłáčeti. Cum Accusat. personæ, seu rei animatæ, Significat (Włáčenjm ô žiwot připrawiti) raptando trucidare, è medio tollere, ad mortem usq raptare. Mit dem Schleppen Vmbs leben bringen einen zu todt ſchleppen. ut Kůň ho vwłáčeł. (t. vſſmegkał, vtáhał.) Equus illum raptando è medio sustulit, seu â raptatione equi mortuus est. das Pferdt hat ihn zu Todt geſchleppet. Hinc Excipe paſsiuum cum part. ſe ut Vwłáčeti ſe. quod sequentem Significationem nempe (maculare) habet. Cum Accusatiuo rei inanimatæ Signi VII/293 ficat (włáčenjm vkáleti, pokáleti) raptando maculare. Mit dem Schleppen beſudeln, beſchmutzen. což ge to vwłačeł? (vſſmegkał) Tempus Præsens, Vwłáčjm, vwleku non amant.
• Wewłýcy, wewłýcti, (někam wtahnauti) raptando introponere, einſchleppen.
• Wewłáčeti, idem at per plures actus.
• Wywleku, wywlécy, wywłýcy, wywłýcti, wywłýknauti. (wytahnauti) raptando extrahere, ausſchleppen. ut giž tu mrchu wywłykł, wywłýknuł. Nota. Wywłýcy z kůže. Significat Odřjti, excoriare, die haut abziehen. ¤ Adag. Wſſak ty bys mne giž rad z kůže wywłýkł. (t. když nėkdo od druheho čaſto VII/294 a přes přjliſs mnoho žádá. Nota 2 do paty wywlécy, wywłýcti, Significat, (wygjti) exire, ausgehen. ut gak mjłe paty z domu wywleče.
• Wywłáčjm, wywłáčeti, perfectum per plures actus. Significat etiam 1 mo wybrati z truhłyce, ex cista efferre, aus der Truhen hin weg Tragen. ut ¤ Adag. kdo čaſto włáčj brzo wywłáčj. omnia breui consumet. 2 do Wyłauditi, elicere, auslocken. ut giž mu mnoho pěkných konj wywłáčeli. 3 tio Vtratiti, consumere, υerzehren. giž on mu mnoho wywłáčeł, (t. vtratił.) Nota wywleku, wywłáčjm. ¤ tempus præsens non amant, futuro perfecto loco ipsius utendum. ut gak gen paty VII/295 wywleče. quàm primùm domo abit. so baldt er nur aus dem hauſs gehet.
• Zawleku, zawłýknu, zawłycy, zawłýcti, zawłýknauti. (někam zatáhnauti) aliquò raptando amouere, etwa hin weg ſchleppen, υerſchleppen. Zabił ho, a potom do chraſtj zawłýkł. Præs. Imp. Zawłýkám, zawlekugi, sed non est multùm in usu.
• Záwłak, g. m.
• Záwłačka, g. f.
• Zſwleku, zſwłýknu, zſwłýcy, zſwłýknauti, (dołu zſtáhnauti.) deorsum raptando trahere, herunter ſchleppen.
• Zſwłak, uel swłak, g. m. idem quod swłak. (na čem ſe dřjwj włáčj.) Præsens non habet in hoc Significatu. at
• Zſwłýkám, zſwłáčjm, exuo. ich ziehe aus. VII/296 est Præs. Imp. Zſwłýkám ſe, zſwłáčjm ſe, zſłýkati, zſwłáčeti, paſs. exuere se, ſich ausziehen. Aliqui in loquela omittunt ex Zſwłáčjm, z. et w. et dicunt słáčjm, per contractionem. ut Pán ſe słáčj, Dominus se exuit. der herr thuet ſich ausziehen. sleč to djtě, exuas infantem, Ziehe das Kindt aus. Perfectum illorum est, Zſwleku etc. Ex Włáčjm, occo, ich egge. Composita sunt omnia perfecta. ut Zawłáčjm, fut. zawłáčił, præt. zawłáčiti. Præsens Imperfectum formant in ugi. ut zawłačugi, -ował, -owati.
• dowłáčiti, (oſtatek zawłáčiti) reliqùum VII/297 occare, das Vbrige eggen. ut dnes wſſechno dowłáčjm.
• Odwłáčiti, (s włáčenjm hotowu býti) cum occatione paratum eſse, mit dem eggen fertig ſeyn.
• Powłáčiti, distinguit Significationem ex additis. id est auget illam, uel minuit. ut. On to wſſechno za den powłáčj. ille hoc totum in una die occabit. Er wirdt das alles in einem Tag eggen. On to dnes powłáčj, (t. zawłáčj.) ille hoc hodie occabit, er wirdt es heünt eggen. Mohłby drobet powłáčiti, Er könnte wohl wenig eggen.
• Přewłáčiti, (po znowu włáčiti) de nouo occare, aufs neüe eggen.
• Přiwłáčiti, (drobet zawłáčiti) modicùm occare, wenig eggen. VII/298 Item co giž włáčeno, geſſtě drobet zawłáčiti. occatum adhuc parum occare, das geeggte, nochmahl wenig eggen.
• Zawłáčiti, zwłáčiti. est perfectum simplicis. at Zawłáčiti est magis in usu.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod