Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/438–II/461

• Gſem, verbum Substantivum, Sum, Jch bin. Conjugationem ejus Singularem uide in Grammatica mea.
• Budu, fut. perf. ero, był, præt. perf. et Imp. býti, l. beyti, Inf. perf. et Imp.
• Býwám, Iterat. præs. soleo eſse, Jch pflege zu ſein. býwał, præt. býwati, Inf.
• Býwáwám, Freq. soleo sæpè esse, Jch pflege offt zu ſein, Bywáwał, II/439 præt. býwáwati, Inf. Býti někoho Stregcem, Vgcem, Bratrem. etc. Nota, Tertia persona geſt, Singul. in negativa pronunciatione mutatur: et loco ne geſt, dicitur, nenj: vel néni, vel neyni, aut negni. ut negni tu žádnyho: non est hîc, iſt nicht da.
• Byłý, præt. Geweſen. byłé y Nebyłé młuwiti, (t. giſté y negiſte młuwiti, łecos žwáti)
• Býwałý, præt. (co býwało) Nebýwałý. ut wymýſſłegj ſe mnohé nebýwałé wěcý etc.
• Gſaucý, part. ens.
• Gſaucnoſt, g. f. ens, Eſsentia. Negſaucnoſti negſau žádne gakoſti II/440 Non Entis nullæ sunt qvalitates.
• Gſaucný, adj. (co Gſaucnoſt má) eſsentialis, Weſentlich.
• Gſaucně, adv. eſsentialiter. Weſentlich.
• Budaucý, part. budaucný, adj. (co přigjti, neb ſtáti ſe má) futurus, künſſtig. ut budaucý, l. budaucný čas, futurum tempus, die Künſſtige Zeit.
• Budaucně, adv. imposterum, postmodum, hin führo, ins künſſtige.
• Budaucnoſt, futuritio.
• Byt. g. m. eſsentia, Weſen. Item (bydłenj) habitatio, Wohnung. weſełý geſt tu byt, (t. weſeło tu býti) est hic jucunda habitatio, es iſt dahier eine Luſtige Wohnung. kde II/441 má ſwůg byt. etc.
• Bytný, (gſaucný) eſsentialis, weſentlich. Item (co ſtałý byt má trwanliwý) durabilis, dauerhafftig.
• Bytnoſt, (gſaucnoſt) eſsentia, Weſenheit.
• Bytedłný, l. bytełný, adj. durabilis, dauerhafftig.
• Bytedłně, Bytełně, adv. durabiliter, dauerhafftiglich.
• Bytedłnoſt, Bytełnoſt, durabilitas, dauerhafftigkeit.
• Buď, est Imp. esto, ſey. Item adv. sive, vel, entweder, es ſey, oder etc. Buďto, adv. idem buďto, anebo onno. Sive hoc, sive illud, entweder dieſes, oder jenes. budto onno, II/441bis anebo toto etc. Composita ex gſem sunt perfecta, et non componuntur cum gſem, Sed cum budu. ut dobudu, fut. perf. dobył, præt. perf. dobýti, Inf. perf. Imperfectum formatur ex Iterativo, býwám. ut dobýwám, præs. Imp. dobýwał, præt. Imp. dobýwati, Inf. Imp. Freqvent. Compos. dobýwáwam, præs. dobýwáwał, præt. dobýwawati, Inf. Sic reliqva composita neutra formantur. Item formantur adhuc alia verba Composita, ex gſem, Significationis activæ, eodem modo, sicut verba Neutra, hoc solùm singulare habent, qvod locò budu, faciunt bydu, et in Infinitivo, II/441ter ex býti, abjiciunt accentum, ut dobydu, fut. perf. dobył, præt. dobyti, Inf. dobýwám, Imperf. dobýwáwám, freq.
• dobýti, dobýwati (do konce býti) ad finem usq vel ad terminum præfixum, manere, Bies zu Endt bleiben. Gižt gá tam až do So hawła dobudu. jam ego ibi manebo, vel perseverabo, usq ad S. Gallum. Jch werde ſchon dorten bies S. Galli ausbleiben. Nedobude on tam do So hawła.
• dobyti, dobýwati, act. (pracně doſahnauti) acqvirere, erwerben. cum Gen. Kryſtus Nás ſobě dobył Krwj ſwau. dobył ſobě ſtatku. dobýwati ze země kowů, dobýwati ſobě II/442 chłeba etc. hinc.
• dobytek, g. m. (že ſe njm ſtatku dobýwá) pecora, das Viech. Item cum Gen. vel Accus. dobyti (pewnoſt doſtati) expugnare, erobern. ut dobył dwauch pewnoſti, expugnavit duo fortalitia. hat zwey Veſtungen erobert.
• dobýwati, Imp. (obłehnauti pewnoſt) oppugnare, Belagern. ut dobýwá pewnoſti, oppugnat fortalitium, er Thuet die Veſtung belagern. Ex dobýwati, fit Decompositum perfectum, ut:
• Zdobýwám, fut. perf: zdobýwati, Inf. (pewnoſti wybogowati) expugnare, erobern. Ex Significat pluralita II/443 tem genericam, cum Accus. totalitatem. ut giž wſſechna Mieſta zdobýwał, jam omnes urbes expugnavit, er hat ſchon alle Städte erobert etc. cum Gen. certum numerum, ut zdobywage některých měſt, tahł etc. vide Supra Obser. Gener. de præp. z.
• Wydobyti, perf. wydobýwati, Imp. (wyndati, wyndawati, wytahnauti) laboriosè extrahere, mit großer Mühe auſsziehen. ſotwa gſem to wydobył. etc.
• Zwydobýwám, fut. perf. idem wydobyti, sed pluralitatem Significat. ut ga ty wſſechny hřeby zwydobýwam etc.
• Nabýti, nabýwati, uulgò dicunt, (nad čas býti) supra tempus manere, II/444 Vber die Zeit bleiben, sed debent dicere, nadbýti, nadbýwati. děwečky po S. Giřj a S. hawłe nadbýwagj dwě Neděłe etc.
• Nabyti, nabýwati, act et cum Gen. (něčeho gakkoli s prácy, neb bez práce doſtati, doſtáwati) acqvirere, accipere, Bekommen, erwerben. ut Nabýwá čerwenoſti, accipit rubedinem. Bekommet die Röthe. ¤ adag. Gak nabyto, tak odbyto, złe nabyto, złe odbyto, malè parta, malè dilabuntur, Vbel gewonnen, Vbel zerronnen.
• Nábytek, g. m. (wſſeligaké mohowité gmenj) bona mobilia, allerley bewegliches Vermögen.
• II/445 Nadbýti, nadbýwati, (nad čas býti) vide Nabyti. Item (nad počet býti, zbýti, zbýwati) supereſse, Vberbleiben. Geſſtě Nám nad kopu pět bjłých nadbýwá. adag. Někomu wzdyckny nadbýwá (ô ffortełných)
• Nadbytek, g. m. (co nadbyło, neb co nadbýwá)
• Obýwati, (s někým geſt bydłeti, přebýwati, obcowati) cohabitare, wohnen, ut obýwati s ženau, cohabitare uxori, mit dem Weib wohnen. obýwagj ſpołu w gednom domě (t. přebýwagj)
• Odbyti, odbýwati, act. Significat 1 mo (wyramiti) expedire, abfertigen. cum Accus. ut giž gſem toho poſła II/446 odbył, jam expedivi illum tabellarium. Jch habe ſchon den bothen abgefertiget. 2 do Cum Accus (propuſti) dimittere, entlaſſen. Giž gſem odbył mýho ſłužebnjka, jam dimisi meum famulum, Jch habe meinen diener des dienſtes ſchon entlaſſen. 3 tio Cum Gen. (vtratiti) consumere, Verzehren. Verthuen. giž odbył ſwých peněz, jam consumpsit suas pecunias, er hat ſchon ſein Geldt Verzehret. 4 to Cum Gen. (dokonati) absolvere, finire, Vereichten, ausrichten, Vollenden. giž gſem odbył práce, jam absolvi laborem, Jch habe ſchon die Arbeit Verrichtet. odbył auřadu, poſełſtwj, treſtánj, etc. II/447 5 to cum Accus. (wybyti, wyprawiti) elocare, abfertigen. gá gſem giž mau dceru odbył, (t. djłem gegjm) jam filiam meam debita portione contentavi, Jch habe ſchon meine Tochter abgefertiget. ¤ hinc dcera odbytá (t. wybytá) abgefertigte Tochter. etc. 6 to Cum Gen. (prazdna býti, oſwobozenu, zbawenu býti) liberari, Los werden. Gižť gſem toho trapiče odbył, giž gſem toho Břemen odbył. (t. gſem toho trapiče, břemena, prázden, oſwobozen.) 7 mo cum Gen. vel Accus. (prodati) vendere, distrahere, Verkauffen, II/448 giž gſem odbył mého domu, mého zbožj etc. Iam vendidi meam domum, meas merces, Jch hab ſchon mein hauß, meine Waaren Verkauffet. Nic neodbýwá (t. neprodáwá) nihil distrahit, er kann nichts Verkauffen, adag. chwálj radby odbył. laudat venales, qvi vult protrudere merces. hinc.
• Odbyt, g. n. facilis distractio, Abgang; má dobrý odbyt na zbožj. (t. kupugj od něho) habet bonam mercium distractionem, er hat gutten Abgang auf die Waaren. Na odbyt děłati, (geſt robotně, Speſſně, łedabyło děłati) obiter, et perfunctoriè facere, Eilend, II/449 Vberhin machen. Negni mi to na odbyt. non est mihi venale, Es iſt mir nicht feyl. Ziádných odbytů, l. žádného odbytu nenj (t. nic ſe neodbýwa, neprodáwá) nihil potest vendi, es iſt kein handel nicht, man kann nichts anwehren.
• Odbytný, adj. (čeho ſe Spěſſně odbýwá, prodagný) qvod facilè distrahitur, das geſchwindt Verkauffet wird. ut odbytné wěcy, (které rádj kupugj)
• Neodbytný, adj. ut neodbytno stim wjnem, (nenj žádneho odbytu na wjno, t. když neſpěſſně wycházý) es iſt kein Abgang auf den Wein. Neodbytné zbožj, (neprodagné)
• II/450 Odbytedłný, idem odbytný, Neodbytedłný. Item Neodbytný, l. neodbytedłný čłowěk, (gehož nełze odbyti, Nezbedný, Nezbeda) ein Menſch deſſen man nicht Loß werden kann.
• Pobýti, Neut. (trochu býti) non diu manere, nicht Lang bleiben. 1. Cor. 16. pobudu v Wás přes zymu. Pobude, a nebude etc. hinc.
• Pobuda, g. m. (čłowěk negiſtého bytu, ſem tam ſe tłučicý) erro, planeta terrestris, Vmbſchweiffer.
• Přebýti, přebýwati, Neut. (přes čas býti) ultra tempus manere, Vber die Zeit bleiben. adag. Swěta II/451 nepřebudeme (proti Staroſtliwým, a łakomým.) Item (nad počet býti) supereſse, Vberbleiben, Vbrig ſein. Geſſtě mu přebýwa, adhuc ipsi superest. es Bleibet ihm noch Vbrig. etc.
• Přebýwati, Significat etiam (bydłeti) habitare, wohnen. přebýwá na Starem Měſtie. etc.
• Přjbytek, g. m. habitaculum, Wohnung.
• Přibýti, přibýwati, Neut. (wjce nad počet, neb na zrůſt býti) ultra numerum eſse, crescere, accrescere, accedere, mehr ſein. wachſen, zuwachſen, Zukommen. Impersonal. cum Gen. ut přibyło nás, sumus II/452 jam plures, Es ſein Vnſer ſchon mehr. přibyło mu ſtatku, dobytka, acceſsit ipsi multùm de opibus, pecoribus. etc. vel auctæ sunt ipsi opes. etc. Es iſt ihm Viel Von Reichthumb, Von Viech zugewachſen. Toho pachołete hodně přibýwá. iste puer egregiè crescit. der Bub wachſet hübſch. Giž dne přibýwá. l. přibegwa, l. přibegwá, dies jam crescit, der tag wachſet ſchon. Měſýce přibýwá, luna crescit, der Mond wachſet. Psal. 62. přjbýwali Wám ſtatku, nepřikłádegte k němu Srdce. adag. přibýwá ho, co w hrſti kragjce. etc. Dicimus etiam personaliter. II/453 ut gá gſem přibył, ego acceſsi. Jch bin Zukommen. My gſme přibyli, dwa, třj přibyli. etc.
• Přibył, g. m. (kdo přibył, a Nás ſe držj,) acceſsorius.
• Přjbytný, adj., (co od ginud přigde, a nás ſe držj) acceſsorius, ut pŕjbytný dobýtče w ſtádě, přjbytný čełedjn w domě, (zahałeč) etc.
• Přjbytek, g. m. (to co přibyło) qvod accrevit, was zugewachſen. má wełký přjbytek owec, l. na owcých. etc.
• Přjbuzný, adj. (od přibudu, q. Přjbudný, d. enim et z. sunt cognatæ, et transmutari solent, Přátełſký) amicus per conjunctionem matrimonij. II/454 freündt. Item Substantivè (Swekrus, Sſwakr) affinis, Schwager.
• Přjbuznjk, l. Přjbuznec, g. m. affinis, Schwager.
• Přjbuznice, g. f. affiniſsa, Schwagerin.
• Přjbuznjcſký, adj. Přjbuznjcſky, po přjbuznjcſku. adv.
• Přjbuznoſt, g. m. Přjbuzenſtwj, g. n. affinitas. Schwägerſchafft. Strom přjbuznoſti. Arbor affinitatis. Et. ( Nota My Cžechowe dobře Přjbuznoſt nazýwáme. nebo proſtředkem Manžełſtwj, k Rodu, neb Přátełſtwu Ženjcha, y Newěſty, wjce Přáteł přibýwá. Affines enim dicuntur, qvi non Sanguinis, sed matrimonii conjunctione II/455 copulati sunt, ut Socer, gener, Socrus, nurus, levir, glos, Vitricus, Noverca, privignus, privigna. etc. Přjbuznj ſłowau: Tchán, Zeť, Tchyně, ( l. Swekruſſe) Newěſta, Přjbuznec, Přjbuznice, Otčjm, Macecha, l. Macocha, Paſtorek, Paſtorkyně etc. vide Ius Municip. de Succeſsione ab Intestato (
• Vbýti, vbýwati, Neut. (est contrarium přibýti: t. méně byti) deficere, decrescere. Construitur eodem modo, sicut přibýti. weniger ſein, abnehmen. ut Vbýło nás, jam sumus pauciores, Jetz ſein unſer II/456 weniger, Vbýwá dne, dies decrescit, der tag nimbt ab. vbýwá Méſyce, luna decrescit, der Mond nimbt ab, geden vbył, dwá vbyli etc. ¤ adag. łet přibýwá, wěku vbýwá. Annis crescentibus, ætas decrescit.
• Wybýti, wybýwati, (až wen z konce býti, wyſtati) usq ad finem manere, Bies zu End bleiben, ausſtehen. ut gá gſem ſwůg čas wybył (t. wyſtáł,) Jch hab meine Zeit ausgeſtanden.
• Wybyti, wybýwati, act. (wyprawiti, odděliti) idem qvod odbyti Significationis 5 tæ gá ſem ſwé dcery wybył. etc.
• II/457 Wybytý, idem (odděłený, odbyty) wybytý ſyn, filius portione paterna, vel materna provisus, abgefertigter, abgetheilter Sohn. Item (zmocy Otcowſké wyſſłý) emancipatus.
• Newybytý, adj. (neodděłený) ut newybytá dcera. etc. Item cum dictione, pryč, wen, ut pryč wybyti, Significat idem, qvod odbyti, Significationis 1 mæ et 2 dæ wen wybyti, wybýwati, (wyhoditi, wyházeti, wyndawati) ejicere, herauswerffen. Zbytky ſkrze ſtřewa wen ſe wybýwagj, (t. wyhazugj) excrementa per viscera ejiciuntur.
• Zbýti, (mocy býti) ut nemohł tam II/458 zbýti pro nauzy, non potuit ibi manere propter miseriam, Er hat nicht können dorten bleiben, wegen der Armuth. 2 do Zbýti, zbýwati (geſt přes počet, neb potřebu býti) supereſse, Vberbleiben. Geſſtě nám zbyło, Geſſtě mu zbýwá etc. ¤ adag. nezbýwá mu, (ô chudem, aneb kdo ſe bohatým děłá, negſa)
• Zbyt, l. zbytek, g. m. Superfluitas, Vberflüſſigkeit. na zbyt, l. na zbyt, doſti, (t. až zbýwá) superfluè, Vberflüſſig.
• Zbytný, pulchrius zbytečný, adj. Superfluus, Vberflüſſig. Syr. 3. zbytečnými wěcmi ſe nezanáſſeg, (t. nemłuw zbytečně) zbytečná řeč. etc.
• II/459 Zbytečně, adv. Superfluè, Vberflüſſig. Item (daremně) frustrancè, Vergeblich.
• Zbytečnoſt, superfluitas, Vberflüſſigkeit. Item (daremnice, daremnoſt) frustraneum, Vergebligkeit. 3 tio Zbýti, (někoho neb něčeho, geſt zbawenu, oſwobozenu, zproſſtěnu býti, neb zhoſtiti ſe, zproſtiti ſe něčeho) liberari, Loß werden. cum Genit. ut ſotwa gſem toho čłowěka zbył, vix ab illo homine liberatus sum, ich bin des Menſchen kaum Loß worden. Ani ho za kolik hodin nezbudu. multis horis ego ab ipso non liberabor. Jch werde in Viel stunden ſeiner nicht los werden. hinc.
• Nezbudný, moderno tempore Nezbedný II/460 adj. (Gehož zbýti nełze, neodbytný) importunus, VnVerſchämt, Vngeſtümm.
• Nezbedně, adj. (nevſtupně) importunè, VnVerſchämt. ¤ Item (Neuſtupně, nevſtałe) indesinenter, Vnaufhörlich. Psal. 55. 18. Nezbedně wołati budu až mne wyſſłyſſj Bůh.
• Nezbednoſt, (nevſtupnoſt) importunitas.
• Nezbeda, g. m. ( idem Nezbedný, Nevſtupnec) Decomp. Pozbyti, cum Genit. (do konce odbyti, zhoſtiti ſe, zproſtiti ſe něčeho) liberum eſse, liberari, Loß werden, Befreiet ſein. ut pozbył gſem hoſtj, ſtaroſti, ſtrachu. etc. Item (ſtratiti) perdere, Verliehren, II/461 pozbył gſem Manžełky, bratra, peněz. etc. (t. ſtratił gſem)
• Zabýwati ſe (poſtáwati, a pohráwati s někým)
• Zabýwánj (Poſtáwanj, a pohráwanj)
• Zabýwka, g. f. idem. Nota â Ğ incipientia Nulla sunt Boëmica, Et si qvæ sint aliena, tunc pronunciatur â Boëmis per k. Nota 2 do G. ante vocalem potest mutari in I. Et tunc I. est consonans, et pronunciatur sicut G. ut ja, loco gá. Ián, loco Gán.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod