Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/323–II/356

• Gdu. verbum Anomalum, Imp: Neut: præs: půgdu, fut. perf. ſſeł, Sing. ſſli plur. præt. perf. et Imp. gjti. Inf. perf. et Imp. eo, Ich gehe.
• Cházým, Iterat: cházeł, præt. cházeti, Inf. Simplex est obsoletum, at in Compositis viget.
• Chodjm, est Semifreqventativum, chodił, præt. choditi. Inf. (čaſtěgi gdu) soleo ire, Jch pflege zu gehen. II/324 choditi do ſſkoły, freqventare Scholam, in die Schul gehen.
• Chodjwám, chodjwał, chodjwati. freq: soleo sæpè ire. Ich pflege offt zu gehen.
• Chodjwáwám, chodjwáwał, chodjwáwati. Alterum freqvent. Soleo sæpiſsimè ire, Ich pflege gar offt zu gehen. Nota Freqventativum continet sub se, verbum iterativum, et Semifreqventativum, Et ideo alibi genericè etiam freqventativa appellantur.
• Chodjm, Significat etiam (tam a ſem gdu) ambulare herumgehen. ut chodj po zahradė, (t. prochazý ſe) ambulat in horto, er gehet in II/325 Garten herumb.
• Gjtj. Exod. 12. 11. Subst: part. itio. das Gehen.
• Chod, g. m. greſsus, Gang. Maudrého pozná po chodu, po řeči, a po krogi.
• Chuze, g. f. (geſt pěſſj ceſta) iter, (id est respectu personæ cuntis, itio) Weeg, das gehen.
• Chodec, g. m. (který dobře čerſtwě choditi vmj) qvi velociter ire potest. Sed in hac Significatione Nobis non est in usu. Item (který wedłe řadu chodj, t. žebrák) mendicus, Bettler. Adag. łekł ſe toho, co chodec kreycaru.
• Chodecſký adj. (žebrácſký) ut chodecſký oděw, cento, Bettlers Kleid.
• II/326 Chodecſky, po chodecſku, adv.
• Chodecſtwj, g. n. (žebrácſtwj, t. chodecſký obchod) chodecſwjm ſe žiwj, mendicando vivit. er nähret ſich mit der bettlerey.
• Chodidło, g. n. (Spodek nohy) planta pedis, fuſß Sohle. Item (na čem neb w čem ſe chodj)
• Chodnjk, g. m. (který chodem, t. čerſtwě a hbitě gde) gradarius, der ſtarck gehet. to ge dobrý chodnjk. Nota aliqvi Chodnjk appellant callem, ut inveni in Ianua linqvarum, sed mihi non placet, et Boemis non est in usu. hinc:
• Mjmochodnjk, (kuň, který mjmochodem gde) eqvus gradarius, Zetter. II/327 Seqvuntur Composita cum Suis Derivatis. Composita ex gdu sunt omnia perfecta, ut progdu, fut. proſſeł, præt. progjti, Inf. Verba composita ex gdu, formant verba Imperfectæ Significationis ex Iterativo cházým, ut Procházým præs. Imp. procházeł, præt. Imp. procházeti, Inf. Imp. Et Sic reliqva. Composita ex Chodjm sunt perfecta. ut pochodjm fut. ¤ Imperfectum est idem Sicut. ex Gdu. ut Pocházým præs. Imp.
• dogjti, (geſt k cýli přigjti, t. tam přigjti, kam kdo ſobě vłožił) adire pervenire, hinzukommen. ut: II/328 dnes tam nedogdeme. hodie illuc non perveniemus. Wir werden heünt dahin, oder ſo weit nicht kommen. za tři dnj tam dogde. intra tres diès illuc perveniet. in drey tägen wird er wohl dahin kommen. pſanj twé mne doſſło etc. 2 do (doſpěti, dozráti) maturescere, Zeitig werden. ut to owoce ten týden dogde.
• doſſłý, part. Neut. (doz d ráły, doſpěłý, dokonałý) maturus, perfectus, ZeitigVollkommen. doſſłý djtě (t. dochodiłý) perfectus Infans, Vollkommenes Kindt. Nedoſſłý (nedozrałý, nedoſpěłý) Immaturus Imperfectus, Vnzeitig II/329 VnVollkommen. Nedoſſłý djtě (t. nedochodiłý.)
• Nedochůdče, g. n. in Gen. Nedochodčete. (Nedoſſłý, nedochodiłý djtě) Infans Imperfectus. Vnzeitiges Kindt. 3 tio Cum Accus. vel Gen. (dohoniti) aſseqvi, ereilen. doſſeł ſem ho v Měłnjka, ad Melnicium sum illum aſsecutus. Ich habe ihn bey Mielnjk ereilet. 4 to Cum Gen: (doſáhnauti, doſtati) conseqvi, erlangen. doſſeł weliké poctiwoſti, doſſeł chwáły etc: hinc
• důchod, g. m. (płat neb Vzitek z něčeho gdaucý) redditus, Einkommen, Gefäll. má pěkný důchody. má na deſet tiſýc každoroċně důchodu, vel důchodů plur. II/330 Item, (Auřad důchodnjcſký) Rendtambt. mało gſy Letos do důchodu odwedł, du haſt dieſes Iahr wenig in das Rendtambt abgeführet.
• důchodnj, adj. ut duchodnj Pjſař, Scriba qvæstorius, Rendtſchreiber. důchodnj regſtra. etc.
• důchodnj, Subst. g. m. (důchodnj pjſſař) Rendtſchreiber.
• důchodnjk, g. m. (genž důchody přigjmá) qvæstor, RendtMeiſter.
• důchodnjčſký, adj. qvæstorius. důchodnjcſká powinnoſt, officium qvæstorium, Rendmeiſters Ambt.
• důchodnjcſky, po důchodnjcſku adv.
• důchodnjcſtwj, g. n. (důchodnjcſky auřad, Officium Qvæstoris. Rendmeiſters Ambt.
• II/331 dochodjm, fut. dochoditi (až do ułożeného, neb mjněného čaſu choditi) Idiot: newjm dochodjmli w těch ſſatech do wánoc. Nescio, an in his vestibus usq ad Nativitatem potuero incedere. Ich weis nicht ob ich in dieſem Kleid bies auf Weinachten werde gehen können. Nedochodiła s tim djtětem, paſsa fuit abortum. iſt Vnrichtig gegangen.
• dochodiłý, part. Neut. (doſſłý) ut dochodiłý djtě, infans perfectus, Zeitiges Kind.
• dochozený, est part. paſs. idem dochodiłý.
• dochoditi ſe, cum Gen. (chozenjm doſáhnauti) conseqvi, erlangen. Giž ge ſe toho gednau dochodił, tandem hoc aliqvando per suas cursitationes con II/332 secutus est.
• docházeti, in Significatione Imperf. idem qvod dogjti Signifi: 1 mæ et 2 dæ Když gſme giž Měſta, l. k měſtu docházeli, tehdy etc. dum ad urbem jam appropinqvaremus, tunc etc. da Wir Vns ſchon zu der Stadt nähreten, ſo etc. hodiny giž docházý. etc.
• Nagjti, nacházeti, (geſt na wěc přigjti, t. hłedánjm neb náhodau něċeho doſtati.) invenire, finden. Adag: Naſſeł pod ławicý, běže za wozem. (t. gináč ſe ta wěc nacházý)
• Decomp: Wynagjti, wynacházeti, Idem. Item: (rozumem něco wyhłedati, wynałeznauti, wyſtjhnauti, wymyſliti) ratione invenire, excogitare. II/333 ausſinnen, erfinden. on to wynaſſeł.
• Nagjti ſe, nacházeti ſe, wynagjti ſe, wynachazeti ſe. paſs. inveniri, ſich finden. Nic takowého ſe nenacházý. Nic ſe takowého nenaſſło.
• Nagjti ſe, (k nėkomu geſt přigjti) venire ad aliqvem, zu einen kommen. dám ſe tam nagjti, veniam illuc, Jch werde hin kommen.
• Nagiti, (napuchnauti, nakazyti ſe) infici, inficirt werden. ut Nagde to dýmem, ſmradem etc. inficietur fumo, fætore etc:
• Naſſłý, part. Neut: infectus.
• Nacházeti, nagjti. cum præp. na-, l. Accus. (nabjhati) adire, anLauffen. ſtáłe na něho nacházý. II/334 er thut ihn ſtets anlauffen. on tam čaſto nacházý. naſſeł mu na ránu etc.
• Nachoditi ſe. Idiot: doſti gſme ſe do ty ſſkoły nachodili. Giž gſte ſnad ſe doſti nachodili. (t. naprochazeli)
• Nadgjti, l. nadegjti, nadcházeti, (wegſſe gjti k předſtjženj někoho) cum Accus. on ho pěknė nadeſſeł, vel nadſſeł, pak ſtřelił. Znamenał že ho nadcházý.
• Objti, obcházeti, Significat 1 mo (około gjti, około choditi) circumire, Vmbgehen. cum Accus. obeſſli gſme cełý měſto. etc.
• Obchoz, g. f. aliqvi, g. m. (co ſe obeſſło, item giſtý kuſ łeſu, co ſe obegde, a kaupj: item łeč) circuitus, item pars Sylvæ. Vmbgang, item ein II/335 Theil des Waldes. 2 do Obgjti, l. obegjti, cum Accus. (opatřiti) providere, procurare. Zu wege bringen. Mužeſſli mi někde aſy ſto złatých obegjti, (t. zgednati, opatřiti) potesne mihi alicubi centum florenos procurare.
• Obegjti ſe, paſs. cum præp. w, opatřjti, obgednati ſobě) nemohł gſem ſe nikdež ani w złatý obegjti. Nullibi nec unum florenum potui mihi procurare, vel mutuò accipere. rad bych ſe někde aſy w tři złaty obeſſeł. hinc:
• Obchod, g. m. (žiwnoſt, handł, Způſob ſe žiwenj) negotiatio, qvæstus, handl, Gewerb. ¤ Obchod weſti, II/336 negotiari, handel führen. gaký obchod wedł?
• Obchodnjk, g. m. (handljř, Kupec) Mercator, Negotiator, handels Mann, Kauffmann.
• Obchodnjcſký, adj. Obchodnicſky, l. po obchodnjcſku adv.
• Obchodnjcſtwj, g. n. (obchodnjcſká ziwnoſt) handelſchafft. Kauffmannſchafft.
• Obchoditi, (geſt chozenjm trochu natrhati, ztrhati) ut obchoditi ſſaty, obuw, atterere vestes, calceamenta.
• Ochodiłý, part. Neut. ochozený, part. paſs. ut ochodiłý, l. ochozený ſſaty, vestes attritæ.
• Ochož, l. ochoz, (geſt neco ochozełého) aliqvi utuntur loco obchoz. ¤ Item:
• II/337 Ochoditiſe, (zwyknauti) ut ochoditi ſe mezy lidmi, (geſt otřjti ſe, oſměliti ſe, přiwyknauti ſobě) asvescere, innotescere. až ſe trochu ty ſtřewjce ochodj, nebudau tłačiti.
• Odgjti, l. odegjti, odchazeti (preč gjti) abire, daVon gehen. nýni odeſſeł, modò abivit, jetz iſt er weg gegangen. nýni práwě odcházý. Iam rectè abit. er gehet gleich weg. Kdyż gſem odcházeł, qvando abibam, als ich daVon gänge etc.
• Odchod, g. m. disceſsus, hingang.
• Odchodný, adj. disceſsivus. Na odchodnau, (geſt na rožehnanau, na rozchodnau) Sub disceſsum, Zum Valet, II/338 zu gutter letzte. Item (rozdjłný) ut ne mnoho geſt od onnoho odchodný.
• Pogjti, pocházeti (dáłe gjti, item trochu choditi) ulteriùs ire, modicum ambulare, weiter gehen, wenig herumbgehen. ut trochu pogda, ſedł. giž zaſe pocházý (t. okřjwá) Item (znamená přjcinu, Significat causam, seu authorem počátek mjti) provenire, herkommen. od koho to poſſło? â qvo hoc provenit. Von wem kommet es her? co z toho pogde? qvid inde eveniet? was wird daraus folgen? mnoho by z toho złého pogjti mohło, mnohdykráte z małý wěcy II/339 mnoho złého pocházý.
• Pochodně, g. f. (že ſe podłe nj chodj, ffakułe) fax, Windtlicht.
• Pochoditi (trochu choditi) parùm deambulare, wenig herumgehen. pochodjm trochu po ſwėtnicy etc.
• Podgjti, podcházeti. (na odpor tomu njže gjti) subire, Vntergehen. kdo nemůze podgjti, muſý połézti. Item (podebrati ſe) Suppurare. Vnterlauffen. ut podeſſła, podcházý mu hława.
• Přegjti, přecházeti (z mjſta na mjſto gjti, choditi, přes něco gjti) transire, Vbergehen. čaſto tu přechazý, přeſſedſſe tu řeku, etc. Ioh. přegde z Smrti do žiwota etc.
• II/340 Přeſſłý, part: neut: (gminułý) præteritus, Vbergangen. přeſſłý čas etc.
• Přechoditi, (dáłe choditi) čtyry neděłe ne přechodj.
• Předgjti, předcházeti, (geſt na předſtjh gjti) prævenire, Vorkommen. Bůh Nás Miłoſtj předeſſeł, My vctiwoſtj gedni druhé předcházýme.
• Predcházeti, předegjti (někoho w nėčem, neb zſtrany nėčeho, geſt proſyti o něco) on ho w tom piłně předcházý. Gá ge před tim wſſechny předeſſeł, neb předcházeł etc.
• Předchůce, g. m. Præcursor, Vorlauffer. adag. sſtěſtj předchůce neſſtěſtj, Optima qvæq dies miseris mortalibus II/341 ævi primi.
• Předeſſłý, part. neut. præteritus, Verfloſſen. Vergangen. Verwichen. ut předeſſłý čas, wěk, rok etc.
• Předeſſłe, adv. præterito tempore, Vergangenſt. Vor dieſem.
• Předeſſłoſt, Subst: předeſſłoſt čaſu, (t. předeſſłý čas)
• Přigjti, Přicházeti, venire, advenire, kommen, ankommen.
• Přjchozý, adj. (přichazegicý) Item Subst. g. m. advena.
• Přiſſłý, part. Neut. (přitomný) præsens, Gegenwärtig. Znamenj přiſſłá Saudu.
• Přjſſtj, adj. (budaucý) futurus, künſſtig. II/342 Item: Přjſſtj, g. n. Substantivè (Přjchod) Adventus, Ankunſſt.
• Přigjti, přicházeti cum præp. ô. (geſt zſtratiti: ô něco připrawenu býti) perdere, amittere, Verliehren, Vmb etwas kommen. přiſſeł ô wſſecko, omnia perdidit. Er iſt Vmb alles kommen. přicházý zyma, horko etc.
• Progjti, procházeti, (ſkrze gjti, weſkrz choditi) pertransire, durchgehen. cum Accus. vel præp. ſkrz proſſeł mnohá nebezpečenſtwj, l. proſſeł ſkrz mnohá nebezpečenſtwj. ceſty nebezpečné nemohau łide prochazeti II/343 2 do (Chozenjm ſpatřiti) eundo lustrare, Beſichtigen. ut gá gſem tu zahradu proſſeł, procházeł. gá gſem ten łes wſſechen proſſeł. ambulando vel huc illuc eundo lustravi. mitherumgehen Beſchauen. ¤ at: proſſeł gſem ſkrz tu zahradu, ſkrz ten łes, Significat pertransivi illum hortum, illam Sylvam, Ich bin durch den Garten, durch den Waldt gegangen. licet etiam in hoc Sensu Accus: uti poſsimus, ubi non fit Sensus dubius. ut Když gſme ſkrz ten łes proſſli. dum illam Sylvam pertransiremus, II/344 Als Wir durch den Waldt kommen ſeyn. etc. Item Meth. (odpuſtěno prominuto mjti) transire, paſsiret werden. ut neprogde mu to tak łechce. hoc ipsi tam facile non transibit, id est non parcetur, das wird ihm ſo leicht nicht paſsiret werden. Někomu wſſecko progde, ginému nic. etc.
• Průchod, g. m. transitus, durchgang.
• Průchodnj, l. průchodný, l. Průchodicý, adj. pervius, transitorius, durchgängig.
• Průchodjſſtě, g. n. idem průchod.
• Průchoditý, l. pruchodjſſtný, adj. idem průchodicý Průchoditý dům, II/345 (ſkrz který ſe z gedne vlice do druhé gjti můž) domus pervia. durchhauß.
• Průchod, Meth. (Swoboda k činěnj) libertas faciendi, freyheit zu thuen. ut kde ožhrałſtwj, a giný hřjchowe wołný průchod magj, tu lide k pomſtám dozráwagj. Pruchod mjti (mjſto mjti) to odwołánj má ſwůg průchod. Průchod něčemu dáti, deferre, concedere. paſsiren.
• Progjti ſe, procházeti ſe, (pro wywětřenj, neb z krato chwjłe choditi) exspaciari, deambulare, ſpatziren. heſky gſme ſe proſſli. Prochazegj ſe II/346 w zahradě.
• Procházka, g. f. deambulatio, das ſPatziren.
• Procházečnjk. g. m. (kdo ſe procházý) Deambulator.
• Prochoditi, (chozenjm protrhnauti) ut wſſechnu obuw prochodił. Prochodiłý ſtřewjce etc.
• Decomp. Wyprocházeti ſe. exspaciari, SPatziren. Mohli gſte ſe wyprochazeti.
• Rozgjti ſe, l. rozegjti ſe, rozcházeti ſe, (geſt různo gjti) digredi, Von einander gehen. giž ſe rozeſſli, giž ſe rozcházý. 2 do (Rozděliti ſe, rozděłowati ſe) dividi, II/347 ſich theilen. ta řeka ſe rozcházý na tři diły, ille fluvius dividitur ad tres partes. der fluſſ theilet ſich auf drey Theil. 3 tio (Rozgjti ſe, Idiot: (do chůze ſe wprawiti) ut když ſe rozegde ne bude kułhati.)
• Rozchodný, adj. (co ſe rozcházý) ut rozchodná řeka. Na rozchodnau. idem na odchodnau.
• Rozcházeti, activè (rozmyſſłenj, neb wrtochy činiti) ut nýni ho to hrubě rozcházy. etc.
• Rozchoditi (chozenj rozundati, rozſſłapati) což gſauž to błato rozchodili, (t. rozſſłapali)
• II/348 Sgjti ſe, Segjti ſe, Scházeti ſe (Shłedati ſe, Shromážditi ſe) convenire, Zuſammen kommen. Když ſe Scházýte, čekegte gedni na druhé (1. Cor. 11.) Kde ſe Segdeme? giž ſe scházý. tam ſe dwě wody Scházý, segde ſe mnoho tiſýc.
• Schůze, g. f. Schůzka, dim. (Sgjtj, Shromáždenj, Sbor) conventus. (A když ſe na złau ſtranu bere) qvando pro mala parte sumitur, Schůzka Significat conventiculum. Zuſammenkunfft. Item (hoditi ſe) wſſechno ſe mně to Segde, (t. hodj.)
• Vgjti, vcházeti (od někud někám) discedere, abire, daVon gehen. Vſſeł od nás II/349 tobě na tom nic nevgde, (t. nevbude, nezſegde) Item Vgjti (něčeho, neb nėċemu, cum Gen. vel Dat. zniknauti) evadere, entgehen. ut vſſeł welikého neſſtėſtj, mohł tomu wſſemu vgjti. ne vgde ceny (t. neobłacynj)
• Vchod, l. Auchod, g. m. (mjſto kudy ſe vcházý) má dobrý auchod. etc.
• Vgjti ſe, vcházeti ſe (k nėkomu ô něco, geſt wyhłedáwati, žádati) recurrere, refugere cum supplicatione, rogare, petere, Bitten Suppliciren. Vcházý ſe k němu ô to. on ſe k němu vſſeł. Item Vgjti ſe, vchoditi ſe, (chozenjm vſtáti, ſe vnawiti) eundo, vel ambulando fatigari. Von den gehen müde werden. II/350 hrubě gſem ſe vſſeł, (od chůze vnawił,) vchodili gſme ſe co náłežj. etc.
• Wygjti, wycházeti (wen gjti) egredi, exire, ausgehen. Item (naſłedowati) conseqvi, daraus folgen. ut złe mu to wyſſlo. adag. wygdi nač wygdi (ô Opowažliwých) nač, neb gak ta wěc wygde, qvem exitum res habitura est? was wird es für einen Ausgang gewinnen.
• Wýchod, l. weychod, g. m. Exortus, Ausgang. Gehož wýchodowe od wěku, (Mich. 5. 2.) Wýchod Słunce, ortus Solis, Aufgang der Sonnen.
• Wygjti ſe, wychoditi ſe, idem progjti ſe, wyprocházeti ſe, heſky gſme ſe wychodili etc. II/351 Item wychoditi ſe (z něčeho, geſt chozenjm ſe něčeho zſproſtiti) ut wychodił ſe z toho rauſſe, wychodj ſe ztoho hněwu. Dicitur etiam ab aliqvibus activè. ut wychodił ten rauſſ, ten hněw etc.
• Wzgjti, wzegjti, wycházeti. (geſt wzhůru gjti) exire, exoriri, aufgehen. ut objljčko giž wzcházý. Marc. 16. přiſſli k hrobu, když Słunce wzeſſło. hinc.
• Wzchod, g. m. idem Wýchod, wzchod Słunce, idem Wýchod Słunce etc.
• Zgjti, zſcházeti, u. zſgjti.
• Zgjti, Zchoditi, (mnoho choditi) multùm ambulare, Viel gehen. žádný by nevwěřił, co gſem toho dnes zchodił. II/352 tys toho máło zchodił, małos toho zeſſeł. Item cum Accus. (zbėhati) Significat plural. gener. gá gſem ty połe wſſechny zchodił. ego omnia illa rura peragravi.
• Zagjti, zacházeti. (geſt z očj vgjti) ex oculis abire, Vergehen. Słunce giž zacházý, (t. zapádá) Sol occidit Newjm kamť ge zaſſeł. Zaſſeł za zed. 2 do (pominauti) transire, Vergehen. ta bołeſt brzo zagde. iste dolor citò transibit. der Schmertz wird bald Vergehen. 3 tio (hynauti) deficere, abnehmen. wſſechen zacházý Nebohý. (t. hyne na zdrawj, neb na žiwnoſti) on II/353 stim rybařſtwjm zaſſeł. 4 to (odebrati ſe) ut zaſſeł Někam do cyzých Zemj. (t. odebrał ſe) abivit aliqvo in alienas terras. er iſt etwan hin in die frembde Länder gezogen. 5 to Zacházeti, (S něčim, geſt dotýkati ſe něčeho, objrati ſe s nėcim) tractare aliqvid, Vmbgehen. S čim kdo zacházý, rádo ſe ho to přidržj. Gá nýni s počty zacházým etc.
• Záchod, g. m. (zagjti w ſtranu, in Specie tagný pokog) locus secretus, heymlich Gemach.
• Zſgjti, uel zgjti, zſcházeti, l. zcházeti. (geſt dołu gjti) descendere, herab gehen. když gſme zſcházeli z hory, ze zámku etc.
• II/354 Zſchodný, adj. (łechký k chůzy) ut zſchodná ceſta, ſłowe, (kde ſe powołně zwrchu dołu: item in genere, po rowině) ut ge ſem doſti zſchodno.
• Zſchod, g. m. (ſtupeň) gradus, Treppen, Vpadnuł ze zſchodů etc. 2 do (vmdłewati, hynauti) deficere, abnehmen. ut giž welice wěkem zſcházý giž zſcházý nebohý.
• Zſchodek, g. m. defectus, Abgang má Nebohy wełký zſchodky.
• Zſeſſłoſt, (geſt wěk ſtarý) Senectus, Alter. 3 tio (změniti ſe) mutari, ſich Verändern. Giž ztoho zſeſſło, (t. co naměřeno było) ſłyſſjm že ztoho zſcházý. etc. Adag: zſeſſło mu z ſmjchu. zſcházý mu na kopě kroſs. etc.
• II/355 Gečjm, geċeł, geċeti, Imp. Neut. (geſt hłas wody prudce běžicý) est sonitus aqvæ velociter currentis.
• Gečenj, Subst. part. Sonitus, fremis, Braußen. Ger. 10. 13. Když hoſpodin wydáwá hłas ſwůg, geċenj wod býwa na nebi. Item: (řičjm, hrčjm, potworně křiċjm) což ge pod njm gečeł. etc.
• Gekot, g. m. idem Gečenj. 2 do (obrážegicý hłas, ohłas) Echo. 3 tio (třeſenj) hinc:
• Gekotám, -ał,-ati, Imp. Neut: (třeſu ſe) tremere, Zittern. až zubami gekotał (t. třeſenjm ſe zubami kłapał.)
• Gekotati ſe, (kłatiti ſe) II/356 Composita sunt perfecta si qvis illis opus habet.

Strany zdroje: II/422–II/438

• Gmu, Imp. act gał, præt. gjti, uel etiam gmauti, Inf. Gjmám, Iter. gjmał, præt. gjmati, Inf. Gjmáwám, Freq. gjmáwał, præt. Gjmáwati, freq. ( q. gemůg, contractum, t. beru, chýtám) capere, fahen, fangen. gali ho na Syłnicy, cæperunt eum in via, Sie haben ihn auf der Landtſtraſſen gefangen. Item (začjnám) incipere, anfangen. Gali ſe wſſicknj wymłauwati, cæperunt se omnes excusare, haben alle angefangen ſich zu excusiren, Gał ſobě nařjkati, newjm co on ſobě to zgał. etc.
• II/423 Gatý, part. captus, gefangen.
• Getj, gjmánj, Subst. part.
• Gemný, adj. (který ſnadně gjma, oſtrý, důwtipný) acutus, Scharff. gemný wtip, gemná řeč. etc.
• Gatka; g. f. (kde ſe co gjmá a chytá, Gimánj) captura, fang. Item Secundum aliqvos etiam (kde ſe dobytek bige, ſſłachtata) macellum. adag. wyweſti někoho na gatku. (t. do nebezpečenſtwj žiwota.)
• Gałmara, g. f. uide ałmara. Composita ex gmu, sunt perfecta. ut Zagmu, fut. zagał, præt. zagjti, Inf. Imperfectum Formatur ex Iterat. ut Zagjmám, præs. zagjmał, præt. zagjmati, Inf. Zagjmáwám est II/424 freq. Comp. zagjmáwał, præt. zagjmáwati, Inf. Et sic reliqva formabis.
• dogjti, dogmauti, dogjmati (oſtatek gjti, neb wzýti) Item (oſtře bráti) ut dogał ho ſłowy, tetigit ipsum verbis, er hat ihn mit Worten angegrieffen. Oſtře ho dogjmał.
• Nagjti, nagmauti, nagjmati, (geſt na mzdu přigjmám) conducere, miethen, dingen. nagjmá děłnjky na winicy. etc. Item Nagjmati, (werbowati) conscribere, Werben. Nagjmagj wogáky. etc.
• Nagjmač, l. nagimač, Nagjmateł. g. m. (kdo nagjma) conductor. Miether.
• Nágem, g. m. (ſamo nagjmánj) conductio, Miethung. Item (mzda neb płat) merces, uel census. II/425 Lohn, oder Zinß. płatj nágmu ſto złatých, Solvit censum 100 f. er Zahlet 100 f. Zinſen. Znágmu děłá, ſłaužj, (t. ze mzdy)
• Nagemnjk. (kdo něco nagatého má) qvi re conducta pro censu utitur, manceps, Pachtman, Mietman. Item (kdo w nágmu ſedj, Podruh) Inqvilinus, haußgenoß. má mnoho Nágemnjku w ſwém domě. etc.
• Nágemný, adj. (co ſe nagjma) ut nágemný dobytek. etc.
• Pronagjti, pronagmauti, (geſt ze mzdy pugčiti, progednati, progednáwati) locare, Verdingen, Verpachten (dům tedy hoſpodář pronagjmá, Podruh nagjmá, obogj za mzdu: onen aby II/426 wzał, tento aby dał.)
• Pronagjmač, Pronagjmateł, g. m. Locator.
• Pronágem, g. m. locatio.
• Pronágemný, adj. (co ſe pronagjmá)
• Pronágemnjk, (který má co pronágemného) manceps, Pachtman, Mietman.
• Nadgjti, nadgjmati, (wegſſe bráti)
• Obgjti, obegjti, obegmauti, obgjmati. (wůkoł bráti) amplecti, Vmbfahen. Item (około hrdła bráti) amplexari, Vmbhalßen.
• Obgetj, obgjmánj, Subst. part. ſtrom we troge obgetj. Eccles. 3. 2. geſt čas obgjmánj etc.
• Odgjti, odegmauti, odgjmati, uel ( mutato g. in n. qvod sæpiùs fit ut in Grammatica docui ) Odnjti, odnjmati, II/427 (pryč wzyti, pryč bráti.) auferre, weg nehmen. Nebude odgato Sceptrum od Iudy. Is. 3. odegme Pán okraſu těch na ſtrach. etc. Item (zaſe doſtati) recipere, recuperare, abnehmen. ut odniali Turkum zaſe wſſechnu łaupež. etc. odňali gjm dobytek. etc.
• Pogjti, pogmauti, pogjmati, (ſobě wzýti, bráti) aſsumere, nehmen. ut pogał Gežjſs Petra, a Iána etc. 2 do Pogjti ženu, (oženiti ſe) uxorem ducere, heürathen. Weib nehmen. Ženu gſem pogał etc. 3 tio Eqvo frenos injicere, Zaumen, den Zaum anlegen. ut Kočj giž pogjmá koně, l. kočj giž pogjmá, pogał. etc. II/428 Nota, pogjm, pogiti, conjungo est Simplex, qvod suo loco vide.
• Pogjmati ſe, (geſt pářiti ſe, dicitur de animalibus ) coire, sociare se, ſich paaren. ut hołubj ſe pogjmagj, (t. pářj) columbæ se sociant, die Tauben paaren ſich. etc.
• Podgjti, l. podegjti, podegmauti, podgjmati (poſpodu wzyti, bráti) ut muſýſs łépe podegjti etc. Item (napadnauti) ut podgała mne bázen, ſtrach etc. invasit me timor, horror. Es iſt ihm ein Schrecken angekommen. podgała mne gakáſy radoſt. etc.
• Přegjti, přegmauti, přegjmati (geſt zgedné ruky do druhé wzýti, bráti) II/429 ex una manu ad alteram ponere. 2 do (Přendati, přendawati) mutare vices, Vmbwechſlen. Přegjmati ſe, neb přegjmati ſobě ruce (geſt přepřahati ſe w prácech, aby žádný přetahowán nebył. 3 tio (cyzý wěc podſkoče, k ſobě wzýti) intercipere, auffangen. přegał poſłu pſanj etc. 4 to Přegjmám (geſt rozwazugi, přemegſſljm, přemyſſługi, rozgjmám) perpendo, speculor, Jch betrachte. gá gſem ſobě to tak, y ginak přegjmał. etc.
• Přigjti, přigmauti, přigjmati, (k ſobě wzýti, neb bráti) accipere, nehmen. přigał gſem cos mi odeſłał. Item Přigjmati, ( subintelligitur Swátoſt, II/430 geſt communi konati) communicare, Communiciren.
• Přigjmánj, Subst. part. gjti k přigjmánj, ire ad communionem, Zur Communion, gehen.
• Přigimač, g. m. Receptator, Einzieher.
• Přjgem, g. m. in Gen. přjgmu, acceptum, Empfang.
• Přjgemný, (co ſe přigjmá) dáti přjgemnýho. Item (wděċný, gmiłý) acceptus, gratus, angenehm.
• Přjgemně, adv. Přjgemnoſt, Subst.
• Přjgatek, l. přjgetek, g. m. (co ſe komu dá, a přigme) adag. z přjgetku hława nebolj. (co ſe naſkytá, gen wzýt.)
• II/431 Progjti, progmauti, progjmati, uel pronjti, pronjmati, mutato g. in n. (na ſkrz wzýti, neb bráti) progała mne zyma. etc.
• Rozgjti, rozegmauti, rozgjmati (rozundati, roztahnauti) distendere, disjungere, Von einander thuen.
• Rozgjmati, (rozbjrati, rozwažowati, přemýſſłeti, přemeyſſłeti) meditari, Betrachten.
• Snjti, uide zſnjti.
• Snjti ſe, g. mutato in n. de qvo in Grammatica dixi, (Spogiti ſe) ut Snjti ſe s manžełkau, jungere se matrimonio, ſich zuſammengeben: hinc
• Sňátek, g. m. connubium, die heyrath. II/432 solet etiam addi adject. ut Sniátek swadebnj, Sňátek manžełſký, idem.
• Sněm, g. m. comitia, Landtag, uide Sněm.
• Vgjti, vgmauti, vgjmati, (něceho kus pryč wzyti, po kuſu pryč bráti, odundati, odundawati, detrahere, defalcare, abziehen. (Apocal. 22.) Vgmeli kdo co z knjhy této, vgme mu Bůh etc. hinc.
• Vgma, g. f. (ſſkoda, křiwda) detrimentum, Abgang, Schaden. Item (Pohorſſenj, ſkrácenj) præjudicium, Nachtheil. Bez Vgmy práwa meho, (t. bez pohorſſenj) absq præjudicio juris mei. Ohne Nachtheil meines Rechts. II/433 2 do (přigjmati, wzýti, brati) acceptare, annehmen. ut gá to vgjmám za wěc přiznałau, accepto hoc pro confeſso, Jch nehme es Vor bekandt. 3 tio (Přjgjti něco k drženj) poſseſsionem capere, Vberkommen. giž vgał ſwůg ſtatek. etc.
• Vgjti ſe, vgmauti ſe, vgjmati ſe, cum Gen. (moc ſobě k něčemu wzýti, oſobowati ſobě) appropriare sibi, ſich anmaſſen. Gá ſe toho nechcy vgjmati, nil volo cum hac re ad agendum habere. Jch will mich deſſen nicht annehmen. 2 do (Zaſaditi ſe ô nėkoho, zaſtáwati někoho) protectionem alicujus suscipere, ſich jemandes annehmen. II/434 On ſe mně vgał, ille protectionem mei Suscepit, er hat ſich meiner angenommen. Aliqvi etiam cum præp. ô ut Psal. 142. Nenj kdoby ſe ô mne vgał, sed pulchrius est per Gen. nenj kdo by ſe mně vgał. 3 tio (vgjti k dědicſkému práwu, neb k dědičnému drženj) adire hæreditatem, die Erbſchafft antretten. ut Vgał ſe dědicſtwj Otce ſwého, l. po Otcy ſwém, l. vgał ſe dědjcſtwj Otcowſkého, adivit hæreditatem patris, l. immiscuit se hæreditati Patris, er hat die Vätterliche Erbſchafft angetretten. l. er hat ſich der Vätterlichen Erbſchafft angemaſſet.
• Vgjmánj, Subst. part. Vgjmánj dėdic II/435 ſtwj, aditio hæreditatis, Antrettung der Erbſchafft.
• Vgjmagičnoſt, idem Vgjmánj. Vgjmagičnoſt dědicſtwj etc.
• Vgjmateł, Vgjmač, g. m. (kdo vgjmá)
• Wygiti, wygjmati, uel wyniti, wynjmati. (wyndati, wyndawati) eximere, extrahere, außnehmen, ausziehen. Wyňał to z kapſy.
• Wzgjti, l. wzegiti, wzegmauti, wzgjmati, l. wznjti, wznjmati, (wzhuru wzýti, neb bráti) sursum tollere. wzgał to wjtr do powětřj.
• Wzgjti ſe, wzegmauti ſe, wzgjmati ſe, l. wznjti ſe, wznjmati ſe, (zmocniti ſe) ut wzniał ſe oheň, giž ſe tam wznjmá ( subintelligitur oheň, II/436 t. Zapaługe) nechce ſe oheň wzgjti, dobře ſe wzegme etc.
• Zgjti ſe, zegmauti ſe, zgjmati ſe, znjmati ſe, idem qvod wzgjti, wſſechno ſe to zňało, (t. zapáliło)
• Zgjmám, est perf. fut: zgjmał, zgjmati, capere, captivare. fangen, gefangen nehmen. Et Significat pluralitatem genericam perfectæ Significationis. cum Accus. totalitatem, ut wſſechny ge zgjmám, zgjmał etc. zgjmał gjch mnoho, dám gjch neco zgjmati. etc. vide Observat. Supra Gen. de Præp. z.
• Zagjti, zagmauti, zagjmati, (geſt zaběhna gjti, gjmati, chytiti, chytati) capere, fangen. Item captivare II/437 gefangen nehmen.
• Zagatý, part. Captus, gefangen. Item captivus, gefangener.
• Zagetj, zagjmánj. Subst. part.
• Zágem, g. m. in Gen. zágmu. (zagetj) captura, captivitas, zuſtáwá poſawad w zágmu, (t. w zagetj) manet de facto in captivitate. Zágem dobytka, captura pecorum. Eintreibung des Viehes.
• Decomp. dozagjti, dozágmauti, dozagjmati, (oſtatek zagjti) reliqvos capere, die Vbrige gefangen.
• Pozagjmám, fut. perf. pozagjmati, idem qvod zgjmati.
• Zſgjti, zſgjmati, l. mutato g. in n. zſnjti, zſnjmati, (dołu wzyti, II/438 zſundati, zſundawati) deponere, dejicere, herab Thuen. ut zſnjti kłobauk, ſtřechu, etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod