Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/376–VI/404

• Těhý, adj. (že ſe dołu táhne, t. težký, wážný) grauis, Schweer. Sed in positiuo non est in usu, loco illius utimur težký.
• Těžſſj, compar. grauior, Schwerer. negtěżſſj, superl. grauiſsimus.
• Tjž, tjže, g. f. grauitas, pondus, VI/377 die Schwe e re. ut ge to weliká tjž. est magnum pondus. Stjžj, est terminus medicus. cum pondere. ¤ ut stjžj gednoho zrna, łotu, (t. tak mnoho co gedno zrno, geden łot wážj) cum pondere unius grani, unciæ etc.
• Stěžj, dicitur aduerbialiter, difficulter, Schwerlich. ut stěžj gſem prigde, difficulter huc uenturus est. Er wird Schwerlich her kommen. Item (Sotwa) uix, Schwerlich. stěžj bude doma, uix erit domi, Er wird Schwerlich zu hauſs ſeyn.
• Stěžj, ( q. stjžj, stjhotau, t. s těżkými piłnými wěcmi) ut s těžj poſeł gde, tabellarius uadit in rebus arduis. der Both gehet in wichtigen Sachen. VI/378 Stěžj proto ſem přigeł. (t. naſchwał, a piłně) sed modò apud Nos ex usu abijt, et tantùm aduerbialiter eo utimur.
• Těhota, tjhota, g. f. grauitas, die Schweere.
• Těhotný, adj. (s těhým, t. s wełkým, neb tėžkým žiwotem chodicý) prægnans, Schwanger. Est proprium Mulierum. Těhotná žena, mulier grauida, seu prægnans. ein Schwanger Weib. ¤ Adag. chodj, co těhotný wrabec. (t. leniwě, neweſele, nadrchaně)
• Těhotně, adu. Těhotnoſt, Subst.
• Těžký, Significat 1mo (těhý, tjhotu magicý) grauis, Schweer. ten džbán ge těžký, gakoby w něm něco było. VI/379 iste cantharus est grauis, acsi in eo aliquid eſset. der Krug iſt Schweer, als wann etwas darinnen wâre. těžce ſe hněwá. grauiter irascitur, Er iſt Vber die maſſen zornig. těžce to neſe, grauiter hoc fert, Er empfindet es hoch. těžce neſe, grauiter portat, er trägets Schweer. 2do (Neſnadný) difficilis, arduus, magni ponderis, grauis, Schweer, wichtig. těžká geſt to wěc: těżko gj bude wyweſti, ardua est hæc res: difficile erit ad bonum finem deducere. das iſt eine Schweere Sach, wird Schweer her gehen, ſelbte auszuführen. Těžce to pugde, difficulter hoc procedet, Es wird Sweer her gehen. Adag. těžkotě VI/380 gjſti, kdyź nenj co. 3tio (nedoſtatečný na zdrawj, nemocný, nedužiwý) infirmus, pauedinosus, Schweerig, kranck. ut ge hrubě těźek. est ualdè infirmus, Er iſt ſehr kranck.
• Těžce, adu. grauiter, Schweer. 2do (neſnadně, obtjžně, pracně) difficilè, difficiliter, Schweer, hart. 3tio (stěžj, sotwa) difficulter, uix, schwerlich. ut tėžce on ge to, (t. sotwa) uix est ille. Er iſt schwerlich. Nota, těžko, dicitur etiam substantiuè, g. n. Significat 1mo idem quod tjhota, onus, moles, eine Laſt. ut těžko geſt nám, a meſſkanj obłáčeti ſe tolikrát, a zſwłáčeti, (zſwlékati.) moles est VI/381 nobis, et remora induendo toties, et exuendo. Es iſt Vns eine Laſt, Vnd hindernuſſ, so offt anzuziehen. 2do (těžkoſt, boleſt) grauedo, Schweerigkeit, Beſchweernuſſ. přiſſło mu těžko w koſtełe, uenit ipsi quædam grauedo in templo, iſt ihm eine Schweerigkeit in der Kirchen ankommen, ach těżko, těžko. malè est mihi, malè. id est ah dolet dolet. Es thuet mir wehe. 3tio (Neſnaďnoſt, pracnoſt) difficile, durum, Schweer, hart. ut ge to těžko, est hoc difficile, Es iſt Schweer. těžko hławau zed prorazyti. difficile est capite murum perfringere. Es iſt Schweer die Mauer mit dem Kopf durch brechen. těžko mu přicházý pracowati, durum VI/382 ipsi uenit laborare. Es kommt ihm Schweer zu arbeiten etc. 4to utimur illo etiam aliquando aduerbialiter, loco (těžce) těžko mu to přicházý, (t. těżce) difficile ipsi hoc uenit, Es kommet ihm schweer. těžko to pugde, difficulter res ibit. Es wird Schweer hergehen. etc.
• Stěžkem, idem quod stėžj. ut s těžkem doma bude. uix erit domi. Er wird schweerlich zu hauſſ ſeyn.
• Těžkoſt subst. Significat 1mo (tjhota) grauitas, die Schweere. at in hoc Sensu rarò hoc nomine utimur, propter sequentes concurrentes Significationes. 2do (boleſt) grauedo, dolor, Schmertzen, Schweerigkeit, Beſchwernuſ. ¤ ut VI/383 přiſſła mu těžkoſt negaká w koſtełe, ( l. přiſſła na něho těžkoſt) uenit ipsi aliquis dolor in templo, Es iſt ihm einiger Schmertzen in der Kirchen kommen. 3tio (Neſnadnoſt, pracnoſt, ſtaroſt, neſnáz, práce) difficultas, labor. ut nebude ô to žádná těžkoſt. (t. neſnáz, ſtaroſt.) non erit ulla de hac re difficultas. s těžkoſtj wełkau mu to prodał, cum magna difficultate hoc ipsi uendidit. Mit groſſer Mühe hat er ihm es υerkauffet. stěžkoſtj significat etiam idem quod (s těžj) difficulter, Schwerlich. ut s těžkoſtj bude doma. (t. s těžj, s těžkem.) 4to (Nepřiležitoſt, neſnáz, zanepráždněnj, protimyſłnoſt) difficultas, VI/384 incommoditas, molestia, Vngelegenheit, Beſchwernuß, beſchwerung. ut on má ſkrz to wełkau těžkoſt, ille habet per hoc magnam incommoditatem, er hat dadurch groſſe Vngelegenheit. gakau by měł pro to těžkoſt. qualem per hoc haberet molestiam, (difficultatem.) was möchte er dadurch υor Vngelegenheit haben? 5to (auzkoſt, neřeſt, bjda, neſtěſtj) miseria, calamitas, angustia. Elend, Trübſal, Iammer, Vnglück, ut on ge v welikých tėžkoſtech poſtawen, (t. auzkoſtech,) ille est in magnis angustiis, (calamitatibus) constitutus. Er iſt im groſſen Elend. w těžkoſt vpadnauti, in angustiam, miseriam deuenire, VI/385 in Elend (Vnglück) gerathen.
• Přetěžký, (hrubě těžky) prægrauis, Sehr Schweer.
• Přetěžce, adu. (welmi těžce) ualde grauiter, gar ſchwer. přetěžce ſtůně. přetěžce ſkonáwał, (t. vmjrał)
• Přetėžkoſt, subst. (wełká tjž) prægrauitas, groſſe Schwere. Tjžjm.
• Tjžjm, tjžił, tjžiti. Sing. Imp. act. (tėżké činjm, item dołýchám, dołu tłačjm.) graue facio, grauo, premo, degrauo, ich beſchwertzre trucke, Vnterdrucke; ut hrubė ho to břemeno tjžj. ualde ipsum hoc onus premit. Es drucket ihn ſehr die Laſt.
• Tjžjwám, Freq. VI/386 Composita ex tjžjm, fiunt perfecta. ut Obtjžjm, fut. perf. -ił, -iti. Imperfectum formant in ugi, et j, mutatur in ě breue, propter regulam in Gramma P. 2. c. 25. Obs. 4. No 3. Not. 4ta ut obtėžugi, præs. Imp. obtěžował, præt. Imp. obtěžowati. Inf. Imp. Obtěžowáwám, Freq. Comp. Et sic cætera.
• Obtjžiti, Significat 1mo (obtjžiti někoho něčim, gt těžkého něco wzłożiti) onerare, aggrauare, auftragen, beladen, beſchweeren. obtjžiti swědomj, conscientiam aggrauare, Gewiſſen beſchweeren. 2do Obtěžowati, obtjžiti, (k těžkoſti býti, zaneprážniti, zanepráždnowati, zanáſſeti, nepřjležitoſt činiti,) VI/387 oneri eſse, onerare, molestare, incommodare, Beſchweerlich ſeyn, beſchweeren, Vngelegenheit thuen. ut žádného gſem zwás neobtěžował, nullum ex uobis molestaueram, seu nulli uestrum eram oneri. Ich bin keinem aus Eüch beſchwerlich geweſen, oder ich hab keinem Vngelegenheit gethan. wzdyckny mne obtěžuge, semper me molestas, Er moleſtiret mich alle Zeit. Nebudu wás dłauho obtěžowati, non diu uobis ero oneri. Ich werde Eüch nicht Lang beſchweerlich ſeyn. 3tio Obtjžiti, obtěžowati, Cum Dat. personæ (odporným býti, nechtjti) grauari, contrarium eſse nolle. Schwer, widerwärtig nicht ſeyn wollen. VI/388 ut obtěžował ſobě, tam gjti. (t. odporował, odepřeł. za obtjžne ſobě kłade) grauabatur illuc ire. iſt ihm Schweer geweſen, dahin zu gehen.
• Neobtěžowati, neobtjżiti ſobě, non grauari. ut neobtěžował gſem sobě pro wás tak daleko geti. non grauabar uestri causâ tam procul pergere. žádám Pána, že to včiniti ſobě neobtjžj. rogo Dominum, ut hoc facere non grauetur. Ich bitte den herrn, Er wolle es Vnbeſchweert thuen. Neobtjžjm sobě (nepominu) krátce powědjti. non grauabor breuiter dicere. Ich will Vnbeſchweert kurtz ſagen. Nota. Si ad honoratiorem fiat sermo per uerbum ráčjm, negatio ad ráčjm, apponenda est. W. Mti proſým, že VI/389 k takowe wegchozy, ( l. na takowau wegchoz) wygeti, ſobě neobtjžiti ráčjte. Perillustrem, (generosam) Dominationem Vestram rogo, ut ad talem exitum uenire, grauari non dignetur. Ich bitte Eüer Gnaden (Eüer Geſtreng) Sie geruhen zu ſolchem Ausgang Vnbeſchweert zu kommen. Kryſtus Pán neobtěžował sobě, (neráčił sobě obtěžowati) za Nás vmřjti.
• Obtjžený, part. paſs. grauatus, onustus, oneratus, beladen, beſchweert. geſt mnohymi prácemi obtjžen. est multis laboribus oneratus. Er iſt mit υiel arbeiten beladen.
• Obtjžěnė, adu. Obtjženoſt, Subst. aliquando idem, quod těžkoſt, et obtjžnoſt.
• VI/390 Obtjžný, adj. Significat 1mo (přjtěžký) grauiusculus, etwas wenig schweer. ta nádoba geſt předce obtjźná. istud uasculum est tamen grauiusculum. das υäſſlein iſt gleich wohl etwas schweer. 2do (Odporný, nepřjgemný, nemiłý) aduersus, molestus, ingratus, inacceptus. Beſchweerlich, Vnangenehm, υerdrieſſlich. ten čłowěk ge mi hrozně obtjžný. iste homo est mihi ualde molestus, aduersus. der Menſch iſt mir ſehr beſchweerlich etc. Nech tobě nenj za obtjžné, ať Pánu negni za obtjžné, pokudž nebude za obtjžné. Non sit tibi molestum, non sit Domino molestum, si non fuerit molestum. VI/391 id est si fuerit commodum. Es ſeye dir nicht υerdrieſſlich, Beſchwerlich. Es ſeye dem herrn nicht υerdrieſſlich. Wann dir nicht beſchwerlich, nicht Vngelegen ſeyn würde.
• Obtjžně, adu.
• Obtjžnoſt, Subst. idem těžkoſt, at obtjžnoſt est magis subtile. geſt mi k welike obtjżnoſti, est mihi magno oneri, Er iſt mir ſehr beſchweerlich.
• Přeobtjžný, adj. Přeobtjžně, adu. Přeobtjžnoſt, Subst. (hrubě obtjžný)
• Poobtjžiti, poobtěžowati, decomp. (drobet obtjžiti) parùm aggrauare, onerare, wenig beſchweehren, beladen. ut Můž ſe poobtjžiti, ale ne přetjžiti. přeobtjžiti. potest aggrauari, at non VI/392 prægrauari. Er kann beſchweeret, nicht aber Vberſchweeret werden.
• Poobtěžowati sobė, (drobet sobě obtěžowati, pozdráhati ſe.) ut co chce sobě poobtěžowati, (t. co se chce zdráhati. t. za wěc tėžkau pokłádati.) Item (sobě drobet, poněkud ſtěžowati) což on sobě na to, (proti němu) poobtěżuge. (t. bude ſtėžowati, poſtěžuge.)
• Poobtjžný, idem quod (obtjžný, přjobtjžný, přjtěžký) at poobtjžný, et přjtěžký, est minus parùm quàm obtjžný, et přjobtjžný, parùm minus quàm přjtěżký. Secundum subjectam, et aptam materiam.
• Poobtjžně, adu. Poobtjžnoſt, Subst.
• Přetjžiti, přetěžowati, (wjc než sneſti VI/393 možne, na někoho wzłožiti. 2. Kor. 1. 8. ) prægrauare. Vber die maſſen beſchweeren. ut nad mjru gſme přetjženi byli, a nad nemožnoſt etc.
• Přetjžený, adj. přetjženě, adu. Přetjženoſt, Subst.
• Přetėżký, přeobtjžný. Supra.
• Přitjžiti, (těžkoſti, tjže přidati.) aggrauare, mehr beſchweeren, beſchweernuß zugeben.
• Stjžiti, Significat 1mo (obtjžiti, saužiti.) grauare, aggrauare, onerare, beſchweeren, belegen. ut stjžiti wězenjm, robotau, płaty. carcere, labore, censibus aggrauare. Einen mit dem Arreſt, Roboten, Zinſen belegen. 2do Stjžiti, stėžowati, cum Accuſ. rei, VI/394 et Dat. personæ, (zweličiti, za wěc těžkau včiniti, a wyſwětliti, domłuwu dáti, domłuwiti dáti, domłuwiti, domłauwati,) aggrauare, rem grauem facere, et demonstrare, increpare, capitulum dare, eine Sach Schweer machen, υerweißen, ein υerweiſ geben. Gá nepochybugi, než że mu to Pán stjžj. non dubito, quod Dominus hanc rem ipsi aggrauabit. Ich zweifle nicht, der herr wird ihm dieſes υerweyßen. 3tio Stěžowati, stjžiti, Cum Dat. sobě, gt něco taužebně na někoho (proti někomu) žáłowati, conqueri, ſich beklagen, sich beſchweeren. ut on sobě na něho welice ſtěžował. ille VI/395 ualdè contra illum conquerebatur. Er hat ſich wider ihn hoch beſchweeret, beklaget. on sobě nemá co ſtěžowati, nybrż raděgi děkowati. ille non habet, quod conqueratur, sed potiùs gratias agat. Er hat ſich nicht zu beſchweren, sondern υiel mehr zu bedancken.
• Stěžowánj, n. part. nic giného ſliſſeti nenj, nežli stěžowánj. nil aliud auditur, quàm lamentatio, accusatio, querela etc.
• Stjžený, part. paſs. wězenjm stjžený, incarceratus, mit Arreſt beleget.
• Stjżný, (těżký, žałobný) accusatorius, ut stjžný spis, querela, querimonia, epistola querelarum. Eine Klagſchrifft. stjžná žałoba, (t. těžká) VI/396 stjžnýho spiſu, ( l. stjżný spis) na někoho, ( l. proti nėkomu) podati, (t. pjſebně, (spiſnė) na někoho sobě ſtėżowati, žałowati) scripto conqueri contra aliquem, Eine Klagſchrifft eingeben. etc.
• Stjžně, adu.
• Stjžnoſt, (taużenj swé těžkoſti, stěžowánj, žałowánj, žałoba) querela, grauamen, Beſchwernuß. Stjžnoſti na nėkoho, ( l. proti někomu) podati, conqueri, ſich beſchweeren.
• Stěżný, adj. (potřebný, piłný, naſchwáłnj.) arduus, grauis, wichtig. přiſſło stěżné poručenj. uenit graue mandatum, Es iſt ein wichtiger Befehl kommen. gſau wěcy stěžné. ardua negotia, wichtige Sachen.
• VI/397 Stėžj, adu. uide Supra tjż.
• Vtjžiti, (mocy tjžiti) poſse aggrauare, Beſchweeren können. ut to pachole, to djtě take něco vtjžj. iste puer, infans, etiam aliquid aggrauabit, seu potest pondus addere. der Bub, das Kind kann auch etwas beſchweeren, ein Gewicht zugeben. to djtě máło vtjžj, málo vtjžiło etc.

  Těžjm.

• Těžjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (těžce gednám, pracugi, zýſkati hledjm, zyſku hledám, kupčjm,) negotior, ich treibe Gewerb. Math. 25. rozdělił gjm hřjwny, aby gjmi těžili.
• Těžjwám. Freq. VI/398 Composita ex těžjm sunt perfecta. vtěžjm, fut. perf. -ił, -iti. Imperfectum formatur ex Freq. vtěžjwám, præs. Imp. -jwał, -jwati. aliqui etiam in ugi formant. ¤ ut vtėžugi, præs. Imp. -ował, -owati. Freq. Compositum est, Vtėžjwáwám, præs. -jwáwał, -jwáwati. Vtėżowáwám, præs. -owáwał, -owáwati. Et sic reliqua.
• Dotěžiti. (přeſtati se ſſkodau těžiti) giž dotěžił nebohý.
• Natėžiti ſe. (dłauho těžiti, napracowati ſe,) doſti ſe nebohy natěžił, a nic newytėżił.
• Potěžiti, est perfectum Simplicis. ut gá těmi penězy potěžjm, (t. budu VI/399 těžiti) ego hâc pecuniâ negotiabor, ich will mit dem Geld handlen. Si addatur part. drobet, trochu, máło, qualificatur uerbum secundum Significationem aduerbiorum, ut potěžjm drobet, a nezdařjli ſe, nechám tak. negotiabor aliquamdiu, et si non succeſserit, relinquam. Ich will wenig handeln, Vnd wann es nicht angehet, so laſſe ich es bleiben.
• Přitěžiti, (k předeſſlemu zyſku, geſſtė něco wjce přidėłati, přizegſkati) adhuc aliquid negotiando lucrari, noch etwas zu dem υorigen, durch den Gewerb erwerben, gewinnen. ut to ge wſſe z mého vtěżenj: k cemuž geſſtě něco každý rok přitěžjm, VI/402 (ſe přitėżj, paſsiuè) hoc totum est ex mea negotiatione: ad quod adhuc quolibet anno aliquid negotiando lucrabor. das iſt alles υon meinem Gewerb, worzu ich noch alle Iahr etwas durch mein handel erwerben würde.
• Protėžiti, (proděłati, prozegſkati, zſtratiti, ſſkodu neſti) negotiando perdere, damnum pati. im handel υerluſt haben, υerlieren.
• Vtěžiti, (mocy wyděłati, wyżegſkati.) poſse negotiando lucrari. gewinnen können. ut každý rok na samým objlj kolik set vtěžj. quolibet anno in solo frumento aliquot centenos lucratur. Er gewinnet alle Iahr nur an dem Getraidt υiel hundert. VI/403 Item idem quod (wytėžiti)
• Wytěžiti, (wyděłati, wyzegſkati, zyſku nabýti, est Protěžiti.) negotiando lucrari, durch handel gewinnen, erwerben, to gſem wſſechno na objlj wytěžił. hoc totum ex negotiatione frumenti lucratus sum. das hab ich alles durch Getreydts handel erworben.
• Tjhnu.
• Tjhnu, tjhnuł, l. tjhł, tjhnauti. Sing. Imp. Neut. (po stjżenj pryč po swých táhnu. t. kdyż někdo po doſtánj dobré domłuwy, aneb po vłánj, pryč smutně s kłopenau hławau odcházý.) post increpationem, uel post capitulum tristis abeo, ich gehe traurig weg nach aus geſtandenen υerweiß, oder VI/404 weg gehen. někam po Swých zatjhnuł etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod