Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VI/971–VI/979

• Twrdjm, twrdił, twrditi. Sing. Imp. act. 1 mo (twrdé, a pewné činjm, pewnjm, zpewňugi) durum facere, durare, firmare, solidare. härten, hart und feſt machen, befeſtigen. teſař ſtěny pořádá. a ge hřeby twrdj. faber lignarius parietes coordinat, et clauis consolidat. der Zimmer mann füget die Wände zuſammen, Vnd treibt ſie mit denen Nägeln an einander. Kowář twrdj koňum podkowy. 2 do (giſtjm) affirmare, confirmare, bekräfftigen, beſtättigen, bejahen.
• VI/972 Twrdjwám, Freq. twrzenj, nom. part.
• Twrz, g. m. (sydło Zemanſké, Rytjřſké, stawenj małé otwrzené, t. ohražené) arx parua, ein Ritterſitz.
• Twrdnu, Sing. Imp. Inch. in præt. twrdnuł, l. twrdł. Inf. twrdnauti. (twrdoſti nabýwám) duresco, induresco, hart werden, υerhärten. Composita ex twrdjm, sunt perfecta, ut stwrdjm fut. perf. Imperfectum tempus formant in ugi. ut Stwrzugi, præs. Imp. ¤ Stwrzowáwáwám, præs. Freq. Et sic reliqua.
• dotwrditi, 1 mæ Signif. (po giném dokonale ztwrditi, t. twrzenj nedokonałé, dokonati. ¤ Item konec twrzenj včiniti)
• dotwrditi, dotwrzowati, 2 dæ Signif. cum Accus. l. Genit. (něco po ginem VI/973 twrditi, t. giſtiti) affirmare, aſserere, bejahen, bekräfftigen, Beſtättigen. ¤ sám Pán take to ( l. toho) dotwrdił. (t. gednau to giſtił.) ipsemet Dominus etiam hoc aſseruit, affirmauit. der herr hat es auch beſtättiget. sám Pán take to dotwrzował. (t. čaſtěgi giſtił.) ipsemet Dominus etiam hoc aſserebat, affirmabat. quia dotwrzowati, est Imperf. Et hanc distinctionem etiam in reliquis obseruabis.
• Natwrditi ſe, cum S. l. na. in 1 ma Significatione, (prácy s twrzenjm něčeho mjti) doſti ſe s tim natwrdili.
• Otwrditi, 1 æ Sign. (około twrditi.)
• Potwrditi, 1 æ Sign. cum part. drobet, trochu, Et Simili, (drobet vtwrditi)
• Potwrditi, potwrzowati, 2 dæ Signif. (giſtiti) aſserere, affirmare, bejahen, Beſtättigen. VI/974 Item (schwaliti, stwrditi, schwałowati, stwrzowati,) confirmare, bekräfftigen. GMbzh ráčił Prażanum wſſechna Nadánj neymiłoſtiwěgi potwrditi. Sac. Cæs. Majestas Pragensibus omnia priuilegia clementiſsimè confirmauit. Sr Karh. Majh. haben denen Prägern, alle priuilegien allergnädigſt confirmi ret.
• Potwrzený, (schwáłený) confirmatus. Bekräfftiget. potwrzena, l. stwrzená nadánj.
• Přetwrditi, (přiliſs twrdé včiniti) nimis indurare, Vberhärten, ſehr hart machen. Kuchař přetwrdił wegce.
• Přitwrditi, (lépe vtwrditi) deg koňum podkowy přitwrditi) cures equis ungutas melius adstringere.
• Stwrditi, Stwrzowati, (schwáliti, VI/975 schwałowati, potwrditi) confirmare, Bekräfftigen.
• Stwrzený, part. paſs. idem Potwrzený.
• Vtwrditi, (vpewniti, ztwrditi) firmare, firmum facere, corroborare. Bekräfftigen, Befeſtigen. ut on ten liſt właſtnj pečetj vtwrdił, ille hoc instrumentum sigillo suo corroborauit. er hat den Brieff mit ſeinem Pettſchafft bekräfftiget. Item præter Accuſ. cum præp. w. (vgiſtiti, vbezpečiti) aſsecurare, υerſichern. On mne w tom vtwrdił. ille me ita aſsecurauit, er hat mich alſo υerſichert.
• Wytwrditi, (twrdé něčim twrdým včiniti) ut wytwrditi ceſtu. wytwrdili tu ceſtu kamenem. nýni ge ta ceſta kamenem wytwrzená.
• Ztwrditi, est perfectum simplicis, et VI/976 Significat potwrditi, stwrditi, vtwrditi.
• Zatwrditi, obdurare, υerhärten, hart machen. Zatwrdił swé vſſi. obdurauit aures suas.
• Zatwrzený, part. paſs. Zatwrdiłý, neut. má zatwrzený, l. zatwrdiłý žiwot. (t. má tuhawku) habet tenasmum.
• Zatwrditi ſe, (zazłobiti ſe proti někomu) obdurare, hart werden. hrozně ſe proti němu zatwrdił. ualdè se contra ipsum obdurauit. Geſtliže ſe ginſſj proti tobě zatwrdj, ty zatwrdni w trpěliwoſti. si se obdurant alij contra te, tu obduresce in patientia.
• Zatwrzełý, part. neut. obduratus. Composita ex twrdnu sunt perfecta.
• dotwrdnauti, (dokonale ztwrdnauti)
• VI/977 Natwrdnauti (drobet ztwrdnauti) parûm durescere, wenig hart werden.
• Natwrdłý, part. neut. idem Přjtwrdý. natwrdłý chłeb. (drobet ztwrdłý)
• Otwrdnauti. (około ztwrdnauti)
• Potwrdnauti, qualificatur per particulas, pořád, et drobet. Nýni to pořád potwrdne. iam hoc consequenter durescet. až to drobet potwrdne, (t. zatwrdne) donec parùm durescat.
• Přetwrdnauti, (přjliſs ztwrdnauti) nimium durescere, Vber die maſſen hart werden. wegce ſnad giž přetwrdnau. oua iam fortè nimium durescent. die Eyer werden υieleicht ſchon zu hart werden.
• Přetwrdłý, part. Neut. Přetwrdłý wegce, VI/978 oua nimis dura.
• Přitwrdnauti (wjce ztwrdnauti) magis durescere, mehr hart werden. dnes tam hodně přitwrdło. (t. přituhło zymau) hodie magis induruit terra, id est hodie est majus frigus.
• Přitwrdłý, idem natwrdłý.
• Protwrdnauti (zwětſſjho t. něco ztwrdnauti) zatim to drobet protwrdne.
• Stwrdnauti, condurescere, hart werden.
• Vtwrdnauti, (ztwrdnauti) durescere, hart werden. Chłeb na wětru hrubė vtwrdne.
• Ztwrdnauti, est Perfectum Simplicis, et genericum, (vtwrdnauti, Stwrdnauti, zatwrdnauti) et potest per particulas aduerbiales qualificari.
• Zatwrdnauti, (drobet ztwrdnauti) benè durescere, wohl hart werden. Nech VI/979 toho chłeba, ať zatwrdne.
• Zatwrdłý, part. neut. Zatwrdłý chleb. panis, qui non est nimiùm durus, nec etiam recens. Nota ex zatwrdnauti fit uerbum Imperfectum.
• Zatwrdám, præs. Imp. neut. (počjnám twrdnauti) incipio durescere, ich fange an hart zu werden. ten chleb giž zatwrdá.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod