Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/28–VII/48

• Waljm, walił, waliti. Sing. Imp. act. (â wykuljm) kauljm, kaulenjm přewrhugi) uoluo, ich waltze, weltze etc. Est Sing. imp. act.
• Waljm ſe, paſs. (wałem běžjm. ut woda ſe walj, t. walem běžj.)
• Wáljm, primâ longâ, Semi Iterat. uoluto. Præt. wáleł, Inf. wáleti.
• Wáljwám. Freq. Adag. doma wálený, l. za pecy wálený (t. doma zroſtłý) který pět łoket VII/29 od domu, neb kamen nebył. Nota, inter waljm, et wáljm est hæc differentia, quod waljm fit per unum actum, wáljm per plures, ut dum plura ligna uoluntur. Sic walj dřewo, et wálj dřjwj. hinc Wáljm, est etiam uerbum pistorum. Pekař wálj chleb, žemle etc. wáleti kołáče etc.
• Wáljm ſe, paſsiuè. uoluor, uolutor, ut sotwa ſe wálj lenoſtj. Meth. ležjm, zahaljm, lenochugi. jaceo, otior, ut nic neděłá, gen ſe tu wálj, (t. powaługe)
• Wał, g. m. plur. wały, (náſyp, hráz, ſſanc) uallum, agger, Wall, Damm, Schutt.
• Wałowitý, (wały magicý) uallatus.
• Wáł, g. m. (pekařſký ſtůł, na němž VII/30 chleby wálj.) tabula pistoria, Wirckbrett, wircktiſch.
• Wálec, g. m. phalanga, cylinder, uoluolus, Wallholtz, waltze.
• Walec, g. m. in Gen. Waleče. pl. Walečj, Walečowe. (kdo wálj) uolutator, Weltzer. walečj dřjwj na hałdu wálegj.
• Walem, adu. uolubiliter, et est proprium aquæ. ¤ Item hauffně, turmatim. ut hned walem k němu běžj.
• Wałaurem, (kutałaurem) aduerbialiter. ut kauli wałaurem hoditi, globum non altè, sed ut per terram currat proijcere. Composita ex waljm, et wáljm sunt perfecta. Seruata differentia, de qua in Gram. P. 2. Cap. 25. Obs. 3. Sub Regula Gener. Not. 4 a item Obs. 4 N ro 3 io Not. 1a. VII/31 nempe Composita ex waljm, Significant uolutionem per unum, ex wáljm, per plures actus. Imperfectum præsens et alia tempora formant ex Simplici Freq. at pulchriùs in ugi, ut nawaługi, nawałował, nawałowati etc.
• dowaliti, dowáleti, dowałowati. (wálenj dokonati) laborem absoluere, mit dem Vbrigen weltzen fertig ſeyn. ¤ ut Walečj dowáleli dřjwj. Pekař dowaleł chleb.
• dowáleti ſe, Cum Gen. něčeho, (leženjm, něčeho doſahnauti) iacendo, et otiando aliquid consequi.
• Nawaliti, superinuoluere, aufweltzen, anweltzen. gako drwoſſtěpj, teſařj nawaługj ſobě kłády, když ge řezati, VII/32 teſati magj. Nawalił břjmě na oſła.
• Nadwaliti, sursum uoluere.
• Nawáleti, ( u. g. dřjwj, geſt mnoho na hromadu swáleti) ligna in cumulum ponere, collocare. ut Walečowe nawaleli giž dwě hałdy dřjwj.
• Nawáleti, de pistore loquendo, est (zwáleti.) ut Pekař giž nawáleł chleba, (t. zwaleł chleb, l. chleby.) Item, chleb dobře wytłačiti, zhuſtiti. hinc
• Nawálený, (dobře wywálený) ut to geſt chleb dobře nawálený.
• Nawáleti ſe, (doſti ſe naležeti) sufficienter jacendo otiari. ut doſti ſe giž nawaleł.
• Obwaliti, at moderno tempore dicimus VII/33 obaliti, w. eliso, (obwinauti, zawinauti) inuoluere, obuoluere, circumuoluere. Vmbwickeln, Bewickeln, Bewinden.
• Obałowati, Meth. est (premowati, barwu něčemu dáwati)
• Zaobaliti, Decomp. idem quod obaliti.
• Obalený, zaobalený. part. paſs.
• Obałowacý, adj. čim ſe něco obaługe.
• Obáłka, (něco obaługicýho) inuolucrum. Vberzug. ut obáłka knjhy. Item uocatur, čepenj Ženſké.
• Obáſło (zaobalenj) idem obáłka. Item pensum, Wickelwerck.
• Odwaliti, odwáleti, odwałowati, od něčeho pryč walenjm odundati, reuoluere. ut odwał ten kámen, ode zdi.
• VII/34 Odwáleti, (s wálenjm hotowu býti, aneb prácy walenjm dokonati.) paratum eſse cum uolutatione, mit dem weltzen fertig ſeyn.
• Powaliti, Significat 1 mo idem quod waliti in Significatione perfecta. 2 do drobet waliti, ut pował to dřewo, (t. drobet odwał.) sed in hac Significatione pro claritate, addi potest, trochu, drobet etc. 3 tio Zem někým vdeřiti. ad terram proijcere. ut powalił ho na zem. prostrauit illum ad terram.
• Powaliti ſe. dum uterq ad terram prosternitur. ut Powalili ſe na zem.
• Powáleti, (po Zemi wáleti) in terra uolutare. ¤ Item ô Zem wálenjm VII/35 pokaleti, uolutando maculare. ¤ ut hrozně ho powáleł, (t. pozemi potahał, a zkáleł.) hinc.
• Powálený, (od wálenj vkalený) maculatus â uolutatione, sicut dum aliquem tundunt, et per terram raptant, maculatur inde. přiſſli domu wſſicknj powálenj.
• Powáleti ſe, (drobet ſe waleti) ut chcemeli ſe tu na tom trawnjčku powáleti) Item Pokaleti ſe, od walenj hrozně ſe powáleti.
• Powałowati, actiuè, drobet odwałowati, modicùm uoluere. ut hle hle, gak on tau kładau, (kamenem) powaługe.
• VII/36 Powałowati ſe, (wáleti ſe, zahaleti, ležeti, lenochowati.) otiari, jacere, et nil laborare, ut on ſe tu giž dłauhý čas powaługe. hinc.
• Powaleč, g. m. (který ſe powaługe) homo otiosus, nil agens.
• Podwaliti, podwałowati. Subuoluere, Vnterweltzen.
• Přewaliti, přewałowati (přes něco waliti) Vberweltzen.
• Přiwaliti, aduoluere, zuweltzen.
• Přiwaliti ſe, (náhle, a Vprkem přigiti) repentinè, et impetuosè uenire. Přiwalili ſe na něho. hinc.
• Přjwał, g. m. (łygawý déſſt) Imber, platzregen. Přiwalił ſe přjwał.
• Prowaliti, (na ſkrz waliti) durch weltzen. VII/37 Item Prowaliti, (probořiti)
• Prowaliti ſe, (probořiti ſe, ſkrz něco propadnauti) per aliquod foramen decidere, durchfallen. Item, propuknauti, prondati ſe, prodjti ſe. (když negaká odutina, oteklina etc. ) ut prowalił ſe mu wřed, prowaliła ſe mu noha etc.
• Rozwaliti, rozwáleti, (něco nawáleného rozházeti, rozbořiti) uolutando disijcere.
• Rozwáleti ſe, rozwaliti ſe, paſs. (rozbořiti ſe, rozpadnauti ſe.) rozwaliło ſe na hałdě dřjwj etc.
• Swaliti, Swaleti (dohromady zwáleti) zuſammen weltzen.
• Swaliti ſe, Meth. srůſti, sceliti, VII/38 concrescere, zuſammen wachſen. Giž mu ſe ta noha, (koſt) swaliła.
• Swał, (co swalenýho, t. sroſtłýho.) concrementum.
• Swałowitý, adj. (co má swały, baułowatý) Swałowitý dřewo, (t. baułowatý etc. )
• Vwaliti, Significat 1 mo cum Accuſ. et præp. na. idem quod Nawaliti, wzłožiti, imponere, aufweltzen. ¤ ut vwalił na něho prácy. Meth. Záwadu včiniti, ut on na swůg statek wełkau záwadu, (wełký břemeno dłuhů) vwalił. 2 do cum Accuſ. et do idem quod wewaliti. 3 io Cum Accus. licet etiam præpositio VII/39 secundum uelle loquentis sequi poſsit, Significat poſse uelle, uel poſse uoluendo quid â loco amouere. ut gá to sám Vwaljm. ego solus hoc â loco uoluendo mouebo, l. uoluam. Gá toho kamene sám tak daleko neVwaljm. ego hunc lapidem Solus tam procul uolendo non promouebo.
• Wwaliti, l. wewaliti, wewáleti, inuoluere, einweltzen.
• Wywaliti, wywáleti, Significat 1 mo euoluere, ausweltzen. 2 do Wybořiti, ut wełký tam kus zdi rozwáleł. Wywaliti ſe, paſsiuè (wyhrnauti ſe, wypadnauti) ut wywalił ſe na něho wełký pokład. 3 io Wywáleti, rem pistoriam, et idem VII/40 quod nawáleti, ut chleb dobře wywáleti. dobře wywálený chleb.
• Zwáleti, (mnoho wáleti)
• Zwáleti ſe, idem quod prowaliti ſe, in 2 da Sign. Sed hoc uerbum pluralitatem Significat. Sic zwáleła ſe mu noha, (t. na dwogjm, neb trogjm mjſtě.)
• Zawaliti, zawáleti, Significat 1 mo in superficie. Zandati, ut on to mjſto dřjwjm zawáleł. 2 do in profundo, Zahazeti, Zaſypati. ut on tu gámu, rokli wſſechnu zawáleł.
• Zawáleti ſe, est paſs.
• Zawaliti, Meth. cum Accus. et Dat. uel Accuſ. et Inst. Significat vwaliti, VII/41 wzłožiti. ut zawalił mi wełkau prácy. et zawalił mne wełkau prácý.
• Zawaliti ſe, Significat etiam srůſti, sceliti, swaliti ſe. concrescere, zuſammen wachſen. Giž ſe to zawaliło.
• Zſwaliti, deuoluare, herab weltzen. Kdo tu kłádu z hałdy zſwalił? zſwalená kłáda. ¤ Adag. rádby něco zſwalił. Wáljm in alia Significatione.
• Wáljm, cum præp. s. Significat etiam, (gſem na odporu někomu, protiwjm ſe) aduersor, ut on snjm ſtále wálj, l. ſtále społu wálj. Ex hoc fit aliud uerbum.
• Wálčjm, Imp. Sing. act. -ił, -iti. Significat idem quod wáljm. VII/42 Item, bogugi, wognu, (wáłku) wedu, pugno, bello, ich kriege, Krieg führe etc.
• Wáłčjwám, Freq.
• Wáłka, (wogna) bellum, pugna, Krieg. wáłku wéſti, bellum ducere, Krieg führen.
• Walečný, (wogenſký) co k wáłce náležj, militaris, bellicus, Militariſch. ut Walečný náſtroge, bellica instrumenta. Item Bogowný, (ſtatečně bogugicý) bellicosus, Kriegeriſch, ſtreitbar.
• Walečně, militariter, militariſch.
• Walečnoſt, Subst.
• Wałný, adj. â wáljm, (ſtatný, podſtatný, Syłný, mocný) fortis, ſtarck Wałný klenutj, (t. ſylný bez křjžů) VII/43 Item Meth. (heſký, Sſwárný, wonaký) egregius, præstans. geli co wałnýho? nic negni wałnýho, negni hrubě wałný. nehrubě wałný weſelj było.
• Wałně, adu. Wałně ſe k tomu ſtrogj.
• Wałnoſt, Subst. potentia, præstantia etc. Composita ex wáłčjm sunt perfecta. Tempus Imperfectum non admittunt.
• dowáłčiti, (wáłku dokonati) bellum finire. Item Vmřjti, mori in bello, l. per bellum, ſterben.
• Nawáłčiti ſe. (wałkau Vmdljti, ſe vnawiti) bello fatigari.
• Odwáłčiti, ceſsare â bello, seu bellum finire. aufhören υom Krieg.
• Powáłčiti, (pořád wáłčiti) consequenter VII/44 bellum ducere, addito trochu, drobet, Significat, non diu, parum bellare. ut powáłčj drobet, a potom ſe Smjřj.
• Přewáłčiti, (wałkau přemocy) bello uincere, obſiegen, Vberwinden. Předce ho přewáłčił. Adag. Moře nepřepigeſs, Boha nepřewáljſs.
• Prowáłčiti, (wognau zſtratiti) per bellum perdere, durch den Krieg υerliehren. Intelligitur autem de Principali bellum gerente, non de alio, prowałčił půł země, cełau kraginu etc. E contra.
• Wywáłčiti, (wognau doſtati, nabyti) bello lucrari, consequi, durch den Krieg bekommen, erhalten. ut wywáłčił kraginu.
• VII/45 Aliud Verbum.
• Wałchugi, (Sukno stupné činjm, shuſſtugi, srážjm) est Sing. Imp. act.
• Wałchowáwám, Freq.
• Wałchowati, Meth. Significat, (Vſmjwačně zlechčowati) exagitare uerbis, improbrare.
• Wałcha, (Stupa, neb Staupa, proſtupowánj Suken.) officina fullonia.
• Wałchář, fullo. Composita ex wałchugi sunt futura. Imperfectum tempus non amant.
• dowałchowati, (oſtatek zwałchowati.)
• Nawałchowati, (mnoho zwałchowati.)
• Nawałchowati ſe, (wałchowánjm ſe vnawiti.)
• VII/46 Odwałchowati, (s wałchowanjm hotowu býti.)
• Powałchowati, (pořád wałchowati) Item drobet wałchowati.
• Přewałchowati, (po znowu zwałchowati) Meth. přeſauditi. ut každýho on přewałchuge.
• Přiwałchowati, (k předeſſłýmu wałchowánj přiděłati.)
• Prowałchowati, (wałchowanjm proděłati) perdere, υerliehren.
• Rozwałchowati, (djło rozpárati, rozděłati.)
• Vwałchowati, perfectum simplicis uerbi.
• Wywałchowati, idem quod zwałchowati. Item wałchowanj wyzegſkati.
• VII/47 Zwałchowati, idem quod Nawałchowati. Deriuata.
• Wałach, g. m. (kůň wykleſſtěný, Kleſſtěnec) cantherius. Mönch.
• Wałach, est etiam nomen nationale. Geta, Walacher. plur. Wałaſſj, Daci, Getæ. at pulchriùs in Sing. wałaš dices.
• Wałašſký, adj. hinc.
• Wałašſká Země, Dacia, Walachey.
• Wałaſſjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (koně wykleſſťugi.) castro, ich münche, ſchneide aus.
• Wałaſſjwám. Freq. Ex wałaſſjm fiunt uerba perfecta sequentia.
• dowałaſſiti, et odwałaſſiti, (s wałaſſenjm VII/48 hotowu býti.)
• Nawałaſſiti, et Zwałaſſiti. (mnoho wałaſſiti.) potest tamen wałaſſiti etiam de uno dici.
• Wywałaſſiti, excastrare, ausſchneiden. Giž toho koně wywałaſſił, (zwałaſſił.) Cum Dat. Significat, (wałaſſenjm wyzegſkati) per castrationem lucrari, durch ausſchneiden gewinnen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod