Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/394–VII/408

• Wrt, (negakého obrácenj, neb zatočenj hłáhoł) est uox alicuius rotationis. Adag. Wrt ſem, wrt tam. (ô neſtáłem) de inconstanti. VII/395 Item loco, chtěg neb nechtěg, nolens, uolens, solemus illo aliquando uti. ut wrt ſem, wrt tam, muſył to vděłati. nolens. uolens, debuit hoc facere. Item ſtánj nemjti, quietem non habere. ut přiſſed domu, było wrt ſem, wrt tam. ueniens domum, sollicitando obambulabat, seu non habebat quietem.
• Wrtoch, g. m. (nepokognoſt, neb zkormaucenj myſle) quædam anxietas, conturbatio mentis.
• Mjti wrtochy, aneb býti w wrtoſſjch, est (hrubě ſe ſtarati, zkormaucenu býti) curas habere, conturbari in mente. ut był w wrtoſſjch, měł hrozný wrtochy.
• Wrtjm, Sing. Imp. act. wrtěł, præt. VII/396 wrtěti, Inf. (točjm, krautjm,) torqueo, ich winde, drähe. ut hławau wrtěti.
• Wrtjwám, Wrtjwáwám, Freq.
• Wrtohławý, adj. (kdo ſtále hławau wrtj, a točj)
• Wrtohłáwek, Subst. g. m. idem. uide hîc infra uerbum.
• Wrtidło, (náſtrog, gjmž ſe wrtj.) Item Spatha, tudicula, Rührholtz.
• Wřeteno, q. wrtěno, est 1 mo (v preſu) trabs in circulum striata, cochlea, ergata, Spindel. 2 do (Potáč) fusus, Spindel. at meliùs dicitur přeteno, u. předu. 3 tio (hřjdel) axis, Spill. Composita ex wrtjm, fiunt perfecta. ut Zawrtjm, fut. VII/397 Composita Imperfecta non dantur in ugi. Sed adduntur præpositiones ad freq. wrtjwám. Si quis Imperfectis opus habeat.
• dowrtěti, (wrcenj dokonati.)
• dowrtěti ſe, est (wrcenjm něčeho doſahnauti) dowrtěł ſe toho, dowrtěł ſe kaule etc.
• Nawrtěti ſe, ut nawrtěł ſe doſti. co ge ſe on nawrtěł etc.
• Odwrtěti, (hotowu býti s wrcenjm)
• Powrtěti, (drobet wrtěti.)
• Přewrtěti, (přes přiliſs wrtěti)
• Přiwrtěti ſe, (přikotyzowati ſe, přiłauditi ſe) přiwrtěł ſe k němu etc.
• Zwrtěti, perfectum Simplicis. Meth. zkormautiti, rozpačiti, zwikłati, VII/398 conturbare, alterare, dubium reddere. ut On ho wſſeho zwrtěł, turbauit illum, dubium reddit. Zwrtěł mu hławu, mozek etc. conturbauit ipsi caput, cerebrum. wſſechnu mu myſł zwrtěł, l. wſſeho na myſli zwrtěł. totum illum in mente turbauit.
• Zwrtěti ſe, paſs. ut wſſechna ſe mi hława zwrtěła, (t. mám wſſechnu hławu zwrcenau, t. zkormaucenau) totum caput habeo turbatum. Zwrtěti ſe na rozumu, (na rozumu nedoſtatek trpěti) non habere lucida interualla.
• Zwrcený, Zwrcełý, part. (zkormaucený) turbatus.
• Zawrtěti, (drobet powrtěti) ut VII/399 zawrtěł, a nechał tak.
• Zawrtěti, et Zawrtěti ſe, habet pulchras Significationes, ut 1 mo Zawrtěł ſe tu drobet, hned zas běžeł, gen ſe tu zawrtěł, a hned ſſeł etc. modicum se hîc monstrauit, statim abiuit. 2 do Zawrtěło ſe mu coſy w hławě. uenit ipsi aliquid in caput. gak mu ſe co doſt máło zawrtj, hned etc. ¤ quàm primùm ipsi parùm quid in caput uenit, statim etc. 3 tio Zawrtěł gjm tu wěc, co náležj, (t. zakrautił, neſnadnau včinił) rem illis sat difficilem fecit. což ge mu gj zawrtěł, (zatočił.) 4 to Zawrtěł mu hławu, ta Panna VII/400 mu zawrtěła hławau etc. mouit ipsi phantasiam, sollicitandi, uel considerandi. etc. Niák mu ſe hława zawrtěła, a hned vpadł. uenit ipsi aliqua uertigo, statim cecidit. Iſt ihm ein Schwindl ankommen, und iſt alſobald dagefallen. hinc.
• Záwrat, g. m. uertigo, Schwindel.
• Wrtohławý, (kdo ſtále hławau wrtj, a točj)
• Nota Wrtohław, g. m. est quidam morbus, præsertim animalium, et quidem ouium. hinc Wrtohławý, (tu nemoc magicý) hunc morbum habens. hinc uerbum.
• Wrtohławjm, Sing. Imp. duplicis Sig. Actiuum habet in præt. -ił. Inf. -iti. VII/401 Neut. -ěł, -ěti. Perfectum huius uerbi fit addita præpositione, z. ut zwrtohławjm, fut. zwrtohławěł, -ił, præt. zwrtohławěti, -iti. Inf.
• Zwrtohławiti, est talem morbum causare, Zwrtohławěti, est talem morbum accipere. ut mnoho owec mu zwrtohławěło etc.
• Wrtohławjwám, freq. Aliud uerbum ex wrt, prouenit.
• Wrtám, Sing. Imp. act. wrtał, præt. wrtati, Inf. (regpám, djru děłám) foro, perforo, terebro, Ich bohre etc. Adag. nerad w twrdě wrtá.
• Wrtáwám, freq.
• Wrtadło, g. n. (náſtrog, kterým ſe VII/402 wrtá, nebozez, ſſnegdar) terebra, Napper, Bohrer.
• Wrtadko, dim. (nebozýzek) terebella, Näpperlein, Bohrerlein.
• Wřjtenice, g. f. (pokolenj hadj) uipera. Composita ex wrtám, fiunt perfecta. ut fut. Zawrtám, præt. zawrtał, Inf. zawrtati. Imperfecta componuntur ex frequentatiuo. ut præs. Zawrtáwám, præt. zawrtáwał, Inf. zawrtáwati. Sic cum cæteris præpositionibus.
• dowrtati, (co wrtá, dokonati, s wrtanjm hotowu býti.) quod forat, absoluere. Giž to dowrteg etc. Właſtně to nýni dowrtał etc.
• Nawrtati, (mnoho wrtati) multùm forare. Giž gſem toho doſti nawrtał etc. VII/403 Item, něco máło wrtati, ale neprowrtati, aneb newywrtati. parùm aliquid forare, at non perforare, anbohren. ut kdo to nawrtał? nawrtał, a ne dowrtał, neprowrtał, newywrtał, etc.
• Nawrtati ſe, (od wrtánj vſtati.) giž ſe Nebohý doſt nawrtał.
• Nadwrtati, (nahoře wrtati) supra perforare.
• Powrtati, (na pořad zwrtati) ut gá to wſſechno powrtám, powrtał etc. hæc omnia perforabo, perforaui etc. Si addatur adhoc uerbum particula drobet, trochu, extenuat Significationem. ut drobet powrtám, modicùm forabo, uide Zwrtati.
• Přewrtati, (poznowu wrtati,) de VII/404 noua forare. přewrteg tu djru. etc. Item přes mjru wrtati, ultra mensuram forare, Vber die Maaß bohren. ut giž gſy přewrtał etc.
• Přiwrtati, Zubohren.
• Prowrtati, (weſkrz djru vděłati) perforare, durchbohren. Adag. diw nebe čełem neprowrtá.
• Rozwrtati, (wrtánjm něco rozundati, rozdrobiti,)
• Swrtati, (w hromadu wrtati).
• Vwrtati, (mocti něco zwrtati) ut gá aſpoň do połowice vwrtám, wſſak nic nevwrtáſs, (t. nenawrtás) etc.
• Wewrtati, einbohren.
• Wywrtati, perforare, durchbohren, ut wywrtał gednu, dwě djry etc.
• VII/405 Zwrtati, dicitur de pluralitate, ut dnes toho mnoho zwrtał, giž to wſſechno zwrtał. Nota, Zwrtati et powrtati, Significat etiam perforando damnum facere, (wrtánjm ſſkodu vděłati) ut hrozně ty žoky zwrtali, powrtali, (t. naděłànjm děr pokazyli.)
• Zawrtati, υerbohren. ut Zawrtał do hřjdele sto dukatú. Ex wrtám, fit uerbum perfectum.
• Wrtnu, fut. Sing. act. wrtnuł, l. wrtł, præt. wrtnauti, Inf. Significat, (geden wrt včiniti, t. gednau wrtadłem zatočiti) unum solùm circulum forando facere. hinc
• Wrt, g. m. (gedno wrtnutj, t. gedno VII/406 nebozezem zatočenj. Item Significat idem, quod wrhnu, (t. pugdu, obrátjm) ut kam ſe wrtnu? (t. wrhnu) quo me uertam? l. quo ibo? wo will ich hin gehen? Composita ex wrtnu, non sunt in usu, nisi duo. Et sunt perfecta, ut omnia alia.
• Podwrtnauti, et podwrtnauti ſe. ut podwrtnuł gſem ſobě nohu. l. podwrtła ſe mi noha. Aby ſe nepodwrtła noha má, etc.
• Zawrtnauti, (t. geden wrt včiniti, gedenkrat wrtadlem zatočiti.) Ex wrt fit adhuc aliud uerbum.
• Wrtkám, Sing. Imp. act. wrtkał, præt. wrtkati, Inf. (přjčinu k wrtėnj ſe VII/407 dáwám.) inconstantem, l. instabilem reddere.
• Wrtkáwám, Freq. at non est in usu.
• Wrtkati ſe, paſs. inconstantem, mutabilem fieri. ut wrtká ſe, (t. gednák ſem, gednák tam ſe wrtj, newěda kam ſe obratiti) modò in has, modò in illas inclinat partes, nesciens, quò se uertere debeat.
• Wrtkawý, adj. (neſtałý, nevſtanowený.) inconstans, Vnbeſtändig. ut on geſt hrubě wrtkawý myſle. est ualde inconstantis animi.
• Wrtkawoſt, inconstantia. Vnbeſtändigkeit.
• Wrtkawě, adu. inconstanter. Vnbeſtändig. VII/408 Composita non sunt in usu, nisi cum præpositione z. ut.
• Zwrtkati, Est perfectum uerbi Simplicis. Zwrtkati někoho (g. k pochybnoſti, a neſtáłoſti přiweſti.) inconstantem, et perplexum reddere. ut on ho wſſeho zwrtkał. totum illum turbauit, seu perplexum fecit.
• Zwrtkałý, adj. inconstans, perplexus.
• Zwrtkale, adu. Zwrtkałoſt, Subst.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod