Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/146–III/168

• hodjm, fut. perf. hodił, pr. perf. hoditi, Inf. perf. act. házým, hazeł, hazeti, est eius Imperf. et Semifreq. jacere, jaculari, werffen. cum Accus. l. Instr. hodił tim z okna, hazeti okem na někoho, III/147 (geſt na vkrádku wzhłedati.)
• házýwám, Freq.
• hodjm ſe, (Segdu ſe, k Něčemu gſem, aneb ſe treffugi) adag. Schowané ſe hodj, seruata ualebunt. hodj ſe wzadu, (t. gako ona liſſka, aby słepice zſhazowała, ô chytrácych) Nehodj ſe do Vřadu, (t. geſt w kłamu poſtjžen.)
• hodmo, Gerund. quo etiam loco aduerbii. hozeně utimur. adag. hodmo, bodmo wſſe bige.
• hozený, part. hozenj Subst. part.
• hodný, adj. Cum Genit. (co ſe něčemu hodj, neb ſamo něčeho hodno geſt) dignus, würdig, werth, ut hodný poctiwoſti, v´řadu, mjſta toho etc. Luc. 23., My hodnau pomſtu ża ſwé ſkutky beřeme, (t. hodně to trpjme) Nehodný, adj. indignus, Vnwürdig, Vnwerth. III/148 ut. nenj hoden, aby ho zem noſyła, nehodný toho mjſta etc.
• hodně, adu. dignè, würdig. hodnoſt, Subst. (t. wzáctnoſt) dignitas, Würdigkeit. Nehodně, adu. Nehodnoſt, Subst. Composita ex hodjm, házým, hodjm ſe. sunt perfecta, Imperfectum formant in ugi, ut dohazugi. Nota Composita ex hodjm perfecta denotant actionem perfectam per unum actum ex házým, per plures actus.
• dohoditi, doházeti, dohazowati, (až k cýli, neb oſtatek) item (sſikowati někomu něco) procurare, zubringen, zuwegen bringen. on mi to dohodił, (t. dopomohł mi ktomu)
• dohazowač, g. m. (který ſłužebnjky dohazuge) Procurator, Zubringer.
• III/149 dohazowačka, g. f. (ktera dėwečky a ſłużebnice dohazuge) procuratrix, Zubringerin.
• Naházeti, cum Gen. wházeti něčeho mnoho někam, neb na něco, neb do něčeho, Superjicere, inijcere, einwerffen, aufwerffen. ut.. naházeł toho płný wůz, naházeł Smetj do ſkłepu etc.
• Nahoditi, nahazowati. 1 mo (na ránu wrhnauti) obijcere, υorwerffen. 2 o (geſt naſkytnauti před oči) Pan Buhť ge mi toho čłowěka nahodił. Deus mihi hunc hominem misit. Gott hat mir den Menſchen geſchicket.
• Nahoditi ſe, naházeti ſe, nahazowati ſe, (natrefiti ſe, nacházeti ſe) offerre se, obuenire, υorkommen, ut nahazuge ſe mi dobrá přjłežitoſt, ( dicunt etiam naházý ſe) offert se mihi bona commoditas, es III/150 kommet mir gutte Gelegenheit υor. Nahodiło ſe mi to ſſtěſtj, casu mihi obuenit hæc fortuna, es iſt mir VnVermeint das Glück ankommen. hinc
• Náhoda, g. f. casus, ein Zufall, náhodau ſe to ſtało, casu hoc euenit, Vngefehr iſt es geſchehen.
• Náhodný, adj. (co ſe náhodau děge) fortuitus, casualis, ut náhodné ſſtěſtj, fortuita fortuna.
• Náhodně, adu. Náhodnoſt, Subst.
• Nadhoditi, nadhazowati, (na horu hoditi) muſýſs łépegi nadhoditi, etc.
• Odhoditi, odházeti, odhazowati, (odwrcy) abijcere, weg werffen, gá toho něco pryč odházým, significat partem. gá to pryč odházým. Cum Accus. Significat totum, Sic etiam de alijs uerbis est intelligendum, de quo uide Generalem Regulam, in Grammatica Parte 3 ia
• III/151 Pohoditi, (někde powrcy) aliquò proijcere. negaká kurwa pohodiła tam djtě, on to tam pohodił, etc.
• Pohazowati, (ſem tam házeti) huc illuc proijcere. hin Vndt her werffen. Newjm, gak stim pohazował, l. pohazował tim, ( l. stim) newjm gak.
• Podhoditi, podházeti, podhazowati, (podwrhnauti, podwrhowati) subjicere, Vnterwerffen, Vnterſchieben. podhodił mu ginſſj kſſafft, subjecit illi aliud testamentum, hat ihm ein ander testament Vnterſchoben.
• Přehoditi, přeházeti, (přes něco hoditi, neb házeti) Vberwerffen. přehodił kamenem, ( l. kámen přes řeku, hat den Stein, oder mit den Stein Vber den fluß geworffen. přehazeg to błáto přes ſtrauhu, na druhau ſtranu etc. ¤ adag. přehoditi přes hůł (geſt III/152 poſmėch někomu včiniti) Item (přewrhnauti, přewrhowati) ut přehazegte dnes objlj, dnes wſſeho objlj nepřehazýme etc.
• Přehazeti, (poznowu, neb geſſtě gednau házeti) nachmahl vberwerffen. ut přeházegte ty penjze, (t. házenjm přepočjtegte)
• Přehazowati, significat in Significatione imperfecta idem, quod přehoditi et přeházeti, in Signif. perf. ut přehazuge tam błáto přes ſtrauhu. přehazugi objlj, winař přehazuge hnůg, dnes přehazowali objlj. etc. Item přehazowati, (ſem tam házeti) huc illuc conjicere, hin Vnd her werffen. ¤ ut wjtr přehazuge ſſjffem. (t. wjtr na moři)
• Předhoditi, předházeti, předhazowati, objicere, υorwerffen. co mně to předhazugeſs, quid mihi hoc objicis, was wirffſt du mir III/153 es Vor.
• Předhazowati ſe, předhoditi ſe, (dřjw hazeti, neb hoditi) citiùs projicere, ehender werffen, Žádný ať ſe nepředhazuge (t. ať geden druhého nepředhazuge, in lusu dicitur. )
• Přihoditi, přiházeti, přihazowati, (přiwrcy, přiwrhnauti) adjicere, Zuwerffen.
• Přihoditi ſe, přihazowati ſe, přiházeti ſe, accidere, contingere, euenire, ſich zutragen. přihodiło ſe, accidit, es hat ſich Zugetragen. čaſto ſe to přihazuge. dicitur etiam ſe přiházý. sæpe contigit, es trägt ſich offt zu.
• Přjhoda, g. f. (Náhoda) casus, Zufall. adag. přjhoda má ſwé práwo. Item (potřeba budaucý) euentus, künfftige Notturfft. toho zanecháwám pro přjhodu, adag. to ge pro Pana Přihodu (t. pro potřebu)
• Přjhodný, adj. přjhodně adu. přjhodnoſt Subst. III/154 Nepřjhodný, -ě, -oſt. uide supra Pohodłný.
• Prohoditi, prohazeti, prohazowati (ſkrz něco hazeti, hoditi) durchwerffen, oknem, neb ſkrz okno to prohodił, zednjk prohazuge wápno. prohazuge ceſtu. (t. když geſt zaſypaná něcim.)
• Rozhoditi, rozhazeti, rozhazowati, (rozwrcy) disjicere, Zerwerffen. cełý dum rozhodił, rozhazuge hnug na poli etc.
• Shoditi, sházeti, shazowati (na hromadu hazeti, hoditi, conjicere, Zuſammen werffen.
• Vhoditi, (vdeřiti, gednau hozenjm trefiti) percutere, ſchmeiſſen. vhodił ho pohławkem, (t. dał mu pohławek) percuſsit illum alapa, hat ihm eine Maultaſche geben.
• Vházeti, (házenjm zabiti) percutiendo mactare, erſchlagen, ut kamenjm ho vhazeli, (t. zabili) lapidibus illum mactarunt, mit Steinen haben sie ihn erſchlagen.
• III/155 Whoditi, wházeti, whazowati (někam do wnjtř) injicere, einwerffen.
• Wyhoditi, wyhazeti, wyhazowati, (wen zewnjtřku) ejicere, außwerffen.
• Zhoditi, u. Zſhoditi.
• Zahoditi, zahazeti, zahazowati, (Zawrcy, co nechcy mjti) abjicere, υerwerffen, wegwerffen. on to zahodił. Item (zawundati něčim, aby ſe newiděło) superinjicere, υerwerffen, υerſchütten, mit werffen υermachen. Zahazeg tu gámu, djru. etc.
• Zſhoditi, zſhazeti, zſhazowati. potest etiam z, uel. ſ. abjici, ut in Grammatica dictum. (od někud dołu hoditi, neb házeti) dejicere, abwerffen.
• hodina, g. f. hodinka, dim. (od hodu, neb geſt mjra čaſu, neb y take hodjm, t. bigi) hora, Stundt. co hodina, t. každe hodiny, III/156 na każdau hodinu, singulis horis, alle Stund, ſtündlich. do hodiny łežj, (t. na ſmrt łežj) w ſſtiaſtnaus hodinu přiſſeł. adag. gak hodina, (t. ſſťaſtnali, ci neſſtiaſtná) hodiny gſau negednoſtegne. die Stunden ſeỷn Vngleich.
• hodiny, plur. hodinky, dim. (geſt náſtrog hodinný) horologium, die Vhr. hodiný choděcý, Vhrwerck, Vhr werck, hodiny vkazowacý. Zeig Vhr, hodiny bicy, Schlag Vhr. hodiny Sypacý, clepsydra. Sand Vhr, Kompas, neb słunečný hodiny, horologium Solare, Sonnen Uhr.
• hodinný adj. (co k hodinnam patřj)
• hodinář, g. m. horologiarius, Vhrmacher.
• hodinařſký, (co hodináři přiſſłuſſj.)
• hodinařſky, l. po hodinařſku, adu.
• hodinářſtwj, g. n. (ržemeſło hodinářſký) III/157 opificium horologiarium. Vhrmacher handtwerck.
• hodinařjm, -ił, -iti. Imp. act. (hodinářſtwj prowozugi) opificium horologiarii exercere, Vhrmacherhandtwerck führen. Composita ex eo sunt perfecta, cum præpos. do, na, po, pře, pro, v, wy-hodinařiti. Deriuata â Significatione 2 da hod.
• hod, (t. kwas, hoſtina) conuiuium, Gaſterey. sed ordinarie utimur illo pluraliter, hody, g. m. ut měł ſławný hody, habuit solemne conuiuium, hat ein köſtliches Panquet gehabt. były hłučny hody. ſtrogiti hody; na hody neb k hodum zwáti etc. adag. nechwał hodů, až znjch přigdeſs. ne wzdycky hody, taky III/158 nėkdy wody.
• hodugi, hodował, hodowati, Imp. act. Significat 1 o (hody ſtrogjm, držjm) celebrare conuiuium, Gaſterey halten. on den po dnj hodugj, (t. hody ſtrogj)
• hodowáwám, freq. 2 do (na hodech gjſti, a pjti, kwaſyti,) conuiuari, Pancketiren.
• hodonoš, hodonoſta, g. m. (kdo hody ſtrogj, Pán hodů) Conuiuator, Gaſtherr.
• hodownjk, hodowateł, Kwaſyteł, g. m. (hoſt na hodech) Conuiua, Gaſt.
• hodowánky, g. f. plur. idem hody. měli gſme tam hodowánky.
• hodłám, hodłał, hodłati, Imp. act. Significat 1 o (K hodum gednám, skupugi, ſtrogjm, chýſtám) pro conuiuio coëmere, præparare. Zum Panquet einkauffen, zurichten. III/159 2 do ( Item pročkoli giného chyſtám, ſtrogjm, gednám, chowám) præparare, conseruare. zurichten, aufheben. ut gá to hodłám pro mého Syna, pro Zymu, pro łéto. etc. 3io (Chutnám ſobě něco, neb oblibugi) placere, Gefallen haben. on ſobě tam, a tam mjſto hodłá. uide chyſtám. Composita sunt perfecta, cum præp. na, po, při, roz, v-hodłati. mnoho toho nahodłał, gáto ſám pohodłám. Deriuata inde uide hic infra. mało přihodłał, on to wſſechno pěkně rozhodłał, (t. spořádał, a co komu, neb kde má býti, rozdělił) nětco toho dote doby ſe vhodłá.
• Pohodłný, l. Pohodný, adj. (Přjhodný, libý, přjłežitý, přjpadný) commodus, accomodus, conducibilis, utilis. füglich, bequem, gelegen. ut pohodlný přjbitek, III/160 commoda habitatio, bequeme Wohnung.
• Pohodłně, adu. (přjłežitě, přjhodně, přjpadně) commodè, füglich.
• Pohodłněgi (přjhodněgi, přjpadněgi) commodiùs, füglicher.
• Pohodłnoſt, (přjłežitoſt, přjhodnoſt) accommodatio, commoditas, Bequemikeit, Gelegenheit.
• Pohodlj, g. n. (přjgemné opatřenj zſtrany čehokoli) idem. quod Pohodłnoſt, nezawiděł gſem žiwotu ſwemu žádneho pohodlj.
• Nepohodlj, (trpkeho něco) idem nepohodłnoſt. mnoho gſem gá nepohodlj wyſtał. etc.
• Pohodný, l. Pohodneg, Substantiuè, g. m. (Ras, Báł) cloacarum purgator, Scheißhaußfäger.
• Pohodnjk, Pohodłnjk, g. m. idem.
• Nepohoda, (poſſmaurné a deſſťowé powětřj) III/161 mrakotné Nebe, Pljſkanice) turbidum cælum, tempestas, Vbles Wetter.
• Nepohodłný, nepohodný, adj. (nepřjłežitý, nepřjhodný, nepřjpadný) incommodus, Vnbeqwem.
• Nepohodłně (nepřjpadně, nepřjhodně, nepřjłežitě) incommodè, Vnbeqwemlich,
• Nepohodłnoſt, (nepřjłežitoſt, nepřjhodnoſt, nepřjpadnoſt) incommoditas, Vnbeqwemligkeit. Vngelegenheit.
• Pohoda, g. f. idem pohodlj. Item Poetis (gaſno) serenitas. SchönhellWetter.
• hoſt, g. m. ( q. hodſt, geſt na hody pozwaný, hodownjk) conuiua, Gaſt. Hujus Nominis Declinatìonem uide in Grammmatica, declinatur enim per 2 dam et 3 iam Declinationem, ut ibi. adag. cos pak hoſt? (t. co III/162 newjſs co doma geſt) hinc.
• hoſtjm, hoſtił, hoſtiti. Imp. act. (gjdłem, a pitjm chowám, a ctjm) cibo et potu tractare, Gaſterey halten.
• hoſtjwám, frequent.
• hoſtina, g. f. (t. hody, přátełſké poſezenj) amicorum bonorum tractatio, conuiuium, eine freündliche tractation, hinc: na hoſtinu, neb w hoſtinu zwáti, gjti, etc. na hoſtině byti, (t. na hoſtech) po hoſtině gjti, (t. na hoſtinu gjti)
• hoſtinſký, adj. diuersorius, ut. hoſtinſký dům, domus diuersoria, Wirtshauß. Substantiuè hoſtinſký l. hoſtinſkeg dicitur. (hoſpodář, hoſpodſký) Hospes, Wirth. Meth. (cyzý) peregrinus, frembd, ut hoſtinſké včenj, hoſtinſký obyčege. etc.
• hoſtinec, g. m. (hoſtinſký dum) diuersorium, Wirtshauß, Gaſthauß.
• III/163 hoſtěnice, hoſtnice, aliqui etiam hoſtinice, g. f. (łéhanice, l. łýhanice, t. Komora k łýhánj hoſtem) cubiculum, Schlaffkammer.
• hoſtiſłuh, hoſtiſłuha, g. m. Mediastinus, haußknecht.
• Pohoſtný, pohoſtinný, adj. (cyzý, přeſpołnj, Přjhozý) peregrinus, frembd.
• hoſpoda, g. f. ( q. hoſtpada, kde ſe hoſtem, a Přjchozým ſtrawa podáwá) diuersorium, Gaſthauß, Gaſtgeberey. adag. od hoſpody krokem, k hoſpodě ſkokem.
• hoſpodář, g. m. (kdo hoſti přigjmá) hospes actiuus. Wirth. Item (každý Pán, neb Zpráwce domu ſwého, neb cyzýho) Oeconomus, Wirth.
• hoſpodářjček, g. m. (domownj diabljček)
• hoſpodyně, g. f. Hospita, Wirthin.
• hoſpodſký, adj. (co k hoſpodě patřj) Item. Substantiuè g. m. idem quod hoſpodář.
• III/164 hoſpodářſký, adj. Oeconomicus, Wirthſchafftig. ut hoſpodářſký knihy, Wirthſchaffts bücher.
• hoſpodářſky, l. po hoſpodařſku, adu.
• hoſpodářſtwj, g. n. Oeconomia, Wirthſchafft.
• hoſpodařjm, -ił, -iti. Imp. act. hoſpodářjwám freq. (řjditi, co hoſpodáři náłežj) oeconomiam administrare, oeconomizare, Wirthſchafften, haußhalten. Composita ex eo sunt perfecta.
• Dohoſpodařiti, (vmřjti) item povtratiti, ut giž dohoſpodařił, (t. umřeł) iam mortuus est, iſt ſchon geſtorben. giž nebohý dohoſpodařił, (t. giž wſſechno povtratił) iam oeconomiam consumpsit. er hat ſchon alles υerthan. tuſſjm brzo dohoſpodařj. (t. wſſechno provtratj)
• Nahoſpodařiti, (hoſpodařenjm ſtatku nashromážditi) per oeconomiam opes comparare, durch die Wirthſchafft Reichthum gewinnen. III/165 on geſt mu mnoho nahoſpodařił. etc. Cum aduerbialibus qualificatur, ut máło mu nahoſpodařił, (t. naſhromáždił)
• Nahoſpodařiti ſe (prácy shoſpodařenjm mjti) doſti gſme ſe w tom dwoře nahoſpodařili.
• Pohoſpodařiti, perfectum Simplicis. gá tam pohoſpodařjm. (t. budu hoſpodařiti)
• Přehoſpodařiti, (hoſpodařenjm přemudrowati pokazyti, ſſkodu zpuſobiti) tuſſjms přehoſpodařił,
• Přihoſpodařiti, (hoſpodařenjm geſſtě něco wjce zegſkati) oeconomizando adhuc aliquid lucrari, durch die Wirthſchafft noch etwas gewinnen. geſſtět ſe něco za ten rok přihoſpodařj. etc.
• Prohoſpodařiti, (w hoſpodářſtwj ſſkodu neſtj) in oeconomia damnum pati, in der Wirthſchafft Schaden haben. gá gſem po ta nev´rodná łéta, některý ſto prohoſpodařił. ¤ Contrarium eius III/166 est Wyhoſpodařiti.
• Vhoſpodařiti (hoſpodařenjm pomału vtěžiti) ut muſy dłauho hoſpodařiti, než to vhoſpodařj, pomałuť ſe něco vhoſpodařj etc.
• Wyhoſpodařiti, (hoſpodařenjm ſtatku nabyti, wyzegſkati) per oeconomiam lucrari, durch die Wirthſchafft gewinnen. to gſem gá wſſechno wyhoſpodařił. etc.
• hoſpodin, g. m. (Sławné Gméno Božj, kterež ſe žadnému Tworu nedáwá, proto že ſám Pánem, a Ržjditełem geſt, swrchowaným wſſeho Swěta) Iehovah. DEUS, herrherr, Gott. Composita ex hoſtjm sunt perfecta.
• Dohoſtiti, (vmřjti) mori, ſterben, gižt ge dohoſtił. Item (čaſtym hoſtěnjm provtratiti) per conuiuia consumere, υerban queti ren. tuſſjm brzo dohoſtj. gižt ge on dohoſtił.
• III/167 Vhoſtiti (geſt dobře hoſti vctjti) benè tractare, wohl tractiren. on ge ſwé Pány hoſti dobře vhoſtił.
• Wyhoſtiti, (hoſti odbyti, wybyti, propuſtiti) hospites expedire, dimittere, die Gäſt expediren, entlaſſen. Giž gſem ge wſſechny z mého domu wyhoſtił, (t. wybył) Wyhoſtiti z Poddanoſti, (geſt propuſtiti) manumittere, der Vnterthänigkeit loßlaſſen.
• Wýhoſt, l. weghoſt (propuſſtěnj, liſt weghoſtnj) literæ dimiſsoriales. LoßBrieff.
• Weghoſtnj, l. wýhoſtnj, adj. dimiſsorialis.
• Zhoſtiti, (zbawiti) liberare, Loßmachen, befreyen, cum Accus. personæ, et Gen. rei. ut zhoſtił mne prace, liberauit me a labore, hat mich der Mühe geVbriget. zhoſtił ho poddanoſti, manumisit illum, hat ihn der Vnterhänigkeit loſsgemacht.
• Zhoſtiti ſe, cum Gen. (pozbyti, zbawiti ſe) III/168 liberari, Loß werden, ſich entſchütten. ut ſotwa gſem ſe ho zhoſtił, uix me ab ipso liberaui, ich hab mich ſeiner mit der Mühe entſchüttet.
• Zhoſt, g. m. idem Wýhoſt.
• Zhoſtnj, adj. Idem wýhoſtnj. ut liſt zhoſtnj. etc.

Strany zdroje: IV/552

• Přjhoda, Přjhodłný, Přjhodnoſt, Přihoditi ſe, u. hodjm.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod