Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/221–VII/243

Wjm, contractum ex wědjm, ideo habet in Præt. wěděł, Inf. wěděti. Sing. Imp. Neut. scio, ich weiſs. u. wědjm. Phr. Newjm co děłati, cum Instr. radoſtj, žałoſtj, hněwem, Nescio, quid præ gaudio, dolore, ira facere debeam. Ich weiſs nicht, was ich Freüden, Beyds, Zorn halber Thuen ſoll!
Wjdám, Iterat.
Wjdáwám, Freq.
Weděnj, Part le (známoſt něčeho) notio, das Wiſſen.
Wedomý, Powědomý, gnarus, sciens, wiſſendt.
Wědomě, scienter, wiſſentlich.
Wědomoſt, powėdomoſt, g. f. wědomj, g. n. scientia, notitia, Wiſſenſchaft. VII/222 Mým wědomjm ſe to neſtało, me sciente non est hoc factum. Mit meinem wiſſen iſt es nicht geſchehen.
Newědomý, nepowědomý, inscius, Vnwiſſendt.
Newedomě, adu.
Newědomoſt, Nepowědomoſt. ignorantia, Vnwiſſenheit. Adag. Newědomoſt hřjchu nečinj.
Na wědomj dáti. cum Dat. (někomu) dare ad intelligendum, zu υerſtehen geben.
Swědomý, (ex præp. s. et wědomý, sicut latinum, hoc est, quod tu, et tua scit conscientia) conscius, bewuſt. Adag. Kdo ſebe swědom, Zaſměge ſe kłewetám.
Swědomj, Significat etiam (Swědecſtwj,) VII/223 testimonium, Zeugnuſs. hinc.
Swědek, (který swědomj dáwá, t. wjru dáwá, a činj swědomjm swým.)
Swědčjm, ( â swědek, swědomj dáwám) Præt. Swědčił, Inf. Swědciti, Sing Imp. act. testor, testimonium do, dico, perhibeo, ich zeüge, Zeugnuſs gebe.
Swědčjwám, Freq.
Swědecſtwj, (Swědomj) testimonium, die Zeügnuſs. Composita ex Swědčjm, sunt perfecta, Imperfectum formant in ugi. ut wyſwědčugi, wyſwědčował, wyſwědčowati etc.
doſwědčiti, doſwědčowati, cum Gen. et Accus. (geſt słowa druhého potwrzowati.) alterius aſsertionem confirmare, was der andere ſaget, bejahen, Bekrüfftigen. ut On mu toho doſwědčował.
VII/224 Naſwědčowati, (přiſwědčowati, něco swědčiti, negaké ſwědomj dáti) aliquid testari, aliquale testimonium dare, etwas halb, Vndt halb zeügen. On mu mnoho naſwědčuge, ale nemnoho ſe k prawdě schyługe.
Oſwědčiti, oſwedčowati, (Swědomjm přitomných oſob něco ſobě vgiſtiti, vtwrditi, Item přitomné oſoby na swědomj swým před njmi yhned ſtałým ohłáſſenjm wzýti) contestari, præsentibus hominibus aliquid sibi aſsecurare, seu præsentes in testimonium futurum appellare. ut hned ſobě tu přitomnými tu hanu oſwedčił, oſwědčił ſobě ſſkodu, (t. obwedł.) Oſwědčiti ſſkody Krupobitjm, neb ohněm ſtałé Pány hegtmany Kragſkými, neb VII/225 ginými swědkami.
Oſwědčenj, (Swědomj oſob na ſſkodu, neb co koliw giného wedených) contestatio, testimonium.
Oſwědčugicý liſt, (oſwědčenj piſebné) instrumentum contestationis.
Poſwědčowati, Přiſwědčowati, (geſt druheho ſłowa co młuwj, a prawj, wzdyckny giſtiti, ano řjkati) alterius uerba et dicta quæcunq proloquitur affirmare. In effectu est dicere, pochlebowati, adulari. on mu wſſechno poſwědčuge, přiſwedčuge, naſwedčuge etc.
Přeſwědčiti, (swědecſtwjm swědky přemocy,) conuincere, testibus euincere, Superare, Vberzeügen.
VII/226 Přeſwědčený, conuictus, Vberwieſen.
Přiſwědčowati, u. poſwědčowati.
Vſwědčiti, vswědčowati (swědomjm swědky Vgiſtiti) Idiot. ut on ho ſobě dobře vſwědčił. (t. má proti němu swědky k prowedenj) habet testes, quibus probare potest, quod ille sit. Má ho ſobě dobře vſwědčenýho. idem.
Wyſwědčiti, attestari, testimonium edicere, ausſagen, bezeügen. ut ten swědek toho, co ty přednáſſjſš, newyswedčił.
Wyſwědčenj, attestatio, testimonium, testimoniales. differt â swědecſtwj. nam hoc propriè dicitur, depositio testis in judicio producti, Ausſag. Wyſwědčenj autem est genericum, et comprehendit omnia attestata.
VII/227 Wyſwedčugicy liſt. litera testimoniales. Composita ex Wjm sunt pauca, sed ferè omnia decomposita.
dowjm ſe, Fut. perf. dowěděł ſe, dowěděti ſe, rescire, erfahren. Cum Gen. Před dwauma dnjma teprw gſem ſe toho dowěděł. primò ante duos dies hoc resciui. Ich hab es erſt υor zweyen Tägen erfahren.
Powjm, mutat Significationem, de quo infra.
Zwjm, Fut. perf. zwěděł, zwěděti, rescire, erfahren. regit Accus. ut gá to od něho, (neb ſkrz něho) zwěděł.
Zwjdám, Freq. erforſchen. Adag. Ne wſſeho zwjdeg, budeſs dłauho mład.
VII/228 Zwědy, pl. g. m. (ſſpehy,) exploratio, Kundtſchafft. gjti, choditi, poſłati na zwědy, ire, mittere exploratum, Kundtſchafft halber gehen, ſchicken. był na zwědjch, fuit pro explorando, er iſt Vmb die Kundtſchafft geweſen. Ex Zwjm fiunt Decomposita perfecta. ut wyzwjm. ¤ Imperfectum formant ex Freq. Zwjdám. ut wyzwjdám.
Nazwjdám, nazwjdati, perfectum non admittit, æquè sicut naſłegchám. quia est ipsi contrarium. (známoſti něčeho pomału nabywati, naſlegchati,) incipio aliquid rescire.
Přezwěděti, přezwjdati, (od někud zwěděti) alicubi rescire.
Předzwěděti, Předzwjdati, præuidere VII/229 prospicere, præsentire, υorſehen, ZuVorſehen, υorhin ſehen.
Předzwědenj, præuisio, υorſehung,
Předzwědenj Božj, prædestinatio.
Wyzwěděti, wyzwjdati. idem quod zwěděti, přezwěděti. Item, (wyſkaumati, wyſſetřiti) explorare, exquirere, erforſchen, ausforſchen, ausſPähen. Nota ab Imperatiuo, wěz, fit Wězčj, uel Wěſſtj, adj. (mnoho wědomy,) perquàm gnarus, hoch erfahren. Item, hadač, uaticinator, Wahrſager.
Weſſtj duch, (tagných wěcý powědomoſt magicý) Spiritus rerum secretarum scientiam habens. Spiritus familiaris.
Wěſt, g. f. (nowina, oznámenj něčeho.) Nouum quid, nunciatio, Zeitung.
VII/230 Náwěſſtj, g. n. (napřed wěděnj dánj) omen. datio ad intelligendum, zu wiſſen thuen. hinc
Zwěſtugi, -ował, -owati. Sing. Imp. act. est præsentis, et futuri temporis. (přitomné, neb ſtałé wěcy oznamugi) annuncio, ich υerkündige.
Zwěſtowáwám, Freq.
Zwěſtowánj, (oznámenj) annunciatio, υerkündigung.
Zwěſtowateł, g. m. annunciator, υerkündiger.
Předzwěſtugi, předzwěſtowati, Fut. perf. (předpowjdati) prædicere, υorſagen.
Předzwěſtowánj, g. n. (předpowjdánj) prædictio, υorſagung.
Powjm, ut supra dixi, mutat Significationem. Sing. Fut. perf. act. VII/231 retinet Præteritum neutrum, powěděł, Infinitiuum autem mutat in actiuum, powědjti. (řjcý, řjcti, oznámiti, wygewiti) dicere, notificare, reuelare, ſagen, andeüten, offenbaren. At w kratkoſti powjm, ut breuibus dicam, kurtz zu ſagen. Gá to powjm Pánu. ego hoc notificabo Domino, Ich will es dem herrn andeüten, ſagen. Počkeg, powjm na tebe, expectes reuelabo hoc contra te, Warte ich will es ofenbahren.
Powjdám, Freq. Nepowjdeg Žádnému. nulli dicas, ſag niemanden nichts. Adag. Nepowjm žádnému, co prawiſs. (t. neſliſſjm, nerozumjm) quando quis loquitur aliquid, et alter illum uel non benè audit, uel non intelligit, quid loquatur.
VII/232 Powěſt, g. f. (rozpráwka w lidu, obecnj řeč, pokřik) fama, rumor, Geſchrey Sag, gemeine Sag.
dobropowěſtný, adj. (dobré powěſti, ſſlechetný, poctiwý.) bonæ famæ. Wohl υerhalten.
Złopowěſtný (złé powěſti) Infamis, malæ famæ, Vbel υerhalten.
Złau powěſt mjti, malè audire, bößes Geſchrey haben. W Złau powěſt přigjti, (w pokřik přigiti, złého gména nabýti) diffamari, ins Geſchrey kommen. Ex Powjm, fiunt Decomposita perfecta. ut wypowjm. ¤ Imperfectum formant tempus ex Freq. powjdám, ut wypowjdám. terminationem ugi non admittunt.
VII/233 dopowědjti, dopowjdati. (oſtatek powědjti, řeč dokonati, domłuwiti) sermonem finire, die Rede ſchlieſſen. Nedopowěděł swé řeči, nedopowěděł wſſeho, non finiuit suum sermonem, non dixit omnia. Er hat ſeine Rede nicht υollbracht, er hat nicht alles ausgeſaget.
Napowědjti, napowjdati, (na wědomj drobet dáti) parùm ad intelligendum dare, insinuare, wenig zu υerſtehen geben. Něco mi tak napowěděł. aliquid mihi insinuauit, er hat mir etwas wenig zu υerſtehen geben. Napowěděł, ale nedopowěděł. Proč napowjdáſs, když nemáſs dopowědjti.
Nápowěd, Subst. g. f.
Opowědjti, opowjdati, (ohłáſyti) insinuare, anmelden. Proſým nechť VII/234 mne v G. M. Pána opowj. rogo, insinuet me apud Illustriſsimum Dominum. Ich bitt, er wolle bey Ihr Gnaden dem herren, mich insinui ren. hned Pána opowjm, statim Dominum insinuabo, ich will den herren alßo baldt anmelden.
Opowěd, opowjdka, g. f. insinuatio, Anmeldung.
Opowědnjk, (který opowjdá) Insinuator, Anmelder.
Opowěděný, part. paſs.
Opowědjti ſe, paſs. (ohłáſyti ſe) insinuare se, ſich anmelden. dał ſe giž Pán opowědjti? curauit se Dominus iam insinuari, hat der herr ſich laſſen anmelden. Item, ueniam poscere, Vmb Erlaubniſs bitten. Gá ſe v twýho Pána opowjm. VII/235 gá ſe Panj tu opowjdám etc.
Odpowědjti, odpowjdati, Significat 1 mo respondere, antworten. Pyſſně, zpurně, trucowitě odpowjdati. responsare, insultare. hoffärtig, trutzig antworten. 2 do Odepřjti, recusare, negare, denegare, υerſagen. 3 tio diffidare, mortem, uel damnum corporis afflictiuum minari, abſagen. ut on mu odpowjdá, odpowěděł. er Thuet ihm abſagen, Er hat ihm abgeſaget.
Odpoweď, responsum, responsio, die Antwort. Item, Odpowjdánj, diffidatio, Abſagung.
Odpowědnjk, diffidator, Abſager.
Předpowědjti, předpowjdati, (předzwěſtowati, předoznámiti.) prædicere, VII/236 antedicere, υorſagen. Gá gſem mu to dáwno předpowěděł, že ſe mu tak ſtane.
Předpowěděnj, prædictio, υorſagung.
Předpowjdateł, Prædictor, Diuinator, υorſager.
Připowědjti, připowjdati, (ſljbiti, přiřjcy, přiſlibiti.) promittere, polliceri, spondere, zuſagen, υerheyſſen, υerſprechen. připowěděł mi rukau dánjm.
Přjpowěd, g. f. (Slib) promiſsio, promiſsum, pollicitatio, Zuſag, υerheyſſung, Item. Sponsalia, υerſprechnuſs. ut Magj ſpołu přjpowěd. habent simul sponsaliæ. Sie haben mit einander υerſprechnuſs.
Přjpowjdka, g. f. přjſłowj, prouerbium, ſPrichwort.
VII/237 Připowědjti ſe, připowjdati ſe, cum præp. na. est condicere, arrestare, Zuſpruch, arrest thuen. ut Připowěděł ſe na geho statek, na geho oſobu. condixit, seu arrestauit ipsius bonum, ipsius personam. Er hat einen Zuſpruch. (arreſt) auf ſein Gutt, auf ſeine Perſohn gethan.
Přjpowěd, g. f. condictio, arrestum, Zuſpruch.
Přjpowědnjk, Condictor, arrestans, Zuſprecher. Inter condicentes, est regula juris, si sint creditæ eiusdem quælitatis. Kdo prwnj čaſem, prwnj práwem. qui prior tempore, prior jure. Nota. Přjpowěd, et Obſtawuňk. připowědjti ſe, et obſtawiti, differunt inter se, nam Obſtawuňk, arrestatio rem VII/238 alienam et præsentem in Specie. Přjpowěď autem, arrestat, non tantùm præsentia in Specie, sed omnia bona in genere, siuè adsint, et siuè absint, et siue condicens de illis sciat, siue nesciat.
Přjpowěd včiniti, (geſt připowědjti) promittere, υerſprechen, zuſagen. Item condicere, condictionem facere, ZuſPruch thuen. on Včinił přjpowěd na geho statek, na geho oſobu. ille fecit condictionem ad ipsius bona, ad eius personam, Er hat einen Zuſpruch auf ſein Gutt, auf ſeine Perſohn gethan.
Propowědjti, propowjdati, (promłuwiti) proloqui, edicere, ausſprechen.
Propwěděnj, (promluwenj) effatum, edictum, Ausſag, ausſPpruch.
VII/239 Spowjdati, Sing. Imp. act. (Spowěd ſliſſeti) confeſsionem excipere, audire, beichten. Spowjdał mne geden Kapucýn.
Spowěd, g. f. confeſsio, Beicht.
Spowědnjk, confeſsarius, BeichtVatter.
Spowedłnjce, g. f. confeſsionale, BeichtStuhl.
Spowjdati ſe, paſs. (wyznáwati ſe Knězy z hřjchů) confiteri, beichten. Spowjdał gſem ſe gednomu Kapucýnu.
Spowjdáwám, Freq.
Spowjdám, admittit alias præpositiones, et fiunt ex eo perfecta. Imperfectum compositum fit ex Freq. Simplici.
doſpowjdati, (oſtatnjch łidj spowěd ſliſſeti) reliquorum confeſsionem audire. deren übrigen Leüthen Beicht hören. ut giž gſem ty lidj tam doſpowidał. Pugdu, a doſpowjdám ty lidj.
VII/240 Odſpowjdati, (s ſliſſenjm spowědi hotowu býti) cum excipiendis confeſsionibus paratum eſse. ¤ ut giž gſem wſſechny odſpowjdał. Nota Odſpowjdati, a doſpowjdati, in effectu idem Significant, sed in modo differunt. nam doſpowidati præsuponit interruptionem, et plures actus. Odſpowjdati autem Significat, siue confeſsionum auditio fiat per interruptos actos, siue per unum continuum.
Odſpowidati ſe (Spowěd wykonati) confeſsionem absoluere, Beicht υorrichten.
Wyſpowjdati, (Spowěd wyſliſſeti) confeſsionem excipere. ut gá gſem za dwa dni sto oſob wyſpowjdał.
Wyſpowjdati ſe, est paſs. giž ſe wyſpowjdał z swých hřjchů. VII/241 Nota, Quidam Spowjdám, et omnia ex eo Composita scribunt per z. ut zpowjdám. Sed non benè meo judicio. quia spowjdati, uenit ex præp. s. (con, simul) et powjdati, quod Significat, ſpołu młuwiti, præpositio autem z. non habet hanc significationem. Latinum Confiteor, eodem modo fit ex con, et fateor.
Wypowědjti, wypowjdati, Significat 1 mo (wymłuwiti, wyřknauti) loqui, ausſprechen.
2 do (Nález včiniti) sententionare, sententiam ferre, zu Recht ſprechen. Takto ô tom wypowjdagj, a z práwa nacházegj etc. hinc
Wypowěd, wegpowěd, g. f. (nález) sententia, Ausſpruch.
3 tio (z Měſta, země wyhnati, wypuditi.) VII/242 proscribere, υerweißen. Netoliko z měſta, ale y z cełé země ho wypowěděli. Non tantum urbe, sed tota prouincia illum proscripserunt. Man hat ihn nicht allein der Stadt, ſondern auch des Landes υerwieſen.
Wypowědený, part. paſs. proscriptus, υerwieſen.
Wypowědenec, subst. g. m. idem quod wypowědený.
4 to Signficat (wyhłaſyti) denunciare, aufkündigen, ut wypowěděł mu wognu, denunciauit ipsi bellum, er hat ihm den Krieg aufgekündiget. Wypowěděł mu Summu, er hat ihm die Schuldt Summa aufgekündiget. denunciauit ipsi solutionem debiti, siue fiat actiuè, siue paſsivuè. id est uel ut pecuniam de VII/243 bitam recipiat, uel ut pecuniam debitam soluat. Sic wypowědeł mu ſłužbu, edixit ipsi seruitium, renunciauit seruitio: seu dixit, se non uelle amplius seruire.
Zapowědjti, zapowjdati, inhibere, prohibere, υerbitten, υerſagen. Zapowěděł mu tam choditi, prohibuit ipsi, ne illuc eat. Er hat ihm dorthin zu gehen υerbotten.
Item, interdicere. ut zapowědjti, dům, měſto, etc. interdicere domo, urbe etc.
Zapowěděnj, partle. interdictio, prohibitio.
Zápowěd, g. f. prohibitio, interdictum, υerboth.
Zápowěd na něco včiniti, inhibere, einn υerbott thuen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod