Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/88–I/114

• I/89 Berně, Bernjk, u: beru.
• Beru, brał, bráti, Sing: Imp: act: ex Hæbr: חךכ Significat. 1 mo (Vgjmám, doſahugi) Sumo, accipio, percipio, ich nehme.
• Wezmu, fut: wzał, præt: wzýti Inf: est ejus perfectum. construitur cum Accus: co to bereſs? kdo ge ty penjze wzał? Item cum præp: na-, ut: ryby rádi na hljſty Berau, (t. dobře ſe chytagj.) Berau naň, l. Berau na něho, (když na koho mnozý Laſkawi gſau) Bere na něho hrubě, (t. hrubě ge na něho Laſkawa, miługe ho) amat ipsum valdè, Sie hat ihn ſehr Lieb. 2 do (Srozumjwám) percipere, capere, I/90 intelligere, Verſtehen, einnehmen: ut: gá ginák mjnjm, on ginák bere. ego aliter cogito, et ille aliter capit, l. intelligit. Ich Vermeine anderſt, und er nimbt anderſt ein.
• Bráwám, Freq: soleo accipere, Ich pflege zu nehmen. Bráwáwám, alterum Freq: Sæpius soleo accipere, Ich pflege öffter zu nehmen.
• Bjrám, Iter: Bjráwám. Freq: Simplex non est in usu Oratori.
• Bránj, wzetj. n. part. Braný, wzatý, part. paſs.
• Bráč, g: m. (kdo rád bere) qvi libenter accipit, der gerne nimbt.
• Bárka, g: m. (že ſe nanj pryč vbjrá, I/91 geſt Loď, která ſe za wełkau táhne) Lembus, cercurus. Nach Schiff, weyling.
• Baraun, g: m. (koráb, wełký Sſjff) magna navis, bin groſſes Schiff. Giž ſe na Baraunjch pryč odebrali.
• Berně, g: f. (daň, zbjrka) die Steüer. Item (Bernicný auřad) officium qvæstorale, qvæstura. Steüer-Ambt. Berně Zemſká, Qvæstura Regni. Königliches Steüerambt.
• Berničný, adj: qvæstorius, Berničný Pjſář, Scriba qvæsturæ, qvæstorius. Steüer Schreiber.
• Bernjk, g: m. Qvæstor, SteüerEinnehmer. Neywyšſſj Bernjk. Oberſter SteüerEinnehmer.
• I/92 Bernjcſký, adj: (co Bernjku náłežj) Bernjcſká Słužba, Officium. Qvæstoris, Steüerambtdienſt.
• Bernjcſtwj, g: n. idem Słužba Bernjcſká. Item auřad Bernjcſký. Neywyšſſj Bernjcſtwj.
• Brak, g: m. (od branj, neb wybjránj, ſłowe, přebránj něċeho, na rozdjłné wrſtwy: gako rozdjłného Braku ryby, owce.)
• Brakugi, Brakowáti. u. infra et ejus composita.
• Braw, g: m. (ſtádo menſſjho dobytka, grex, ein heerdlein Vieh.
• Bort, g: m. (ſtrana wgámě, neb krechtjch zemj odebraná, y ſyce ginde) I/93 Composita ex Beru, wezmu sunt perfecta, ut: doberu, dowezmu, fut: dobrati, dowzyti. Et Nota accentus in Compositis ex Bráti abjicitur. Item: Nota: inter perfecta verba Composita ex Beru, et wezmu notabis distinctionem, de qva in Grammatica generaliter dictum est; nam ex Beru composita perfecta plures actus, ex wezmu autem, unum tantùm actum Significant. Imperfectum formant ex Freq: Simplici, Bráwám, et Iter: Bjrám ut: dobráwám, dobjrám præs: dobráwati, dobjrati.
• I/94 dobjráwám, Freq: Compos. dobjráwati. Et Sic cætera formantur.
• dobrati, dowzýti, dobráwati, dobjráti, (oſtatek pobrati) reliqvum accipere, das Ubrige nehmen. giž gá to dobeřu, dowezmu. giž poſłedek dobjra etc:
• dobrati ſe, dobjrati ſe, cum Genit. (Branjm něco nagjti, nałeznauti, něčeho dogjti,) invenire, conseqvi, finden, erfinden. ut: dobrał ſe dna, invenit fundum, er hat den Grund gefunden. dobrał ſe wody, invenit aqvam, er hat Waſſer gefunden. dobrali ſe złaté rudy, invenerunt metallum auri, Sie haben GoldErz gefunden. Giž ſe dobjragj wody.
• I/95 Nabrati, nabjrati, cum Gen: et præp: na-, (na ſebe, neb na něco wzýti, nałožiti) superaccipere, superponere, onerare. auff ſich nehmen, aufladen. ut: nabrał mnoho, nevweze. multùm superposuit, l. oneravit, non poterunt eqvi trahere. er hat Viel aufgeladen, die Pferd werden es ſchwerlich erziehen können. Ty ſy na ten wůz máło nabrał. tu parùm ad hunc currum posuisti. du haſt wenig aufgeladen. mnoho gſy na ſebe nabrał, multùm Super te sumpsisti, du haſt Viel auf dich genommen. ty nabereſs na ſwůg wůz pſſenice, tu ad tuum currum pones triticum. I/96 du wirſt auf deinen Wagen Waytzen nehmen. ty mnoho nabjráſs, tu multum oneras, du thueſt Viel aufladen. Gá gindy wjce nabjráwám. ego aliàs plus soleo onerare, ich pflege ſonſten mehr aufzuladen.
• Nabjrám, nabjrati, Significat etiam (sebjrám, zbjrám, t. ffałdugi, řáſnjm, sřáſňugi) plicare, complicare. falten, falten machen.
• Item: (wraſkowatjm) rugare, ut: nabjráliż to čeło. Nabjrati hubu, (geſt nadegmati k płáči) což ge giž nabjrał, (t. hubu k płáċi)
• Nabjraný, adj: plicatus gefaltet. nabjraná ſukně. Item (Swraſkałý) ut: nabjrané čeło, I/97 frons rugosa, eine geſchrumpffte Stirn.
• Nabrati ſe, (mnoho pobrati) multùm rapere, Viel hinweg nehmen. doſti ſe tam nabrał. sat multùm ibi rapuit, er hat dorten genung genommen, Bekommen. Adag: nabrali ſe, gako v Koſſbi.
• Nadebrati, nadbjrati, (nahoře brati) supra accipere, oben nehmen.
• Obrati, objrati, cum Accus: Significat. 1 mo (wůkoł odebrati) ut: objrati koſt, ſtrom, hrozeň, objrati hus (geſt woſtenky znj wytáhati) pěkně tu hus ober. geſt pėkně obraná etc: 2 do (Obnažiti, zſſatů zſłýcy) denudare, ausziehen. až do koſſiłe ho obrali, (t. zſłýkli) I/98 3 tio (obłaupiti) spoliare, Berauben, obrali mně Laupežnjcý. 4 to (Wywoliti, wybrati) eligere, deputare, destinare, außklauben, erwehlen, ausSchieſſen. obrali ſobě k tomu zegtřegſſj den. deputarunt ad hoc diem crastinam. Sie haben dazu den Morgigen Tag Benennet. obrali k tomu giſte oſoby. Meth: objrati. (geſt żertowně někoho ſſkrabati) 5 to Objrati ſe, ( cum præpos: s. geſt, zacházeti s něčjm, occupari aliqva re, tractare aliqvid, mit etwas umbgehen. On ſe nýni objrá s hoſpodařſtwjm (t. zacházý) ille modo occupatur circa œconomiam, er gehet I/99 itzunder mit der Wirthſchafft umb. objrá ſe s ſwau zahradau. etc.
• Obor, g: m. 1 mo (Obraný k nėčemu giſtý djł lidu, neb počet oſob) deputatio. Ausſchus. 2 do (odewſſad cełý záſtup něčeho) cætus, hauff. Obor lidj, cætus, seu agmen hominum, Obor Křeſtianſtwa, cætus Christianorum. 3 tio Obor wogáků (gedna tropa) centuria, cohors militum, eine Schwadron.
• Obora, g: f. (ohrada) vivarium, Thiergarten.
• Obėrek, g: m. oběrky, plur. (t. poſłedek, poſłedky, aneb poſłedečky, co po wybránj zuſtawá)
• Odebrati, odbjrati cum Accus: Significat 1 mo (odnjti, od něčeho odundati) separare, I/100 avellere, abnehmen, abreiſſen. muſýſs kůzi pěkně od maſa odebrati. 2 do (doſtati, wybrati, přigjti) ut: giž on ſwug djł odebrał. Iam ille suam portionem recepit. Er hat ſchon ſeÿnen Thiel Bekommen. 3 tio cum Gen: vel Accus. et Instrumentali rei, Significat (płatiti ſe, pokogiti ſe Branjm něčeho) contentare se accipiendo aliqvid loco pecuniæ, ſich mit etwas Befriedigen Laſſen. ut: odebrał toho. ( l. to) piwem, wjnem etc: contentatus est cerevisia, vino. er iſt mit Bier, Wein etc: Bezahlet. odbjrá toho dłuhu wjnem etc: 4 to Odebrati ſe, odbjrati ſe (odgjti někam, I/101 odſtěhowati ſe, odtáhnauti) migrare, discedere außziehen, weggehen. odebrał ſe z Křáłowſtwj, ze země etc:
• Pobrati, Significat pluralitatem Gen: (napořád wzýti, neb gedno po druhém Bráti) totum accipere, rapere, auferre, alles weg nehmen. gá to wſſechno na gedenkrat poberu, ego hoc totum una vice accipiam. Jch will alles auf einmahl wegnehmen. hinc:
• Pobor, g: m. Polonis (zemſký płat, co ſe gednau pobere) collecta provincialis, Landtſteüer.
• Paběrek, g: m. paběrky, plur: (co ſe po Sebránj geſſtě bere, neb nagde, gako I/102 na winicých, na ſtromjch, na poljch) reliqviæ, racematio, Spicilegium. das Nachleſen. inde Verbum:
• Paběrkugi, paběrkowati, u: infra et ejus Composita.
• Podebrati, podbjrati, podebráwati, podbráwati, est contrarium nadebrati. (poſpodu bráti, podmjłati, podemłýti, podkopati, podkopáwati) subripere, infra abripere, suffodere, Unten weg nehmen. Untergraben. Woda Břehy podbjrá (t. podmjła) ten dum ge wſſechen podebraný. etc:
• Podebrati ſe, podbjrati ſe, (geſt tagně přigjti, podkopati ſe) clam subintrare, Untergehen, ſich untergraben. Podebrali ſe mu do komory. Item (hnogiti ſe, zahnogowati ſe) I/103 suppurare, ſich zum Geſchwor ziehen, geſchwüren. podbjra ſe mi prſt. wſſechen mi ſe prſt podebrał (t. zahnogił)
• Přebrati, přebjrati, Significat. 1 mo (naſkrz gedno za druhým obrati) perlustrare, seligere, durchſehen, durchklauben. wſſechno gſem přebrał (přehłýdnuł) přebjrá ſałát. geli ten Sałát přebraný? přebjrati hrach, kraupy, wořechy, gabłka. etc: 2 do (přjliſs wybjrati) nimium eligere, přebjrá ſe, co w hniličkách. 3 tio (zmegliti ſe wybjránjm, přehłýdnauti ſe,) decipi in eligendo, l. pertusstrando: Uberſehen. Prov: kdo ſe rád přebjrá rád přebere. přebrał nebohý. etc: I/104 t. złe wybrał. 4 to (nad počet wzýti) ultra numerum accipere, Uber die zahl nehmen. ut: přebrałs, muſýſs wraceti. 5 to (opiti ſe, podrauſſiti ſe, nápogem ſe přepłniti) inebriare se, multùm bibere, Viel trinken, ſich Berauſchen, wčera gſem hrubě přebrał, neſmjm pjti, Bogjm ſe, abych nepřebrał. 6 to Přewzýti (přegjti) in se recipere, suscipore, Ubernehmen, Uber ſich nehmen. gá ſem ten dłuh na ſebe přewzał. Item: (přendati) mužeſs to někdy zgedné ruky, do druhé přewzyti. 7 mo Přebjrati ſe (w něčem, l. s nėčim, I/105 geſt objrati ſe, zacházeti s něčim) occupari, l. versari circa aliqvam rem. Umbgehen. gen ſe w penězých přebjrá. 8 o Přebrati ſe, přebjrati ſe (něċim: geſt obtjžiti ſe) onerari re aliqva. přebrał ſe drobet wjnem, hrubě ſe nápogem přebjrá.
• Přibrati, přiwzýti, (k předeſſłému wjce wzýti, přidati) ad præcedens plùs accipere, addere, adjicere, Zu dem Vorigen mehr nehmen, zugeben. ut: přiber hráchu, kołniku. etc:
• Přibrati ſe, přibjrati ſe, (přigjti, přibljziti ſe) advenire, adventare, adrepere, accedere, Zukommen, ſich zuſchantzen. přibrał ſe k měſtu, do měſta. etc. Item: (Přibyti) přibrało ſe mu (t. djtěti młéka) I/106 zatim ſe mu něco přibere. etc:
• Probrati, probjrati, Significat. 1 mo co łepſſjho, neb djł tołiko něčeho wybrati, wybjrati) qvod meliùs est, vel aliqvam partem seligere, accipere, das Beſte, oder einen Theil ausklauben. ut: probjragj wjno, (t. hrozny pěkněgſſj wyřezáwagj) probjragj owoce. etc. 2 do (porozdiłně Bráti) cum Genit: diversis vicibus accipere, nach und nach nehmen. ut probrał wjna za mnoho kop. (t. porozdiłně propił) 3 tio (djru Branjm vděłati) foramen rapiendo facere, durchLöchern. Woda probrała hráz. aqva in aggere foramen fecit, das waſſer hat den I/107 Tamm durchgelöchert. 4 to Probrati ſe, (někam progjti, prodrati ſe) prorumpere, transire, durchgehen, durchkriechen, durchdringen. on ſe tam předce probrał. Probrati ſe ze ſna, z dřjmawoſti, z nepiłnoſti, excitari expergefiori, ſich aufmuntern. Probrało ſe k čaſu, (to geſt wygaſniło ſe) probjrá ſe k čaſu, (t. gaſnj ſe, počjná gaſno byti).
• Rozebrati, rozbjrati, Significat: 1 mo (geſt rozłożiti něco na kuſy) disponere, solvere, dividere ad partes, Von einander Thun, Zerlegen, Losreiſſen. 2 do (pryč pobrati, roznoſyti) dirripere. I/108 po gednau to rozebrali 3 tio Rozbjrati. (něco myſlj, geſt obrázkowati, rozgjmati ſobě), imaginari, einbilden.
• Sebrati, Sebjráti, Sbjrati, cum Accus. (w gedno shromážditi, shromažďowati, shłedáwati) congregare, colligere, Verſammlen. sebrał wogſko, congregavit militem, Sebrał wogſka deſet tiſyc. collegit decem millia militum. Sbjrá ( l. zbjrá) wogſko, colligit militem. Nota:, zbjrám est simplex verbum, de qvo infra. Item: (ffałdugi, nabjrám, zbjrám) plicare, complicare, falten.
• Sebraný, Sebjraný, Sbjraný. part: paſs.
• Sebrati ſe, Sbjrati ſe (zbjrati ſe, I/109 Shromáżditi ſe, Shromaždowati ſe, paſs. congregari, congregare se, ſich Verſammlen. sebrało ſe wogſko, Sebrało ſe wogſka deſet tiſýc. Sbjrá ſe wogſko (t. zbjragj. werbugj, Shłedawagj.)
• Sbor. l. Zbor, (Sebránj, Shromážděnj, Społečnoſt), congregatio, collegium, cœtus. Verſamblung. Sbor venit â Sebrati, Zbor, â zbjrati assonat Hæbr: דךּכצ zybur. qvod idem Significat.
• Vbrati, vwzýti, vbjrati, vbráwati, cum Gen: Significat 1 mo (odbjráti, bráti pomału od něčeho) per partes demere, auferre, nach und nach weg nehmen. Woda wzdyckny toho Břehu vbjrá. 2 do (něco, djł, trochu něčeho pryč wzýti) partem aliqvam alicujus rei, l. aliqvid I/110 tantùm seponere, auferre, ein Theil, oder etwas daVon hinwegnehmen. ut: vber toho hráchu, ge ho přjliſs mnoho. 3 tio (tagně něco wzýti) Subtrahere, surripere, heimlich hinweg nehmen, ſtehlen; někdo mi těch peněz vbjra, vbrał. 4 to Vbrati (pomału a tak dłauho někomu vbjrati, až ho dokonce obere, t. zchudj) exactionibus depauperare, exhaurire, erſchöpffen. 5 to Vbjrati ſe, (geſt znenáhła, powołně někam gjti, neb geti) pergere, aliqvo. ire, gehen, hinziehen. kam ſe vbjráſs? qvo vadis, wo zieheſt du hin? vbjrám ſe do koſteła, do domu etc
• Vbraný, part. paſs. ab Vbrati 4 to Significationis, exhaustus, erſchöpffet. Vbranj lide etc.
• I/111 Webrati ſe, (opatrně, a nepatrně ſe někam doſtati, wegjti, wedrati ſe, włauditi ſe) astuté, et insperatè aliqvò pervenire, heimlich an einen ort kommen.
• Wybrati, wybjrati, wybrawati, Significat: 1 mo wen bráti, (wyndati, wyniti, wyłožiti, wykładati, wykłaſti) exponere, excipere, expromere, eximere, heraus nehmen, herausklauben, Wyber to z toho pytłe, (t. wyndeg) 2 do Wybrati, wybjrati (zwyvpominati) exigere, einnehmen. giž wſſechnu berni wybrali, (t. zwyvpomjnali)
• Wýběrčj, l. weyběrčj (kdo płat, neb daň, neb podobného něčeho wybjrá) g: m. Exactor collectarum, Zünß, oder SteüerEinehmer. I/112 3 tio Idem qvod probrati. 2 dæ Significationis. giž mnoho wjna wybrali etc: 4 to (woliti, obrati, wywołowati, a odděliti) eligere, seligere, ausklauben, auſsſchlüſſen. neypěkněgſſj wěcy ſobě wybrał, mužeſs ſobě wybrati etc: hinc:
• Wýbor, l. weybor, g: m. (wybránj, wywołenj) selectio, electio. AusBund, Ausſchus. Wěc na wýbor, (t. znamenitá) res Selectiſsima, ausbündig. etc.
• Wyborný, adj: (t. wybraný z giných) Selectus, excellens, optimus auſsbündig.
• Wyborně, adv: Wybornoſt. Subst: 5 to (wyſſłehati, wyſſupati, wypráſkati) cum Dat: hodně mu wybrał. 6 to Wybrati ſe, est in primis paſs. 7 mo Wybrati ſe (wyłauditi ſe, odgjti) I/113 clam exire, heimlich ausgehen. Wybrali ſe z měſta. Item: (wydářiti ſe, nałeznauti ſe, nagjti ſe), inveniri ſich Befinden. ut wybrali ſe dwá genž etc: inventi sunt duo, qvi etc: es haben ſich zwey Befunden. Aſpoň ſe geden wybrał (t. wydařił, nałezł.) etc.
• Wzebrati, wzbjrati, l. zbjrati, (branjm zdwjhati, a shromáżďowati) levando colligere, auffheben, und zuſammen Thuen. Nota: Zbjrám est etiam Simplex, de qvo infra.
• Zabrati, (začjt bráti, ſſarowati) což ge do těch peněz zabrał, (t. Branjm zaſſarował)
• I/114 Zabrati ſe, (zagjti někam, těłem, neb očjm, neb řeċj) abire aliqvò, hinweg gehen. ſich Verliehren. Newjm kamť ge ſe zabrał.
• Zſebrati (dołu zſundati) decerpere, herabnehmen, herabreiſſen. Nota: pæpositio po, solet addi etiam ad Composita. Et tunc qvalificat verba. id est modicitatem, vel mediocritatem Significat. ut: giž gato podoberu (t. pomału doberu) Sic popřeberu, porozberu, poſeberu, povberu, powyberu. etc:

Strany zdroje: I/120–I/121

Verbum Paběrkugi.

• Paběrkugi, paběrkował, paběrkowati. (oſtatky, poſłedečky, na winicy, neb na poli zbjrati) reliqvias in vinea, vel campo colligere, racemari, nachleſen.
• Paběrkowáwám, Freq:
• Paběrák, paběrač, g: m. (kdo paběrkuge) racemator, Spicilegus. Nachleſer.
• Paběračka, g: f. fæmina, racematrix, Spicilega, Nachleſerin.
• Paběrky, u: Supra beru, Sub verbo pobrati. I/121 Composita ex eo Sunt. do-, na-, po-, při-, v-, wy- paběrkowati. dnes na te winicy dopaběrugeme, a zegtra pugdeme na ginau. Předce konýwku wjna napaběrkował, doſti gſme ſe napaběrkowali, Popaběrkugeme a máło vpaběrkowali, Popaběrkugeme chwjłku, vhłydáme. budeli co? Mużeme geſſtě zegtra něco připaběrkowati. propaběrkował rukawice. (t. ſkrz paběrkowánj zſtratił) ałe zaſe ſobě na giné wypabėrkował.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod