Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/385–I/395

• Čas, g. m. tempus, Zeit. (od čeſnutj, t. ſſtjpenj pocházegicý, gako y čaſt. nebo w Staroſłowánſkych knihách nacházýme, že čas weřegně wrémě, nazýwali, čas pak hodina ſłauła, a odtud
• Čaſłowec, g. m. horologium, die Vhr. (ſłowe: pak čaſu wymyſlili hodinu, anýni I/386 Čas gmenuge ſe) tempus, die Zeit. Significat 1 mo (trwanliwoſt ſwěta, neb ſamu tworu bytnoſt, dělicý ſe na přitomný, minułý, budaucý: adag: wſſechno má ſwůg čas. geſſtě nenj po čaſu. adhuc cælum volvitur. 2 do (giſtá chwjłe čaſu, ſtáwá ſe čaſem, (t. někdy) interdum, Biesweilen. muž čas přigjti. wſſeho do čaſu. ſwym čaſem, k ċaſu, přes čas, čas vkáže, ċas ruži přinaſſj. k dobrému doſti čaſu. (řjkagj zauffałcý) 3 tio (gaſnoſt nebe) serenum cœlum, ſchön Wetter. ge tam pěkný čas. nechce býti čaſu; kdyby P. B. negaký čas dati ráčił.
• Neċas. (t. prſſky, wėtrnoſti, nepo I/387 čaſý) tempestas, pluviosum, Vngewitter. adag: po nečaſu býwá čas. post nubila phœbus. 4 to (přjhodnoſt k něċemu) commoditas, Gelegenheit. čas geſt wſtáti, čas gjti, čas odpočinauti. adag: má čas, l. má na čaſu, l. geſt mu na ċaſu. (t. aby to děłał) s čaſem gdau wſſecky wėcy. wčas přiſſeł, (t. přjhodně) wełmi wċas promłuwił, (t. přjhodně) hinc wčaſný adj. u. infra. 5 to in genere (zpúſob Swěta) Ach Bože, k gakýms nás čaſum dochował! (t. k gakým přjběhum, neb přjhodám, neb wichřicým) co w ċas (t. w mjru) ne qvid nimis.
• Počaſy, g. n. (geſt zpúſob nebe) tempestas I/388 Wetter. ge tam pěkné počaſý.
• Nepočaſý, (t. nepohodłné počaſý) tempestas, Vngewitter. geſt tam wełký nepoċaſý.
• Čaſem, (někdy) interdum, nonnunqvam, qvandoq, Biesweilen, zu Zeiten. Swým čaſem, (nėkdy potom) tandem, suo tempore, mit der Zeit. před ċaſem, předčaſy, olim, ante tempus, Vor Zeiten. každého čaſu, (wzdyckny) omni tempore, allezeit. gednoho ċaſu, qvodum tempore, einmahl, auf eine Zeit, za některý čas (doněkud, na čas, za chwjli) aliqvo tempore, aliqvamdiu, aliqvantisper, eine Zeitlang, einweil, auf ein Zeit. čaſu tohoto, (za naſſeho čaſu, wěku) hoc nostro ævo, hoc tempore, in dieſer zeit, in dieſer unſerer Zeit. I/389 Na čas, ad tempus, auf eine Zeitlang. w brzkem čaſu, w kratkem čaſe, (w brzku) brevi tempore, in kurtzer Zeit, na budaucý, a wėčne čaſy, in perpetuum, zu ewigen Zeiten. po ċaſe, post tempus, nach der Zeit. po ċaſu (geſt pozdě) post festum, zu ſpät.
• Wčas, (w prawý čas, za ċaſu, ċaſně, záhy, w hod) tempestivè, maturè, opportunè, in tempore. bey Zeit, zu rechter Zeit, Zeitlich.
• Wneċas, l. Newčas, (neċaſnė, nepřjhodně, newhodně, nepřjpadně, nepřjłežitě) intempestivè, inoportunè, Vnzeitlich, Vnbeqwemlich, Zu Vnrechter Zeit.
• I/390 Wčaſný, adj. (což ſe ſwým nałežitým čaſem dełá, whodný, přjhodný) tempestivus, opportunus, Zeitlich. ut wčaſný přjchod, wčaſná řeč, (t. wčaſně promłuwená)
• Newċaſný, (nepřjhodný, nepřjpadný, newhodný) intempestivus, inopportunus, Vnzeitlich, Vnbeqvem.
• Wčaſně, adv. idem wčas.
• Newčaſně, adv. idem wnečas.
• Čaſný, adj. 1 mo Significat (co na ċas trwá) temporaneus, Zeitlich. čaſné rozkoſſe. 2 do (co k ċaſu geſt, přjhodný) opportunus, Zeitlich genung. čaſný přjchod, (když kdo doſti čaſně přjgde) 3 tio (zrałý, dozráłý, doſpėłý, doſſłý) maturus, Zeitig, reiff. čaſné owoce, I/391 (t. zrałé) čaſný porod, (t. doſſłý). Nečaſný, in ijsdem Significationibus negativè.
• Čaſně, adv. neċaſně.
• Čaſnoſt, subst. nečaſnoſt.
• Čaſto, adv. (t. mnoha rozdjłnými čaſy) sæpè crebrò, offt. Nečaſto, (zřjdka, pořjdku, pomału) raro, ſelten.
• Přeċaſto, (wełmi ċaſto) persæpe, creberrimè, gar offt, Vielmahl.
• Čaſtý, adj. creber, freqvens, offtmahlig Nečaſtý (řjdký) rarus, infreqvens, ſeltſam.
• Čaſtě, adv. idem čaſto, Nečaſtė, idem neċaſto.
• Čaſtoſt, freqventia, Neċaſtoſt.
• Zaċaſté, za čaſto, adv. idem čaſto.
• Čaſtokrát, čaſtokráte, adv. idem čaſto.
• I/392 Čaſtotliwý, adj. freqventativus,
• Čaſtotliwě, adv. Čaſtotliwoſt, Subst.
• Čaſtugi, čaſtowati, Sing. Imp. act. (opakowati) repetere, widerholen.
• Čáſt, l. ċáſtka, g. f. (djł wėcy, zſtupuge od ſłowa ċeſnu, protože ſe każda wėc na giſte audy rozčeſuge, neb rozſmykuge:) pars, theil. Čáſtečka, dimin: particula; Stücklein. Na čaſtky děliti, partiri, Theilen. po čáſtkách předkłádati. zčáſtky, ex parte, zum Theil.
• Čaſt, (t. żádoſt) u. ſſtėſtj.
• Ċáſteċnj, adj. (co gen k čáſtce patřj), particularis, čáſtečnj pſanj, (co k giſté oſobě, neb oſobám patřj).
• Ċáſteċně, adv. particulariter, ċáſtečnė wyċjtati (geſt wſſechno po čáſtkách) I/393 particulatim, enumerare.
• Čáſtečnoſt, subst. particularitas.
• dwogčáſtečnj, trogčáſtečnj. adj. bipartitus, tripartitus.
• Čáſtkowitý, l. čáſtkowatý, adj. (kauſkowitý, kauſkowatý) particularis. ċáſtkowité płacenj, (t. kauſkowité) particularis solutio, die Bezahlung, ſo per partes, oder termin weiß geſchiecht.
• Čaſteċnjm, čaſtečnił, ċaſtečniti. (dėliti), partiri, Theilen.
• Čáſtkugi, čáſtkowati, idem čaſteċnjm.
• Čaſtečnjwám, čáſtkowáwám, freq. Composita ex ċaſtečnjm, ċáſtkugi sunt perfecta, et admittit easdem præpositiones, qvas děljm. zċaſtečnił ſe oto se mnau.
• Vċaſtný, l. auċaſtný, adj. (čáſtku neb djł I/394 magicý) particeps, Theilhafftig. hłeď, by ſe złého v´ċaſtna nečinił.
• Vċaſtně, aučaſtnė, adv.
• Vċaſtnoſt, auċaſtnoſt, Subst.
• Vċaſtenſtwj, auċaſtenſtwj, g. n. idem vċaſtnoſt.
• Vċaſtnjk, auċaſtnjk, aučaſtnec, l. vċaſtnec, g. m. idem Substantivè, qvod v´ċaſtný. takyť gá toho budu aučaſten ( l. aučaſtným)
• Včaſtnjm, l. aučaſtnjm, vċaſtnił, v´čaſtniti, Sing. Imp. act. (aučaſtna činjm, zděługi ſe) participem facere, Theilhafftig machen. Composita ex eo perfecta sunt, po-, z-aučaſtniti, -vċaſtniti, cum Accus. et Gen. participem facere, Theilhafftig machen. gá Pána toho povċaſtnjm, I/395 l. zaučaſtnjm. (t. auċaſtna včinjm.)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod