Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Strany zdroje: III/747–III/756
- Lámám, l. łámi, -ał, -ati, Imp. act. Lámáwám, freq. frangere,
Brechen. łámati ſobė hławu, (geſt ſtarati ſe) ut gá ô to nebudu hławy łámat. (nebudu ſe ſtarat) - Lomjm, -ił, -iti, Imp. act. Lomjwám, freq. idem quod łámám. łomiti ſwau wůli, (geſt vſtupowati ſwe wůli, a wáſſni)
- III/748 Lom, g. m. (Lámánj, łomenj) fractio,
Bruch, łom kamene, Stein bruch. - Nohołom, rukołom, g. m. (łámánj w nohách, rukách) morbus articularis,
Gliedwehe. - Lamač, g. m. (kdo łáme) fractor,
Brecher. Item Met. (neskłádaný Pachołek, hrubý čłowěk, hułwat) toť ge łamač etc. - Ljmec, g. m. Ljmeček, dim. ( q. łomec do nėhož ſe nėco po kragi za- l. wſſjwá) lumbus, uiraga.
Beleg, Beyſte, Beſetzel. - Lemugi, łemowati, Imp. act. Lemowáwám, freq. (něco po kragjch něċim obſſjwám)
einfaſſen. Composita sunt perfecta cum præp. do, na, o, po, pře, roz, v, wy, za-łemowati. ut Když gſy ſe stau ſuknj tak dłauho na III/749 łemował, giž gj dnes můžeſs dołemowati. Kregčj giž ſukni ołemował: druhau kde co rozłemowaneho (t. rozpáraneho) było, gak nałežj załemował, a wſſechno giž wyłemował (t. wypotřebował) gednák trochu połemuge, gednák to zaſe přełemuge etc. - Lamozým, alij etiam h, solent addere, ut hłamozým, -ył, -yti. Imp. act. Lamozýwám, freq: (Lámánjm, a neb negakau połámaninau neb odłomky chromoſt činjm) ut čim to tam hłamozýſs?
- Lamozyti ſe, l. hłamozyti ſe (łámánjm ſe chraſtiti) ut čim ſe pak tam hłamozý. Negake zwjře ſłyſſet ſe hłamozyti. Composita sunt perfecta cum na, od, po, za-hłamozyti ſe l. -łamozyti ſe. III/750 Negake Zwjře ſe tu zahłamozyło (t. počało ſe hłamozyti)
- Lomcugi, -ował, -owati, Imp. act. Cum Accus. at pulchrius Instr. (łomenjm hazeti, neb wytřaſati) ut diábeł njm (t. Poſedłým) hrozně łomcował. dwě hodiny mnau zymnice łomcowała etc. Composita sunt perfecta cum præp. na, od, po, z-łomcowati. ut doſti njm nałomcowała, a geſſtě neodłomcowała. podjwám ſe, gak njm zegtra połomcuge.
- Złomcowati, cum Accus. (zhmožditi, gakoby koſti połámał) ut hrozně ta Zymnice mne złomcowała, (t. zhmoždiła, a ztrápiła) Composita ex łomjm, et łámám, sunt perfecta. ut Vłomjm, Vłámám, fut. perf. III/751 Imperfecta formantur in ugi. ¤ ut Vłomugi, Vłamugi, præs. Imp. Vłamowáwám, freq. Nota, Perfecta ex łomjm Significant unum, ex łámám plures actus. ut in exemplo allato. Præter Złomiti, złámati, quæ sunt perfecta Simplicis, et utrumq unum actum Significat. ut kdo ten ſſtjpek złámał? uel złomił? at kdo ten ſſtjpek połámał? plures actus significat. Et sic reliqua distingues.
- dołomiti, dołámati, dołamowati (do oſtatku, do ceła złomiti, złámati) cos nałomił, giž to dołom.
- Nałomiti, nałomowati, (trochu złomiti) parùm frangere, infringere,
ein wenig brechen, anbrechen. - III/752 Nałomiti ſe, (połomiti ſe, namohnauti ſe) Spinam dorsi infringere. Niák ſe nałomił (połomił)
- Nałámati, Idiot. cum Gen. ut nałámał ratoleſtj pro dobytek, pluririas frondes fregit pro pecoribus. Nałámał žemličky do ſmetany etc.
- Ołámati, obłámati, ołamowati, (wůkoł połámati) circum frangere,
Vmbbrechen. - Obłomiti, (vpokogiti, vkagiti, vkrotiti) placare,
ſtillen. ut obłomił hněw něċj, (aneb někoho w hněwě) - Obłomitedłný (vkogitedłný) placabilis. Neobłomitedłný (t. nevkogitedłný) implacabilis. ut neobłomitedłný čłowėk, hněw, etc.
- Odłomiti, odłámati, odłamowati, ab III/753 rumpere,
abbrechen. Kdo ge tu ratołeſt odłomił? - Odłomený, odłámaný, part. paſs.
- Odłomek, g. m. (kus něčeho odłomený) pars fracta,
ein Stuck, ſo gebrochen iſt. - Połomiti, frangere,
Brechen. Ty bys to pachole tak łechce połomił, a ſnad gſy ho giž połomił etc. - Połomiti ſe, est paſs. (nałomiti ſe, namohnauti ſe) on ſe tim neſſenjm połomił etc.
- Połámati, Imp. Confringere,
zerbrechen. - Połoma, g. f. (chałupa na obořenj) casa aliqua ruinam minitans.
- Přełomiti, přełámati, přełamowati, III/754 (na dwé, neb w v´polj) ad duas partes frangere,
entzwey brechen. kdo tu hůł přełomił? - Přełomek, g. m. (kus něčeho přełomený)
- Přiłámati, přiłamowati, cum Gen. (wjce k předeſſłemu nałámati) plus frangere,
mehrbrechen. ut přiłameg těch ratołeſtj. - Přjłomek, g. m. (kus w zemi ſtrwicý, z nehož wrch złomen)
- Prołomiti, prołámati, prołamowati, (weſkrz wyłámati) perfringere,
durchbrechen. ut prołámali zeď Sauſeda etc. - Prołomiti ſe, prołámati ſe, est paſs. ut prołomił ſe na ſkrz.
- Rozłomiti, rozłámati, rozłamowati, (na dwé, neb na několikero) disfringere,
zerbrechen. na kauſky to rozłámał, III/755 rozłomił to na dwý, etc. - Vłomiti (kus nėčeho odłomiti, neb złomiti) partem alicuius rei frangere,
ein Stuck abbrechen. ut kdo tu ratołeſt vłomił? wětrem ſe vłomiła. vłomił kus chłeba etc. - Vłámati, vłamowati, (po kuſu odłámati) per partes frangere,
ſtuckweiſs abbrechen. kdo ge ty ratołeſti vłámał? - Włamati ſe (někam, do něčeho właupati ſe) per fractionem aliquo intrare,
einbrechen. ut włámał ſe mu do domu, hat ihm ins hauß eingebrochen. - Wyłomiti, wyłámati, wyłamowati, effringere,
aufbrechen. ut wyłomił ſy zub, fregit sibi dentem. wyłámał djru wezdi, wyłámał ſe z wėzenj. - III/756 Złomiti, złámati, est perfectum Simplicis, gá mu krk złomjm, złámał ſy nohu etc.
- Złomek, g. m. (kus něčeho vłomený) Złomky, plur. dicunt potrhaný, neb złámaný precljky.
- Załomiti, załámati, załamowati (něco odłamanjm zandati) załámali ceſty, załomił klič w zámku, etc.
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Úvod