Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/145–II/149

• dobrý, adj. bonus, gutt.
• dobře, adv. benè, gutt, recht, wohl. adag. dobrý nevčinj, neż dobře. Mezy dobrými dobře. dobrému wſſudy dobře. Inter bonos, benè agier oportet. dobro, mjło, odkudkoliw. wſſe gemu mjło, krom dobrého. dobrého po mału. dobře ċiniti, benèfacere, guttsthuen w dobrém na nėkoho wzpomjnati, benè alicujus recordari, w dobrém přigjti. (t. dobrým v´myſłem) po dobrým, l. podobrém. (t. zpuſobu)
• dobrota, g. f. bonitas, die Gütte.
• dobroſt, idem, sed non est adeò in usu.
• Nedobrý, adj. (złý) malus, böſs.
• Nedobře, adv. (złe) male, Böſslich.
• II/146 dobrotiwý, adv. (přjwėtiwý, dobročiný, dobromyſłný, v´činný) benignus, güttig.
• dobrotiwė, adv. benignè, güttiglich.
• dobrotiwoſt, benignitas, güttigkeit.
• dobrotiſko, g. n. (ċłowėk z mjry dobrý, který ſe ani hněwat nevmj) alienus ab ira, benignus, ſanfftmüttig.
• dobrodinj, u. dėgi.
• dobromyſłný, u. myſł.
• dobrořeċjm, u. řeku.
• dobrowołný, u. woljm.
• dobřjm, -ił, -iti. Imp. act. (pokogjm, krotjm,) placare, ſtillen.
• dobřjm ſe, est paſs. Perfectum ejus est.
• Vdobřiti, (vpokogiti, vkrotiti) placidum reddere, Begüttigen, ruhig machen. Giž gſem ho vdobřił, (t. vpokogił) jam illum placavi, Ich habe ihn ſchon geſtillet, II/147 Wzdyt ſe někdy vdobřj.
• Rozdobřiti ſe, (rozweſeliti ſe, item rozſſtědřiti ſe) Nota: Ex dobrý fit Compar. Lepſſj, melior, Beſſer, Superlat: neyłepſſj, optimus, allerbeſt.
• Lepſſjm, -ił, -iti, Imp. act. (łepſſj ċinjm, naprawugi) meliorare, emendare, Beſſern.
• Lepſſjm ſe, paſs. (naprawugi ſe) melior fio, emendor, ich werde beſſer. giž ſe trochu łepſſj. Composita ex eo sunt perfecta, ut: złepſſjm, fut. perf. Imperfectum præsens formatur in ugi, ut złepſſugi, in præt. złepſſował, Inf. złepſſowati.
• Nadłepſſiti, nadłepſſowati (wjce přidati) ut nadłepſſił mu geho djł ô tiſýc, præter II/148 ipsius portionem addidit ipsi adhuc mille. er hat ihm über ſeinen Theil Tauſend zugegeben. Muſý ſe nadłepſſiti, debebit plus dare, er mus ſich beſſern, muſs mehr geben. Giž ſe nadłepſſuge.
• Połepſſiti, est perfectum Simplicis (naprawiti) corrigere, emendare Verbeſſeren.
• Połepſſiti ſe, (naprawiti ſe) corrigere se, emendare se, ſich Verbeſſern. giž ſe hrubě połepſſił, to wjno ſe trochu połepſſuge.
• Połepſſenj, emendatio, Verbeſſerung.
• Połepſſenoſt, idem.
• Přiłepſſiti, cum Gen. (něčeho přidati) meliorare, addere, Mehr geben, zugeben. ut přjłepſſiti ſtrawy čełádce, obroku koňum. Přiłepſſił mu ſłužby. II/149 gſyli máło zbjt, tehdy ſe ti přiłepſſj.
• Złepſſiti, złepſſowati, (naprawiti, naprawowati) meliorare, Beſſern. Na deſet tiſýc ten Statek złepſſił. ad decem millia melioravit illud bonum, er hat das Guth, auf zehen Tauſend gebeſſert. On ten ſtatek wełmi złepſſuge.
• Złepſſený, part, paſs. melioratus, gebeſſert.
• Złepſſenj, Subst. part. melioratio, Verbeſſerung.
• Złepſſenoſt, g. f. idem. Złepſſenoſti, plur. meliorationes.

Strany zdroje: III/821–III/824

• Lepý, adj. ( olim dobrý; sed modò non est in usu in hac significatione, sed in alia, quam infra uide, Item ex eo Deriuata) ut
• Lepſſj, melior, beſſer. Neylepſſj, optimus, beſte. ¤ adag. gedno łepſſj, než druhé (t. rozdjł geſt wěcý: nenj wſſe gedno)
• Lépegi, łépe, łép, l. ljpegi, ljpe, ljp, adu. meliùs, beſſer.
• Lepſſjm, -ił, -iti, Imp. act. Lepſſjwám, freq. (łepſſj činjm) meliorare, Beſſern.
• Lepſſiti ſe, paſs. meliorari, ſich beſſern. Item (naprawugi ſe) resipiscere, ſich beſſern, ſich bekehren. Composita sunt perfecta, ut złepſſjm, fut. perf. III/822 Imperfecta fiunt in ugi, ut złepſſugi, præs. Imp. złepſſowáwám, Freq. Comp.
• Nadłepſſiti, nadłepſſowati (přidáwati, aby łepſſj, neb dražſſj było) meliorare, augere precium, contra liceri, υerbeſſern, Mehrzugeben.
• Nadłepſſiti ſe, nadłepſſowati ſe idem. ¤ ut nadłepſſił ſe w trhu, l. nadlepſſił trh.
• Nadłepſſený, par. paſs.
• Nadłepſſenoſt, (co ſe nadłepſſiło) melioratio, precium auctum, υerbeſſerung, Zugab.
• Nadłepſſiteł, Nadłepſſowateł, g. m. (nadłepſſugicý) Contralicitator, der υerbeſſert den kauffſchiling.
• Połepſſiti, cum Accus. (lepſſj včiniti) meliorare, υerbeſſern. 2 do (zwegſſjti, přidati) cum Gen. ut połepſſjł mu słužby, połepſſjł gjm ſtrawý, gá mu połepſſjm. III/823 3 io (Naprawiti) cum Gen. corrigere, emendare, υerbeſſern. ut połepſſte ceſt ſwých, Ger. 8. Połepſſete, l. połepſſte žiwota ſwého. etc.
• Połepſſiti ſe, est paſs. Item (naprawiti ſe) resipiscere, conuerti, ſich υerbeſſern. ¤ adag. polepſſił ſe, co řemen w ohni.
• Přelepſſiti (zhorſſiti) peius facere, ärger machen.
• Přiłepſſiti, idem quod nadłepſſiti.
• Złepſſiti (naprawiti, rozhogniti) meliorare, υerbeſſern. ut złepſſił ſobě ſtatek, důchod, ſwau wěc etc.
• Złepſſený, p. paſs. ut Statek zlepſſený (naprawený)
• Złepſſenoſt, g. f. Melioratio, die Mel ioration.
• Złepſſenina, g. f. idem.
• Lepý, adj. Significat aliquibus (subtyłný, tenký, autłý) gracilis, subtilis, zart. III/824 Sed nec in hac Significatione est Boëmis in usu. ut łepě s něčim zachazeti. zärtlich Vmbgehen. u. łpjm.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod