Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 2 skupiny hesel.

Strany zdroje: VII/729–VII/747

Žigi, žił, žiti. Sing. Imp. Neut. uiuo, ich lebe. Alij etiam, Žigu, žiwu, dicunt.
Žjwám, Freq. at Simplex non est in usu, Sicut et ipsum Singulare, žigi, non est VII/730 adeò in usu, propter aſsonam Significationem cum alijs. ordinariè loco žigi, solemus dicere, žiw gſem, gſy, geſt etc. Inf. Žiwu býti.
Žiwnu, žiwnuł, žiwnauti, idem quod žigi.
Žiwý, adj. uiuus, Lebendig.
Žiwě, adu. Žiwoſt, Subst.
dłauhožiwý, adj. (dłauhowěký) longæuus, langleibig.
dłauhožiwobytný, idem.
Žiwý, Significat etiam (čerſtwý, ochotný) agilis, celer, uiuax. friſch, hurtig ut ge wſſechen žiwý, (t. čerſtwý.)
Žiwě, adu. (čerſtwě, ochotně) agiliter, uiuaciter, friſch. žiwě to čin.
Žiwoſt, Subst. g. f. (čerſtwoſt, ochotnoſt) agilitas, uiuacitas. hurtigkeit.
VII/731 Na žiwě, aduerbialiter dicitur, et est idem quod (žiwý) uiuus, lebendig. ut geli geſſtě nažiwě, uiuitne adhuc. Iſt er noch lebendig. dodegte ho ſem na žiwě. tradatis illum huc uiuum, Laſſet ihn lebendig daher lieffern. Ty ryby předce wſſechny zuſtały na žiwě, isti pisces tamen omnes uiui manserunt, die fiſche ſeyn doch alle lebendig geblieben.
Žiwý, Meth. Significat (podobnoſt žiwoſti) ut žiwá barwa, uiuax color. Sic Žiwý vheł, (t. řeřawý) pruna, glühende Kohle. žiwý włas, phageolæna, der Wurm.
Žiwot, g. m. Significat 1 mo (Žiwoſt, žiwogſaucnoſt, žiwobytnoſt) uita, Leben. ut Žiwot lidſký, smrtedłný, uita humana mortalis, Menſchlich-ſterblich Leben. Žiwot wěčný, uita æterna, das ewige Leben. VII/732 dłauhý žiwot, longa uita, Langes Leben. dobrý žiwot, bona uita, guttes Leben. čłowěk dobrýho žiwota. homo bonæ uitæ, Mann υon gutten Leben. dobrý žiwot wede, ducit bonam uitam, Er führet ein guttes Leben. ô žiwot připrawiti, occidere, Vmbs Leben bringen. ô žiwot přigiti, interfici, Vmbs Leben kommen etc. 2 do (wěk,) ætas, æuum, seculum. ut za naſſeho žiwota, nostro seculo, æuo, nostra ætate, beym Vnſern Leben. Alter. bey Vnſern LebZeiten. 3 tio (těło) corpus, Leib. Nemá ani poſſkrný na swém těle. kord do geho těła wrazým etc. 4 to (djł těła, t. gakoſt těła od hławy až po zadek) corpus quoad partem, Leib. ut geſt tłuſtého žiwota. gakžiw VII/733 na swým žiwotě kožichu neměł. 5 to (ſſat, který łežj na žiwotě) tunica, Leibrock. hinc
Žiwůtek, dim. tunicula, Röcklein. Žiwůtek tamen ordinariè appellamus muliebrem tuniculam, (ſſněrowačka) Schniermüder. 6 to (břicho) aluueus, uenter, Bauch. ut má žiwot zacpaný, otewřený, habet aluum clausum, apertum, Er hat υerſtopften, offenen Leib etc. onby newjm co do žiwota włył. etc.
Žiwotnj, adj. (co ze žiwota pochazý) uterinus. ut žiwotnj bratr, frater uterinus, Bruder υon der Mutter.
Žiwotný, adj. Significat 1 mo (co žiwot má, žiwobytný, žiwý) uiuus, uitalis, lebendig. 2 do (těleſný, oſobnj) corporalis, personalis, VII/734 körperlich. Perſöhnlich. ut žiwotnj přjſaha, corporale juramentum, körperlicher Eydtſchwur.
Žiwotně, adu. (těleſně, oſobně) corporaliter, personaliter, körperlich, perſöhnlich. ut Sam žiwotně ke mně přiſſeł, (t. oſobně) ipsemet in persona ad me uenit, Er iſt ſelbſt perſöhnlich zu mir kommen. Kryſtus Pán žiwotně Včedlnjkum ſe Vkazał. (t. těleſně)
Žiwotnoſt, Subst. (žiwobytnoſt, žiwogſaucnoſt) uitalitas. Item (těleſnoſt, oſobnoſt) corporalitas, personalitas.
Žiwotnjk, g. m. (wſſechno co žiwot má,) animal, das lebendig iſt.
Žiwobytný, žiwogſaucný, adj. idem quod žiwý, uiuus, lebendig.
VII/735 Žiwobytně, žiwogſaucně, adu.
Žiwobytnoſt, žiwogſaucnoſt. Subst.
Žiwobytnjk, žiwogſaucnjk. idem quod žiwotnjk.
Žiwotčjch, g. m. aliqui ultimum j etiam breue faciunt, (žiwot w sobě magicý, žiwý twor, žiwotnjk) animal, Thier. Žiwotčjch dwaunohy, animal bipes, zweyfüſſiges Thier. Žiwotčjch čtwernohý, animal quadrupes, υierfüſſiges Thier. Žiwotčjch zemſký, animal terrestre, Thier auf der Erden. Žiwotčjch Wodnj, animal aquatile, Waſſer Thier. Žiwotčjch letawý, l. powětrný, (Ptactwo) animal uolatile, GeVögel etc.
Žiwel, g. m. (od žiwenj náš, a wſſech žiwočjchů) elementum, Element. žiwlowé, elementa, die Elementen.
VII/736 Žiwelnj, adj. elementaris.
Žiwelně, adu.
Žiwelnoſt, Subst.
Židło, (pramen wody, že žiwau, totiž neVmjragicý, a nepřeſtawágicý wodu wypauſſtj) scaturigo, scatebra, Vrſprung, Waſſer Quell.
Žjła, g. f. Significat 1 mo (trubka krew po těle rozpauſſtěgicý) uena, Ader.
Žiłka, l. žjłka, dim. dobré žjły na něm negni. ani dobré žiłky na nėm nenj. Žiwotnj žjła, pulsus. Schlag Ader. Suchá žjła, neruus, Nerw, ſpannader. Swazowé, 1 mo Swazugičné žjły, (žiłowazy, žiłoſwazy) ligamenta, aderiche Band. Złaté žjły, hœmorroides, Goldne Ader. 2 do Žjła (Prauha w kamenjch) uena lapidum. 3 tio (raura w kowjch) uena metallica. VII/737 4 to Žiłky, (Włáſenj, włáſenjčko,) fibræ. fäſerlein an den Wurtzeln. 5 to (Pružinky na liſtech Stromowych) nerui foliorum, Adern an den Blätern. 6 to Žjła, (bič, begkowec, karabáč) flagrum, scutia, Geiſſel, Peitſche, Ruthe.
Žiłowatý, adj. (wełký žjły, neb mnoho žił magicý) neruosus, adericht. Žiłowatý Masſo, (t. twrdy, aužowatý)
Žiłnatý, adj. idem. Item, (kdo má žjły naběhlé) uaricosus, krampffaderig.
Žiłowatjm, -ěł, -ěti, Sing. Imp. Inch. (počinám wełkych žił doſtawati) incipio magnas uenas acquirere, ich fange an groſſe Adern zu bekommen.
Zžiłowatěti, est perfectum simplicis VII/738 uerbi. ut hrozně ten chłapec zžiłowatěł.
Žiługi, žiłował, žiłowati. (žjły wyřezáwám, wytahugi) uenas excindere, uel extrahere. ut Iudæi facere solent, die Adern ausſchneiden, oder ausziehen.
Wyžiłowati, est perfectum simplicis. Žide negedj masſa od zadku howada, leč ge dřjwe wſſechno wyžiługj.
Žjžała, g. f. (drobný płazycy ſe žiwočjch) insectum, Vngeziefer. Žjžała letawá, insectum uolatile.
Žjžałka, dim.
Žjžałowý, adj. Composita ex žigi, sunt perfecta. ¤ ut vžigi, fut. vžił præt. vžjti, Inf. Imperfectæ Significationis uerba Composita formant præsens ex Freq. žjwám, ut vžjwám, in præt. vžjwał, Inf. vžjwati. Sic cætera. ¤ Et sic ex VII/739 Sequentibus aduertes, quæ sint perfecta et quæ Imperfecta.
Ožiti, (zas k žiwotu přigjti, ¤ item okřáti) reuiuiscere, conualescere, widrumb lebendig werden, oder widrumb geſundt werden.
Obžiwnauti, idem quod ožiti. ten pták zaſe obžiwnuł, ožił.
Požiti, požjwati, cum Gen. significat. frui, nutzen, genieſſen. ut on dobře swých statků požjwá. Požjwá dobrého zdrawj, zdrawého rozumu etc. on toho dobře požił etc.
Požjti, penult. longa, u. žnu.
Požitek, l. půžitek, g. m. fructus, frugum prouentus, allerley frucht, die frucht. Půžitek neſti, fructum ferre, Nutzen bringen.
Požjwateł, Požjwatełnjk, g. m. (kdož VII/740 půžitky přigjmá, Požjwagicý) usufructuarius, der die Nutzung einnimbt.
Požjwatełný, adj. (co ge w požjwánj, a k požjwánj náležj) usufructuarius, das zu der Nutznieſſung gehorig iſt. ut Požjwatełný Statek, bonum usufructuarium. Ein Guth zur Nutznieſſung gehörig.
Požjwatełně, adu. usufructuariè. On ten statek toliko požjwatelně držj. ille tantum usum fructum illius boni habet. Er hat nur die Nutznieſſung des Guths.
Požjwatełnoſt, g. f. (Požjwánj, půžitků přigjmánj. item Práwo k požjwánj cyzých wěcý, bez vgmy podſtaty gjch Pr. Měſt. L. 1. ) usus fructus. jus utendi fruendi, Nutzung, Nutznieſſung.
Požjwatełſký, Požjwatełnjcſký, adj. VII/741 (co Požjwateli patřj) quod ad usufructuarium spectat. das dem Nutznieſſer zugehörig iſt. conuenit cum Požjwatelný, quoad usumfructum.
Požjwatełſky, adu. usufructuariè.
Požjwatełſtwj, Požjwatelnjcſtwj, g. n. Práwo k požjwánj, jus utendi fruendi.
Požjwatedłný, (čeho ſe požjwati může) frugibilis.
Půžitečný, adj. (vžjtečný, Půžitek neſaucý) fructuosus, frugifer, fruchtbahr, nutzlich.
Půžitečně, adu.
Půžitečnoſt, Subst.
Požjwánj, nom. part. item Požjwatełnoſt, ususfructus.
Vžiti, vžjwati, cum Gen. de omnibus rebus dicitur sicut Latinum, uti, Brauchen. ut Vžjwám domu, lekařſtwj, wozu, koně etc. VII/742 Est uerbum generale, et ideò Significat etiam idem in Sensu generico, quod požiti, požjwati, at non è contra. ¤ on toho Statku dobře vžił, nic toho neVžił etc.
Vzjti, u. žnu.
Vžitek, g. m. Significat 1 mo (zyſk, wýdělek) commodum, emolumentum, lucrum, Nutz, frommen, Gewinn. On letos měł dobrý v´žitek etc. 2 do Idem quod Půžitek.
Vžjwatel, Vžjwatelnjk, g. m. (kdož čeho vžjwá) usuarius. der es braucht, oder genieſſet. Pr. Měſt. L. 1.
Vžjwatełný, adj. (co ge w vžjwanj, a k vžjwánj patřj) usuarius, usualis.
Vžjwatelně, adu. usuariè.
Vžjwatelnoſt, Subst. (Vžjwánj něčeho, item práwo k Vžjwanj) usus, jus utendi.
VII/743 Vžjwatelſký, Vžjwatelnjcſký, adj. (co Vžjwateli patřj.)
Vžjwatelſky, adu.
Vžjwatelſtwj, Vžjwatełnjcſtwj, g. n. (práwo Vžjwánj) jus utendi.
Vžjwatedłný, (čeho ſe může vžjwati) usualis.
Vžitečný, (vžitek přináſſegicý, proſpěſſný) commodus, utilis, expediens, Nutzlich, fürträglich, dienlich, fruchtbahrlich. neVžitečný. Item idem quod půžitečný.
Vžitečně, adu. nevžitečně.
Vžitečnoſt, subst. neVžjtečnoſt.
Vžjwánj, n. part. Item idem quod Vžjwatełnoſt. u. Pr. Měſt. L. 1.
Vžiłý, adj. (dobrý, který ſe dá vžiti, aneb gehož kdo může vžiti) bonus, VII/744 non parcus, â quo facilè quid, quod petitur, acquiri potest. ein güttiger Mann, der ſich brauchen laſſet, oder υon welchem man leicht etwas, was begehret wirdt, bekommen kann. ut to geſt dobrý, a Vžiłý čłowěk.
Nevžitečný.
Vžile, adu. neVžile.
Vžiłoſt, Subst. Nevžiłoſt.
Złevžiwati, abuti, mißbrauchen.
Vžitečnjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (vžitečné činjm, lepſſjm) meliorare, υerbeſſern.
Zvžitečniti, (zlepſſiti) est perfectum Simplicis. ut on ty krunty welmi zVžitečnił.
Nevžitečniti, (wyžiti, zhorſſiti) deteriorare. on ty pole hrozně zneVžitečnił, (t. wyžił.)
VII/745 Wyžiti, (požjwánjm a nenaprawowánjm wěcy zlechčiti, a gj zneVžitečniti) utendo et fruendo, et non reficiendo, rem deteriorare. ut on ty pole wſſechny wyžił. etc.
Wyžitý, part. paſs. ut ty pole gſau wſſechny wyžitý.
Wyžiłý, idem quod wyžitý.
Wyžile, adu. Wyžiłoſt, Subst.
Wyžjti, u. žnu. wyžjwati, u. žwu.
Wyvžiti, wypožiti. wyvžjwati, wypožjwati. ¤ Idem dowyvžiti, dowypožiti. (Vžjwánj, neb požjwánj některé wěcy dokonati, usum, uel usumfructum finire, on giž těch let wyvžił.)
Převžiti, přepožiti, přewyvžiti, přewypožiti, převžjwati, přepožjwati, přewyvžjwati, přewypožjwati. (přes VII/746 čas vžjwati, požjwati) ultra tempus uti, frui, Vber die Zeit nutzen, brauchen genieſſen.
Zažiti, zažjwati, 1 mo (w žałudku gjdło ztrawiti) cibum concoquere, υerdauen. Adag. zažigeſs toho, co pes sádła.
Zažitj, zažjwánj, nom. part. concotio, Dauung.
Zažitý, part. paſs. zazitý pokrm, chylus. υerdaute speiſs.
Zážitý Nezázitý, prima longa, idem quod Zážiwný, et nezážiwný.
Zážiwný, adj. (zažjwagicý, et zažjwatedłný) concoctiuus, et concoctibilis. ut on má zážiwný žałudek. to geſt zážiwná wěc, negni zážiwná. Adag. Geſt zážiwného žałudku, (t. trpě VII/747 liwý) Geſt nezážiwného žałudku. (t. klewetný, který ničehož nemůže zažiti, t. w sobě zdržeti.)
Zážiwně, adu.
Zážiwnoſt, Subst. idem zažitj.
Nežit, g. m. (wřed. neſſtowice) ulcus, Eyſs, Geſchwör. 2 do Zažiti, zažjwati. Significat etiam (požjti, požiwati) frui, genieſſen. On zažjwá rozkoſſj, fruitur uoluptatibus. 3 tio (zakuſyti, zakuſſowati) patiendo experiri, erfahren, erfinden. on toho dobře zažige, zažjwá. až poſawad toho těžce zažjwám. 4 to Meth. sneſti, perferre, ertragen. Gá toho nemohu zažiti, non poſsum hoc perferre, Ich kann es in mir nicht ertragen.

Strany zdroje: VII/773–VII/779

Žnu, Sing. Imp. act. in præt. žał, aliqui etiam regulariter, žnuł dicunt. Inf. žjti, (srpem řeži, u. g. tráwu, obilj) metere, erndten, ſchneiden. žencý žnau na poli etc. ¤ Adag. kdo chce žjti, muſý ſýti.
Žetj, n. part. žatý part. paſs.
Žjnám. Freq.
Žeň, g. f. (čas k ſkljženj obilj. ¤ item VII/774 Samořezanj, t. žetj) meſsis, der Schnitt. die Erndte. žeň býwá gen gednau w roce.
Žnec, g. m. in obliquis e ponitur post z, propter pronunciationem, ut Žence, plur. Žencý etc. (kdo žne) meſsor, Schnitter.
Žnecſký, adj. meſsorius.
Žito, g. n. ( â žjti, Sicut rež, â řeži, idem. uel â žiwjm) Siligo, Rocken. Žitný, adj. u. Žiwjm, sub. žigi. Composita ex Žnu sunt perfecta, ut poźnu, fut. požał, præt. požjti, Inf. Composita Imperfectæ Significationis fiunt ex Freq, ut požjnám, præs. požjnał, præt. požjnati, Inf. ¤ Et ex hoc fit Frequentatiuum Compositum Požjnáwám, požjnáwał, požjnáwati. Nota, uerba Compositæ Imperfectæ Significationis formant præsens tempus etiam VII/775 in ugi, ut požinugi, in præt. požinował, Inf. požinowati. eiusdem Significationis, sicut požjnám. ¤ Et ex his iterum formatur aliud frequentatiuum, Požinowáwám, požinowáwał, požinowáwati. Et sic cætera. aduertes ergo in sequentibus illorum diuersam Significationem.
dožjti, dožjnati, dožinowati. (oſtatek požjti) reliquum demetere, das Vbrige abſchneiden. giž ten kauſek dožni. Když gſem přiſſeł na pole, właſtně dožjnali, dožinowali etc.
Nažjti, nažjnati, nažjnáwati, (mnoho nažjti) multùm demetere, Viel abſchneiden. Nažali wčera dwacet mandełů, a předeſſle geſſtě wjce nažjnali, nažjnáwali etc. u. infra differentiam â požjti.
VII/776 Nažjti ſe. (žetjm vnawenu býti) nažali ſe doſti, oni chudinky ſe nažali etc.
Odžjti, (s žetjm hotowu býti) giž odžali. sed meliùs dices, giź dožali.
Požjti, (pořád žjti) demetere, abſchneiden. Nota, Požjti habet respectum ad totum. Vžjti, ad partem. hinc si integer ager sit demeſsus, dices wſſechno požali. Si non integer, tunc uteris uerbo Vžjti, et dices, Vžali dnes mnoho, hoc est magnam partem demeſsi sunt. Item Požjti respicit etiam multitudinem. ut Požali dnes weliký kus. Vžjti, respicit quidem etiam multitudinem, quæ continetur sub toto, at nunquam respicit, nec admittit totum. Sic malè diceres, Vžali dnes wſſecko, vżali cełý pole, sed debes dicere, požali dnes wſſecko, požali VII/777 cełý pole etc. Nota 2 do Požjti differt â Nažjti, nam hoc respicit iam demeſsum frumentum quoad copiam, et numerum in ordine ad mergites, et cumulos per quindenos faciendos, et nunquam de toto dicitur. illud autem respicit ipsum actum metendi, uel quoad totum, uel quoad multitudinem, est enim Požjti, plur. gener. Sic požali wſſechno benè dicitur, at nažali wſſecko, malè est dictum. è contra benè dicitur, nažali wčera dwacet mandełů, at malè diceres, požali wčera dwacet mandełů. benè autem dices, požali wčera na 20. mandełů. id est, tak mnoho, že bude 20. mandełů.
Přežjti, přežjnati (wjce a dále než VII/778 náležj žjti) plus metere, quàm oportet, Vberſchneiden. giž gſte přežali, giž přežjnáte etc. Item (Srpem něco na dwý přeſeknauti, neb přeřezati) falce meſsoria aliquid in duas partes scindere. mit der Sichel etwas entzwey schneiden. ut přežał hada etc.
Přižjti, přižjnati (k předeſſłému wjce něco vžjti) zuſchneiden. můžeſs geſſtě přižjti, aby było s wůz.
Vžjti, vžjnati, (kus žjti) partem demetere, ein Theil schneiden. intellige respectu totius. quia nunquam totum respicit. de hac differentia uide supra Požjti.
Wyžjti, (kus negaký vžjti) excindere, ausſchneiden. nakolika mjſtech tam obilj wyžali, in aliquot locis ibi frumentum exciderunt. an etlichen Örtern hat VII/779 man das Getreyd ausgeſchnitten.
Wyžatý, part. paſs.
Zſežjti, uel sežjti, zſežjnati, de quo in Grammatica, idem quod požjti.
Zſežatý, sežatý, demeſsus, abgeſchnitten.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod