Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/157

• Biřmugi, biřmowati, Sing: Imp: act: confirmare, fürmen. (od bitj řčenj, mazánj contractum: neb ſe mazánjm, požehnánjm, a poličkem děge. geſt potwrzenj křtu)
• Biřmowáwám, Freqven:
• Biřmowánj, n. part: confirmatio, die firmung.
• Po-, z-biřmowati, est perf:

Strany zdroje: I/161–I/162

• Błáto, g: n. lutum, koth. adag. gakoby to do błáta whodił, (ô daremnjm nakładu) oleum et operam perdit co zbłáta ſe dobýwá (ô těžké prácy)
• Błatný, Błatnatý, błatitý, adj. lutosus, lutulentus, kothig. Błatná ceſta, lutosum iter, kothigter Weg. getam Błatno (getam Błato) est ibi lutosum.
• Błatnatoſt. subst: gak bych wté błatnatoſti ſſeł, (t. w tom błátě)
• Błátjm, Błátił, Błátiti. Sing. Imp. act. (błátem káljm) luto maculare, mit koth Beſudeln. Composita ex eo sunt perfecta.
• Po-, v-błátiti, idem qvod błátjm in sensu I/162 perfecto.
• Pobłácený, vbłacený (Błátem pokáłený) luto maculatus.
• Zabłátiti, (błátem zandati, zaházeti)

Strany zdroje: III/620ter–III/623

• Krew, g. f. Gen. Krwe, Sanguis, Blut. ad. Krew, a kraupy (y to nemaſtné: ô ċłowěku nevžiteċném ſe řjká) Gde do něho krew. (t. rozcházy ho, wyrozumjwá ſobě, lituge) Krew ċerná, Melancholia, das Schwartze Geblüt. Krew horká, bilis, cholera, das Bittere Blut. Krew bjłá, neb wodnatá, pituita, phlegma, das waſſerige Geblütt.
• Krewný, l. krewnatý, adj. (hogný na krew) Sanguineus, Blutreich.
• Krewnj, adj. (co ku krwi přináłežj) III/621 ut Krewnj Přjteł, amicus Consanguineus, Bluts freünd. ¤ Krewnj Přatelſtwj (krewnoſt) Consanquineitas, Bluts freündſchafft. Krewnj kámen, Hæmatites, Blutſtein. ¤ Krewnj kořen, (Bedrnjk) pimpinella, die Bibenell.
• Krewnoſt, Consanguineitas, Blutfreündſchafft.
• Krwawý, adj. (Krwj zkálený, zmazaný) sanguinolentus, Bluttig.
• Item Sanguinarius, Bluttdurſtig, Bluttgirig, ut Krwawý ċłowėk. (t. wrażedłnjk)
• Krewnice, g. f. (krewnj Gelito) Blutwurſt.
• Krwotok, g. m. Sanguinis profluuium, Blutfluſs, Blutgang.
• Saukrwice, g. f. (Krew s táłowem, táłow) sanies, Eyter.
• Społukrewný, adj. Et Subst. (Krewnj Přjtel)
• Pěnokrewnoſt, (žłuč) bilis, cholera, Galle.
• III/622 Studenokrewnoſt, (ċerná, Spáłená krew) atra bilis, Schwartz gebrantes Geblütt.
• Wodokrewnoſt, l. Wodnokrewnoſt, pituita, Waſſerig Geblütt.
• Krwawjm, Sing. Imp. act. krwawił, pr. krwawiti, Inf. ¤ Krwawjwám, freq. (Krwj káljm) sanguine maculare, conspergere, cruentare, Bluttig machen, mit Blutt beſprengen.
• Item Neut. Et in hac Signif. habet in præt. krwawěł, Inf. krwawěti (Krwj kropjm) Sanguinem Stillare, Blutten, Blutt υon ſich geben.
• Krwácým, krwáceł, krwáceti, Sing. Imp. Neut. Krwácýwám, freq. idem quod Krwawjm, Sing. Neut.
• Composita ex Krwawjm, et Krwácým, III/623 sunt perfecta, ut zkrwawjm, pokrwácým, fut. perf. ¤ Imperfecta formantur in ugi. ut zkrwawugi, pokrwacugi, præs. Imp.
• Nakrwawiti, (krwj nakałeti) ut Kdož ge to nakrwawił?
• Nakrwáceti, (Krwe, l. krwj-nakropiti,) ut což ge tam nakrwáceł! (t. krwe nacedił)
• Okrwawiti, et Vkrwawiti, Sic O- et V-krwáceti, (Krwj vkáłeti) Sanguine maculare, Bluttig machen.
• Po- et z-krwawiti, Sic po- et z-krwáceti. (Krwj hrubě pokáłeti) multo Sanguine maculare, ſehr bluttig machen.

Strany zdroje: III/881–III/884

• Ljtý, alij etiam litý, adj. (miłoſrdný), misericors, Barmhertzig. In hoc sensu autem non est in usu. Sed in Contrario, et Significat (Vkrutný) crudelis, Sæuus, Immanis, Grimmig, grauſamb. ut ljtá zwěř, ljtá ſſelma, ljtý tyran etc. hinc
• Rozljtiti ſe, perf. ( â uerbo Inus. ljtjm: geſt rozhněwati ſe, vkrutnoſt na ſe wzýti) což ge ſe na něho rozljtił etc. Deriuata ex litý retinent Significationem.
• Ljto, adu. ut ljto mi ho, doleo uicem ipsius, es iſt mir Leyd Vmb ihn. Gednoho mi ljto, III/882 druhého žeł.
• Litoſtiwý, adj. (miłoſrdný) Misericors, Barmhertzig.
• Litoſtiwě, adu. Litoſtiwoſt, Subst. (litoſt)
• Litoſtný, adj (boleſtný) dolorosus, Schmertzhafftig, Schmertzlich.
• Litoſtně, adu. dolenter Schmertzlich. Litoſtně to snáſſjm (t. boleſtně)
• Litoſtnoſt, (bołeſtnoſt)
• Litkup, g. m. (Božj penjz, genž ſe dáwá na znamenj a Swědecſtwj zawřeného trhu, po nėmž wjce ljto kupu, t. trhu býti nemá)
• Litugi, litowati, Imp. Neut. Litowáwám, freq. ¤ Significat 1 o (željm, boleſtnjm) condolere, Leyd ſein, Leyd tragen. ut gá ho welice litugi, doleo uicem ipsius, III/883 iſt mir leyd Vmb ihn. Ziadnýho nelituge etc. 2 do (sſetřjm) parcere, Schonen. ut lituge ſebe w prácech, parcit sibi, er ſchonet ſich. adag. nelitował rukau (t. mnoho vdėłał) nelitował křjdy, papjru, černidła, (t. ſſtědre počjtał) 3 io (Pykám) pænitere, ſich gereüen laſſen. adag. kdo lituge, teměř ne zhŕeſſił, qui pænitet ferè non peccauit. litowati hřjchů, (želeti) pœnitere de peccatis, Buſs Thuen. Composita ex litugi sunt perfecta cum na, po, s, v, -litowati. ut doſti gſme ſe ho nalitowali. satis de ipso doluimus. Wir haben ihn genug bedauret.
• Po- v-litowati, condolere, condolescere, III/884 Mitleyden haben. Cum Gen. skáły by mně politowali! Vlitugte mně, aſpoň Wy Zwjřata!
• Po- Vlitowánj. n. part. commiseratio, condolentia, Mitleyden.
• Slitowati ſe, (nad nėkým; cum præp. na; Smiłowati ſe) alicuius misereri, ſich Vber jemanden erbarmen. Aliqui etiam per Gen. efferunt. Slitowało ſe mu ho etc.
• Slitownjk, Slitowatel. g. m. Miserator, Erbarmer.
• Slitowatliwý, slitowatełný, adj. Miserator, Slitowatliwý Bůh etc.

Strany zdroje: III/887–III/892

• Lnu, łnuł, łnauti, Imp. Neut. (wáznu, Lepjm ſe, chýtám ſe, přichytugi ſe) hæresco, ich klebe. łne mi na to koſſiłe, (t. přichytuge ſe) nełne mi k němu myſł, (t. netáhne mne)
• Len, g. m. ( Gen. łnu) linum, Lein, Flachs.
• Lněný, adj. lineus, ut łněný ołeg, płátno, etc.
• Lněnice, g. f. łněnička dim. (něco łněného: item kus łnu)
• Lnice, g. f. (Powázka) triticum uaccinum, seu nigrum. Brandweitzen, Kuhweitzen.
• III/888 Lano, g. n. (Wełký łněný prowaz, Pławecſký prowaz) Rudens, funis nauticus, Groſsſeyl, Schiffſeyl.
• Lunt, g. m. (prowaz łněný neb kaudełný) fomes, Lunte.
• Lán, g. m. (geſt giſtá mjra rolj, mjſtem držj Lán 50. mjſtem 60. mjſtem wjce, y méně ſtrychů) Est certa mensura agrorum, ut k tomu ſtatku, dworu, nałežj dwa łány rolj etc.
• Leno, g. n. aliqui Lehno, (od łehnu: t. Manſtwj) Feudum, Lehn.
• Lennj, adj. (Manſký) Feudalis. Lennj Statek, bonum feudale. Lehn gutt. uide Man.
• Lénj. adj. (od łnutj k mjſtu, a že mu práce gako w rukau łne, t. nehbitý, neděłný) III/889 piger, ignauus, faul, Träg.
• Ljný, adj. idem, et usitatiùs, quàm łénj. adag. ljná vſta, hołý neſſtėſtj.
• Lenoſt, pigritia, Trägheit, Faulheit.
• Leniwý, adj. idem łénj. Leniwoſt, idem Lenoſt. adag. Leniwý pozadu (t. bywá, neb ať geſt) occupet extremum scabies. Lenjwá ruka, hotowé neſſtěſtj. qui uitat molam, uitat farinam.
• Lenoch, g. m. (łeniwý čłowěk)
• Lenochowitý, l. łenochowatý idem ljný.
• Lenochugi, łenochowati (geſt zaháłeti) torpere, faulentzen. Composita ex eo sunt perfecta, na, po, wy, z-łenochowati.
• Leniwjm, Inch. łeniwėł præt. łeniwěti, Inf. Et perfectum eius, Zleniwjm fut. perf. III/890 złeniwěti, Inf. perf. pigrescere, faul werden. wſſecken złeniwěł.
• Lenjm ſe, Imp. Neut. łenił ſe, pr. Leniti ſe, Inf. Lenjwám ſe, freq. (łeniwě ſobě wéſti) languidè agere, Laſs, und träg ſein. Neleniti ſe (geſt gadrně ſe mjti ke wſſemu, práce nelitowati) strenuum eſse, unυerdroſſen ſein zur Arbeit.
• Lenugi, łenowati, idem quod lenochugi.
• Lenugi ſe, idem quod lenjm ſe. Nełenowati ſe, idem Nełeniti ſe, on ſe nełenuge, něco wyzegſkati, nełenował ſe tam sám gjti. etc.
• Lenkugi, l. łenkugi ſe idem quod łenjm ſe. kde co děłati, a wyděłati, nemuſý ſe łenkowati. u. łyko.
• Ljnám, ljnał, ljnati. Imp. Neut. III/891 Ljnawám, freq. ( de Animalibus quadrupedibus dictur, quæ pilos habent, de uolatilibus autem dicitur peljchám) glabrescere, haarefall leiden.
• Po- wy-ljnati, sunt perfecta. Nýnj teprw poljnagj (t. budau ljnati) giž wyljnali etc. Composita ex łnu, sunt perfecta.
• Odłnauti, odełnauti, (něco přiłněného odtrhnauti)
• Přiłnauti (přichytiti ſe, přiwáznauti, přiłepiti ſe) adhærere, adhærescere, ut přiłnuła mi ktomu ( l. nato) punčocha, přiłnuła koſſile na ránu, etc. Přiłnuł k nėmu (t. miłoſtj)
• Vłnauti, cum præp. na (geſt vſtrnauti) ut vłnuł na tom etc.
• III/892 Wyłnauti (wytrhnauti) euellere, auſsreiſſen. wyłnauti nohu, (geſt wywinauti) Luxare pedem.

Strany zdroje: V/789–V/792

• Sý, (geſt hłas něčj přirozený) ¤ hinc
• Syčjm, ſyčeł. Syčeti. Sing. Imp. Neut. V/790 idem quod ſypjm. Item (hłas Syrowého w ohni dřewa) ut což to dřjwj ſyčj. woſyka gen ſyčj etc.
• Syčjwám, Freq.
• Po- za-ſyčeti, sunt perf. po- za-ſyčjwati. Imp.
• Sýkám, ſýkał, ſýkati. Sing. Imp. Neut. (geſt hłas boleſti, když ſe gj dotýká) což ge ſýkał.
• Sykáwám, Freq. Composita ex eo sunt perfecta. Na, po, wy-ſýkati. takto toho naſýkał, doſti ſe naſýkał, idem poſýká on než ho přewáže. co ſobě wyſykáſs? Imperfectum habent in ugi, ut poſykugi præs. poſykowati. což ge V/791 poſykował, Když ho přewazował.
• Sypjm, ſypěł, ſypěti. Sing. Imp. Neut. (ſyčjm, geſt hadj hłas) sibillare, Ziſchen.
• Sypjwám, Freq.
• Sypěnj, n. part. sibillatio, das Ziſchen. Sypěnj hadů etc.
• Po- et za-ſypěti, sunt perfecta. po- za-ſypjwati, Imp. něco tu zaſypěło etc.
• Syptjm, ſyptěł, ſyptěti. Sing. Imp. neut. Idem quod ſypjm. Item (chřapławý hłas, a tezký duch mám) což on ſyptj. Sotwa ſyptj, (t. ſotwa dychá)
• Syptjwám, Freq. Composita ex eo perfecta Sunt, na, po, wy, za-ſyptěti. doſti ſe naſyptěł, V/792 poſyptj Nám něco. mohłbys to gednau wyſyptěti. Kdo tu zaſyptěł etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod