Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/150–I/156

• Bjłý, adj: albus, weis.
• Bjłe, adv: albè, weiſlich.
• Běłoſt, albedo, die weiße.
• Bjljm, bjlił, bjliti, Sing: Imp: act: (bjłé činjm) dealbo, ich mache weiß. bjliti płatno, apricatione candefacere, telam insolare, die Leinwand bleichen.
• Bjljm ſe, paſs.
• I/151 Bjljwám, Freqven: soleo dealbare. Ich pflege weiß zu machen.
• Bėljm, bėłeł, běłeti, Sing: Imp: Neut: (bjłým počjnám býti) albesco, Ich werde weiß.
• Běljm ſe, běleti ſe, (bjłým ſe zdati, bjłým býti) albicare, album apparere. weiß ſcheinen, weis ſeyn. něco ſe tam bělj.
• Běljwám, běljwám ſe Freqven:
• Bělič, g: m. (kdo bjlj) Dealbator, weiſsmacher.
• Bělidło, (to, čim ſe něco bjlj)
• Bieličky, g: f. plur. (mjſto kde ſe płátna bjlj) locus ubi linteum insolatur, die Bleyche.
• Bjłek, g: m. albumen ovi, Eÿerklar, das weyße im Ey.
• Běłmo, g: n. albugo, das weiße im Aug.
• I/152 Běł, g: f. (přednj pſſeničná mauka, kwět mauky) flos farinæ, das reineſte, und ſchönſte Mehl, Mund Mehl.
• Běłka, g: f. Moravis (žemłe, żemlička, Nobis: kwětowka, kwětowá žemłe)
• Bělice, g: f. (bjłá ryba) alburnus, der weiſſefiſch, Blieck, Zwiblfiſch.
• Bělizna, g: f. (Kožiſſnjkum ſłowe, bjłá podbřiſſkowá Błana)
• Běliznowý, adj: (co z bělizny geſt)
• Běłooký, l. běłowoký, adj: et Subst: cæsius, katzenaugig. Composita ex bjljm sunt perfecta, dobjljm, fut. dobėługi, præs: Imper:
• dobjliti, (oſtatek zbjliti) reliqvum dealbare, l. insolare, das übrige weiſſen, oder bleichen. giž bys ten kauſek mohł dobjliti.
• I/153 Nabjliti, cum Accuſ: inalbare, albo colore, obducere, mit der weiſſen farb Beſtreichen.
• Nabjliti ſe, (prácy s bjłenjm mjti) cum præpos. s. doſti ſe s tim nabjlił, a nic nedoſtał.
• Naběławý, adj: subalbidus, weiſſlich, weiſſlichtig.
• Naběławě, adv: Naběławoſt. subst:
• Objliti (wůkoł bjłé včiniti, item: zbjliti, pobjliti) dealbare, inalbare, weiß machen.
• Odbjliti, (hotowu s bjłenjm býti) giž brzo odbjlj (t. Bude po bjłenj)
• Pobjliti, 1 mo (wſſechno zbjliti) omnia dealbare, alles weiß machen. Significat plural. gener. gáto wſſechno pobjljm. 2 do Idem qvod zbjliti, pobjliti. I/154 3 tio (Běłoſtj negakau pokałeti) albedine aliqva. maculare, mit etwas weiſſen Beſudeln. Kdož ge ho tak pobjlił?
• Pobjliti ſe, paſs: 3 æ Signifationis. kde ſe Pán tak pobjlił.
• Pobėławý, idem Naběławý. adj:
• Přebjliti, (poznowu ginák bjliti) aliter dealbare, auffs neüe weiſſen. muſým to dáti přebjliti.
• Přibjliti, (wjc bjłé včiniti) albius facere, weiſſer machen.
• Probjliti (połowičně bjłé včiniti) gen to probjljm. etc:
• Proběławý, idem naběławý.
• Vbjliti, (běłoſti pokáłeti) albedine maculare, mit etwas weiß Beſudeln.
• Vbjliti ſe, paſs: kdež ge ſe Pán tak vbjlił?
• I/155 Wybjliti, (objliti) exalbare, ausweiſſen pěkně ſobě dał ten dům wybjliti. 2 do (mnoho bjłe Barwy zpotřebowati) Viel Von weiſſen farb Verbrauchen. 3 tio insolare, Bleychen. Letos mnoho płátna wybjlili.
• Zbjliti, 1 mo idem qvod pobjliti, et wybjliti, 3 tia Significationis. 2 do Idem qvod vbjliti. Zbjłený hroby. appelavit Christus D. Hypocritas. Math: 23. 27. Et S. Paulus (Stěna zbjłená) Act: 23, 3.
• Zabjliti (bjłau barwau zamazati) albo colore obducere. Composita ex běljm, et běljm ſe. sunt perfecta. poběljm, fut. poběljwám; Imp: præs: et sic reliqva.
• I/156 doběłeti, (doceła zběłeti) integrè exalbescere, ganz weyß werden.
• Oběłeti (wůkoł zběłeti, t. wſſecek zběłeti)
• Poběłeti, poběłowati, (trochu běłeti) parum albescere, ein wenig weyß werden.
• Proběłeti, proběljwati, idem. giż heſky proběłeł, giž proběljwá.
• Zběłeti, idem qvod běljm in Significatione perfecta, ti koňowe giž wſſechny zběłeli.
• Zaběliti ſe (bjłeho ſe něco vkazati) něco ſe tam zaběłeło, aliqvid albi ibi fuit, es iſt dorten etwa weiß geweſen.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod