Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/209–V/228

• Ržád, g. m. 1 mo ( ab Hæbr. t. rozłoženj, a rozměřenj wěcý, co za čim gjti má) ordo, die Ordnung. Wſſechno ſłuſſně, a podle řádu ſe děge. 1. Kor. 14.
• Neřád (když gedno ſem druhý tam.) confusio, ataxia, disordo, die Vnordnung. 2 do (giſtý ſtaw, neb powołánj lidſké, zač ſe kdo wydáwati má.) ordo, status, der Standt, Orden. geſt řádu duchownjho, (t. Stawu) 3 io Ržad, g. m. absq accentu, (geſt páteř wěcý, gednjm pramenem ſe táhnaucých) series, ordo, Ordnung, Reyhe. poſtaweni byli, gednjm, dwěma, třemi, čtyrmi řady. l. dwogjm, trogjm, čtwerým řadem. collocati erant in uno, duobus, tribus, quatuor ordinibus. gjti w řadu, (t. geden za druhým) ire in ordine, in der Ordnung gehen. V/210 Item (poznamenawanj křidau, co ſe propige, aneb co ſe piwa neb wjna hoſtem wydáwá) ut pjti na řad.
• Ržádek, g. m. (małý řad) Item linea, Zeil. řádkowe pjſma w kněhách, lineæ, Zeilen. řádek chłeba, (t. když několik bochnjčků w gednom řade ſe peče)
• Ržádeček, alt. dim.
• Rzada, g. f. řádka, dim. (zahradnj záhon, záhonec, záhonek)
• Rzádný, adj. (wedle řádu včinený,) legitimus, ordentlich. řádná manžełka, uxor legitima, Eheweib, řádné manžełſtwo, legitimum matrimonium. řádné zpłozený (t. z řádného manžełſtwa) Neřadný, adj. (proti řádu) illegitimus, Vnordentlich. Item (nečiſtotný) inordinatus, Vnordentlich. V/211 Neřadný žiwot, (proti řádu, a Zákonu Božjmu y lidſkému) inordinata uita, Vnordentliches Leben. čłowěk neřádného žiwota.
• Rzádně, adu. ordinatè, legitimè, ordentlich. neřádně, inordinatè, illegitimè Vnordentlich. ¤ Item (nečiſtotně)
• Rzádnoſt, (spořádánj) ordinatio, Ordnung. Neřádnoſt, disordo, Vnordnung. Item, (nečiſtota.)
• Rzádkowý, adj. â řádek. řádkowý žemle.
• Rzadý, adj. sed simplex non est in usu, nisi in Compositis. ut Gednořadý, dwauřadý, třjřadý, čtyrřadý, pěti řadý, ſſeſtořadý, sedmi- oſmi- dewjti- deſeti- uel deſetořadý. Et sic ultra. quod habet unam, duplicem, triplicem, etc. seriem, etc adag. geſſtě ho ſſeſtořadá nedogała, ( sub V/212 intelligitur chudoba, že ſe ſſeſti známkami pjſſe)
• Rzadem, adu. ordine, nach der Ordnung. gděte pěknė řadem.
• Rzadmo, adu. idem. wogſko řadmo poſtawiti.
• Rzehoła, g. f. (řád) ordo, regula, Orden. Rzehoła So Benedykta, So dominyka. So Auguſtina. ordo seu regula S. Benedicti, S. Dominici, S. Augustini etc. Orden des heil. etc.
• Rzeholnj, adj. (někdo w řehole, neb z řehoły) qui est sub regula, uel in ordine. řehołnj čłowěk, religiosus.
• Rzeholnjk, g. m. (řeholnj, duchownj oſoba) religiosus, Geiſtliche Perſon.
• Rzehołnice, l. Rzehołka, řehołnička, dim. fœm.
• V/213 Rzehołnicſký, adj. (co k Rzehołnjku patřj) ut řehołnj oděw.
• Rzehołnjcſky, adu.
• Rzehołnjcſtwj (ſtaw Rzehołnjcſký)
• Pořádný, adj. (po řádu gdaucý, řádu ſſetřicý, řádný) legitimus, ordentlich, richtig. Pořádný držiteł, legitimus poſseſor, ordentlicher Beſitzer. Item solemus ironicè dicere, pořádnys, l. gſyť pořádný, geť pořádný (t. řádu neſſetřicý) tu es ordinatus, du biſt der richtige. Nepořádný (náležitého řádu nemagicý) illegitimus, inordinatus, disordinatus, Vnordentlich, Vnrichtig. Nepořádný držiteł, illegitimus, l. malæ fidei poſseſsor, ein Vnordentlicher Beſitzer. Nepořádný w gjdłe, nepořádný řemeſłnjk, nepořádné V/214 pjſmo etc.
• Bezřádný, adj. idem nepořádný.
• Pořádně, adu. (Spořádaně, wedłe řádu) ordinatè, ordentlich, richtig. nepořádně, bezřádně, (bez řádu) disordinatè, inordinatè, Vnordentlich, Vnrichtig, wſſechno ſe tam nepořádně děge.
• Pořádnoſt, (Spořádanoſt, w řád vwedenj) ordo bonus, Richtigkeit. pořádnoſt včiniti, (w řád vweſti) die Richtigkeit machen. on má pořádnoſt w ſwých wěcech. er hat die Richtigkeit in ſeinen Sachen. on nemá žádné pořadnoſti, er hat keine Richtigkeit.
• Pořád, g. m. 1 mo idem řad 1 mæ Signif. Pořád Práwa, ordo seu proceſsus juris, daß ordentliche Recht. na pořád práwa někomu, vkázati, l. povkázati. mittere ad ordinem, seu proceſsum juris. Zum V/215 ordentlichen recht weiſen, υerweiſen. bez pořádu práwa ho odſaudili. 2 do Pořád, adu. (t. gedno po druhém, bez záſtawuňku) continuè, consequenter. fort nach einander, immerfort. gděte pořád, (t. gedni za druhými,) gdi pořád tau vlicý, etc. 3 io (hned, y hned, ſpołu) mox, statim, una simul, alſobald, zugleich. může to pořád s ſebau wzyt. potest hoc statim secum accipere. er kann es zugleich mitnehmen.
• Pořádem, adu. idem quod pořád, 3 tiæ Signif. může to pořádem s ſebau wzýti.
• Napořád, adu. 1 mo (po pořádku, t. cełau pořádku obegda, wůkoł, a wůkoł) na pořád, (t. po pořádku) wařiti. 2 do (beze wſſeho wybjranj) absq discrimine, ohne Vnterſcheid. wſſeckno na pořád brał, omnia quæcunq ipsi obuenerunt, V/216 absq discrimine accipiebat. er hat alles ohne Vnterſcheid genommen. Item, (hauffně, we ſměš) turbatim, haüffig. wſſechno tam na pořád běžeło. omnes illuc turbatim cucurrerunt. alles iſt haüfig dahin geloffen, nemlich ohne Vnterſcheid der Perſohnen. Psal. 14. Wſſicknj ſe odwratili, na pořád nevžitečnj včiněni etc.
• Pořádek, g. m. 1 mo (řád, řádnoſt) series, ordo, die Reihe, Ordnung. w pořádku zſtupugicých gſau: in serie descendentium sunt: Sie ſind in der abſteigenden Reihe. gá to dobrým pořadkem vděłám. 2 do (Pořádka, t. řád, kterýmž něco wůkoł obcházý) pořádek čaſu, temporum uices, die υeränderung der Zeiten. 3 io (řád takowý, kdež každý wj, koho před ſebau, a za ſebau má. ¤ Item V/217 Společnoſt Rzemeſła giſtým řádem ſe řjdicý.) tribus, Zunfft, Zunfft ordnung.
• Po pořád, l. popořádku, adu. Secundum ordinem, nach der Ordnung.
• Pořádkem, adu. idem.
• Pořádka, g. f. (pořadek 2 dæ Signif. ) ordo, Ordnung. pořádkau, secundum ordinem, nach der Ordnung. gako w Měſtech pořádkau piwa wařj. we wſech na ponucky l. na hłáſky chodj. na kom geſt nýni pořádka? zmeſſkał pořádku.
• Pořadj, g. n. (co řadem ſtogj) series, ordo, Ordnung. w pořadj ſtáti, in der Ordnung ſtehen. Pořadj domů. ordo et tractus domuum, die Ordnung der haüſer. W tom pořadj geſt aſy 20. domů etc.
• V´řad, l. auřad (powołánj k drženj řádu, powinnoſt) officium, munus, das Ambt, V/218 Pflicht. ¤ V´řad Králowſký, v´řad Měſtſký. officium regium, ciuicum. auřad swěřiti, officium committere, k auřadu powołati, ad officium uocare, Zu dem Ambt beruffen. auřad přigjti, na ſe wzýti. Item (počet oſob Raddnjch w obcy wyſtawených t. Radda obce) magistratus. ¤ cełý Auřad za gednu oſobu nemůže.
• Vřadnj, l. auřadnj, item auřadný, l. v´řaďný, adj. (k V´řadu náležegicý) ut auřadnj słužebnjk, Seruus officij, Ambts diener. auřadnj oſoba, officialis, Ambts Perſon.
• Auředłnjk, l. V´ředłnjk. Item auřednjk, l. vřednjk, g. m. est nomen genericum, et Significat (moc řádu, neb powinnoſti někomu k drženj swěřena) præfectus. Ambtmann. ¤ Neywyšſſj Auředłnjcý Zemſſtj, V/219 Supremi Regni Officiales, die Oberſten LandtOfficirer. Menſſj auředłnjcý Zemſſtj. die Vnter Ambts leüthe. Auředłnjcý ſſeſti- neb ſſeſto-Panſſtj, Sexuiri, die Sechs herren. Auřednjk Měſta, pokładu, důchodu etc.
• Auředłnicſký, adj. (co k auřednjku patřj)
• Auřednjcſky, po auřednjcſku, adu.
• Auřednjcſtwj, auředłnjcſtwj, g. n. (auřednjcſký auřad) præfectura. Ambtmannſchafft. Verba inde deriuantur duo, řádám, l. pořádám, et řadjm.
• Rzádám, Imp. act. (geſt do řádu ſtawjm) ordinare, in ordinem redigere, in die Ordnung bringen. sed hoc non est multùm in usu, sed
• Pořádám, pořádał, pořádati, eiusdem Significationis.
• Pořádáwám, freq. V/220 Composita ex řádám, et pořádám, sunt perfecta, ut spořádám fut. perf. Imperf. præs. spořadugi, Et sic reliqua. Ex řádám autem Composita non sunt adeò in usu.
• Popořádati, idem zpořádati.
• Přepořádati, (ginak zpořádati)
• Spořádati (do řádu poſtawiti, w řád vweſti) in ordinem redigere, in die ordnung richten. Spořádati wogſko, (w ſſiku ge poſtawiti) aciem instruere, ordinare. Schlacht ordnung machen. spořádati poſłednj wůli, disponere, Teſtiren. Item (Srownati, Srownáwati) ordine collocare, in pulchrum ordinem disponere, in Schöne Ordnung bringen. Wſſechno to pěkně spořádał. Má w ſwým domě wſſechno pěkně spořádáno.
• Spořádaný, part. et adj. ordinatus, dispositus.
• Spořádaně, (pěkným řádem.) ordinatè, V/221 dispositè, ordentlich.
• Spořádanoſt (pěkný řád) bona ordinatio, dispositio, gutte Ordnung.
• Spořádati ſe, paſs. Item do řadu ſe poſtawiti. pěkně ſe spořádegte.
• Wypořádati, (Srownati, t. wſſechno, koncem wen spořádati)
• Wypořádati ſe (popořádku něco děłati) 2. Paral. 24. přjcházeł wſſechen lid, a dáwali sbjrku, až ſe wypořádali. až ſe wſſichnj s wárkami, l. w wárkách wypořádagj.
• Zpořádati, est perfectum Simplicis. ordinare, disponere, υerordnen, in Ordnung bringen.
• Rzadjm, apud Boëmos non est in usu, sed řjdjm, řjdił, řjditi. Imp. act. 1 mo (pořádně něco konám, zřizugi, vſtanowugi, poſwěcugi) řjditi, (zřjditi) ordinare, ordiniren. 2 do (Sprawugi) administrare, regere, gerere, υerwalten. On dobře řjdj obec, benè administrat rem publicam, er thuet die V/222 die Gemein wohl υerwalten. On dobře králowſtwj sprawuge, benè regnum regit. 3 io (konám, děłám, půſobjm) ago, facio, perago, expedio, ich υerrichte, ich thue. řjditi poſelſtwj, (t. konati, proč poſłán) legationem expedire, die Bottſchafft υerrichten. řjditi ſwé práce, (t. konati) labores suos peragere, ſeine Arbeit υerrichten. co on tu má řjditi, (t. děłati) quid habet ille hîc ad agendum? was hat er dahier zu thuen? 4 to (w řádu držeti) regere, dirigere, gubernare, regieren. Bůh řjdj Swět maudroſtj swau. Deus regit mundum Sapientiâ suâ, Gott regiret die Welt mit ſeiner Weiſheit.
• Rzjditi ſe cum præp. uel præp s. (Sprawowati ſe) regi, obtemperare, ſich regiren. gehorchen. lide powinni gſau zákonem Božjm ſe řjditi: homines tenentur man V/223 datis diuinis obtemperare, die Menſchen ſeyn ſchuldig dem Gottlichen Geſatz zu gehorchen. ten dům ſe řjdj dſkami Zemſkými, ista domus regitur tabulis regni. das hauß regiret ſich mit der Königh Landtafel. On ſe njm řjdj, (t. Sprawuge) ille ab ipso regitur, dependet, Mładſſj lide, magj ſe řjditi starſſjmi, juniores debent regi â Senioribus.
• Rzediteł, l. Rzjditeł, gubernator, Regirer. Item (Konatel, gednateł negaké wěcy) moderator, factor, υerwalter υerweſer.
• Rzjzenj, part. Item (gednánj, konánj, půſobenj) ordinatio, dispositio, z řjzenj Božjho ſe to ſtało, ex dispositione Diuina hoc factum est.
• Rzjdjwám, Freq. V/224 Composita ex řjdjm sunt perfecta, ut wyřjdjm, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi, ut wyřizugi, præs. Imp. wyřizował, wyřizowati. Wyřizowáwám, Freq. Et sic reliqua.
• dořjditi (oſtatek zřjditi) Iron. (nic newyřjditi, zle wyřjditi) pěkněs dořjdił! pulchrè rem expediuisti! du haſt ſchön ausgericht.
• Nařjditi, (na něco řád, a giſté wyměřenj včiniti) constituere, ordinare, decernere, υerordnen, anordnen, beſtellen. nařjdił mu wychowánj, płat, prácy etc. Item, nařjditi, nařizowati, (poručiti, poraučeti) constituere, ordinare, mandare, υerordnen, befehlen. nařjdił mu to včiniti, mandauit ipsi ut hoc faciat, er hat ihm anbefohlen, es zu Thuen.
• V/225 Nařjzenj, part. item nomen, (poručenj, vſtanowenj) mandatum, constitutum, statutum, Befehl, υerordnung.
• Nařjzený, part. paſs. constitutus, υerordnet. čłowěk geſt nařjzený Mjſtodržicý Božj w Swětě.
• Pořjditi, (geſt po ſobě řád včiniti, t. při Smrti nápadnjky swé spořádati) disponere in ultima uoluntate de rebus suis, testari, Teſtiren, υermachen, ein Teſtament machen. Item idem wyřjditi. málo tam dnes pořjdjſs, hodie parùm ibi expedies, du wirſt heüt dorten nichts ausrichten. Nic tam nepořjdił, nihil ibi expediuit, er hat nichts dorten aus gericht.
• Pořjzenj, part. item nomen (Kſſafft, poſlednj wůle) testamentum, ultima uoluntas, dispositio ultimæ uoluntatis, das Testament, V/226 der letzte Wille. ¤ bez pořjzenj z Swěta zſgjti, ab intestato decedere, ohne Teſtament ſterben.
• Pořjzený, testatus. nepořjzený, intestatus, nepořjzený ſtatek, bonum de quo non est dispositum. VnVerteſtirtes Guth.
• Podzřjditi, (na mjſtě ſwem, neb na mjſtě druhého zřjditi, vſtanowiti) substituere, substit uiren. On Swýmu Synu podřjdił Pana N. ille filio suo Substituit Dominum N. Er hat ſeinem Sohn Substitui ret den herrn N.
• Podzřjzenj, substitutio, die Substitution.
• Podzřjzený, substitutus.
• Předzřjditi, (geſt od dáwna k něčemu zřjditi) prædestinare, Rom. 8. 30. které předzwěděł, ty y předzřjdił.
• Předzřjzenj, n. part. prædestinatio. předzřjzený, part. paſs. prædestinatus.
• Wyřjditi, wyřizowati. 1 mo (nėco konám, půſobjm, k mjſtu a koncy wedu) negotium administrare, agere, peragere. υerrichten. V/227 2 do (wykonati) expedire, exequi, ausrichten. Cos pak tam dobrého wyřjdił? quid ibi boni expediuisti? was haſt du guttes dorten ausgericht?
• Wyřjzenj, n. part. expeditio, Ausrichtung.
• Wyřjzený, part. paſs. expeditus, ausgericht. Gižli ta wěc wyřjzena? est ne hoc iam expeditum?
• Zřjditi, (k něčemu vſtanowiti) constituere, demandare, committere, υerordnen, beſtellen. Zřjdił ho na Swém mjſtě, t. (wyſtawił a zmocnił) constituit illum loco sui. Er hat ihn anſtatt ſeiner υerordnet.
• Zřjzenj, nom. part. (řádné vſtanowenj) constitutio, statutum, Ordnung. Zřjzenj Zemſké, l. zřjzenj Zemſká, plur. Constitutiones Regni, terrestres, prouinciales, die Landes-Ordnung.
• Zřjzený, part. paſs. (řadně vſtanowený) V/228 constitutus, υerordnet. Zřjzená moc, (t. řádně daná)
• Nezřjzený, adj. (geſt w řádu ſe nedržicý) inordinatus, uitiosus, Vnordentlich, Vnzüchtig. nezřjzená žádoſt (w těłe panugicý) immode rata appetentia, affectus uitiosus, Böße Luſt, Vnzüchtige Begierd.
• Nezřjzeně, adu. přjliſs nezřjzeně toho žádá. (t. nezbedně, an proti řádu geſt.)
• Nezřjzenoſt, appetitus malus, ambitio, Begierde.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod