Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/550–III/552

• Koſt, g. f. ( in Gen. koſti) Kuſtka, dim. kuſtečka, alt. dim. os, Bein.
• Koſtěný, adj. oſseus, υon Bein. ¤ adag. dwa pſy ô gednu koſt (t. ſe hryzau)
• Koſtławý, adj. (koſtj płný: item kdo má wełká koſti) habens multa, uel magna oſsa.
• Koſteł, g. m. ( q. koſti ſteł) olim significabat hřbitow, cæmeterium, Kirch hoff, at moderno III/551 tempore Significat (Chrám) templum, Kirch. adag. Nevhonił ſobė toho w koſtele, (spjſs w krčmě)
• Koſteljček, dim. tempellum, Kirchlein.
• Koſtełnj, adj. (co k koſtełu náłežj) ut Koſtełnj pole, penjze, etc.
• Koſtełnjk, g. m. (Zprawce, neb Słuźebnjk koſtełnj) Aedituus, Kirchen υatter.
• Koſtnice, g. f. (kde ſe mrtwých koſti skłádagj) Oſsaria, Beinhauſs.
• Koſtiłomka, g. f. oſsifragus, l. oſsifraga, Beinbrech.
• Koſtka, g. f. alea, teſsera, Würffel. w koſtky hráti, aleis l. teſseris ludere, mit Würffeln ſpielen. ¤ adag. Gemu koſtka dobře padá (ſłaužj mu ſſtěſtj) pohořeł od koſtky, (t. prohrał.)
• III/552 Koſtkář, g. m. (hráč) aleator. Item (kdo koſtky děłá) Würffelmacher.
• Pokoſtnice, g. f. (nemoc po koſtech chodicý, Lámánj w koſtech) morbus articularis, Gliederwehe.
• Koſſťáł, g. m. koſſtiáłek, dim. (pro twrdoſt tak nazwaný: geſt ſłaup, a neb ſłaupek na němž zelj roſte) caulis, Stengel, Stürtzel.
• Koſſtiałowitý, adj. (co tak twrdé haužewné geſt)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod