Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: III/689–III/696

• Kůra, g. f. (od Žid. cutis, odkud y Latinſké pocházý. geſt Kůže ſtromu) Cortex, Rind.
• Item (Kuže chłéba) Crusta, Kruſt. ¤ Adag. Y ginde ô dwau korách chłeb gedj. (t. zdaž gſem k mjſtu přjwázán)
• Přjkořj, g. n. (co při kůře geſt) Meth. (oſtré III/690 nėkoho ( q. až do kůry) dogetj: t. křiwda, náſylj) iniuriæ, Vnrecht. ut činj mu wełké přjkořj. etc.
• Korám, -ał, -ati, Imp. Neut. ¤ Koráwám, freq. (Kůrau ſe potahugi)
• Kornatý, adj. (co hrubau, a tłuſtau Kůru má)
• Kornatjm, -ěł, -ěti, Inchoat. (Kůru doſtáwám) Eius perfectum est Zkornatěti.
• Zkornatěłý, part. Neut. do dřjwj ge hrubě zkornatełý, (t. kornatý)
• Perfectum Simplicis Korám est, Okorati, l. Vkorati. crusta obduci.
• Vkorałý, Okorałý, part. Neut. Crustatus. ut Vkorałý chłeb.
• Skorati, dicunt etiam aliqui locô vkorati, skorałý, locò Vkorałý. ¤ hinc.
• Skořepa, l. sſkořepa (Kůra Zabj) Concha.
• III/691 Item skořepa, ſſkořepa, l. skořepina, sſkořepina, g. f. (tłuſtá kůra na Wegcy, ořechu, neb ſyce etc.) testa, putamen, Schaal. adag. Kdo chce gádru, ſkořepinu tłaucy muſý.
• Skořapka, l. ſſkořápka, g. f. sſkořjpka, dim. idem quod sſkořepina.
• Item Sicut et ſſkořepina Significat (roztłučeny od hrnce, aneb hlinowatého nádobj, neb něčeho tomu podobného, a twrdého kuſy, neb kauſky) fragmenta. ut ſſkořapka, neb ſſkořepina od hrnce, wegcete, ořechu etc.
• Korab, g. m. Korábek, dim. (Kůra wypadłého ſſpałku)
• 2 do (dřewo wydłabané, aby gen gako kůra zuſtało: t. Loď, čłuň) nauis, Schiff.
• 3 io ( Moderno tempore, Wełka Loď, Wełký ſſjſſ) Magna nauis, ein groſſes Schiff. III/692 adag. přiſſeł na korab, (t. zchudł) gede na korab, (t. chudne, na mizynu přicházý)
• Koryto, g. n. Korýtko, l. Koregtko, dim. (wydłabané pro wodu dřewo, neb kámen, żłab) Canalis, Alueus, Trog, Kübel.
• Korec, l. Korčák, g. m. (Wydłabaná wěc na dłauhem držadłe k přeljwanj wody, hinc
• Korečný adj. ut Koreċný Młegn, (t. kde koła gſau s korcy)
• Korec Significat etiam (Mjra objlj, ſtrych) modius, Schäffel.
• Korba, g. f. Korbička, dim. (geſt wydłabaná, a neb z ćeho koliw giného vděłaná, a neb vpłetená Koſſina, wzłaſſt na Wůz)
• Korbičný, adj. (co korbu má, neb mjwá) ut Korbičný wůz, Miſtwagen.
• Kůrka, est diminut. â kůra. ut kůrka chłebowá.
• III/693 Item (křidlice) tegula, dach Zigel.
• Kůrkowý, adj. ut Kůrkowa ſtřecha, tectum tegulis stratum, Zigeldach.
• Kůrkowé, alij Korkowé dřewo, (geſt ſtrom Pantoffłowý) Suber, Kork, Pantoffel-holtz, Baſt.
• Korkořjk, alij Kokořjk, g. m. (že obtahłau na twaři kůrku odřezuge, t. zſtjrá, geſt ljčidło) Polygonatum, die Weiſswurtz. Kokořjk łeſnj, ferula, tapsia Siluestris, heydenſchmuck.
• Korkulice, l. Kokotice, g. f. Cuscuta, die flachsseide.
• Kořjm, -ił, -iti, Imp. act. sed Inusit. (Kůru łaupim) Perfectum eius, Okořiti, odkořiti, zſkořiti, (t. kůru ołaupiti, zſłaupiti) ut okořił ten ſtrom, zſkořił, (t. odkořił) kůru z toho ſtromu. hinc
• Skořice, g. f. Cinnamomum, Zimmetrinde.
• Skořicowý, adj. ut Strom, Woda, kůra etc.
• Okůrka, l. wokurka, g. f. (od welikoſti kůry) III/694 cucumer, Gurcken.
• Okurečný, l. Okurkowý, adj.
• Odkorek, g. m. (deſka od krage, odkrogek)
• Kořiſt, g. f. (co ſe od někud złaupj wzłaſſt z Nepřatel) Spolia, Raub, Beüt
• Item (negaký Vžitek) commodum, Nutz. ut ſſpatná geſt to koŕiſt, etc.
• Kořiſtjm, -ił, -iti, Imp. Act. (něco ſobě přiwłaſtňugi, co mé nenj) ut on sobě kořiſtj hłedá, a bere)
• Perfectum ejus est, Na- et s-kořiſtiti. ¤ ut doſti giź ſobě nakořiſtił, etc.
• Kořiſtłiwý, adj. ut Kořiſtliwý čłowěk, (který rád na cyzý wěc ſahá)
• Kořiſtugi, -ował, -owati, Imp. Act. (Kořiſtj hłedám, po kořiſtjch gezdjm, kořiſtj Nepřjtełi beru) Spolia quæro rapio, Spoliare, beüthen, beüt machen.
• III/695 Composita perfecta sunt cum Na, po, s, z-kořiſtowati. hogně ſe tam nakořiſtowali (t. ſe nabrali) což oni tam pokořiſtugj (t. pokořjſtech pogedau) wſſechno na gedno mjſto skořiſtowali, (t. Kořiſti na gedno mjſto sneſłi) Giž wſſechno zkořiſtowali, (t. pryč pobrali) nežádám toho zkořiſtowati.
• Kořjm ſe, -ił, -iti ſe, Imp. Neut. Kořjwám ſe, Freq. (geſt njžjm ſe: t. wſſechen ſe ( q. až do kůże, t. až do obnaženj, gako zagatým ſe činjwám) w moc, gako negakau kořiſt, odewzdáwám) submittere se, ſich Vntergeben, ſich demütigen.
• Perfectum eius est Pokořiti ſe. on mu ſe na negweyſſ pokořj etc.
• Pokorný, adj. Humilis, demütig.
• Pokorně, adu. Humiliter, demütig
• Pokora, l. Pokornoſt, Humilitas, Demüttigkeit.
• III/696 Kuhrám, l. skuhrám, -ał, -ati, Imp. Neut. skuhráwám. freq. (horljm, ſtėžugi, hořekugi ſobě pro kořiſti odňaté) lamentari, wehe klagen.
• Item (nařjkati, hořekowati ſobě načkoliw giného) conqueri, klagen, ſich beklagen. On wzdyckny ſkuhrá, že nic nemá.
• Skuhrawý, (kdo rád skuhrá)
• Skuhrawec, skuhránek, g. m. idem skuhrawý. Toť ge skuhránek (který ſe chudým děłá)
• Composita sunt perfecta, cum Na, po, wy-ſkuhrati. ut doſti ſe naſkuhrał. wzdyckny poſkuhráwá, a ſnad geſſtě dále poſkuhrá, Předce ſobě něco wyſkuhrał.

Strany zdroje: IV/416

• Pokora, Pokorný, u. Kořjm.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod