Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 2 skupiny hesel.

Strany zdroje: IV/534–IV/542

Přegi, přjł, l. přáł, přjti, uel práti, Sing: præs: imp: neut. faueo, ich gönne, cum Gen: et Dat: personæ. ut gá mu wſſeho dobrého přegi, faueo ipsi omnia bona, Ich gönne ihm alles gutt. Uenit â přegdu, nebo stim co rád mám přegdu, a přecházým k druhemu. Composita ex přegi, sunt perfecta. ut dopřegi, dopřáł, dopřjti. Frequentatiuum, přegi non habet, et consequenter neq Composita habent tempus Imperfectum. nam fauor uerus non patitur imperfectionem. Et IV/535 admittit solùm duas præpositiones.
dopřjti, dopráti ( est, puſtiti něco za właſtnj) dare aliquid alteri, ut sit eius proprium, υergönnen. Medle dopřeg mi toho (t. prodeg, neb deg z łáſky) quæso faueas mihi hoc, id est, uendas, l. des mihi hoc etc.
Popřjti, popřáti (na čas propugčiti) ad tempus fauere, concedere, auf eine Zeit υerleihen. ut popřeg mi schránky pod swau ſtřechau, Popřegeli mi miłý Bůh zdrawj, Si Deus mihi fauerit, l. dederit ualetudinem. Deriuata
Přjzeň, g. f. fauor, Gunſt. má v wſſech ( uel odewſſech, při wſſech, IV/536 wſſech k ſobě) přjzeň. habet apud omnes fauorem. hinc uenit uerbum perfectum.
Spřjznjm, Sing: Fut: act: spřjznił, spřjzniti (spřáteliti, t. do přatełſtwj vweſti) amicitiâ jungere, Sed magis est in usu paſsiuum.
Spřjzniti ſe, (spřáteli ſe, t. w přatełſtwj s někým wegjti) amicitiâ iungi. cum præp: s. ut spřjznił ſe s Pánem N. spřjznili ſe społu etc.
Spřjzněný (s někým) přátełſtwjm spogený, amicitia iunctus. Gſau Spřjzněnj, sunt amicitiâ iuncti, id est Amici.
Přjzniwý (kdo přege) fauens, fauorabilis, günſtig. gſau mu wſſicknj přjzniwj, omnes ipsi fauent, Es IV/537 ſeyn ihm alle günſtig. Item Přjzniwý, dicitur etiam whljdný, ochotný, Přjwětiwý, Včinný. benignus, humanus, holdſelig, angenehm.
Přjzniwě, adu.
Přjzniwoſt, Subst. fauor, Günſtigkeit.
Nepřjzeň (záwiſt) inuidia, inuidentia, maleuolentia, Mißgunſt.
Nepřjzniwý, (záwiſtiwý) inuidus, Misgönner.
Nepřjzniwým býti (t. nepřjti, záwiděti, záwiſtiwým býti) inuidere. Vngünſtig ſeyn, Vbel wollen. záwiſtj, nepřjznj chřadnauti, inuidia tabescere, Záwiſtj hořeti, inuidiâ flagrare.
W nepřjzni býti (w nemiłoſti, w IV/538 nepřjzni býti, mrzeti, omrzełým býti) inuidia premi, inuidiosum eſse, zu Vngunſt ſeyn, υerhaſt ſeyn.
Nepřjzniwė, adu. Inuidè, Mißgünſtig.
Nepřjzniwoſt, idem nepřjzeň.
Přjteł, g. m. Amicus, fautor, Freündt, in plur: habet Přatele, Amici. Přjteł Significat etiam (Krewnoſtj, neb přjbuznoſtj Spogený) consanquineus, cognatus, υerwandt. Adag: Přjteł přjteli Bůh (t. Ochránce, Pomocnjk, Vtěcha) homo homini Deus. Přjteł geſt dobrá wěc, ale běda kdo gich mnoho potřebuge. (proto že w nebezpečenſtwj potřebugem přáteł) amicus, est res bona, at uæ ipsi, qui multis indiget. ratio est, quia in IV/539 periculis solemus indigere amicis.
Přátelſký, l. po přátełſku, adj. amicus, freünd, ut geſt můg Přátełſký. Item, Přátełſký, amicabilis, freündlich. ¤ Přátełſké pſanj, amicabiles literæ, freündlicher Brief. Přatełſké pozdrawenj etc.
Přátełſky, adu. amicè, freündlich.
Přátelſtwj, amicitia freündſchafft.
Přáteljm, -lił, -iti. Sing. Imp. neut. cum præp: s. přáteliti s někým, (towarýſſiti) ut oni społu přátelj, t. towaryſſj. uti aliquo familiariter, familiariter simul degere, conuersari. Gemeinſchafft mit einem haben.
Přáteljwám, Freq.
IV/540 Spřáteljm. Fut. perf. Spřátelił, Præt. spřateliti, Inf. idem quod spřjzniti. Spřáteliti ſe, idem spřjzniti ſe, ut hîc Supra.
Nepřjteł, (nenáwjſtnjk, Protiwnjk) Inimicus, hostis, Feündt. Adag: lepe mjti wſſecky lidi Přáteły, než gedineho Nepřjtele, meliùs est omnes homines habere amicos, quàm unum inimicum.
Nepřátełſký, hostilis, feündtlich.
Nepřátelſky, l. po nepřatełſku, adu. hostiliter, feündlich. Nepřatełſky proti druhému táhnauti, hostiliter contra alterum pergere, feündlich wieder den andern ziehen.
Nepřátełſtwj (nenáwjſt, protiwnoſt) IV/541 inimicitia, hostilitas, feündſchafft.
Nepřáteljm, (wáłčjm, bogugi) nepřátelił, nepřáteliti. Sing: Imp: neut: Cum præp: s. ut nepřáteliti s někým. inimicitas, l. hostilitatem contra aliquem ducere, exercere, die feündſchafft wieder einen führen. wzdycky społu nepřátelj.
Nepřátelugi, idem. nepřáteljm.
Nepřáteljwám, Freq: Composita sunt perfecta. Imperfecta non dantur.
donepřáteliti, (nepřátełſtwjm dokonati, t. vmřjti) inimicitias finire, id est mori. die feündſeligkeit Enden, daß iſt ſterben. giž geſt donepřátelił.
IV/542 Nanepřáteliti ſe, (nepřátełſtwjm ſe Vnawiti) inimicitijs fatigari, mit der feündſeligkeit müde werden. Když ſe społu doſti nanepřátelj, potom ſe spřátelj (t. smjřj.)
Ponepřáteliti, l. ponepřáteliti ſe. (powáłčiti) aliquamdiu inimicum fieri. Ponepřatelj a potom smjřj ſe.
Wynepřáteliti ſe (přeſtati wałčiti) ceſsare ab inimicitijs.
Znepřáteliti, inimicum facere, Zum Feündt machen. Když ho snjm na negweyſs znepřátelił, potom ge zaſe spřátelił, t. smjřił
Znepřáteliti ſe, inimicum fieri, Zum Feündt werden.

Strany zdroje: IV/564–IV/578

Proti. Præp: Datiui. contra, wider, usum et Significationem, uide in Gram: P. 3 a Cap. 9. Obs: 2. Significat etiam comparationem, respectu, gegen. ut nic to negni proti onomu, hoc nihil est respectu illius, das iſt nichts gegen den andern.
Naproti, idem quod proti. Inde prouenit duplex uerbum. Pru. et protiwjm ſe.
IV/565 Protiwjm ſe, -ił. -iti ſe. Sing: imp: neut: cum Dat: Significat, naproti čeljm, odpjrám, aduersor, Ich widerſtrebe. Item zkazyti hledám, persequor, Ich υerfolge.
Protiwjwám ſe, Freq.
Protiwný (odporný) aduersus, widerwertig.
Protiwnoſt, Subst. Protiwně. adu.
Protiwnjk, (odpůrce, Nepřjteł) Aduersarius, Widerſacher.
Protiwenſtwj. (nebezpečenſtwj, od Protiwnjků hledagicých zkazyti) persecutio, υerfolgung.
Protimyſłný, (kdo proti myſli, t. na wzdoru ginemu děłá) Contrarius, widerſpenſtig. činiti protimyſłnoſt, geſt na wzdoru činiti.
Proto, Adu: ideò, darum.
Protož, Aprotož. Conj: Ideóq, Itáq, ergo, IV/566 darum dann, derowegen. etc. Composita ex Protiwjm ſe. sunt perfecta. licet sint pauca, nempè.
doprotiwiti ſe, absq ullo casu, et additamento. significat mori. ſterben.
Naprotiwiti ſe, (protiwenjm ſe vnawiti) ut naprotiwił ſe doſti.
Zprotiwiti ſe, cum Dat: rebellare. Widerſpenſtig werden.
Pru, přeł, přjti. Sing: imp: act: (na proti čeljm) nitor, contradico, ich ſtrebe. habet Dat.
Přiti ſe, contendere, litigare. cum præp: ô. ut Přiti ſe s někým ô něco. est (na odpor ſtawěti) obniti, widerſtreben. Wj že křiw geſt. a předce ſe pře. hinc
Pře, g. f. (wěc ô njž ſe prau) causa, lis. handel, Sach. hinc solemus dicere. Má IV/567 dobrau, ſłuſſnau, Sprawedliwau: a zaſe. złau, křiwau, shniłau, při. Adag: złatá pře.
Rozepře, autem est (hádánj o při) Controuersia. Zwitracht. ut ô toto geſt rozepře: toto geſt w rozepři: Giná ó to rozepře wznikła. Nota. Solemus loco pru, dicere etiam přjm. přeł, přjti. nego, contradico. ut nepřjm toho, non nego hoc. Sic Nepřjm, Nepřjm ſe. concedo. non ego. Sed Composita hoc uerbum non admittunt.
Pjrám, Iter: Pjráwám. Freq: Sed utrumq non est in usu. nisi in Compositis. Composita ex pru, fiunt perfecta. ut Fut. Odepru. Præt: odepřeł, Inf. odepřjti. Imperfectum præsens formant ex Iterat: pjrám. ut odepjrám, -ał, -ati. Et ex eo sunt omnia tempora Imperfecta. Ex Frequentatiuo pjráwám, fit frequentatiuum præsens, odpjráwám, -wał, -ati. IV/568 Et inde sunt omnia tempora frequentatiua. Admittunt sequentes præpositiones.
Opru, opjrám, opřjti, opjrati. opponere ad sustinendum aliquid, ne ruat, cadat.
Opřjti ſe, opjrati ſe, paſsiuè. cum Dat: uel præp: ô ut opjrá gedno druhemu, uel opjrá ſe gedno ô druhé. 2 do Opřjti ſe (někomu, neb něčemu) est Na odpor ſe poſtawiti, resistere, ſich wieder ſetzen. opřeł ſe těm pohrůžkám. 3 io Opřjti ſe (ô něco) est zpolehnauti, inniti, ſich anlehnen. ut opřeł ſe ô słaup, ô zeď etc. Adag. Nemáſſli ſe oċ opřjti. nezdwjheg (t. nemáſſli ſe nač zpolehnauti, nezačjneg pře) hinc.
Opor, g. m. t. opřenj. resistentia, Slunce tu má pěkný opor. (t. přjhodné mjſto k opjranj:) Sol habet hic egregiam repercuſsionem radiorum.
IV/569 Odepřjti, odpjrati, cum Dat: Significat 1 mo (nepowoliti,) denegare, abſchlagen. ut odepřeł mé zadoſti, denegauit meæ petitioni, Er hat mein Begehren abgeſchlagen. 2 do nepřiznati ſe, zapřjti. negare, contradicere, widerſprechen, laugnen. ut on tomu z gewně a patrně odpjrá. a odpjrá tim, a tim, etc. ille huic clarè, et rotundè contradicit, Er thuet es klar, und ausdrücklich widerſprechen.
Odporugi, odpořjm. idem Significat, quod odpjrám, contradico, nego, obnitor. Ich widerſpreche, widerſtrebe. Sed primum est usitatiùs.
Odpor, Significat 1 o obiectio, argumentum negatiuum, Widerrede, Beweỷſs. 2 do actionem, qua uocatur Boëm: Odpor, Impugnatio, Widerſpruch. Połožiti odpor ( uel odpjrati) nekterému zapiſu IV/570 wedſkách Zemſkych, neb Kněhách Měſtſkych, est Impugnare aliquam inscriptionem in Tabulis Regni, uel libris Ciuicis, einen Widerſpruch erlegen. etc. Odpor držeti někomu, resistere.
Odporný, Significat 1 mo (který rád odporuge.) Widerſpenſtig. 2 do Nepřigemný (zraku, chuti, myſli etc) widerig, widerſinnig, contrarius. 3 io genus actionis denotans. ut odporná pře, Widerſpruchs action. 4 to Odporugicý aduersus. ut odporná strana, (t. odporugicý) aduersa pars, Gegentheil.
Odpornoſt, Subst. Odporně, adu. přicházý mu to odporné etc.
Odpůrce, Odpornjk (protiwnjk) Aduersarius, Widerſacher, Gegentheil.
Popřjti, popjrati, cum Dat: Et Accus: IV/571 (Zapjrati) negare, laugnen. on to wſſechno, uel tomu wſſemu popjrá. omnia negat. Er Laugnet alles. addito trochu, poněkud, qualificat uerbum. on tomu ſyce poněkud popjrá etc.
Poodepřjti, poodpjrati, cum Dat: (trochu zapjrati) parùm, aliquantum negare. wenig laugnen.
Podepřjti, podpjrati, cum Accus: (něco, aby nekleſło, neb nepadło, podſtawiti) subniti, fulcire, Unterſtützen, ſteüren. podepřjti dům, ſtřechu, ſtrom etc. Meth. podpjrati někoho, est (ſſtemffłowati,) pomáhati, aby swau wěcý nekleſł.
Podepřený, part. perf. Et sic cæterorum uerborum.
Podpora (to čimž ſe wěc podpjrá) IV/572 columna, fulcrum, Pfeiler.
Podpůrce, Podpjrateł, (kdo podpjrá.) Item Podpůrce. dicitur Subfidejuſsor. hinc
Podpůrcſtwj, fideiuſsio.
Spodepřjti ſe, Decomp: cum præp: na. est (Spolehnauti) ut spodepřeł ſe na Boha. Confidit Deo. na łokty ſe při stole spodpjrati, negni mraw.
Rozepřjti, rozpjrati, (rozewřjti, roztahnauti) distendere.
Sepřjti, (Sročiti, do hromady k sporu připrawiti) cum Accus: confrontare.
Spjrati, cum Accus:
Sepřjti ſe. Cum s. et o. hoc datur rei, illud personæ. (hádati ſe,) litigare, controuertere. ¤ Item contestari litem, ut sepřeł ſe s njm ô meze. litigat simul de limitibus, Giž ſe s njm sepřeł. IV/573 Iam cum illo litem contestatus est. Er hat ſchon den Rechts Streit conte ſtirt.
Sepřenj, sepřenoſt, contestatio litis, confrontatio. Giž ſe ſtało mezy njmi Sepřenj. Iam est lis contestata inter illos.
Spor, Significat 1 mo contestatio litis. po wzeſſłým Sporu etc. post litem contestatam. 2 do rozepře, lis, controuersia, Rechts Strittigkeit. magj mezy sebau spor, habent simul controuersiam, litem.
Sporný, adj. (saudný) controuersus, litigiosus, Strittig.
Spornoſt, Subst: ta wěc zůſtáwá na spornoſti. hæc res est in lite, die Sach iſt ſtrittig.
Vpřjti, (Sobě něco, cum Dat: et Accus.) něco ſobě vrputnė w Vmyſł wzýti, pertinaciter aliquid in animum sumere. Když IV/574 on ſobě co vpře, Žadný nic neřjkeg, quod ille in mente sua concludit, nullus quidquam ad hoc dicat. hinc.
Vpor, pertinax propositum.
Vporný adj. Vpornė, adu. Vpornoſt, Subst. Vrputný, vrputně, Vrputnoſt. pertinax, pertinaciter, pertinatia, halßſtarrig, halſſterrigkeit.
Wypřjti, wypjrati ſe, (mocý wychýliti ſe, wydegmati ſe, wypukati ſe)
Zepřjti ſe (někomu cum Dat.) est, naodpor ſe poſtawiti, resistere, ſich widerſetzen. hinc
Zpaura, (myſł zpjragicý (t. zpečugicý ſe) poſłuſſenſtwj) peruicatia, contumatia. Item, wyſokomyſłnoſt, pegcha, Nadhernoſt, honoſnoſt, nadutoſt, insolentia, superbia, arrogantia. hochmut, Vbermut, hoffart.
IV/575 Zpurný, (nepoſłuſſný, twrdoſſigný) peruicax, contumax, Widerſpänſtig. Item, Pyſſný, wyſokomyſłný, Nadherný, Insolens, superbus, arrogans, hochmütig, hoffärtig, Stoltz.
Spurnoſt, Subst: æquè duplicis Significationis.
Zodpořiti, cum Accus: (sporné včiniti) controuersum facere, strittig machen. Zodpořił mu ty Meze. Item contestari litem. ut giž Žałobu zodpořił, iam contestatus est litem.
Zodpořiti ſe, idem sepřjti ſe. ut giž ſe zodpořili, jam contestati sunt litem.
Zodpořiłý, (Sporný) controuersus, ſtrittig. Zodpořiłý łeſy, hranice etc.
Zapřjti, zapjrati. (něco, nečim cum Instr: et Accus:) est (zawřjti) occludere IV/576 cum aliquare. ut zapřeł wrata sochorem, polenem, sſpałkem etc ¤ Meth.
Zapřjti, cum Accus. est (nepřiznati ſe) negare. inficiari, laugnen, υerlaugnen. Nezapjreg, wſſak ô tom wjſs. ¤ aliquando etiam cum Gen. construitur, ut wſſeho zapřeł, prawdy zapřjti ne mužeſſ.
Zapjrawý, zapjragicý, Zapjragičný, zapjrantliwý, negatiuus.
Zapjragičnoſt, Zapjranliwoſt. negatio.
Zapora, g. f. Zapornjk, g. m. Zapjradło g. n. (čim ſe co zapjrá.) Adag. děłá zápornjkem, t. meth. zapjrá. Deriuata alia.
Sporý ( q. Spodepřený) Significat 1 mo dłauho trwagicý, diu durans, ut sporá ceſta. 2 do Vžitečný, frugalis, utilis, Sporý chleb.
IV/577 Spořičký, dim.
Spoře, adu.
Sporoſt. Subst.
Neſporý, neſpoře, neſporoſt. Negni to Sporo. (t. negni to s vžitkem) non est cum fructu. ¤ buchty gſau neſporý na máſło.
Sporota. g. f. (Sſetřenj, aby dłauho trwało,) frugalitas, parsimonia, Mäſſigkeit. Vžjwá Sporoty.
Spořjm, -ił, -iti. Sing. Imp. Neut. (ſſetřjm, aby neVbýwało, skaupjm ſe, skrbjm) parco, ich Spare.
Spářjm, Iterat: Inusit:
Spořjwám. Freq. Spořj prawdie, Significat Meth: łže. mentitur. Er lüget. Adag. kdo Spořiti chce, od vſt začjti muſý. IV/578 Composita ex Spořjm, fiunt perfecta. Imperfectum fit ex Iteratiuo, ut přiſpářjm, at usitatius in ugi, ut přiſpořugi. Ex Frequentatiuo fit Frequentatiuum, ut přiſpořjwám.
Naſpořiti, comparcere, Zuſammen Sparen. Co tatjček naſpořił, to synaček rozhegřił, seu rozpořił.
Poſpořiti, (trochu vspořiti) parùm parcere. wenig Sparen.
Přiſpořiti, adaugere, υermehren. Přiſpoř Nám wjry. Psal: 33. 22. Nám gen swe miłoſti, přiſpářeg w hognoſti.
Rozpořiti, (mrhati) dillapidare, consumare, diſsipare, υerthuen, υerſchwenden.
Vſpořiti, perfectum est uerbi Simplicis. Radby wſſudy něco Vſpořił, (t. vgał)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod