Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/438–IV/443

• Práce ( ex peru et chce, q. pránchce, contractè eliditur nch, nebo kdo nechce děłat, býwá tak dłauho prán, až chce, tak že potom chtjti muſý, a odtud ſłowe práce.) labor, Arbeit. Adag. nic bez práce, nil sine labore. čłowěk ſe bez práce nenagj, homo non edet sine labore. Gednau pracý. (t. zprawiti něco, bez dwogjho chozenj, neb začjnánj) uno labore. Po prácy mjło odpočinaut. post laborem iucundum requiescere.
• Pracný, (těžký, obtjžný, co práce dodá) laboriosus, Mühſelig, ſchwer. Pracná žiwnoſt, rolj, ceſta etc. IV/439 pracně mu to přigde etc.
• Pracowný (kdo rád pracuge,) qui libenter laborat, der gern arbeyten Thuet.
• Pracowitý, (kdo zwykł prácem,) asuetus laboribus, laboriosus, arbeitſam.
• Pracowateł, Pracownjk. (kdo pracuge) laborator, Arbeiter.
• Pracownjček, dim. Žertem řjkáme, kdo ſe sám ku prácem trhá. joco solemus appellare talem, qui se ultro solet ad laborem offerre.
• Pracugi, Sing. p. Imp. act. pracował, pracowati. laboro, ich arbeite. Construitur 1 mo cum Accus: gá budu něco pracowati. aliquid laborabo. Ich will etwas arbeiten. 2 do Cum præp. w. pracowati w něčem, IV/440 gt něco děłati, neb něčemu ſe včiti, cwičiti) laborare in aliqua re, discere. 3 io cum præp. ô. ut pracowati ô něčem, uel ô něco (t. dobýwati) gá ô to nebudu pracowati, ego non sollicitabor de hac re. O čem gſte nepracowali, žjti budete. Ioan. 4. 4 to cum præp. k. ut pracowati ku porodu, (roditi) est parere, gebähren. Pracowati k Smrti (vmjrati) laborare ad mortem, id est mori, ſterben. 5 to cum Instr: ut pracowati ceſtau, (geſt gjti) ire, gehen.
• Pracowáwám, freq: Composita ex pracugi, sunt perfecta. ut wypracugi, Fut. Imperfectum Præsens, et cætera IV/441 tempora formant ex Frequentatiuo. ut wypracowáwám, -wawał, -wawati. admittunt has præpositiones.
• dopracowati (prácy dokonati) laborem perficere, die Arbeit υerrichten. Meth: Vmřjti, mori, ſterben.
• Napracowati ſe (přjliſs až do Vnawenj pracowati) nimium usq ad debilitatem, l. laſsitudinem laborare. ¤ ut Napracowali ſe Nebozý, l. Nebožatka, a to darmo, Nimiùm miseri, usq ad debilitatem laborarunt, et quidem gratis. Napracowali gſme ſe doſti etc.
• Odpracowati, (od práce přeſtati) â labore ceſsare, aufhören υon der Arbeit.
• Popracowati, parùm laborare, wenig IV/442 arbeiten. čaſem popracowati neſſkodj. aliquando parùm laborare non nocet: bisweilen etwas wenig zu arbeiten ſchadet es nicht.
• Vpracowati, actiuè, (něco vděłati) laborando conficere. ut co dnes vpracuge (t. vděłá) zegtra gakoby to naſſeł.
• Vpracowati ſe, paſs: (pracy ſe vnawiti) labore fatigari. ut vpracował ſe wełmi, ualdè â labore est fatigatus.
• Wypracowati. elaborare. ausmachen, ausarbeiten. pěknė tu wėc wypracował, rem illam pulchrè elaborauit, er hat die sach ſchön ausgemacht. Cum Dat: personæ. Significat. wyzegſkati, lucrari, gewinnen. co ſobė rukama wypracuge, na to geſt žiw: solet ille Dat: ſobě, IV/443 aliquando omitti, sed subintelligitur, quod manibus lucratur inde uiuit. was er mit ſeinen händen gewinnet, daVon lebet er.
• Zpracowati ſe, (prácemi zemdljti) laboribus debilitari, frangi. Sic čłowěk zpracowaný, homo laboribus fractus. Kdo ſe při obcy zpracuge, hoden ałmužny býwá.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod