Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/710–VII/723

• Žeru, Sing. Imp. act. in præt. žrał, VII/711 l. žhrał, Inf. žráti, l. žhráti. (Nemrawně, łakomě gjſti, hłtati) uorare, freſſen. žereliž gako włk. Pſy ſe žerau. (t. kauſagj.) Item Significat, potare, potationibus indulgere, helluari, popinari, græcari, nepotari. braſſen, Schwelgen, Schlemmen, Zechen, ſtets im Wirthshauſs. ligen, Vndt ſauffen.
• Žránj, žhránj, n. part. uulgo accentum in a, abijciunt. Po žhranj choditi, na žhranj gjti etc.
• Žrádło, žhrádło (gjdło žrautů) cibus helluonum, aliquando sumitur, pro gula.
• Żraut, Žráč, (hłtoň, łakotný, hłtawý,) helluo, gulo, mando, gluto, uorax, fräſſig, freſſer, Braſſer.
• VII/712 Žrautſtwj, g. n. uoracitas, edacitas. gulositas, fräſſigkeit, freſſerey.
• Žrawý, adj. (hłtawý, łakotný) uorax, edax, fräſſig. Item (kauſawý, sſtjpawý) corrosiuus.
• Žrawě, adu.
• Žrawoſt, Subst.
• Žeru ſe, žráti ſe, (proſkakowati, tratiti ſe) ut ten papjr ſe žere, (t. proſkakuge) wjno ſe w sudu hrubě žere, (t. tratj)
• Žřenj, g. n. (boleſt ſtřewnj) colica paſsio, Grimmen, Darm gicht. (od žranj) moderno tempore dicunt Zřenj (od Swjránj) sewřenj.
• Žráwám, žhráwám, Freq.
• Žjrám, Freq. Simplex non est in usu. Sed cum Compositis. Composita ex Žeru, sunt perfecta. ut požeru, fut. Imperfecta fiunt ex frequentatiuo VII/713 Żjrám, ut požjrám, præs.
• Požjráwám, Freq. Et sic alia. Aliqua etiam alterum Frequentatiuum, Žráwám admittunt, ut infra uidebitur, sed ualdè pauca.
• dožrati, dożhráti, dožjrati, Aliqui etiam breuiter pronunciant, (oſtatek sežhrati) reliquum deuorare. das Vbrige auffreſſen. Giž to take dožer. Giž to můżeſs dožhrati. Když gſem přiſſeł, geſſtě ho dožjrał.
• Nažhrati ſe, nažrati ſe, (do wołe, do ſytoſti, přjliſs ſe nagjſti) nimium uorare, υiel freſſen, sich anfreſſen. co gſau ſe pak geſſtě ne nažhrali? quid ergo adhuc non satis commederunt? seu necdum commestionem absoluerunt? Mohli ſe nažhrati.
• VII/714 Ožrati, ožhrati. (nápogem přepłniti, opjti, opogiti) inebriare, υolltrincken, υollſauffen. hrozně ho ožrali, až do němoty, až hned padł, ho wožhrali.
• Ožrati ſe, ožhrati ſe, ožjrati ſe, (opogiti ſe, opjti ſe) inebriari, ſich υoll ſauffen, υolltrincken. hrozně ſe ožrał, ožrał ſe do němoty, až do záwratu hławy, etc. on ſe každý den ožjrá
• Ožrałý, ožhrałý, part. neut. (opiłý, opogený, napitý, napogený) ebrius, temulentus, potulentus, truncken, wohl bezecht. Item sumitur aliquando loco. ožraliwý, ožjrawý, oźjračný. ut to wjno geſt ožrałý, (t. že ſe po něm brzo ožere.)
• Ożralec, ożhralec, g. m. (opilec) potator, ebriosus, Trunckenboltz, υerſoffener.
• VII/715 Ožrałſtwj, ožhrałſtwj, (opiłſtwj) ebrietas, temulentia, Trunckenheit, das Vollſauffen.
• Ožrale, ožhrale, adu.
• Ožrałoſt, ožhrałoſt, Subst. (opiłſtwj, opiłoſt.)
• Ožjránj. n. part.
• Obežrati, obežhrati, obežhráwati, obžjrati, (obkauſati, a sežhrati) ut kdo ge ten chłéb tak obežhrał.
• Obeżrałý, obežhrałý, obežrawý, obežhrawý, obžerný, adj. (łakotný, hłtawý) uorax, ingluuiosus, fräſſig. ý, mutato in e, fit adu. et in oſt, fit Substantiuum. ut obežrale, obežrałoſt, uoraciter, uoracitas.
• Obžerſtwj, (łakotnoſt) gulositas, uoracitas, fräſſigkeit.
• VII/716 Obežralec, obežhralec, g. m. idem quod Obežrałý.
• Požrati, požhrati, (pořad žráti) decommedere, deuorare, auf freſſen. ut on to wſſechno pożhrał, totum hoc decommedit, Er hat alles aufgefreſſen. on by to sam požrał.
• Pažerky, pl. g. m. (požerky, t. žrádło, které po žrácých zuſtało) cibus, qui post commeſsationem adhuc remansit.
• Požjrám, præs. Imp. požjrał, požjrati, Significat (pohłtiti, do hrdła házeti, cpáti do ſebe.) deglutire, glutire, sorbere, υerſchlingen, υerſchlicken, υerſchlucken, in ſich ſchlucken. on nic ani nekauſá, ale požjrá.
• Požru, požhru, l. požřu, požhřu. Aliqui etiam požřjm dicunt fut. perf. VII/717 idem quod požjrám, in præt. požřeł, požhřeł, Inf. požřjti, požhřjti. ob differentiam â požeru. (pohłtnauti, seżrati.) deglutire, einſchlingen. On to po gednau pożhřeł. Požjrał to dłauho, než to požřeł. Nota, tempore moderno dicunt pozdru, pozdřeł, l. pozřeł, pozdřjti, pozřjti. quæ pronunciatio et facilior, et meo judicio etiam pulchrior.
• Požjrawý. Adj. (kdo hłtawě žere, a gen požjrá)
• Požirawec, idem
• Požjrawě, adj.
• Požjrawoſt, Subst.
• Přežrati, přežhrati, přežhráwati, přežjrati, (přegjſti) Nemohau toho přežrati, non poſsunt hoc decommedere, deuorare. Sie können es nicht auffreſſen.
• VII/718 Přežrati ſe, přežhrati ſe. (přegjſti ſe, přjliſs ſe nagjſti) nimiùm uorare, ſich Vbereſſen, Vberfreſſen. Přežhrał ſe, a nýni od toho ſtůně etc.
• Prožrati, prožhrati, (žhranjm promrhati, vtratiti) perpotare, perpotando consumere, υerſauffen. ut on wſſechno giž prožrał, promrhał) iam omnia potando consumpsit. Er hat ſchon alles υerſoffen. Gak gen penjż doſtane, hned ho prožere. 2 do (protrawiti) co gſte prožrali na hoſpodě, (t. progedli) quid consumpsistis uorando in diuersorio.
• Prožrati, prožjrati, (weſkrz prokauſati) peruorare, durchfreſſen. ut myſſi to prožrali na mnoho mjſtech.
• Prožjrati ſe, prožrati ſe, paſs. ut ten VII/719 papjr ſe prožjrá. das Papier ſchlägt durch.
• Prožjrawý, adj. penetratiuus, mordax, durchſchlägig.
• Prožrati ſe, prožhrati ſe. Meth. cum præp. w. libenter commedere, gern eſſen. ut on to hrozně rad gjdá, prožrał by ſe w tom (t. progedłby ſe)
• Sežrati ſe, seżhrati ſe, (společně ſe ožhrati) pluralitatem denotat. ut wſſicknj ſe do gednoho sežhrali. omnes ad unicum se inebriarunt. haben ſich alle mit einander υollgeſoffen.
• Sežrałý, sežhrałý, (społuožrałý) ebrius, Truncken.
• Sežrale, seżhrale, adu.
• Sežrałoſt, sežhrałoſt. Subst.
• Vžrati, vžhrati. Vžjráti, cum Gen. VII/720 (kus něčého zſežrati) partem alicuius rei deuorare, Ein Stuck υon etwas freſſen. ut kdo ge vžhrał ty pečeně, toho kołáče, toho chléba etc? quis uorauit ab hac aſsatura, placenta, pane? Wer hat υon dem gebratenen, Kolatſchen, Brod gefreſſen? Někdo toho wjna vžhrał, (t. vpił) aliquis de hoc uino bibit. Es wirdt einer υon dem Wein getruncken haben. On takto rad wſſeho vžjrá, vžjráwá. Kočky vžhrali mu nos. Pſy vzhrali mu nohy y ruce etc. 2 do (odkauſati) ut ta myſs to vžrała, (t. odkauſała) 3 tio Vžrati ſe, vžhrati ſe. idem ožhrati ſe. Vžhrałý, Vžhralec. idem quod Ožhrałý, Ožhralec.
• Wyžrati, wyžhrati, wyžhráwati, VII/721 wyžjrati. (nemrawně, hłtawě wygjſti) deuorare, ausfreſſen. ¤ dicitur autem, et de commestione, et de potatione. ut wſſechno to wyžhrał. (t. wygedł, neb wypił.) 2 do (wytrawiti) uictualia consumere, auffreſſen. ut giž tam w těch zemjch wſſechno wyžhrali (wygedli, l. wytrawili) ¤ Meth. Wyžhrati někoho, (žhranjm mnoho zſtráwiti, k chudobě přiweſti) ut Gakbyſte wy mne wyžhrali! (t. waſſjm zhranjm ô wſſechno přiſtrogili!) 3 tio (Žranjm. t. kauſánjm djru w něčem neweſkrz vděłati) ut ten chléb myſs wyžhrała, (t. wykauſała)
• Wyžrati ſe, wyžhrati ſe, (žhranjm VII/722 ztłuſtnauti, ztučněti) commeſsando pinguescere, mit freſſen, Vndt sauffen fayſt werden. ¤ Aliquando Simpliciter sumitur loco (wygjſti ſe) pinguescere. fayſt werden. Gak ge ſe giž tam wyžhrał, (t. wygedł.) Item (potrawy wyžhrati) commeatum consumere, Proffiant υerzehren. ut Nechegme, ať ſe tam wyžerau, (t. potrawy ztráwj) Když ſe tam wyžerau wzdáti ſe muſý. oni ſe tam brzo wyžerau.
• Zſežrati, Zſežhrati, zſežráwati. (požhrati, Pohłtati, zſhłtati) deuorare, auffreſſen. Na okamżenj to zſežhrał. ¤ Nota illud z. solet aliquando in loquelis omitti, de quo in VII/723 Gramm. docui.
• Zſžjrati, zſežjrati, l. zžjrati, Meth. Significat, (vtiſkowati, ochuzowati)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod