Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/420–V/433

• Skok. (geſt hłas hozenj sebau někam znamenagicý) hinc
• skákám, ſkákał, ſkákati. Sing. Imp. Neut. salto, ich ſPringe.
• skáči, ſkákał, ſkákati. idem quod ſkákám, deriuatur secundùm regulam Grammatices, P. 2. cap. 25. Obs. 4. nro 4. Not. 2.
• Skočjm, fut. est perfectum uerbi ſkákám, in præt. ſkočił, Inf. ſkočiti. Adag. do ohně by ſkočił (ô čłowěku ſłužebnem: item łakomým neſmyſłně do ohně łeze) skoč wzhůru, nebo dołu. (kdo ſe ô něco opowážliwě pokauſſj) iacta est alea, aut ux, aut asinus, V/421 uel aut asinus, aut nihil.
• Skákáwám, ſkákáwał, ſkákáwati. Freq. Deriuata.
• Skok, g. m. saltus, Sprung. ſkok vděłati, (geſt ſkočiti) saltum facere, ein Sprung Thuen. ſkokem běžeti, (co negtaužegi běžeti) celerrimè currere, recht geſchwind Lauffen. ſkokem geti, pleno cursu pergere. Adag. od hoſpody krokem, k hoſpodě ſkokem. (t. z prwu znenáhła, potom tauž)
• Skočný, adj. (kdo rád ſkače) qui libenter saltat, der gerne ſpringet. Item applicatur etiam rei. ut ſkočná piſen, ſkočný tanec. cantus saltum incitans.
• skákáwý. adj. idem ſkočný.
• Skákawec, g. m. (který djwně křepčj,) V/422 petaurista, Springer.
• Skočec, g. m. (bylina) cataputia, Springkraut. skočec wětſſj, palma Christi, Wunderbaum. Skočec menſſj, lathyris, cataputia, Springkraut. Composita ex ſkákám, et ſkači. item ex ſkočjm, sunt perfecta. ut poſkákám, poſkači, poſkočjm, fut. Imperfectum tempus formant in ugi. ut poſkakugi, præs. poſkakował, præt. poſkakowati, Inf.
• Poſkakowáwám, Freq. Compos. Et sic reliqua Composita formabuntur.
• doſkákati, doſkočiti, doſkakowati, (někam na giſté mjſto, t. až k cýli) ut gá bych tam na gedne noze doſkákał. gá tam doſkočjm. on tak dłauho bude doſkako V/423 wati, až někdy nepřjgemně doſkočj. giž doſkáká. (t. dokonał.) Meth. doſkočiti, (geſt dogjti) aliquò ire, hin gehen. gá tam sam doſkočjm. (t. čerſtwě dogdu) medle doſkoč tam. etc.
• doſkočný, adj. (který wſſudy doſkočiti muſý)
• doſkočnoſt, g. f. (držoſt)
• Naſkákati, (máło, neb mnoho ſkákati) ut nebohý, což toho naſkáče. máło toho naſkáče. etc. Item, naſkákało mu, niákých puchýřu.
• Naſkákati ſe, (dłauho ſkákati) ut doſti gſme ſe naſkakali, (t. doſti dłauho tancowali)
• Naſkočiti, (na něco, geſt naběhnauti, narazyti ſe,) ut sam mu na kord naſkočił. V/424 Item naběhnauti, intumescere, aufſchwellen. ut naſkočiła mu baułe.
• Naſkakowati (někam, geſt nabjhati pro zwědy něčeho)
• Nadſkočiti, (na horu ſkočiti) on ho nadſkočił, a chytił.
• Obſkočiti, (někoho wůkoł) circumdare. Vmbringen. ut Naſſj obſkočili nepřjtele, naſſe wogſko od nepřáteł obſkočeno.
• Obſkakowati (obcházeti) gen obſkakuge, ałe neſmj dorazyti.
• Odſkákati, (přeſtat ſkákati) finire saltum, aufhören zu ſpringen. giž odſkákali, (t. odtancowali.)
• Odſkočiti, (od něčeho) absilire, resilire. daVon ſpringen. odſkočił od něho, když V/425 mne widěł.
• Odſkakowati, resilire, resultare. až to odſkakowało etc.
• Poſkákati, (drobet ſkákati) parùm saltare, etwas wenig ſpringen. poſkáká, a nechá tak.
• Poſkakowati, idem quod poſkákati in Sensu Imp. ut drobet ſobě poſkakuge. Item (radoſtj płeſati) exultare, ut až radoſtj poſkakował.
• Poſkočiti, (gednau trochu ſkočiti, poſkakowati, geſt čaſtěgi, ſkočiti.) drobet ſobe poſkočjm, parùm saltabo, ich will wenig aufſpringen, Tantzen. Kułhawý poſkočj, gako gełen Iz. 35. 6.
• Poſkok, g. m. ut na poſkoku býti, (geſt hotowu býti) in procinctu eſse, bereit ſeyn. V/426 on chce, aby mu wzdycky na poſkoku był. gemu na poſkoku etc.
• Podſkočiti. (někoho, geſt z oſydeł naň wyſkočiti, a popadnauti, item podweſti, oſſiditi) fallere, decipere, Betrügen. hodně ho podſkočił. tu gſem podſkočen etc.
• Přeſkákati, (ſkákánjm přemocy) saltando uincere, Vberſpringen. on by nas wſſechny přeſkákał.
• Přeſkákati, přeſkočiti, přeſkakowati, (přes něco) transilire, Vberhupffen. wſſechny ty płoty přeſkákali. přeſkočił ho y s koněm, on tam ławice, y ſtoły přeſkakuge. Adag. Giž bych rád přeſkočił (t. cýł: rád bych toho odbył, čeho na ſebe čekám) Kde nemužeſs přeſkočit, podłez. (t. V/427 wyšſſjmu ſe podeg)
• Přeſkok. g. m. na přeſkok čjſti (geſt s přeſkákáwanjm, t. wypauſſtěnjm něčeho) Na přeſkok dėłati, (t. chwátawě) Na přeſkok vtjkati, (t. vtjkage geden druhého chce přebėhnauti) wſſechno to na přeſkok, (t. napřekot) vtjká.
• Přeſkáčka, g. f. idem přeſkok. na přeſkáčku, neb přeſkáčkau, (t. přeſkokem) čjſti.
• Předſkočiti, předſkakowati, præsilire, υorſpringen. předſkočił ho, předſkakował geden druhého etc.
• Přiſkočiti, přiſkákati, přiſkakowati. (k nėčemu) aſsilire, zuſpringen. přiſkočił k němu, přiſkákał tam, wzdyckny přiſkakował. etc.
• V/428 Přiſkočiti, (někomu na pomoc, l. ku pomocy, k pomocy) aſsilire, in auxilium uenire, beyſpringen.
• Proſkákati, (ſkákánjm promrhati) proſkákał płaſſť, kord, (t. ztratił) per saltum perdidit pallium, gladium. durchs Tantzen hat er ſein Mantel, Degen υerlohren.
• Proſkakowati, (weſele ſkákati) znamenitě ſobė proſkakuge. Item (procházeti, wyſkytowati ſe) ut sem tam hławnj, y mornj nemoce proſkakugj (t. ſe wyſkytugj) hinc inde capitales, et pestilentiales morbi prosiliunt, prorumpunt.
• Proſkočiti, proſkakowati (ſkrze mezeru, ſkrz něco progjti) durch V/429 ſpringen, durchbrechen, durchſchlagen. ut papjr proſkakuge. dał mu něco hned to proſkočiło. proſkočił ſkrz ně etc
• Proſkočiti ſe, proſkákati ſe, proſkakowati ſe, (geſt poſkákati ſobě) saltare, aufſpringen.
• Rozkočiti ſe, (geſt rozpuknauti ſe, gak ſe při nádobach ſtáwá) diſsilire, entzwey ſpringen. υon einander ſpringen.
• Sſkočiti ſe (w gedno) zuſammen ſpringen.
• Vſkákati, ut máło toho vſkákám, ty bys ho vſkákał, t. ſkákánjm přetrhł.
• Vſkočiti, perf. vſkakowati Imp. (na ſtranu) ad partem saltare, auf die seiten ſpringen. ut vſkočił za dweře, za ſłaup, na ſtranu, etc. Item (vtecy, ſtraniti, vſtraniti) V/430 effugere, entweichen. wſſechny dopadli, krom geden vſkočił etc. ten pták mu wzdyckny vſkakuge. hinc
• Vſkok, l. auſkok, g. m. effugium, Ausflucht. gen auſkoku hledá, chytá ſe toho, a toho vſkoku etc. Meth. vſkok. (wýmłuwa, záſtėra) excusatio, Entſchuldigung.
• Vſkočný, l. Auſkočný, adj. (kdo s auſkoky zachazý)
• Vſkočně, adu.
• Vſkočnoſt, l. auſkočnoſt, g. f. effugium, Ausflucht.
• Wſkákati, wſkočiti, wſkakowati (do něčeho) insilire, saltare. einſpringen. ut wſſichnj do řeky wſkákali, wſkočił do pokoge, wſkočił mu do řeči ( l. w V/431 řeč) Ginemu w řeč (do řeči) wſkakowati nenj cnoſt etc.
• Wyſkakati, wyſkočiti, wyſkakowati, Significat 1 mo (z něčeho wen ſkočiti) exilire, prosilire, ausſpringen. wſſichnj woknem wyſkákali, wyſkočił na něho z domu, na vlicy etc. wzdyckny to wen wyſkakuge etc. 2 do (od Země zhůru) ut wyſkoćił na ſtůł, na ſtolicy etc. saltauit ad mensam, scamnum, iſt auf den Tiſch, auf die Banck geſprungen. 3 io (z giných na před) ut on ge ſy dałeko wyſkočił. ¤ Et Nota admittit in hoc sensu, po: ut powyſkočiti, (t. drobet wyſkočiti) gá ſobě drobet napřed powyſkočjm (t. drobet napřed V/432 pugdu) 4 to wyſkákati, (něčeho ſkrz ſkákánj dogjti) wyſkákał sobě (t. wytancował) na ſſaty etc. wyſkákał ſobě hůł na záda etc. 5 to Wyſkakowati, (geſt poſkakowati) on heſky wyſkakuge etc. 6 to Wyſkákati ſe, (proſkákati ſe) takto gſme ſe hodně wyſkákali. egregiè saltauimus, Wir haben wacker geſprungen.
• Wzkákati, wzkočiti (na něco) insilire, consilire, aufſpringen, auf etwas ſpringen. wſſichni wzkakali na ławice, a geden wzkočił na ſtůł etc.
• Zaſkočiti, (zaſtawati, zamezyti, djru neb průchod zandati) transitum V/433 impedire, den Paſſ υerſchrencken. ut zaſkočił mu djru, ceſtu, průchod, zaſkočili mu dweře etc. Item (někam ſkočiti) newjm kam ta perła zaſkočiła, (t. ſe poděła) zaſkočił mu w hrdle kus maſa etc. zaſkočił někam, za dweře, za ſłaup (t. vſkočił.)
• Zſkočiti, zſkákati, (od nėkud dołu) desilire, herabſpringen. ut zſkákáli z moſtu do wody. zſkočił z wokna dołu etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod