Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: IV/271–IV/272

• Pták, g. m. ( q. pipták, od piſku, že pjſká) hinc piſkle, ptáče, které teprw pjſká, ut supra dictum. Alij deriuant Pták, a Létám, seu polétugi, uolo, quasi Peták, t. łeták, l. Poleták etc. Græci πετεινος, auis, uolucris, Vogel. Adag. pták k letu, kůň k běhu, čłowěk k djłu (t. ſtwořen)
• Ptáček, g. m. dim. item Ptáče, -ete, g. n. Ptáčátko, g. n. auicula, Vögelein.
• Ptactwo, collect: multitudo auium. Math: patřte na ptactwo Nebeſké etc.
• Ptačj (co z ptáka geſt, a neb ptáku náležj) gako peřj, sádło etc. ¤ Adag: newjm čeho by v něho nenalezł, leč ptačjho mléka. (t. boháč geſt)
• Ptačj zob, ligustrum.
• Ptáčnjk, g. m. (ptaku łowec), auceps, Vogler. IV/272 kdo ptáky skupuge, a zaſe prodáwá, qui coemit, et iterum uendit aues.
• Ptáčnice, g. f. fæmina talis.
• Ptáčnjcſtwj, (ptáčnjcſké vměnj) ars aucupatoria. ptáky łapati, chytati, dicitur čjhati, aucupari. hinc čjhadło, aucupium, čjhař, auceps.

Strany zdroje: IV/599–IV/600

• Pták, g. m. ( q. Peták, t. leták) aſsonat Græco, auis, uolucris, Vogel. ¤ Adag: Pták k letu, Kůň k bėhu. (ſtwořen)
• Ptaček, g. m. dim. item Ptáče, Gen. ptáčete: Ptáčátko, g. n. auicula, υöglein.
• Ptactwo, collect. multitudo auium. Math. hleďte na ptactwo Nebeſké.
• Ptačj, (co z ptáka geſt, aneb Ptáku naležj) ut ptačj peřj, sádło, noha. etc. Ptačj pes, υogelhund. ¤ Adag. Newjm čehoby v něho IV/600 ne nalezł, leċ ptačjho mléka. (t. boháč geſt.)
• Ptačj zob (keř geſt) ligustrum, Mund holtz.
• Ptáčnjk, (Ptáku łowec, čihař) auceps, υogler.
• Ptáčnjcſký, adj. (co Ptačnjku naležj) aucupatorius, das zu υogelfang gehöret.
• Ptáčnjcſtwj (ptáčnjcſké vměnj) aucupium, υogelfahung.
• Ptáčnikugi, Ptákugi (čihařugi) Sing. Imp. act. (ptaky chytám) aucupor, ich υogle.

Strany zdroje: VII/584–VII/589

• Zobám, uel zobi per regulam Grammatices, zobał, zobati. Sing. Imp. act. ( q. zbjrám, l. objrám, t. po zrnku beru) Est proprium animalium uolatilium rostra habentium. Et Significat, grana rostro petere, id est comedere. ut Słepice zobagj pſſeničku, galinæ comedunt triticum, die hüner freſſen Weitzen. To ptacý rádi zobagj. hoc libenter aues uolant, das freſſen gern die Vögel etc. hinc
• Zob, g. m. (Ptačj, uel slepičj potrawa) cibus auium, υogel eſſen.
• VII/585 Ptačj zob, ligustrum, Reinweide, Mundholtz, Beyholtz.
• Zobánj, g. n. nom. part.
• Zobati Meth. Item Zob, etiam commestionem hominis aliquando significat. ut oni tam čaſto dobrý kauſky zobagj, ( l. zobáwagj) magj tam niáký dobrý zob. etc.
• Zobáwám -wał, -wati. Freq. Composita ex Zobám, zobi, fiunt perfectæ significatîonis. ut Wyzobám, wyzobi, Freq. wyzobał, præt. wyzobati, Inf. In significatione Imperfecta contruuntur præpositiones cum Freq. ut Wyzobáwám, præs. wyzobáwał, præt. wyzobáwati, Inf.
• VII/586 dozobati, dozobáwati, (oſtatek dogjſti) reliquum decomedere. das Vbrige aufeſſen. Giž tu pſſeničku dozobali.
• Nazobati ſe (zobem ſe naſýtiti, nagjſti ſe) saturari comedendo. ſich aneſſen. Ptácý, když ſe nazobagj, sedj, anebo spjwagj.
• Ozobati, ozobáwati, (około zobati, obgjſti.)
• Odzobati, (přeſtat zobati)
• Pozobati, (pořád zobati) decomedere, aufeſſen. To oni wſſechno pozobagj, hoc illi totum decomedent. das werden Sie alles aufeſſen. Si addatur part. drobet, trochu, etc. qualificat uerbum. ut drobet pozobati, VII/587 (máło zobati) parùm comedere, wenig eſſen.
• Přizobati, Přizobáwati, (geſſtě drobet pozobati) parùm plus comedere, etwas wenig noch eſſen. Ten pták geſſtě přizobáwá.
• Wyzobati, idem quod pozobati. Si tamen cibus eſset in aliquo concauo, non pozobati, sed wyzobati, utendum est. Ty slepice to wſſechno z toho sudu wyzobali.
• Zzobati, l. zezobati, idem quod pozobati.
• Deriuata.
• Zub, g. m. (koſt w vſtech k potjránj pokrmů) dnes, der Zahn.
• Zaubek. dim. Adag. Má řjdké zuby. VII/588 de mendace. Zub zubu nedoſkakował. ( l. zyma było)
• Zubj, adj. Zubj čerw, masſo, paradło etc.
• Zubný, adj. idem Zubj.
• Zubatý, Zubowatý. adj. (welké zuby magicý) dento, dentatus, Lang Zahn.
• Zubał, Zubáč, Zubatec, g. m. idem quod zubatý.
• Zubr, g. m. urus, bubalus Syluestris, Auer ochs.
• Zubitrh, zubotrh, zubiłom, g. m. (kdo zuby trhá) argyta, Zahnbreche.
• Bezzubý, adj. edentulus, edentatus, Zahnlos.
• Zubatjm, zubowatjm, -ěł, -ěti. VII/589 Sing. Imp. Inch. (počinám zuby doſtawati: Item welké zuby počjnám mjti) incipio dentes habere. si autem est sermo de homine jam dentato, tunc significat, incipio magnos dentes habere. ut on hrozně zubatj.
• Zubák, g. m. pl. zubácý. Zubkyně, g. f. dicuntur oues quædam â dentibus sic dictæ. Composita ex ijs sunt perfecta. ut o- pře- wy- z-zubatěti -zubowatěti.
• Bezzubjm, Sing. Imp. Inch. (počinám zuby tratiti) incipio dentes perdere, ich fange an die Zähne zu υerlieren. Perfectum eius est zbezuběti. ut giž do konce zbezuběł. giž brzo zbezubj. etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod