Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/29

• Raroh, (od rázu a rohu, geſt pták z pokolenj geſtřábu) accipiter stellaris, Sternhabicht.
• Rarauſſek, dim.
• Raráſſek, (pekełný geſtřáb, t. čert) infernalis accipiter, malus Spiritus, dæmon, höllhabicht, böſerGeiſt, der Teüffel.
• Raregk, in usu roregk, g. m. Roregcý, l. raregcy, plur. (od rázu, a křiku) apodes, Spier Schwalben.

Strany zdroje: V/110–V/116

• Roh, g. m. ex Hæbr. 1 mo cornu, horn. ut roh gelenj, krawſký, kozý. etc. V/111 2 do (Kopyto nohy, pro podobnoſt błány) ungula, Klaue, huff. 3 io (Vheł, pro podobnoſt půſoby, gako roh ſtolu, domu, čepice etc. ) angulus, Eck, Zippel. act. 10. proſtěradło za čtyry rohy vwázané. 4 to (trauba) ut paſtuſſj roh, l. paſtuſſiroh, paſtuchoroh. buccina, Kuhehorn, hirtenhorn. křiwý roh, (ſſałmage, l. ſſałamag, trubiroh) lituus, Krumhorn, Schalmey. 5 to Meth. (pýcha) superbia, Stoltzheit. bere na ſebe rohy. muſyſe mu ty rohy zſrazyti. ¤ Adag. cyzý chłeb mjwá rohy (na cyzým opatřenj ſnadně čłowěk zrohatj, t. zpýchá. gá mněł, že má rohy. (když ſobě ċj nepřatełſtwj zlechčugeme)
• Ružek, dim. Item (nadoba ptačj, z které pigj) potistris, Trinckherlein.
• Rohowý, adj. (co z rohu geſt) corneus, hörnerner. rohowý čerw, seps, hornwurm.
• Rohatý, adj. (co rohy má) cornutus, V/112 gehornet. ut rohatý dobytek, rohatý mėſyc etc. Meth. (pyſſný) superbus, ſtoltz. ¤ adag. Bohatj, obyčegně rohatj.
• Rohowatý, l. rohowitý (co mnoho rohú má)
• Rohatě, rohowatė, adu. Rohatoſt, Rohowatoſt, Subst.
• Rohač, g. m. (rohatý weliký brauk, rohatý chrauſt) scarabeus cornutus, ein Schröter, hirſchkäfer. Item (diwoká kačice, l. kachna, křehář) mergus, Teücher, Taucher. Roháč wełký, mergus magnus, catharactes. scharb, Seemeer.
• Raroh, u. suo loco.
• Rohatina, g. f. 1 mo (házecý kopj) iaculum, miſsile, Wurff Spies. 2 do (žerd ptácnjcſká, na niž lep ſe ſtawj) ames, amites, Leimſtange, garnſtange. 3 io (náſtrog železný kowařſký, dwa rohy magicý) instrumentum ferreum fabri duo cornua habens. V/113 4 to Rohatiny, plur. (wjdle) tridens, Miſtgabel.
• Roždj, g. n. collect. (rohůw, neb hran auſečky, t. okłeſſtky, třjſky,) sarmenta. Reiſs. act. Apost. c. 28. 3.
• Rožen, g. m. (končiteho něco, gako roh z dřewa, neb železa) ueru, Bratſpieſs. dáti na rožen, infigere palo. na roźně pýcti, aſsare in ueru. Adag. obracý rožen, a giný gj pečenj. (t. on má prácy, a giný vžitek.)
• Rohatjm, Sing. Imp. Inch. Actiuæ Signif. (rohaté činjm.) in præt. rohatił, Inf. rohatiti. cornutum quid facere, gehörnet machen. Paſsiuæ Signif. (rohy doſtáwám) in præt. rohatěł, Inf. rohatěti. cornua accipere, die hörner bekommen. Meth. (pyſſným počjnám býti, rohy na ſebe beru) superbire, ſtoltz werden.
• Rohatjm ſe, rohatiti ſe proti nėkomu: geſt srditi ſe, koſyti ſe.
• Rohatjwám. Freq.
• V/114 Composita.
• Paroh, g. m. (geſt roh z rohu wyroſtłý, t. ratoleſt rohu: gako gelen má parohy) parohy, parohowe, plur. rami cornuum, Zincken an einem horn.
• Parůžek, dim. (małý paroh)
• Trubiroh, u. roh, n. 4 to Item, buccen, buccinator, ZinckenBlaſer.
• Nárožnj, adj. (co narohu geſt, Vhelnj) angularis, eckig. ut nárožnj dům, angularis domus, das Echhauſs.
• Gednorožec, g. m. (zwjře ô gednom rohu, l. s gednjm rohem) unicornu Einhorn.
• Gednorožcowý, adj. ut gednorožcowa koſt.
• Noſorožec, g. m. (zwjře roh na noſu magicý) Rhinoceros, Naſehorn.
• Noſorožcowý, adj.
• dwaurohý, l. dwogrohý, adj. (dwa rohy magicý) bicornis.
• Třjrohý, l. třenohý, třirohý, trogrohý. adj. V/115 (třirohy magicý) tricornis.
• Čtwerrohy, l. čtwerorohy, adj. quadricornis, ut čtwerrohý ſtůł. Potes etiam ulteriùs formare, ut pětirohý, ſſeſtirohý, sedmirohý, oſmirohý, etc. Composita ex rohatjm, sunt perfecta. Imperfectum non amant. Si tamen eo quis opus habuerit, formandum est ex frequentatiuo.
• dorohatiti (oſtatek zrohatiti)
• Narohatiti, (drobet zrohatiti)
• Narohatěti, (drobet rohy doſtati)
• Orohatiti, (rohami opatřiti) cornibus instruere, mit hörnern υerſehen. Item (wůkoł zrohatiti) kdo ge ten ſtrom tak orohatił?
• Orohatěti (rohy doſtati, zrohatěti) diw že geden ſtaroſtj neorohatj, l. nezrohatj. wſſakby geden takowými ſtaroſtmi orohatěł!
• Orohacený, part. paſs.
• Porohatiti, (pořad, napořád rohatiti) V/116 on ty ſtromy za den wſſechny porohatił.
• Přirohatiti, (wjce zrohatiti)
• Zrohatiti, et zrohatěti, est perfectum Simplicis. Meth. zrohatěti, (geſt zpyſſněti) superbum fieri, ſtoltz werden. giž hrubė zrohatěł, est iam ualde Superbus factus. Er iſt ſchon ſehr ſtoltz worden. Nota, Aliqui etiam dicunt rohowátjm, -ěł, -ěti, in Significatione paſsiua. (t. rohy doſtáwám, rohatjm) Cuius perfectum est zrohowatjm, zrohowatěti

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod