Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/161–V/168

• V/162 Ruh, g. m. ( ab Hæbr. t. bauře, nepokog, roztržka) sed est inusitatum, hinc
• Ružjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (bauřjm, bořjm, peru, bodu, trhám, táhám) sed non est in usu.
• Rauhám ſe, rauhał ſe, rauhati ſe cum Dat. Sing. Imp. neut. (bauřjm proti Bohu, vtrhám Bohu, t. złobiwě proti Bohu młuwjm) blasphemo, ich Läſtere Gott. rauhał ſe Bohu. Item (něčj ſłowa neb hłas s poſměchem opakowati) cum Dat. uerba uel uocem alicuius cum irrisione repetere. hinc
• Rauhánj, blasphemia, Gottes Läſterung.
• Rauhawý, alii Ruhawý adj. (chtjwý k rauhánj, kdo ſe rád rauhá) blasphemus, Gottesläſterlich. ut rauhawa ſłowa, rauhawý čłowěk, gazýk.
• Rauhawě, adu. Rauhawoſt Subst.
• V/163 Rauhač, alij Ruhač, (kdo ſe rauhá) g. m. Blasphemus, Gottesläſterer.
• Rauháwám ſe, Freq. Composita ex eo perfecta sunt hæc.
• Narauhati ſe, (dłauho se rauhati)
• Porauhati ſe, est perfectum Simplicis Signif. 2 dæ proto był bit, že ſe mu porauhał.
• Porauhanj, nom. part. mimesis.
• Porauháwati ſe, est Imp. Deriuata.
• Oružj, g. n. (zbraň, gak Charwatj po dnes tak gmenugj. ¤ Item nadobj gakekoli řemeſłnjka, náčin.) arma, Gewehr. Zach. 11. 15. wezmi ſobě oružj paſtyře błázniwého (t. hůł, neb bič paſtýřſký, neb co tehdáž Paſtyřj mjwali)
• Náružjm, l. náružiwjm, -ěł, -ěti. Sing. Imp. Neut. Eius perfectum est V/164 znáružěti, znáružiwěti. (počjnám ſmutným, skormauceným, podiwným býti, wáſſnjm) on niák wſſecek znáružiwěł, totus est quodammodo melancholicus factus.
• Naružiwý, adj. affectuosus, anmüthig, beweglich. náružiwě, adu.
• Náružiwoſt, (wáſſeň) affectus, Bewegung, Anmuth.
• Rum, g. m. (zbořené ſtawenj, t. zbořenina, zřjcenina, l. zbořeniny, zřjceniny, plur. ) rudera, υerfallenes hauſs, Scherben, Schutt und Stein hauffen. Item (wſſeliké Smeti s wápnem, a pjſkem tež drobným kamenjm Smjſſený)
• Rumugi, rumował, rumowati, Sing. Imp. act. (rum wywážjm, neb wynáſſjm) rudera eueho, uel exporto, kolik gich tam rumuge?
• Rumowáwám. Freq. V/165 Composita sunt perfecta. Imperfectum non amant.
• dorumowati, (do konce wſſechno, l. do oſtatku wyrumowati) giž ten drobet take dorumug. Item (s rumowánjm hotowu byti) giz gſme my dorumowali.
• Narumowati ſe, (prácy s rumowánjm mjti) takto ſe doſti narumowali.
• Orumowati, (wokoło rumowati)
• Odrumowati, (rum z něčeho pryč vprázdniti) odtudto neydřjwe odrumugte. Item dorumowati 2 dæ Sign.
• Porumowati, (na chwjlku rumowati)
• Rozrumowati (rum na ruzno rozundati, rozhazeti)
• Vrumowati, (djł negaký neb kauſek odrumowati) máło gſy dnes vrumował.
• Wyrumowati (rum pryč wywezti, neb wyneſti) giž gſme wſſechno wyrumowali. V/166 Ani za půł łéta toho newyrumuge.
• Zarumowati (rumem zandati, zahágeti)
• Raura, g. f. (ſtudna, ſtudowna, do niž ſe woda wede, a nebo z niž ſe woda wede) castellum, Waſſer Stube.
• Raurnj, adj. (co k rauře přinaležj) raurnj ſtřjkačky, salientes siphunculi, Brunnenröhr, ſprützröhr.
• Ružj, nobis Ruſý, adj. (barwa mezy bjłau, čerwenau, a černau proſtřednj) quasi ruffus, Leibfarbig.
• Rus, l. Ruſſan, g. m. Ruſowe, Ruſſane, plur. Ruxolani, Ruteni. Reüſſen.
• Ruſy, plur. cuius Declin. uide in Gram. Part. 2. cap. 18. Ruſsia, Ruthenia, Reüſſen. pugdu do Rus, był gſem w Ruſych.
• Ruſký, adj. ut Ruſká zem, idem Ruſy.
• Růr, g. m. (paprſſłek Tkadłcowſký) V/167 scapus, pecten, Weberblat.
• Ruffián, g. m. (Swodnjk) leno, Kugler, hurenwirth.
• Rufiánka, g. f. (Swodnice) lena, Kuglerin. hurrenwirthin.
• Rufiánſtwj, (Swodnicſtwj) lenocinium, Kuglerey.
• Rufianjm, -ił, -iti. Sing. imp. act. (Swozugi, obchod ſwodnjcſký wedu) lenocinium exercere, Kugler abgeben. Neut. -ěł, -ěti (chytám ſe swodnjcſtwj) incipio lenonem agere, ich fange an den Kugler abgeben. Eius perfectum est zrufianěti. giž do konce zrufianěł.
• Rýma, g. f. (od čaſtého noſu potahowánj, a bauřenj smrkawka) grauedo, catharrus, der Schnupffen.
• Rynk, g. m. (geſt mjſto trhowé, t. tržjſſtě, V/168 kdež ſe lide ô wěcy prodagné Tržj, trhagj, bauřj, a hádagj) forum, Rinck. Et hoc nomen Germani â Boemis acceperunt, et non è contra. Nam rinck, non uenit â ring, â circulo. Et significat Germanis fibula, forum autem Marck.
• Rynec, ryneček, dim.
• Rufian, Rufianſtwj, u. ruh.

Strany zdroje: V/184

• Ruſy, Ruſowe, Ruſký, Ruſſan, Ruſſane, ibidem.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod