Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/86–V/93

• Rez, g. f. in Gen. rzy, l. rezy. alij etiam utuntur eo in genere masculino, in Genit. rezu. 1 mo (shnilina kowu) rubigo, ærugo, ferrugo, Roſt. 2 do (deſſť čerwený, rezawoſt na zroſtlinách puſobicý) uredo, rubigo, Meeltau, Brand. 3 io Ruda, g. m. Meth. (Tuhý Vrwalec) to ge ruda, (t. vrwalec.)
• Rzywý, l. rezywý, rezawý, adj. ferruginosus, ferrugineus, rubiginosus, roſtig, roſtfärbig. -ė, adu. -oſt, Subst.
• Rezowitý, l. rezowatý, adj. (mnoho rezu magicy) rubiginosus, roſtig.
• Rezowitě, rezowatě, adu. ¤ Rezowatoſt, rezowitoſt, Subst.
• Zerzawý, adj. idem quod rezywý, l. rezowitý. ten kord ge hrubě zerzawý. má zerzawau hławu.
• V/87 Zerzawė, adu. zerzawoſt, Subst.
• Zerzawina, Rezyna, rezowina, idem zerzawoſt, l. rez.
• Ryzý, adj. (takowé barwý, gako rez na železu, ryſſawý) ruf f us, feüerroth. ut ryzý barwa, ruffus color, röthlichtfarb. ryzý kůň, ruffus equus, rothfarbpferd. Nota, ryzý złato, (geſt neylepſſj złato) obrizum, feingold.
• Ryzka, g. f. (t. ryzý kůň)
• Ryzec, aliqui ryzek, g. m. (pokolenj hub takowéž barwy)
• Ryzoſt, subst. â ryzý.
• Ryzaun, l. Rezaun, g. m. (čłowěk ryzý barwy) rufus, Rothfuchs. Rothhaarig.
• Ryſſawý, l. ryſſławý, adj. (ryzý barwy) rufus, feüerroth, röthlich.
• Ryſſawě, ryſſławě, adu. ryſſawoſt, ryſſławoſt. Subst.
• Náryſſławý, poryſſławý, přjryſſławý, V/88 subruffus. -ě, adu. -oſt. subst.
• Ruda, g. f. (od čerwenoſti, neb zerzawoſti tak nazwaná, geſt zem, z njž ſe kow rozpauſſtj) metallum, Ertz. ut ruda ołowěná, mėděná, ſtřjbrná etc. Item idem quod rez, Signif. 2 dæ
• Rudka, l. hrudka, g. f. (čerwená hlinka ku pſánj) rubrica, rothe kreyden. Röthel.
• Rudnj, adj. metallicus, ut rudnj důł, fodina, Ertzgrub. rudnj zem, rudnj kolečko etc.
• Rudnatý, adj. (mnoho rudy magicý) metallo abundans. ¤ Rudnatoſt, Subst.
• Rudý, adj. (rzywé, t. zerzawé barwy) ruffus, rötlich.
• Rudě, adu. Rudoſt, subst.
• Rtuť, g. f. (žiwé ſtřjbro) argentum uiuum, Queck ſilber. Verba Deriuata.
• Zerzawjm, Rezowatjm. Moraui etiam rzým, l. rzywjm. Sing. Imp. Inch. in V/89 præt. act. -ił, Neut. -ěł, Inf. act. -iti, Neut. -ěti. Significat act: (rezowité činjm) rubiginare, roſtig machen. Neut. (rezowitoſti nabýwám, rez ſe mně chytá) rubiginari, rubiginem contrahere, roſtig werden. deſſť ſłunečný rezowatj zroſtliny. pluuia Sole lucente cadens, adurit, l. rubiginat segetes. der Sonnen regen brennet die feldfrüchte. ten kord wſſechen zerzawj, iste gladius totus rubiginatur. der Degen wird gantz roſtig.
• Zerzawěłý, part. Neut. (zerzawý)
• Ryſſawjm, l. ryſſławjm, Sing. Imp. Inch. in præt. act. -ił, Neut. -ěł. Inf. act. -iti. Neut. -ěti. ¤ Actiuè (ryſſławé činjm) rufare, röthlich machen. ¤ Neut. (ryſſawoſti nabýwám, ryſſławoſt ſe mnė chytá) ruffescere, röthlich werden.
• Ryſſławjwám. Freq.
• Rdjm ſe, in præt: rděł ſe, Inf. rdjti ſe, Sing. Imp. Neut. ( q. rudjm ſe, t. čerwenám V/90 ſe) rubescere, roth werden. Prou. 23. Nehleď na wjno, že ſe rdj. (t. že wydáwá w koffljku ſwau záři.)
• Rdjwám ſe, Freq. Composita ex zerzawjm, rezowatjm, sunt perfecta. ¤ Imperfecta Composita non habent, quia per Simplicia exprimuntur.
• dozerzawěti, dorezowatėti, (dokonce zrezowatěti) to železo tam giž dozerzawj.
• Nazerzawěti, narezowatěti (drobet zerzawěti)
• Nazerzawěłý, part. neut. (drobet zerzawý, naryſſławý, poryſſławý) parùm rubiginosus, wenig roſtig.
• Ozerzawěti, orezowatěti, (wůkoł zerzawěti) circum rubiginari, rubigine obduci, Vmher roſtig werden.
• Ozerzawěłý, part. paſs.
• Pozerzawěti, porezowatěti (pořad zerzawěti) nechali ſe to železo tam, wſſechno pozerzawj.
• V/91 Pozerzawėłý, idem nazerzawěłý.
• Přezerzawěti, přerezowatěti, (přespřjliſs zerzawěti)
• Přizerzawėti, (wjce zerzawéti.)
• Přizerzawěłý, idem nazerzawěłý.
• Zrezowatěti, zezerzawěti, est perfectum Simplicis.
• Zazerzawěti, zarezowatěti, idem. ¤ Item (w něčem hrubė zerzawěti) ten kord w te poſſwě, wſſechen tam zazerzawj. Nota, hîc sunt posita uerba Neutra. ¤ Actiua in eadem Significatione formare poteris, Si illis opus habes. Composita ex ryſſawjm, ryſſławjm sunt perfecta. Imperfectum amant cum præp. na, po, při, za. ut Naryſſławjwám, præs. Imp.
• doryſſławěti, doryſſawěti (dokonale zryſſławěti) totaliter rufescere, gäntzlich röthlich werden.
• V/92 Naryſſławěti, naryſſawěti, (drobet zryſſławěti) parùm rufescere, etwas röthlich werden. Wjno w čeřenu brzo naryſſławj.
• Naryſſławý, naryſſawý, adj. (drobet ryſſławý) at naryſſławěłý, naryſſawěłý, est part. neut. (drobet zryſſławěłý) idem. to wjno geſt giź naryſſławěłý. etc.
• Naryſſławjwati, (počjnat drobet ryſſławěti)
• Poryſſławěti, poryſſawěti, (poŕad ryſſławěti)
• Poryſſławěłý, poryſſawěłý, part. neut. Poryſſawý, adj. idem naryſſawěłý, l. naryſſławý.
• Poryſſławjwati, idem naryſſławjwati.
• Přeryſſławěti, přeryſſawěti (přespřjliſs zryſſławěti)
• Přiryſſławěti, přiryſſawěti (wjce ryſſławěti)
• Přiryſſławěłý, part. Neut. idem naryſſławěłý. Přjryſſławý, adj. idem to wjno geſt hrubě přiryſſławý, přiryſſławěłý.
• Přiryſſławjwati, idem. naryſſławjwati.
• V/93 Zryſſławěti, zryſſawěti, est perfectum simplicis. to wjno niak zryſſławěło, a do konce zryſſławj.
• Zryſſławěłý, zryſſawěłý, part. neut. to wjno ge wſſechno zryſſławėłý.
• Zaryſſławěti, zaryſſawěti, idem naryſſławěti.
• Zaryſſławjwati, idem naryſſławjwati. Composita ex rdjm ſe, sunt perfecta. ut zardjm ſe, fut. perf. Imperfectum formatur ex freq. ¤ ut zardjwám ſe, præs. Imp.
• Nardjti ſe, (dłauho ſe rdjti) něco ſe tam narděł.
• Zardjti ſe. est perfectum simplicis. erubescere, roth werden. wſſechen ſe zarděł. totus erubuit. iſt gantz roth worden.

Strany zdroje: V/208

• Ryzý, u. rez.

Strany zdroje: VII/553–VII/557

• Złato, g. n. (kow ze wſſech negznamenitěgſſj, od žłutoſti) aurum, Gold. Adag. křiwdu činj złatu, kdo ge k ołowu rowná.
• VII/554 Ryzý złato, aurum obryzum, fein rein Gold.
• Złatohław, g. n. (błána hedbawná złatem protkáwaná) materia auro picta, mit Goldt geſtickter Zeüg, Guldenſtuck.
• Złatohławowý, adj. Złatohławowá sukně, (t. złatem protkáwaná) tunica aurata. trabea auropicta, Guldenſtuck.
• Złatjm, uerbum Sing. Imp. act. złatił, złatiti. (złatem potahugi) inauro, ich υergolde, Vbergolde.
• Złatjwám, złatjwał, złatjwati. Freq.
• Złatnjk, g. m. (s Złatem ſe objragicý) aurifaber, aurifex, Goldſchmid, Goldarbeiter.
• Złatnjcſký, adj. (co złatnjku přiſłuſſj) quod ad aurifabrum spectat, das dem GoldtSchmid zugehöret. ut Złatnjcſký VII/555 krám, aurificina, GoldtSchmidsLade. Złatnjcſký kámen, lapis Lydius, coticula, Probierſtein. Sic Złatnjcſký kładiwo etc.
• Złatnjcſky, aduerb. (t. po złatnjcſku.)
• Złatnjcſtwj, g. n. (řemeſło, aneb Vměnj złatnjcſké) ars aurifabrilis, Goldtſchmidhandwerck.
• Złatý, adj. (ze złata vděłaný, aneb pozłacený) aureus, auratus, Golden, υon Goldt. ut złatá barwa, (t. złatě žłutá) aureus color, goldtfarb. Złatý prſten, aureus anulus, Goldener Ring. Złatá rauſſka, flammeum, flammeolum, gälerSchleüer. Złatá kdaule, chrysomelum, cotoneum aureum, goldtfärbige Kütten. Złatý rauno, aureum uellus, Goldener fluſs etc.
• Złatý, est etiam genus monetæ, florenus, VII/556 ein Gulden, florin. ut złatý Vherſký Regnſký etc.
• Złatotepec, Bractearius, GoldtSchlager.
• Złatotepecſký, adj. (co Złatotepcy naležj) Złatotepecſký Vměnj, kładiwo etc.
• Złatotepecſky, adu. (po złatotepecſku.)
• Złatotepnjcſtwj, (Vměnj Złatotepecſké)
• Złatotepu, l. złatotepi, uerb. u. tepu. Composita ex Złatjm, sunt perfecta. ut fut. pozłatjm, præt. pozłatił, Inf. pozłatiti. Imperfecta formant præsens in ugi. ut pozłacugi, præt. pozłacował, Inf. pozłacowati. Frequentatiuum, Pozłacowáwám, pozłacowáwał, pozłacowáwati.
• dozłatiti, (dopozłatiti, oſtatek pozłatiti)
• VII/557 Nazłatiti, (złatem potahnauti.)
• Ozłatiti, (pozłatiti) at non est multùm in usu.
• Pozłatiti, pozłacowati, (złatem potahnauti,) inaurare, υergolden, Vbergolden.
• Pozłacený, inauratus, υergoldt.
• Pozłaceně, adu.
• Pozłacenoſt, Subst.
• Pozłatnjk, (který pozłacuge) Inaurator, Vbergoldter.
• Přizłatiti, přizłacowati, (drobet wjce geſſtě pozłatiti.) Nota Pozłatiti admittit etiam alias præpositiones, ut
• dopozłatiti, (oſtatek pozłatiti.)
• Wypozłatiti, (wſſechno złato wyděłati.)
• Zpozłatiti, (mnoho pozłatiti) multùm inaurare, υiel υergolden.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod