Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: V/265

• Rzeřicha, ibidem.

Strany zdroje: V/266–V/284

• Rzezám, l. řeži, in præt. řezał, Inf. řezati. Imp. act. (od wrzawýho hłaſu řezánj, t. krágjm) scindere, Schneiden.
• Rzjznu, fut. perf. in præt. řjznuł, l. ŕjzł. Inf. řjznauti. Inter krágjm, et řezám est differentia hæc, V/267 quod krágjm (geſt hładce řezati: řezati pak, geſt drſnatě krageti, protož właſtnė, měké wěcy krágjme, gako chłeb, maſo etc. twrdé řežeme, gako dřewo, koſt etc.
• Rzezáwám, freq. ¤ řezati habet uarias pulchras Significationes uti 1 mo Rzezati ſłámu, (geſt sekaninu děłati) scindere stramen, ſtroh ſchneiden. hinc
• Rzezanka, g. f. (Sekanka)
• Rzezáč, g. m. (kdo Słamu řeže) Sciſsor straminis, Stroh Schneider. 2 do řezati obrazy, (řezbowati, rýti) scalpturare, sculpere, ſchnitzeln, ſchneiden.
• Rzezáč obrazů, l. obrazořezáč, sed pulchriùs řezbář, statuarius, Bildschnitzer, Bildhauer.
• Rzezba, g. f. (řezánj z dřewa obrazů, a kwětu nagakých) sculptura, das Schneiden.
• V/268 Rzezbář, g. m. (kdo obrazy řezati vmj) sculptor, Bildtſchnitzer, Bildthauer.
• Rzezbářſký, adj. (co k řezbáři patřj) Sculporius.
• Rzezbářſky, po řezbárſku, adu.
• Rzezbářſtwj, g. n. (vměnj řezbářſké) ars sculptoria, Bildhauerkunſt.
• Rzezbugi, řezbował, řezbowati (obrazy neb gine pěkné kwěty z dřewa řezám) scalpturare, Schnitzeln, Schneiden.
• Rzezbowánj, n. part.
• Rzezbowaný, part. paſs. řezbowaný ſtrop, tabularum scalpturatum, geſchnitzte Decke.
• Rzezbowáwám, freq. ¤ Compasita u. infra. 3 io Rzezati winicy, (geſt rýwj obřezáwati) putare uites, die Reben ſchneiden.
• Rzezba, g. f. (obřezáwánj rywowj winičného) putatio uitium, das Rebenſchneiden,
• V/269 Rzezáč winice, l. winičný řezáč, putator, Rebſchneider.
• Rzjzek, l. zřjzek, g. m. (rywa mładá krátce zřezaná)
• Item, (neyłepſſj maſo z každeho howada) uide řjdý. 4 to Rzezati koně, woła, wepře, etc. (geſt wyřezati, kleſtiti,) castrare, υerſchneiden, auswerffen. řezati koně, dicimus propriè, wałaſſiti.
• Rzezaný, part. paſs. castratus, υerſchnitten. řezaný kuň, (wałach) canterius, υerſchnittenes Pferd, ¤ řezaný beran (skopec) aries castratus, ueruex, υerſchnittener hammel, Schöps. řezaný kozeł (kłeſſtěný koſſut, l. kozeł) castratus hircus, caper. υerſchnittener Bock, der Geiß, heil bock. řezaný kanec (wepř) porcus castratus, V/270 Borckſchwein, υerſchnittener Eber. Neřezaný wepř, (kanec) uerres, der Eber. řezaná Swině (nunwice) Majalis. geſchnittene Sau, Borckſchwein. řezaný kohaut (kapaun) capo, Kappaun.
• Rzezanec, g. m. (cokoliw geſt řezaného, t. kłeſſténého) quod castratum est, das υerſchnitten iſt. 5 to Rzezati piłau, Serra serrare, mit der Sege ſegen. drwoſtěpj řezagj dřjwj, řezagj ſſpałky.
• Rzezám ſe, řeži ſe, paſs. dobřeli ſe řeže, l. řezá? Item cum Dat. (kłubám ſe) est infantium, dentitio, dentire, Zahnen, Zähne bekommen. giž mu ſe zaubky, ( l. włćky) řezagj, l. řežj, (t. ſe kłubagj) iam dentit, er zahnet ſchon.
• V/271 Rzez, g. m. (vřezánj) sciſsio, sciſsura, der Schnitt. Gednjm řezem to vděłał.
• Rzezak, g. m. (nůž wełký k řezánj ſpuſobný) culter magnus sciſsorius, ein groſſes Schneidmeſſer. ¤ Item clunaculum, Stechmeſſer, Schlachtmeſſer.
• Rzezáček, g. m. dim. (nožjček, małý nůž) culter paruus, sciſsorius, ein klein Meſſer. Item scalper, scalprum. Ausſchneidmeſſer.
• Rzeznjk, g. m. (maſař, l. maſář, kdo maſo ſtrogj, a prodáwá) lanio, Fleiſch hacker.
• Rzeznjcſký, adj. (co k Rzeznjku patřj) lanionius, ut řeznjcſký krámý (t. maſný krámy) macella, Fleiſch bäncke. řeznjcſká ſekera, laneonina securis.
• Rzeznjcſky, po řeznicſku, adu.
• Rzeznjcſtwj, g. n. (řemeſło řeznicſké) opificium lanionum, Fleiſchhackerhandwerck.
• V/272 Rzezawý, adj. (co řeže) sciſsorius, Schneidig.
• Rzezawě, adu. řezawoſt, Subst.
• Rzezný, adj. idem řezawý. Item (co ſe dá řezati, řezytedłný) sciſsilis.
• Rzezně, adu. řeznoſt, subst.
• Rzežawý, l. řeřawý, adj. ( â řeži uel potiùs a zhnu, candens, glüend. řežawý, l. řeřawý vheł, pruna, die klüende kohle. ¤ adag. vhlj řežawé na hławu shrnauti, (geſt dobrodinjm złoſt přemocy, Rom. 13. ) řeřawý vheł, geden druhým ſe hřege, a čłowěk, geden druhým oſtřj.
• Rzeřawě, řežawě, adu. řeřawoſt, řežawoſt, subst.
• Rzezawka, g. f. (řezanj w měchýři od kamene) stranguria, harn Wind.
• Rzeřicha, g. f. (od řezánj gazyku, t. od V/273 pernoſti, řeřicha zahradnj) nasturtium, kräſſe. łeſnj řeřicha, (Stėničnjk) iberis, lepidium, Steinkreſſ. řeřicha potočnj nasturtium aquaticum, Brunnenkreſſ.
• Rzetkew, aliqui ředkew, g. f. raphanus major, der Rettich, Meerrettich.
• Rzetkwička, g. f. dim.
• Rzežáb, l. řeřáb, g. m. idem quod geřáb, u. geřáb. řeřabina, idem geřabina.
• Rzetěz, g. m. (od řezánj, ô čemž wj ten, kdo dłauho w řetėzých ſedj, uel od řadu, q. řadeż, že geſt řad čłaňku, železný prowaz) catena, die Kette. na řetěz vkowaný, ad catenam ligatus, an die Ketten geſchmidt. złatý řetěz, torques, goldene Kette. Item (skobnj řetez) zawři dweře na řetěz.
• Ržetjzek, dim. g. m. catenula, cotella, Kettlein.
• V/274 Rzetizkowý, adj. řetizkowý djło, Kettenarbeit.
• Rzemen, g. m. (kožený pás) lorum, Riem. adag. běžj mi tu ô řemen. nepobėhne tu ô řemen, neź ô cełau kůži. (t. ô wſſecek ſtatek, neb ô hrdło)
• Rzemýnek, l. řemének, dim. g. m.
• Rzemenj, g. n. coll. adag. tuhé on má řemenj, (t. nedá ſe táhnauti, t. ſkupec geſt)
• Rzemenný, adj. (co z řemene geſt) loreus.
• Rzemennatý, l. řemennitý, adj. (co má mnoho řemenů)
• Rzemenář, g. m. lorarius, Riemer.
• Rzemenárſký, adj. (co k ŕemenáři patřj)
• Rzemenářſky, po řemenařſku, adu.
• Rzemenařſtwj, g. n. (řemenárſké řemeſło) opificium lorarium, Riemerhandtwerck. včj ſe řemenaŕſtwj, discit artem lorariam. V/275 er lernet das Riemer handwerck.
• Rzemenařjm, -ił, -iti, Imp. act. (řemenářſtwj prowozugi) opificium lorarium exercere, das Riemer handwerck führen, treiben.
• Rzemenařjwám, freq.
• Rzemenařugi, idem řemenařjm. Composita admittunt in suo senſu easdem præpositiones, quas truhłařjm.
• Rzemeſło, g. n. (řez myſłe, neb myſlj něco řeżi, geſt něco oſtrýho, t. řemeſłnýho, myſlj půſobjm, rozgjmám: řezba myſle, t. ſkutek myſle. ſłowe vměnj negaké, ars. Kunſt. Nos per řemeſło, ordinariè intelligimus, Vměnj ručnj, opificium, handwerck. řemeſło saukenjcſké, hrnčjřſké, kowářſké etc.
• Rzemeſyłko, g. n. dim. adag. neſſkodného ſe V/276 řemeſyłka chytił. ( ironicè, ô těch, kdo ſe krádeže chytagj, neb ſyc etc )
• Rzemeſłný, adj (vměłý) artificiosus, künſtlich. řemeſłné djło (řemeſłnė vděłaná wěc) artificiosum opus, eine künſtliche Arbeit.
• Rzemeſłně, adu. (vměłe) artificiosè, künſtlich.
• Rzemeſłnoſt, (vměłoſt djła) ars, artificiositas, Kunſt.
• Rzemeſłnjk, g. m. artifex, Künſtreich. Bůh řemeſłnjk, a Včiniteł Swěta.
• Rzemeſnjk, g. m. opifex, handwercksmann. chudý řemeſnjk prácý ſwau ſe žiwj.
• Rzemeſnjcſký, adj. (co řemeſniku náležj)
• Rzemeſnjcſky, po řemeſnicku, adu.
• Rzemeſnjcſtwj, g. n. opificium, handwerck.
• V/277 Rzemeſłnjm, -ił, -iti. Imp. act. (nėco řemeſłně činjm) artificiosè quid facere, etwas künſtlich machen. co to řemeſłnjſs?
• Rzemeſłnjwám, Freq. Composita uide infra. Composita, ex řezám, l. řeži, et řjznu, sunt perfecta, seruata differentiâ Gram. P. 2. Cap. 25. obs. 3. not. 4 a. ut vřezám, vřjznu. fut. perf. Imperfectum formatur ex freq. ¤ ut vřezáwám, præs. Imp. vřezáwał, præt. Imp. vřezáwati, Inf. imp. Item in ugi, ut vřezugi, præs. imp. vřezował, præt. Imp. vřezowati, Inf. Imp. idem quod vřezáwám. Et sic reliqua formabis.
• dořezati, dořezáwati, (oſtatek zřezati, t. aź do konce) reliquum scindere. ¤ das V/278 Vbrige ſchneiden. giž to dnes mužete dořezat. giž dořezáwagj. Adag. krwe by ſe w něm nedořezał, (t. ô vłekłým) Item (s řezanjm hotowu býti) giž drwoſſtěpj dořezali, a na winicy tež podobně.
• dořezati ſe, (s řezánjm k něčemu, neb na něco přigjti) giž ſe toho dořezali, geſſtě ſe toho (tam) nedořezali. (t. tak dałeko nepřiſſli.)
• dořezaný, part. paſs.
• Nařezati, (mnoho neb máło zřezati) Significat multùm, uel parùm scindere, υiel oder wenig ſchneiden. Nařezał dřjwj, prautj, řezanky, dnes máło nařezali. dnes ſkoro nic nenařezali. Item nařezati, nařjznauti, (počátek k řezánj včiniti) modicùm incidere, anſchneiden. kdo ge to nařezał? kdo ge to V/279 nařjznuł? (t. gednjm řezem)
• Nařezati ſe (dłauho řezati) doſti ſe nařezali, a nic nedoſtali. Cum præp. s. (prácy s řezanjm mjti) doſti ſe stim dřjwjm nařezali. (t. doſti práce měli)
• Nadřezati, nadřezáwati, (na hoře řezati)
• Ořezati, ořezáwati (něco wůkoł, neb okrauhłe) circum scindere, circumcidere, Vmbſchneiden, Vmbherſchneiden.
• Obřezati, obřezowati, idem ořezati. Item circum cidere, beſchneiden.
• Obřezánj, obřezowánj. n. part. circumcisio, Beſchneidung.
• Obřezaný, part. paſs. circumcisus, beſchnitten. Neobřezaný, non circum cisus, Vnbeſchnitten.
• Obřezaně, adu. obřezanoſt, Subst. Ne V/280 obřezanė, adu. Neobřezanoſt, Subst.
• Obřezanec, g. m. idem obřezaný. Item (žid) Iudæus, der Jud.
• Obřjzka, g. f. circumcisio, Beſchneidung.
• Odřezati, (t. od něčeho řezánjm odnjti, odkrogiti) abscindere, amputare, abſchneiden, abhauen.
• Odřezaný, part. paſs. absciſsus, abgehauet.
• Odřezanec, g. m. idem odřezaný. ¤ Item (wyobcowaný) proscriptus, anathema, υerbannt.
• Pořezati, 1 mo (napořad řezati) conscindere, zerſchneiden. někdo wſſecken wůz pořezał. 2 do pořezati, pořezáwati, (dále řezati, wjc a wjc vřezati, vřezáwati) ty tak dłauho budeſs pořezáwati, až to zkazýſs.
• (drobet máło řezati) pořezał drobet, a nechał tak.
• V/281 Pařez, idem parez (od poraženj) g. m. caudex, Klotz.
• Pařezný, l. parezný, adj. 1 mo (co ſe poražj, aneb co poraženo geſt.) 2 do (wymeycený) pařezný mjſto. 3 tio (Spropitný) má dáti pařeznýho, z gednoho pařezu po 1. Kr.
• Pařeznoſt. Subst.
• Podřezati, podřezáwati, succidere, supputare, Vnten abſchneiden. Podřezał mu krk.
• Přeřezati, přeřezáwati, ad duas partes scindere, perscindere, Mitten υon einander ſchneiden, entzwey hauen.
• Přiřezati, přiřezáwati. (wjce nařezati, vřezati) plùs scindere, zu ſchneiden.
• Prořezati, prořezawati. (we ſkrz řezati, t. ſkrz něco) transcindere, perscindere, durchſchneiden, Kdo ge ten koberec prořezał?
• Prořezáwaný, prořezaný. part. paſs. V/282 prořezáwaný kabat.
• Rozŕezati, rozřezáwati, (na různo, nic na nic řezati, rozkrageti, rozſekati) discindere, diſsecare, Zerſchneiden, υon einanderſchneiden.
• Vřezati (wedłe něčeho, neb při něčem, kus řezánjm odnjti) abscindere, amputare, abſchneiden, abhauen. Vřezał prut, ratołeſt. vřezał mu ruku. Item cum Accuſ. et præp. w. (řjznutjm raniti, vbljžiti,) scindendo lædere. vřezał ho w prſt, ruku.
• Vřezati ſe, paſs. in utraq Significatione. Vřezał ſe od ſſibenice. Vřezał ſe w prſt, ruku etc.
• Vřezek, l. auřezek. g. m. (co po vřezánj ſe odhazuge) auřezky trámowý.
• Wřezati, (do nėčeho) einſchneiden.
• Wyřezati, wyřezáwati. 1 mo (něco wen V/283 z něčeho: (řezánjm wynjti, wytjti) excindere, excidere, ausſchneiden, aushauen. 2 do (wykleſtiti) castrare, υerſchneiden. 3 io (rýti) sculpere, Schnitzeln.
• Zřezati, (pořezati, na kuſy rozřezati, řezanjm w nic vweſti) conscindere, discindere, zerſchneiden, zerhauen.
• Zřez, g. m. (co po zřezánj zuſtane) zřjzek dim. ¤ Aliqui zřez gmenugi nádobu bednářſkau s mėłkým dnem, a gako s řezaným wrchem: Sed nos, Střez, quod â ſtru uenit.
• Zařezati, zařezawati, (něco řezánjm zandati) Item (řezánjm zkazyti, zahubiti, zabiti) zařezali praſe, kuře. (t. zabiti)
• Zſřezati (dołu zřezati) abscindere, hinweg ſchneiden. Composita ex řezbugi, sunt perfecta, V/284 Imperfectum non habent.
• dořezbowati (řezbu dokonałe doděłati)
• Nařezbowati, (řezb naděłati) nařezbował pěknýho djła.
• Nařezbowati ſe (dłauho řezbowati, aneb pracy s řezbowanjm mjti)
• Wyřezbowati, (něco řemeſłnýho wyřezati, wyryti) pěkně ten obraz wyřezbował.
• Wyřezbowaný, part. paſs. ge pěkně ten obraz wyřežbowán. Composita ex řemeſłnjm, sunt perfecta. Imperfectum habent in ugi, si illis quis opus habeat.
• Ořemeſłniti, (řemeſłnoſtj ozdobiti)
• Přeřemeſłniti (pokazyti Swým řemeſłnjcſtwjm)
• Prořemeſłniti (Swým řemeſłnicſtwjm ſe zaweſti)
• Vřemeſłniti (něco řemeſłně vděłati)
• Wyřemeſłniti, est Contrarium prořemeſłniti. ¤ Item wyozdobiti.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod